Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh poslanců Hodinové-Spurné, dr. Bartušky, dr. Beráka, V. Davida, dr. Jelínka, Valo, Koktána, Žiaka a druhů, přednesený panem zpravodajem, míním dát hlasovati takto: nejprve o osnově zákona v úpravě tohoto návrhu; nebude-li přijata, o osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedla. (Zvoní.)

Kdo souhlasí z celou osnovou zákona, to jest s jejími 20 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí v úpravě návrhu posl. Hodinové-Spurné, dr. Bartušky, dr. Beráka, V. Davida, dr. Jelínka, valo, Koktána, Žiaka a druhů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona v úpravě návrhu posl. Hodinové-Spurné, dr. Bartušky, dr. Beráka, V. Davida, dr. Jelínka, Valo, Koktána, Žiaka a druhů.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Nyní budeme projednávati pátý odstavec pořadu, jímž je

5. Zpráva výborů soc.-politického a zdravotnického a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 48), kterým se mění a doplňují další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách (tisk 84).

Zpravodajem za výbor soc.-politický a zdravotnický je posl. Kapoun; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kapoun: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Dekretem presidenta republiky o závodních a podnikových radách ze dne 24. října 1945, čís. 104 Sb., je v §§ 24 a 32 stanoveno, že zaměstnavatel je povinen závodnímu zastupitelstvu odváděti nejméně 10% podílu na čistém zisku pro sociální, zdravotní a kulturní potřeby zaměstnanců.

Zkušenosti získané při provádění tohoto ustanovení ukázaly, že v poválečném hospodářství nemohli se všichni pracující podíleti stejnoměrně na prospěchu, který jim mělo cit. ustanovení přinésti. V některých závodech docházelo často z nahodilých konjukturálních příčin k vysokým ziskům a v jiných bylo nutno z vyšších národohospodářských důvodů, zejména s ohledem na cenovou politiku, čistý zisk plánovitě vyloučiti.

Bylo tedy třeba v zájmu solidarity pracující třídy odstraniti tyto rozdíly a provésti soustředění prostředků získaných podle §§ 24 a 32 dekretu takovým způsobem, aby jich bylo možno využíti rovnoměrně ku prospěchu všech pracujících, jak zákonodárce původně zamýšlel.

Nutno uvážiti, že po znárodnění velké části našeho hospodářství tvoří vlastně velká většina našich výrobních i distribučních závodů jeden hospodářský celek a že i sociální péči o zaměstnance nutno organisovati plánovitě podle ústředních hledisk.

Nelze také přehlédnouti, že právě v malých soukromopodnikatelských závodech docházelo mnohdy bez zásluhy podnikatele i zaměstnanců ke značným nahodilým ziskům a k neúčelnému využití podílu na tomto zisku, který připadl závodnímu zastupitelstvu. Tato skutečnost se projevovala škodlivě na trhu práce, v pracovní morálce zaměstnanců a pod. Při tom šlo zpravidla o obory s lehčí prací, kdežto klíčové obory, zejména těžkého průmyslu a hornictví, byly v důsledku plánovité cenové politiky v nevýhodě.

Z uvedených důvodů jevilo se nezbytně nutně pozměniti a doplniti dekret presidenta republiky ze dne 24. října 1945, čís. 104 Sb. o závodních a podnikových radách, a to tak, jak je obsaženo ve zprávě k vládnímu návrhu zákona, tisk 84, který je dnes předložen. Národnímu shromáždění ke schválení.

