Místopředsedové Komzala, dr Polanský,
dr Procházka, Richter, Valo, V.
David, Žiak.
Zapisovatelé Synková, Török.
Členové vlády: ministři dr Čepička
dr Neuman.
206 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstkové dr Ramajzl, dr Rattinger.
1. Zpráva výboru zemědělského
k vládnímu návrhu zákona (tisk 216)
o jednotných zemědělských družstvech
(tisk 229 ).
2. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
a výboru ústavně-právního k
vládnímu návrhu zákona (tisk 211)
o hlášení obyvatelstva a o povolování
pobytu cizincům (tisk 233).
3. Zpráva výborů zahraničního
a ústavně-právního k vládnímu
návrhu zákona (tisk 210) o cestovních pasech
(tisk 235).
4. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 204) o úpravě právních
poměrů některých veřejných
zaměstnanců a příjemců odpočivných
(zaopatřovacích) platů, kteří
zůstali v době nesvobody na území
Československé republiky obsazeném cizí
mocí (tisk 231).
5. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 206) o minimálních veřejných
odpočivných (zaopatřovacích) platech
a o změně některých ustanovení,
upravujících pensijní nároky a vstup
do výslužby, jakož i o některých
výhodách pro státní zaměstnance
(tisk 236).
6. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 203),
kterým se mění předpisy o uznání
rozhodnutí v manželských věcech, vydaných
soudy nebo úřady v cizině, v oblasti československého
právního řádu (tisk 226)
7. Zpráva výborů zahraničního
a ústavně-právního o vládním
návrhu (tisk 221), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé k projevu souhlasu smlouva
mezi republikou Československou a republikou Polskou o
vzájemných právních stycích
ve věcech občanských i trestních,
podepsaná ve Varšavě dne 21. ledna 1949 (tisk
225).
8. Zpráva výboru sociálně-politického
a zdravotnického k vládnímu návrhu
zákona (tisk 208) o Státním zdravotnickém
ústavu (tisk 224)
Podpredseda Komzala (zvoní): Zahajujem 26.
schôdzu Národného zhromaždenia.
Dovolenku podľa ods. 1 § 4 rokov. poriadku dal som na
dnešnú schôdzu posl. Malíkovi,
Hodinovej, Pfeiferovej, Kaďůrkovi,
dr Trávníčkovi, Synkovej, Pšeničkovi,
Kubánkovi, Netušilovej, Juhovi,
Lad. Blahovi, Šimonkovej, Štěpánkovi,
Klíchovi, Zmrhalovi; na dnešnú
a včerajšiu schôdzu posl. Janulíkovi,
Kleinovi, Slánskemu, Zuzaňákovi,
Jos. Pospíšilovi, Danieličovi,
Mjartanovi, Bašťovanskému.
Posl. Jirásek žiada o udelenie ďalšej
zdravotnej dovolenej na dobu 5 týždňov. Lekárske
vysvedčenie predložil.
Posl. Kišová žiada o udelenie zdravotnej
dovolenej na dobu 3 mesiacov. Lekárske vysvedčenie
predložila.
Navrhujem udelenie týchto dovolených.
Kto s týmto návrhom súhlasí, nech
zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Dovolené sa udeľujú.
Oznamujem, že predseda vlády oznámil listom
zo dňa 1. februára 1949, č. r. 300.342/49,
že vláda odvoláva návrh zákona
o hlásení pobytu, predložený NS listom
zo dňa 1. júla 1948, č. r. 302.934/48 (tlač
19); tento návrh bol nahradený návrhom zákona
o hlásení obyvateľstva a o povoľovaní
pobytu cudzincom (tlač 211).
Ministerstvo vnútra oznámilo listom zo dňa
19. februára 1949, Zn. 214/12-17/2-1949-I/5, že povoláva
na uprázdnený poslanecký mandát za
rezignovavšieho posl. Horvátha posl. Pavla Valehracha.
Ďalej oznámilo Ministerstvo vnútra listom zo
dňa 21. februára 1949, Zn. 214/12-21/2- 1949-I/5,
že povoláva na uprázdnený poslanecký
mandát za rezignovavšieho posl. dr Vaška posl.
JUDr. Stanislava Paláta.
Do dnešnej schôdze dostavil sa posl. dr Stanislav Palát.
Pretože predtým podľa § 5 rok. poriadku
v kancelárii snemovne podpísal sľubovaniu formulu,
pristúpime ku sľubu podľa § 42 ústavy
a § 5 rok. por. tým spôsobom, že prečítaná
bude ústavou predpísaná formula sľubovania,
pán posl. dr Palátku ku mne pristúpi
a vykoná sľub podaním ruky a slovom "sľubujem".
