Zpravodajka posl. Patschová: Pane předsedo, paní a páni ministři, slavná sněmovno!

Předložený vládní návrh zákona o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů upravuje velmi důležitý úsek našeho života. Týká se totiž činnosti akčních výborů, které vznikly v pohnutých únorových dnech, v době, kdy vrcholila vládní krise. V té době počal náš lid tvořit spontánně akční výbory Národní fronty, jimiž vyjádřil svou nezlomnou odvahu a vůli bránit a ubránit lidově demokratické zřízení proti pokusu reakce o nastolení starých řádů. V akčních výborech navázal náš lid na tradici původní Národní fronty, na její koordinační výbory, které od svého počátku byly míněny jako pracovní základna sblížení a spolupráce mezi lidem měst a venkova. Koordinační výbory nesplnily svého původního určení proto, že i do nich se časem vloudily protilidové a protipokrokové živly. Leč myšlenka této jednoty žila v našem lidu dále. Proto také v hodině nebezpečenství, kdy šlo o ochranu lidově demokratického zřízení, vznikly akční výbory, jež se projevily jako nositelé politické vůle lidu a jako orgány, jimiž lid bojoval proti pokusu domácích i zahraničních nepřátel o zvrat mocenských sil.

Tento boj vedly akční výbory na půdě ústavní a na půdě zákonné, neboť v nich se naplnila a jimi byla prováděna stěžejní zásada naší ústavy, že lid je jediným zdrojem moci ve státě. V rámci tohoto obranného boje provedly akční výbory určitá opatření, jež byla nutná k zabezpečení a ochraně lidově demokratického zřízení a k očistě veřejného života, poněvadž úkolem práva v lidově demokratickém státě je právě ochrana společenského a politického zřízení státu a tím ochrana jeho sociální a ekonomické základny. A poněvadž akční výbory splnily tento úkol, je nutno jednání a opatření jimi předsevzatá hodnotit jako opatření právní.

Zákon má celkem čtyři paragrafy. § 1 deklaruje, že opatření akčních výborů, k nimž došlo v době od 20. února do počátku účinnosti tohoto zákona, jsou po právu. Zákon to deklaruje proto, že v akčních výborech se naplnilo výsostné právo lidu, ústavou zaručené. Logickým důsledkem tohoto výsostného práva je pak skutečnost, že výlučně jen ústřednímu akčnímu výboru Národní fronty náleží rozhodovat o tom, zdali opatření akčních výborů mají onu kvalifikaci vládním návrhem požadovanou, totiž zdali skutečně jde o opatření, jež směřovala k ochraně nebo k zabezpečení lidově demokratického zřízení nebo k očistě veřejného života. Jen opatření tohoto rázu jsou totiž opatřeními právními v tom smyslu, jak stanoví návrh zákona, kdežto opatření, jež nemají těchto znaků, mohou být na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty revidována povolaným úřadem nebo orgánem. Totéž právo přísluší ústřednímu akčnímu výboru Národní fronty i tehdy, uzná-li za vhodné odstranit nesrovnalosti, vzniklé při provádění opatření akčních výborů. Podle znění návrhu zákona nutno opatření provedená na místě akčních výborů jinými úřady nebo orgány, jako na př. orgány jednotného odborového hnutí nebo služebními úřady, posuzovat stejně, jako kdyby šlo o činnost akčních výborů.

§ 2 obsahuje konkretní ustanovení, jichž bude vedle všeobecné zásady prvního paragrafu a spolu s ním užito na úpravu služebních poměrů těch veřejných zaměstnanců, kteří byli rozhodnutím akčních výborů nebo orgánů za ně jednajících vzdáleni služby. Pokud akční výbory tyto zaměstnance nepovolaly zpět do služby, budou veřejní zaměstnanci, kteří dosáhli určitého fysického věku a určitého počtu služebních let, přeloženi do výslužby. S ostatními zaměstnanci, u nichž není splněna podmínka dosažení určitého věku a předepsané služební doby, bude služební poměr rozvázán.

Odpovídá právnímu přesvědčení našeho lidu, aby v souhlasu s návrhem zákona ti veřejní zaměstnanci, kteří byli nebo ještě budou uznáni vinnými podle dekretu presidenta republiky č. 16/45 Sb. o potrestání nacistických zločinů, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, podle dekretu presidenta republiky č. 138/45 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti, nebo konečně podle dekretu presidenta republiky č. 105/45 Sb. o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, byli z veřejných služeb propuštěni, neboť se prokázali nehodnými zůstat ve službách tohoto státu.