Podle tohoto návrhu nového § 24 a) se zřizuje jednotný fond pracujících při jednotné odborové organisaci, který bude spravován statutárními orgány, jež určí vláda. Do tohoto fondu poplynou všechny prostředky získané jako podíl na čistém zisku v hospodářském sektoru, jakož i příspěvek veřejné správy podle § 32 zákona o závodních a podnikových radách. Tímto opatřením bude vyhověno požadavku velké většiny pracujících a bude tak zaveden pořádek v hospodaření s 10% podílem na čistém zisku ku prospěchu všech pracujících pro jejich sociální, zdravotní a kulturní potřeby. Soc.-politický a zdravotnický výbor projednal ve schůzi konané 16. července 1948 tento návrh zákona, tisk 48, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách, a usnesl se jednomyslně a navrhuje aby sněmovna tento návrh zákona, jak je uveden v tisku 84, beze změny schválila. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Za výbor ústavně-právní je zpravodajem p. posl. Vošahlík. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vošahlík: Paní a pánové!

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi 16. července vládou předložený návrh zákona, tisk 48, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách. Předložený návrh zákona je druhou novelou tohoto dekretu a má odstraniti nesrovnalosti, na které podrobně ve své zprávě ukázal zpravodaj za výbor soc.-politický.

Návrh zákona odstraňuje zmíněné nedostatky dekretu č. 104 z r. 1945 podle těchto zásad: 1. Podíl na zisku, který je správa závodu povinna odvádět, stanoví se pevnou sazbou 10%. 2. Povinnost odváděti tento podíl se vztahuje na všechny závody, kde jsou zákonné podmínky pro zřízení závodní rady nebo závodního důvěrníka. 3. Zřizuje se jednotný fond pracujících jako samostatná právnická osobnost při jednotné odborové organisaci s úkolem, aby podporoval úsilí o zlepšení sociálního, zdravotního a kulturního stavu zaměstnanců. 4. Do tohoto jednotného fondu pracujících plyne zmíněný podíl na čistém zisku podle § 24 dekretu a jeho ekvivalent ve veřejné správě podle § 32. 5. Vládním nařízením, vydaným po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace, budou upraveny stanovy jednotného fondu pracujících. A posléze: 6. Navrhovaná novela upravuje a doplňuje trestní sankce ve snaze zabrániti porušování povinností členů závodních zastupitelstev v tom směru a zneužívání prostředků jednotného fondu pracujících nebo prostředků fondem přidělených k jiným než k určeným účelům.

Navrhovaná úprava v § 24 citovaného dekretu způsobí, že instituce podílu na zisku přinese prospěch skutečně všem pracujícím a tím odstraní všechny nepříznivé vlivy na mzdovou rovnováhu, řízení pracovních sil, pracovní kázeň, které doposud význam její znehodnocovaly a způsobovaly, že ono sociální zařízení působilo mnohdy proti zájmům správné sociální politiky a proti zájmům zaměstnanců samých.

Z těchto důvodů usnesl se ústavně-právní výbor Národního shromáždění doporučiti, aby předložený návrh zákona byl jednomyslně přijat. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K tomuto bodu jsou přihlášení řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Řečníky jsou pp. posl. Kozelka, Fiala a Kleštinský.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. Kozelkovi.

Posl. Kozelka: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Byl vám předložen návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách.

Dekretem presidenta republiky č. 1 04/45 Sb., § 24, byla vtělena ve skutek předválečná vymoženost našich horníků - 10% podíl na čistém zisku pro všechny pracující. Tím bylo vyhověno dávnému jejich přání. Avšak při provádění ustanovení § 24 jmenovaného dekretu se ukázalo, že rozdílné výsledky pracovního úsilí zaměstnanců se obrazily i v 10% podílu na čistém zisku. Zatím co prvovýroba a těžký průmysl v důsledku poválečného hospodářství při vysokém výkonu a za velmi těžkých podmínek jak pracovních, tak i sociálních nedosahovaly buď žádných anebo minimálních zisků, na druhé straně podniky jiné za daleko příznivějších podmínek dosahovaly ohromných zisků. A byly to povětšině soukromopodnikatelské podniky, jež dosahovaly vysokého zisku vysokými cenami výrobků často bez zásluhy podnikatele i zaměstnanců.