Žiadam o prečítanie sľubovanej formuly
a pána posl. dr Paláta žiadam, aby pristúpil
ku mne vykonať sľub. (Poslanci povstávajú.)
Gen. tajemník NS Kováčik (čte):
"Slibuji, že budu věren republice Československé
a jejímu lidově demokratickému zřízení.
Budu zachovávat zákony a svůj mandát
vykonávat podle nejlepšího vědomí
a svědomí ku prospěchu lidu a státu."
Posl. dr Palát (podávaje místopředsedovi
Komzalovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedajú.)
Podpredseda Komzala: Pristúpime k prerokovaniu prvého
odseku poriadku, ktorým je
1. Zpráva výboru zemedelského k vládnemu
návrhu zákona (tlač 216) o jednotných
zemedelských družstvách (tlač 229).
Zpravodajcom je posl. Volavka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Volavka: Pane místopředsedo,
dámy a pánové!
Zemědělský výbor Národního
shromáždění projednal a schválil
ve své poslední schůzi návrh zákona
o jednotných zemědělských družstvech.
Po zákonu o mechanisačním ústředí,
po zákonu o Ústřední radě družstev
a po provedení organizace výrobních a dodávkových
smluv je to v poslední době další veliký
zákon naší pracující vesnice.
Zemědělský výbor jednomyslně
zhodnotil návrh zákona o jednotných zemědělských
družstvech jako další velikou pomoc našim
zemědělcům, jako zákon, který
směřuje k úplné demokratizací
našeho zemědělského družstevnictví,
který dává vesnická družstva
do služeb lidu tak, jak to bylo v programu našich lidových
průkopníků a zakladatelů našeho
družstevnictví. Zemědělský výbor
provedl také bilanci dosavadního vývoje našeho
družstevnictví a v debatě zhodnotí rolničtí
poslanci veliký význam dnešního zákona.
Jenom několika slovy chci připomenout, jaký
význam opravdu tento zákon má.
Jak vznikalo naše družstevnictví v 60. letech
a na počátku tohoto století? Družstva
vznikala jako obrana drobného a středního
vesnického lidu proti různým formám
kapitalistického útlaku; tak proti úvěrní
nebo velkoobchodní lichvě vznikaly Kampeličky
a družstva výkupní nebo nákupní
nebo jako pomoc zemědělcům při budování
a zvelebování zemědělských
závodů různá jiná vesnická
družstva.
Kampeličky vznikaly v několika obcích jako
obrana drobných rolníků proti vysokým
úrokům a peněžní lichvě.
Ale co jsme nakonec viděli ve vývoji kapitalistického
zemědělství několika posledních
desítek let? Jejich peněžní ústředí
se stalo velkou finanční základnou a bankou,
kde agrární statkáři a finančníci
používali úvěrů stažených
do centrál ke kupování zbrojovek a ke kapitalistickým
obchodům, a zemědělský úvěr
nesloužil drobným a středním rolníkům,
nesloužil společnosti, nýbrž nakonec sloužil
ziskům jednotlivců.
Skladištní a hospodářská družstva,
původně obranný prostředek proti velkoobchodní
lichvě, ve svém posledním stadiu - Agrosol,
Moragro, Kooperativa s Ústřední jednotou
hospodářských družstev a s Agrární
a Moravskou bankou - vytvářela velký finanční
koncern, který v konkurenčním boji často
bojoval s kapitalistickými zájmy koncernu Živnobanky.
Feierabend, jak víme, nakonec z těchto peněz,
nastřádaných od rolníků, založil
společnost "českých občanů"
pro obchod s činžáky a parcelami v Berlíně.
Víme, jak vznikaly cukrovary: jako obranný prostředek
proti cukerným kartelům; jsou známa slova
z roku 1905, kdy byl cukerní kartel prohlašován
za hydru a nepřítele zemědělců.
A za několik desítek let jsme viděli velký
obrat v celé agrární politice, obrat od rolnické
strany ke straně finančního kapitálu,
a právě koncern Stoupalův a ostatní
byly mohutnou silou cukerného kartelu, který nakonec
platil rolníkům 12 Kč za 1 q řepy,
zatím co rolníci a ostatní spotřebitelé
kupovali cukr za 6,30 Kč. Je známa historie t. zv.
Stoupalova hodonínského koncernu. Rolníci
původně s vypětím a s obětmi
zakládali své rolnické cukrovary - a v poslední
fázi byli zbaveni členství a vůbec
majetku těchto cukrovarů a Stoupal bez vědomí
rolníků při obchodech s nacisty a s hitlerovci
prodal celý cukerní koncern známé
německé nacistické vídeňské
cukerní společnosti.