Ze všech těchto důvodů nutno předložený návrh zákona hodnotit jako zákon odpovídající potřebám a duchu lidově demokratického zřízení. Doporučuji proto, aby návrh tohoto zákona byl se změnou, usnesenou v ústavně-právním výboru dne 16. července 1948, přijat. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajka posl. dr. Patschová: Prosím o provedení této tiskové opravy: V § 2, č. 3 v předposlední řádce vypadlo za slovy "do dne" slovo "počátku", takže tento pasus zní správně: "Dosáhl-li do dne počátku účinnosti tohoto zákona... "

Předseda: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové, s opravou tiskové chyby přednesenou pí spravodajkou posl. dr. Patschovou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, s opravou přednesenou pí zpravodajkou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Ke slovu se přihlásil pan náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger. Dávám mu slovo.

Náměstek předsedy vlády Fierlinger: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zatím co naše vládní delegace v čele s předsedou vlády Antonínem Zápotockým podepsáním naší smlouvy o přátelství a spojenectví s novým demokratickým Rumunskem klade nový kámen k mírové výstavbě Evropy, naše Národní shromáždění končí své první údobí plodné práce. Dovolte, abych před tím, než se rozejdete na letní prázdniny, zhodnotil několika slovy práci, která byla za dobu necelých dvou měsíců vykonána, a abych zdůraznil mimořádný význam vámi schválených zákonů. Dotkly se takřka všech úseků státní správy a zejména účinně zasáhly do nového našeho hospodářství, a to jak na úseku zemědělském, tak i do průmyslové výroby a zejména pak do peněžnictví. Zákon o organisaci našeho peněžnictví řeší tuto nesmírně důležitou a pro celé naše hospodářství zásadní otázku v duchu skutečně socialistickém. Nutná úprava našeho peněžnictví čekala více než dva roky na své uskutečnění, neboť reakce se snažila za každou cenu zabránit tomu, aby se naše peněžnictví stalo účinným nástrojem socialistického budování. Nejenom banky, nýbrž též lidové peněžnictví bylo účelně zjednodušeno a zreorganisováno tak, aby lidové úspory mohly býti snadno a rychle mobilisovány pro potřeby národního hospodářství, aby vklady našich střádalů byly co nejlépe zajištěny a aby peníze byly postaveny skutečně do služeb lidu. Rovnovážný stav našeho hospodářství, vysoký stav naší výrobnosti a naše snahy po neustálém technickém zdokonalení naší výroby, píle a přičinlivost našeho lidu, jakož i moudrá a rozšafná naše finanční politika spolu s novou organisací našeho peněžnictví představuje nejlepší záruku pevnosti a stálosti naší měny, v níž náš lid může míti naprostou důvěru. Právě proto, že jsme se odhodlali překonati některé přechodné hospodářské obtíže, s nimiž zápasí celá Evropa, tím, že jsme se spolehli především na své vlastní síly a že jsme si v mnohé odřekli, odmítajíce jíti na jakékoliv politické a sociální ústupky reakčním požadavkům kapitalistického světa, právě proto se nám otevírají vyhlídky dalšího úspěšného hospodářského vývoje.

Zákon o komunitním hospodářství dá možnosti orgánům naší lidové demokratické převzíti správu hospodářských podniků místního a regionálního významu a doplňuje tu účelně kostru naší znárodněné výroby.

Schválili jste jinou důležitou osnovu, zákon o Ústřední radě družstev, které, která se stává důležitým řídícím orgánem veškerého našeho družstevnictví v novém lidově demokratickém duchu. Naše družstevnictví se musí státi účinným nástrojem sociální svépomoci spotřebitelů, živnostníků i drobných výrobců, oproštěné od ducha jakéhokoliv kapitalistického kořistnictví.