Tyto rozdíly je třeba odstraniti a k tomu také směřují změny a doplňky citovaného zákona, tím spíše, že dnes tvoří velká většina našich výrobních i distribučních závodů jeden hospodářský celek, a proto musí být i sociální péče o zaměstnance plánovitě organisována. Toto je jeden cíl navrhovaných změn a doplňků.

Druhým cílem je odstraniti a znemožnit zneužití podílu na čistém zisku, neboť ne všechny závodní rady pochopily úmysl zákonodárcův a úsilí Ústřední rady odborů. Zkušenosti s prováděním § 24 dekretu č. 104/45 to jasně prokázaly. Máme celou řadu závodních rad a s potěšením musíme konstatovat, že je jich většina, které od prvého okamžiku pochopily smysl pro odpovědnost a pořádek a dbaly své odborářské cti a výchovy. Předkládaly své plány na použití podílu na čistém zisku každý rok ke schválení a řídily se směrnicemi a pokyny Ústřední rady odborů, čímž vyhověly úmyslu a přání zákonodárce. Máme mnoho i takových závodních rad, které předkládaly ke schválení plán na použití pouze části čistého zisku a se zbytkem počítaly pro rok příští. Takovéto závodní rady je nutno s tohoto místa pochválit jako dobré hospodáře a bude třeba na ně pamatovat při prováděcím nařízení.

Na druhé straně máme však také takové závodní rady, které nikdy svůj plán na použití nepředložily a hospodařily po svém, bez ohledu na směrnice Ústřední rady odborů, odporujíce tak zákonu i úmyslu zákonodárce.

Pan předseda vlády již poukázal ve svém referátu na zasedání Ústřední rady odborů na takové případy přímého zneužívání a sledování osobního prospěchu. Uvedl jeden případ z velkoobchodu na Ostravsku, kde 10% podíl na čistém zisku činil 802.933 Kčs. A jak ho bylo použito? Pan ředitel dostal 64 tisíc Kčs, předseda závodní rady 27.940 Kčs, jednatel závodní rady 28.140 Kčs, zástupce pana ředitele 29.721 Kčs, předseda závodní odborové skupiny 20.980 Kčs, pokladník závodní odborové skupiny 25.800 Kčs atd. atd.

Druhý případ, který uvedl, je z průmyslového podniku ze severních Čech, který má necelých 100 zaměstnanců a 10% podíl na čistém zisku činil v roce 1946 3,975.000 Kčs a v r. 1947 650.000 Kčs. Z tohoto podílu byla vyplacena jednorázová tak zv. sociální výpomoc ve výši až 45.000 Kčs na jednotlivce. Úhrnem bylo vyplaceno jednotlivcům 1,339.200 Kčs. Za výlet na Macochu bylo zaplaceno 55.795 Kčs, na zájezdy do divadel 11.655 Kčs atd.

Z těchto příkladů je jasné, jak nebyl pochopen úmysl zákonodárcův, a že není možno s 10% podílem na čistém zisku takto hospodařiti. Tuto věc nutno postavit pod všeobecnou kontrolu.

O právo podílu na čistém zisku nebojovala pracující třída proto, aby ho bylo zneužíváno ve prospěch jednotlivců. Podíl na čistém zisku musí bezpodmínečně sloužit k sociálnímu zlepšení všech pracujících a nikoli k zneužívání a obohacování jednotlivců.

Z podnětu Ústřední rady odborů byla již loňského roku zahájena diskuse ve všech závodech a úřadech o podílu na čistém zisku, o nepříznivých zkušenostech s ním a o možnosti odstraniti tyto obtíže soustředěním podílu do jednotného fondu, který by umožnil široce založené akce sociální, kulturní a rekreační tak, aby podíl na zisku přinesl prospěch skutečně všem pracujícím.

Výsledky této diskuse ukázaly, že většina závodních rad i zaměstnanců samých opravdu má zájem na tom, aby podíl byl postaven na kolektivní základnu vzájemné solidarity všech pracujících a soustředěn do jednotného fondu. Proto mohla plenární schůze Ústřední rady odborů, konaná dne 30. června a 1. července t. r., opírajíc se o příznivý výsledek této diskuse, usnésti se na požadavku, aby podíl na zisku byl soustředěn do jednotného fondu.

Realisaci tohoto usnesení je právě návrh zákona, který je dnešní plenární schůzi Národního shromáždění předložen ke schválení. Doporučuji proto, aby navrhovaný zákon byl schválen. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. Fiala. Dávám mu slovo.

Posl. Fiala: Paní místopředsedkyně, vážené Národní shromáždění!

Dekret presidenta republiky č. 104 ze dne 24. října 1945 přinesl námezdně pracujícím prostřednictvím závodních zastupitelstev velká práva zejména po stránce sociální, hospodářské, výrobní, provozní a kulturní, ale uložil jim také značné povinnosti. K chápání těchto velkých a neobvyklých úkolů bylo nutno pracující vychovávat a soustavně školit a také se to, dík ROH, z velké části podařilo. Jen nepatrná část dělníků a úředníků, resp. funkcionářů závodních zastupitelstev někdy nestačila a někdy nechtěla důsledně chápat ustanovení dekretu, příslušných nařízení a směrnic ÚRO. Jinak dekret sám až dosud splnil z velké části své poslání, zejména v našem hospodářském životě.

Již po vyjití dekretu jsme si byli vědomi některých jeho slabin a konečně i slabostí některých lidí, kteří ho budou uvádět do praxe. Čekali jsme však na zkušenosti získané při praktickém provádění ustanovení dekretu, abychom z nich mohli čerpat a na základě nich žádat o změnu anebo doplnění některých částí dekretu.

Jedním z ustanovení dekretu, které nebylo všude správně chápáno, je ustanovení § 24 o podílu na čistém zisku. Podle dosavadního znění tohoto paragrafu byla správa závodu povinna přispívati. závodní radě na sociální potřeby zaměstnanců nejméně 10% podílem z čistého zisku za uplynulý rok. Kde však v důsledku odborářské a politické nevyspělosti zaměstnanců nebylo závodní odborové organisace a tím také nemohlo tam dojíti k ustavení závodní rady podle vlád. nař. č. 216/46 - a to bylo většinou u menších soukromých firem - nebyl tento závod nucen nikomu podíl na čistém zisku odvádět. Stejně tomu bylo i u závodních důvěrníků, kterých zejména v prvých dobách po vyjití dekretu bylo ustaveno v mnohých závodech velmi málo.

Nové pozměňovací znění § 24 již na tento nedostatek pamatuje a odstraňuje jej tím, že každá správa závodu, ať už tam závodní rada, závodní důvěrník anebo náhradní orgán závodního zastupitelstva je anebo by tam měl býti zřízen, je povinna 10% podíl z čistého zisku odvést jednotnému fondu pracujících.

Konečně pak změnou tohoto paragrafu dochází k uskutečnění přání většiny pracujících, aby totiž 10% podíl z čistého zisku došel správného a spravedlivého uplatnění ve formě jednotného fondu pracujících a tím aby sloužil svému původnímu poslání a určení, to jest k zakládání a správě trvalých zařízení, určených k blahu a prospěchu všech zaměstnanců, tedy nejenom těch, jejichž závody shodou příznivých okolností dosahovaly značných zisků, ale i těch, kteří často museli pracovat ve svých závodech za mnohem obtížnějších pracovních podmínek, ale zisku nedosáhli, poněvadž bylo nutno z hospodářských a obchodních důvodů těžit ku příkladu levné uhlí a vyrábět pro zahraniční odbyt levné a dobré zboží. Nelze proto říci, že nadměrné čisté zisky v některých pracovních sektorech byly vždy jen výsledkem nějaké zvláštní píle a pracovního vypětí zaměstnanců, nýbrž častěji výsledkem příznivých podmínek cenových, nákupních, odbytových, po příp. konjukturálních. Přitom mnohé závodní rady takovýchto podniků nesledovaly často ani možnosti snižování cen prodávaných výrobků, nýbrž myslely pouze na prospěch vlastní nebo na prospěch zaměstnanců vlastního závodu.