Citoval jsem pouze některé z nejdůležitějších vámi schválených zákonů. Ukazuje to naši snahu, aby naše nová ústava nezůstala mrtvou literou. Chceme jí dáti co nejdříve skutečnou živou náplň tak, jak to bylo vyjádřeno v programu naší vlády. S povděkem třeba kvitovat, že všechny četné osnovy, které byly Národnímu shromáždění předloženy, byly pak v krátkém čase naším Národním shromážděním zpracovány a schváleny, čímž byly vyplněny alespoň nejcitelnější mezery, které se dosud v našem státním zřízení vyskytovaly. Chápu, že mnozí členové Národního shromážděním mohli míti pocit, že úkoly Národnímu shromáždění uložené převyšovaly možnost klidné, soustavné a pečlivé odborné zákonodárné práce, čímž mohlo vzniknouti nebezpečí nedokonalé formulace zákonů. Prosím však aby bylo uváženo, že odvaha a energie, s kterou jsme sedali v únorových dnech do práce, jsou výrazem přání co nejdříve dohonit, co jsme zameškali před tím v důsledku neutěšené vnitropolitické situace a v důsledku úsilí reakce zabrzdit všemi prostředky naše budovatelské úsilí a úspěšný vývoj k socialismu. Tak jako naše dělnictvo si předsevzalo nové vyšší úkoly, které chce splnit ještě během posledních měsíců dvouletky, tak i naše státní zřízení snaží se držeti krok v úsilí, které náš pracující lid vyvíjí v dílnách, továrnách a na polích. Všude nás čekají ještě velké úkoly a nutným předpokladem jejich úspěšného splnění je vaše zákonodárná činnost. Chceme dát bezpečný základ kolektivnímu úsilí všech občanů, odstraniti vykořisťování člověka člověkem a prosazovat všude vyšší a ušlechtilejší zásady socialismu v přesvědčení, že tak nejlépe podnítíme tvůrčí síly národního hospodářství. Chceme však současně dáti všem občanům pocit pevného právního řádu, spravedlivého ke všem a znamenajícího pro každého co největší míru individuální svobody, kterou lze smířiti s naším kolektivním úsilím a nutnou občanskou kázní.

Především však bych chtěl zde zdůraznit nejen těsnou a dobrou spolupráci mezi vládou a parlamentem, nýbrž též poukázat na krásný vzájemný poměr, který mezi všemi členy Národního shromáždění vládl a který se podstatně lišil od toho, čeho jsme byli svědky před únorem. Proč tento zásadní rozdíl proti dřívějšímu napjatému ovzduší, v němž jsme dříve v Národním shromáždění pracovali? Je to proto, že jste nepřistupovali ke svým zákonodárným úkolům s hlediska úzkých třídních zájmů, nýbrž s hlediska skutečných národních a státních zájmů, uplatňujíce výlučně svá odborná hlediska. Jsem přesvědčen, že tento duch naší nové obrozené Národní fronty, duch upřímné bratrské a soudružské spolupráce povede nás stále k vyšším cílům, které si naše lidová demokracie určila, a ušetří nás zbytečných sporů a konfliktů, kterých jsme zakusili dostatečně v předválečném zmatku a které byly pramenem naší vnitřní i vnější slabosti. Nechtíce se stát znovu bezmocným předmětem nekalých mezinárodních politických obchodů musíme si býti vědomi své vlastní síly, spočívající ve skutečné národní jednotě.

Můžeme býti hrdi na své sociální vymoženosti, které jsme v krátké lhůtě tří let mohli v poměrném klidu bez občanské války a bez krveprolití uskutečnit. Chceme dále upevnit onen těsný bratrský svazek, který již dnes pojí naše dělnictvo se zemědělci a který se tak skvěle osvědčuje. Chceme dále upevnit a prohloubit náš přátelský svazek se Sovětským svazem a s ostatními lidově demokratickými státy. Pevně věříme, že tato naše politika je nejlepší cest nejen k zachování vnitřního míru, zajišťujícího každému našemu občanu plnou sociální spravedlnost, nýbrž i k zabezpečení míru vnějšího, po němž tak toužebně prahne pracující lid všech států a všech zemí celého světa. Lid všude počíná prohlédati, na čí straně jsou skutečné síly míru a na čí straně jsou ony síly, které v zájmu udržení starého kapitalistického řádu chtějí riskovat válku. Za pokusem italského fašisty, obrátivšího zbraň proti nejlepšímu představiteli italského pracujícího lidu Togliattimu, vidíme stejnou ruku, která řídí pokusy o rozbití lidově demokratického hnutí v Italii, poskytuje pomoc reakčnímu režimu Řecka a generálu Francovi a usiluje všude o návrat k starým předválečným poměrům, které vedly k Mnichovu a nakonec rozpoutaly válku.