Některé závodní rady nerespektovaly ani výnos min. soc. péče ze dne 3. června 1946 o tom, že podíl na čistém zisku nesmí býti v žádném případě rozdělen mezi zaměstnance závodu ani úplně ani zčásti, nerespektovaly dále ani vyhlášku min. soc. péče ze dne 24. ledna 1947, č. 88 Úř. listu částka 10, podle které bylo nutno předložit ke schválení plán na použití podílu z čistého zisku do 100.000 Kčs KOR a přes 100.000 Kčs příslušnému svazu ROH. A nerespektovaly konečně ani prozatímní směrnice ÚRO z června 1947, které přesně vytyčují, k jakým účelům může býti 10% podílu použito. O tom jistě dostatečně svědčí některé odstrašující případy z Čech i ze země Moravskoslezské, jak je uvedl na široké plenární schůzi ÚRO dne 30. června t. r. její předseda a předseda vlády Zápotocký. Jeho slova, že o právo podílu na čistém zisku jsme nebojovali proto, aby ho bylo zneužíváno ve prospěch jednotlivců, nýbrž proto, aby sloužilo k zlepšení sociálního postavení celku, a jeho výzva, aby odborová organisace tomuto zneužívání učinila přítrž, setkaly se s naprostým porozuměním všech zástupců pracujících, přítomných na této široké konferenci, kteří pak učinili jednomyslné usnesení, aby z 10 % podílu na čistém zisku byl utvořen jednotný fond pracujících. Jestliže takovýmto spontánním způsobem byla projevena vůle pracujícího lidu prostřednictvím jeho legálních a řádně volených zástupců, pak změnou § 24 dekretu i závodních radách a jejím uzákoněním plníme tuto vůli lidu.

Je pochopitelné, že změna §u 24 si vyžádala i doplnění dekretu paragrafem 24 a), který mluví o zřízení jmenovaného jednotného fondu pracujících jako o samostatné právnické osobě při jednotné odborové organisaci, o jeho úkolech, správě a orgánech tak, aby skutečně sloužil k zlepšování sociálního, zdravotního a kulturního stavu všech zaměstnanců. Věřím, že vláda po slyšení Revolučního odborového hnutí vydá takové stanovy, které by zajišťovaly pružnost a účelnost tohoto fondu. Změna § 32 je opět v souvislosti s § 24 a), aby i příspěvek veřejné správy byl tomuto jednotnému fondu odváděn v částce, jejíž výše bude stanovena vládním nařízením. Stejně možno vítat i změnu a doplnění § 37 dekretu, které jsou v přímé souvislosti se změnami provedenými v předchozích paragrafech.

Klub poslanců čs. strany socialistické je přesvědčen, že citovaný vládní návrh zákona uskutečňuje pouze přání obrovské většiny našeho pracujícího lidu, které bylo již několikrát vyjádřeno, ať již v diskusích na závodech o této otázce anebo ve schůzích a konferencích všech orgánů ROH, a proto doporučuje, aby předložený návrh zákona byl váženým Národním shromážděním jednomyslně schválen. Sklidíme za to vděk našich horníků, kováků, textiláků, dopraváků, lučebníků a všech poctivých dělníků a úředníků ať v soukromé nebo ve státní a veřejné správě.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. Kleštinský. Dávám mu slovo.

Posl. Kleštinský: Slávne Národné shromaždenie, panie a pánovia!

Dekrét prezidenta republiky zo dňa 24. októbra 1945, č. 104 Sb., o závodných a podnikových radách sa dôstojne radí medzi základné revolučné dekréty z r. 1945, kedy sme položili pevné základy nášho ľudovodemokratického zriadenia vo forme dekrétu o znárodnení kľúčového priemyslu, peňažníctva, o národných výboroch, o pozemkovej reforme atď.

Dekrétom č. 104 boly pevne vymedzené práva zástupcov robotníctva v závodoch, v podnikoch a kanceláriách a závodné a podnikové rady sa staly jednými zo základných pilierov nášho nového ľudovodemokratického poriadku.

Dnes stojíme pred úlohou, aby sme kritickým okom preskúmali účinnosť tohto dekrétu na jednom z jeho úsekov: v otázke vydelenia 10% zisku, ktorý závodné a podnikové rady maly používať pre kultúrne, hospodárske, zdravotné potreby zamestnancov toho ktorého podniku.

V dobe, keď bol vydaný tento dekrét, bola ešte väčšia časť priemyslu než dnes v rukách súkromných podnikateľov. Zákon chránil záujmy zamestnancov aj tým, že prinútil zamestnávateľa, aby časť zisku - výsledku a plodu práce týchto zamestnancov - odovzdali pre potrebu samotných zamestnancov.

V dobe, keď bol vydaný tento dekrét, neexistovaly ešte hospodárske, zdravotné, kultúrne opatrenia pre pracujúcich v takej miere ako dnes. Od tej doby bol vybudovaný celý rad inštitúcií - rekreačná akcia ÚRO, kolá národnej súťaže atd. - ktoré sa starajú o robotníkov, a predovšetkým o tých robotníkov, ktorí dali príklady dobrej a obetavej práce v prospech národného celku.

Dva a pol roka, takmer tri roky, ktoré prešly od vyhlásenia dekrétu, dajú nám možnosť, aby sme ešte aj s iného hľadiska posúdili potrebnosť prípadnej zmeny toho alebo onoho paragrafu v tomto dekréte. Ukázalo sa, že ustanovenie o povinnom odvádzaní 10% zo zisku nemôže zostať v pôvodnej forme, ako bolo v zákone predpísané, z dvoch príčin:

a) Podporovanie pracovnej morálky, odmeňovanie lepšieho výkonu, vyrovnanie sociálnych zdravotných a technických podmienok práce nemôže byť úlohou jednotlivých závodných a podnikových rád, ktoré túto úlohu riešia inokedy nie s hľadiska potreby celku, ale s hľadiska svojich užších závodných alebo ešte užších osobných záujmov.

b) Fondy pri jednotlivých závodných podnikových radách nedávajú dostatočnú záruku kontroly nad používaním týchto fondov a táto nekontrolovanosť môže svádzať jednotlivcov k zneužívaniu finančných možností dávaných týmito fondami.

Aj na Slovensku máme celý rad prípadov, že závody, ktoré hrajú mimoriadnu úlohu v plnení celého hospodárskeho plánu a tvoria základ pre úspech dvojročnice, nemôžu svojim robotníkom zo zisku nič poskytnúť z tej jednoduchej príčiny, lebo taký zisk nemajú. A sú to obyčajne závody, kde pracovné podmienky sú ťažšie, kde plnenie plánu je spojené s väčším vypätím síl, než v závodoch, kde dobrý odbyt alebo pomerne ľahšia práca zaisťuje závodným radám značne väčšie obnosy ako účasť na zisku. Takáto nespravodlivosť voči baníkom v Handlovej, voči kovorobotníkom v Podbrezovej atď. musí byť rozhodne napravená.