Rozejdete se nyní do svých domovů, ne abyste si dopřáli zaslouženého odpočinku, nýbrž abyste ve svých krajích dále plnili povinnosti volených zástupců lidu, abyste ho informovali o tom, jak vláda a Národní shromáždění dbá jeho požadavků a pečuje o jeho blaho, abyste mu tlumočili naši nezlomnou důvěru ve správnost cesty, kterou jsme v únoru nastoupili. Naši zemědělci, chystající se skliditi letošní bohatou úrodu, mohou si býti jisti, že ovoce jejich práce nepřijde nazmar a že i v budoucnosti dojde jejich úsilí náležité odměny, zůstaneme-li všichni pevní ve své víře v lidovou demokracii, budeme-li si vzájemně důvěřovat, nenecháme-li se ovlivnit podkopnými snahami reakce. Naši zemědělci vydali heslo "Nechť ani jedno zrno z letošní úrody nepřijde nazmar!" Jsem přesvědčen, že společným úsilím se nám to podaří. Každý metrák sklizeného obilí bude znamenat cenný přínos našemu hospodářství postiženému neúrodou loňského roku, bude znamenat více zboží, více textilií a více obuvi na našem vnitřním trhu, neboť zbaví nás nutnosti vyvážet naše zboží do ciziny v té míře, jak tomu bylo v tomto roce.

Můžeme tedy patřiti s důvěrou vstříc budoucnosti v přesvědčení, že se nám podaří nejenom uchrániti žádoucí mír a spolupráci se všemi demokratickými státy celého světa, nýbrž že budeme již v dohledné budoucnosti sklízet dobré ovoce svých upřímných mírumilovných snah a své poctivé práce. (Hlučný potlesk.)

Předseda: Paní a pánové!

Zakončujeme dnes první časový úsek prací Národního shromáždění a dovolte mně, abych při této příležitosti vám, dále zaměstnancům parlamentu a všem ostatním našim spolupracovníkům srdečně poděkoval, protože to, co jsme v této krátké době v dobré pracovní pohodě a ve vzájemné důvěře vykonali, nás může naplňovat uspokojením.

Vítězné únorové dny, jejichž vlastní smysl došel plného výrazu v naší Ústavě 9. května a v nové, upřímnější jednotě všech Čechů a Slováků, naše postupující konsolidace politická i hospodářská, úzká a úspěšná spolupráce s vládou, plné pochopení pana presidenta republiky Klementa Gottwalda a na konec a především úzký kontakt s pracujícím lidem, to všechno vytvořilo dobré a živné vnitropolitické ovzduší, v němž naše práce se musela a musí dařit a podařit, i když mezinárodní situace je stále vzrušená a napjatá. Naše budovatelské úsilí do něhož jsme svou činností naplno zapojeni také my, úsilí, jehož cílem jest vytvoření státu spravedlivého a šťastného, je nejlepším příspěvkem pro opravdový, mír mezi národy, o nějž se upřímně a poctivě snažíme ve věrném a neotřesitelném přátelství se Svazem sovětských socialistických republik, v nejužší spolupráci s ostatními lidově demokratickými státy a v pochopení se všemi skutečně demokratickými silami na celém světě. Pracující lid kdekoliv v Evropě, v kterémkoliv jiném světadílu a také v Americe potřebuje mír, chce mír, zaslouží si mír a musí dosáhnouti míru. A proto také my v mír věříme a o jeho zajištění usilujeme. Snad právě při této příležitosti je dobře vzpomenouti těch okamžiků, které jsou naplněny právě onou událostí, jež zpečeťuje znovu náš svazek s národem rumunským ve věrném přátelství a znovu posiluje mír na světě. (Potlesk.)

Začali jsme v červnu své práce volbou nového presidenta republiky. Zvolili jsme presidentem Československé republiky Klementa Gottwalda, muže, jak jsem tehdy řekl, této země, tohoto lidu a této doby. Rozhodli jsme se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, rozhodli jsme podle vůle a pro štěstí lidu. A zároveň svým rozhodnutím jsme se spjali nejúže s tímto bojovníkem za svobodu státu a všech Čechů a Slováků, s tímto rozvážným, citlivým, důsledným, rozhodným politikem a hospodářem. Ano, jsme poznamenáni Gottwaldovým jménem, to znamená, že naše povinnosti jsou větší, že máme více odpovědnosti, že musíme býti dobrým a poctivým příkladem a že naše práce musí býti hodnotná a opravdová.

Dne 17. června t. r. se nám představila vláda Ant. Zápotockého. Vyslovili jsme jí rádi a upřímně důvěru. Naše spolupráce je úspěšná a ku prospěchu především také naší zákonodárné činnosti. Bude se i dále, stále lépe rozvíjet, a já i vaším jménem děkuji za ujištění, jichž se nám před chvílí dostalo ústy pana náměstka předsedy vlády Fierlingra, a prosím ho, aby vládě tlumočil naše pevné rozhodnutí nejúže s ní spolupracovat všude, kde politicky, hospodářsky i kulturně toho je a bude potřeba, především tedy s naším lidem a mezi naším lidem.

Národní shromáždění republiky Československé konalo od 10. června do 21. července 1948 celkem 11 plenárních schůzí, výbory měly 38 schůzí, parlamentní kontrolní a úsporná komise zasedala dvakrát. Předsednictvo Národního shromáždění mělo jednu schůzi, užší předsednictvo pak 5 schůzí. Tiskem bylo rozdáno 43 vládních návrhů včetně mezinárodních smluv, dále bylo rozdáno 43 zpráv výborových a 1 iniciativní návrh. Projednáno bylo 32 vládních návrhů, 1 iniciativní návrh a bylo ratifikováno 10 mezinárodních smluv. V plenu sněmovny promluvili 3 ministři, referovalo 59 zpravodajů a řečníků bylo 34.

Není nejmenší pochyby, že úkol, který jsme takto splnili, byl skutečně velký a že bylo potřeba vypnout opravdu všechny síly parlamentu a také akčního výboru parlamentní Národní fronty, abychom ho zvládli. Bylo pro nás zcela jasné, že jsme museli zpracovat všechno, co bylo odloženo a odsunuto vnitropolitickou situací v dřívější době a zejména oddalovací taktikou naší reakce. Pokud jsem při tomto pracovním tempu mohl sledovat, domnívám se, že se nám přesto podařilo do určité míry naší práci kvalitně zlepšit. To je jistě důsledek dobré politické spolupráce v parlamentních výborech a je to nepochybně také úspěchem obrozené Národní fronty, představované na půdě našeho parlamentu akčním výborem obrozené Národní fronty, který nám tolik a tak účinně pomáhal.

Zde se však nemůžeme a nesmíme zastavit. Naopak, napříště je potřebí naši práci ještě dále kvalitně zlepšovat tak, abychom byli dobře schopni splnit velké legislativní a kodifikační úkoly, jež jsou před námi. Naše úzká součinnost s vládou a s jejími legislativními odděleními je pro to nejlepším příslibem a bude záležet jenom na nás, abychom udělali všechno tak, abychom své lidově demokratické republice dali legislativně i věcně a politicky dobrý lidově demokratický právní řád.

Rozcházíte se, paní a pánové, domů, abyste užili zaslouženého odpočinku po dobře vykonané práci. Ale náš odpočinek bude - a já o tom nepochybuji - také a znovu naplněn prací. Budujeme přece svůj stát, stát pracujícího lidu, a to stojí za to, pracovat přes čas a pracovat také v době, kdy bychom si jinak zasloužili a dopřáli odpočinku. Čím více a čím nadšeněji dovedeme budovat nyní, tím klidnější a také pracovně uvolněnější budou naše příští léta, a své funkce jsme dostali a vzali proto, abychom byli příkladem také svou prací a budovatelskou obětavostí a nadšením.

Co víme přesně v tomto okamžiku, je, že ani jediné zrno z našich žní nesmí přijít nazmar. Řekl to ostatně i pan náměstek předsedy vlády Fierlinger. Každé sklizené a odevzdané zrno je cihlou výstavby naší republiky.

V této době se i dvouletka blíží časově k svému závěru. Je potřeba, abychom příslib plánu a nadplánu, příslib který jsme dali sami sobě, také naplno dodrželi. A proto naše místo i o prázdninách je na poli i v dílnách, prostě všude tam, kde náš lid pracuje a tvoří.

Děkuji vám ještě jednou za dobrou práci a právě proto vás znovu o práci žádám a prosím. A nejen vás, ale všechen náš lid, všechny Čechy a Slováky, kteří svou jednotou osvobodili práci ku prospěchu, radosti a dobré budoucnosti nás všech. (Hlučný potlesk. - Předseda zvoní.)

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, že příští schůze plena bude svolána písemně nebo telegraficky.

Děkuji vám a schůzi končím.