Aj na Slovensku máme bohužiaľ, prípady, že ani v týchto závodoch, kde zisky boly, podiel závodnej rady neslúžil všetkému robotníctvu, ale len jednotlivcom. Továreň na výrobu umelých tukov v Novom Meste n./Váhom vyplatila napr. podľa zákona závodnej rade niekoľko sto tisíc korún z titulu 10% podielu na čistom zisku. Závodná rada tieto peniaze jednoducho vyplatila niektorým robotníkom, pritom pri určení výšky obnosu nebrala zreteľ na pracovný výkon jednotlivca, ale určovala výšku podľa iných, ľubovoľných príznakov. Centrum, podnik na výrobu metiel a kief v Trnave, tiež vyplatil dosť vysoký obnos závodnej rade v smysle zákona; tieto peniaze boly rozdelené podľa funkcie v závodnej rade, atď.

Je jasné, že to nebol úmysel zákonodarcu, že to nebol úmysel prezidentského dekrétu. Morálna sila nášho ľudovodemokratického zriadenia je v kritike a samokritike. Nebudeme a nechceme zavrieť oči pred nedostatkami a chybami, ale chceme ich otvorenou a priateľskou kritikou odstrániť. My ako členovia a starí pracovníci odborového hnutia sami preto žiadame a súčasne schvaľujeme, aby bol zmenený dekrét v tom smysle, aby tieto nedostatky boly odstránené.

Vítam zmenu § 24 v takom smysle, že z 10% ziskových podielov sa vytvorí ústredný fond pri ústredí Revolučného odborového hnutia najmä s hľadiska potrieb slovenského hospodárstva a slovenskej robotníckej triedy.

Na Slovensku stojíme v najbližších mesiacoch, v najbližších rokoch pred veľkými úlohami. Chceme vyrovnať úroveň slovenského hospodárstva a životnú úroveň slovenského pracujúceho ľudu s úrovňou hospodárstva a so životnou úrovňou pracujúceho ľudu v Čechách a na Morave. To znamená, že musíme sústrediť a podľa jednotného plánu a jednotnej línie používať všetky prostriedky, ktoré nám splnenie tohto veľkého plánu umožnia.

Uvediem len dva príklady: Päťročnica vyžaduje na Slovensku predbežne odborné vyškolenie niekoľko desaťtisícov kvalifikovaných robotníkov. Dnešný počet kvalifikovaných robotníkov sa pohybuje na Slovensku okolo 35% všetkého robotníctva, kým v Čechách a na Morave je to 60%. Vyškolenie mohutnej armády sústružníkov, haviarov, robotníkov u vysokých pecí atď. leží takmer výlučne na pleciach nášho ROH, ktoré sa tejto gigantickej úlohy podujalo.

Jednotné usmernenie splnenia plánu vyžaduje, aby národná súťaž, aby ROH malo možnosť vo forme prémií, rekreácie, lepších kultúrnych, zdravotných atď. pomerov povzbudzovať robotníctvo predovšetkým tam, kde ich výkon s hľadiska celkového národného hospodárstva hrá rozhodujúcu úlohu.

Preto je správne a jedine správne, keď tento Ústredný fond je k dispozícii ústredia Revolučného odborového hnutia, kde je daná stopercentná záruka, že bude používaný s hľadiska celoštátnych a celonárodných potrieb, že bude slúžiť ku skutočnému zlepšeniu pomerov tam, kde je toho najviac treba.

Ako robotník, člen Revolučného odborového hnutia, ako komunista a Slovák vyslovujem úplný súhlas so zákonom, lebo ho považujem za prospešný a užitočný nášmu pracujúcemu ľudu. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor soc.-politický a zdravotnický, posl. Kapounovi.

Zpravodaj posl. Kapoun: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor ústavně-právní, posl. Vošahlíkovi.

Zpravodaj posl. Vošahlík: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Kapoun: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vošahlík: Nikoli.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jímž je

6. Společná zpráva výborů hospodářského, ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 49) o komunálních podnicích (tisk 87).

Zpravodajkou výboru hospodářského je pí posl. Zimáková. Prosím, aby se ujala slova.