Historie družstevních lihovarů a lihu vůbec
je smutně známá, poněvadž byla
opletena těmi nejhnusnějšími korupčními
známými "špiritusovými aférami".
Ale podívejme se do vesnic. Strojní družstva
byla i v dřívějších dobách
zakládána, ale bylo to jen několik největších
jedinců a statkářů, vesnických
boháčů, kteří dostávali
subvence na stroje, se kterými si hospodařilo několik
lidí. Víme, že ještě v poslední
době po roce 1945 se nám snažili statkáři
a vesničtí boháči obchvátit
našich 6000 strojních vesnických družstev
a využít mechanizace - velkého díla
lidově demokratické republiky - ve svůj prospěch.
Jak to vypadalo s melioračními družstvy? Nemusím
tu chodit daleko. Tak na př. v mé obci se před
lety prováděla meliorace, ale tak, že dva tři
statkáři na vsi, kteří hostili úředníky
a inženýry, kteří vypracovávali
plán, nakonec měli ze svého suchopáru
po melioraci krásné louky, zatím co my a
ostatní sousedi jsme měli z poměrně
slušných luk nakonec suchopáry, poněvadž
nám nová meliorace vzala spodní vodu.
Není třeba připomínat, proč
se v dřívějších dobách
scelilo jen několik obcí. Rolníci totiž
za takových podmínek, za jakých se dříve
scelovalo, prostě scelovat nechtěli. Víme,
že na Moravě v dřívějších
dobách docházelo při scelování
doslova ke vzpourám drobných a středních
rolníků, poněvadž se scelovalo tak,
že na tom vydělalo několik místních
statkářů a vesnických boháčů
na účet ostatní pracující vesnice.
Víme, jak rolníci častokrát v dřívějších
dobách naříkali na zemědělská
družstva, na mlékárny, ačkoliv právě
Kampelík a ostatní zakladatelé zemědělského
družstevnictví chtěli družstvy pomáhat
rolníkům, družstvo mělo uskutečňovat
Kampelíkovo heslo: "Co jednomu nemožno, všem
dohromady snadno".
Po našem osvobození slavnou Rudou armádou,
jejíhož 31. výročí právě
vzpomínáme, po roce 1945, dochází
pozvolna k obratu i v celém našem zemědělském
družstevnictví. Snažíme se odčiniti
staré nešvary a křivdy, často kapitalistický
charakter jednotlivých zemědělských
družstev, a vy všichni víte, že jsme v zemědělském
družstevnictví sváděli těžké
boje s feierabendovci a s celou reakcí a že teprve
náš slavný únor nám vytvořil
předpoklady, abychom vrátili zemědělské
družstevnictví původnímu poslání,
t. j. aby sloužilo zemědělskému lidu
a bylo skutečnou pákou jeho budovatelského
díla a rozvoje našeho zemědělství.
Zákon o Ústřední radě družstev,
zákon o Ústředí pro výkup zemědělských
výrobků a nyní zákon o jednotných
zemědělských družstvech znamená
konec této staré kapitalistické etapy vývoje
zemědělského družstevnictví,
znamená jeho demokratizaci, a zemědělské
družstevnictví přechází do rukou
drobných a středních rolníků,
do služeb výstavby a rekonstrukce našeho hospodářství,
do služeb našeho pětiletého plánu.
Jak se dnes buduje celá struktura našeho zdemokratizovaného
zemědělského družstevnictví?
První skupinu tvoří úvěrní
družstva, Kampeličky, a ta jsou zapojena do organizace
celého našeho peněžnictví přímo
a budou sloužit našemu drobnému a střednímu
rolnictvu levným úvěrem při budování
naší vesnice. Kampeličky nejsou zapojeny do
jednotného vesnického družstva. Druhou skupinu
tvoří výkupní a nákupní
družstva a konečně i družstva konsumní,
která z administrativních, technických a
jiných hospodářských důvodů
již dříve byla organizována v širším
okresním měřítku. Tato družstva
jsou hlavními oporami nově organisované distribuce
v našem zemědělství, ve výkupu
zemědělských výrobků a nákupu
zemědělských potřeb. Jejich činnost
v obci může mít nakonec vždycky ráz
jen filiální. Třetí skupinu družstev
tvořila naše nejrůznější
družstva, roztříštěná a
rozdělená po celé vesnici. Jsou to strojní
družstva, družstva elektrárenská, meliorační,
chovatelská, dobytkářská, drůbežnická,
včelařská, zelinářská,
ovocnářská, vinařská, ovocnářsko-vinařská,
semenářská, šlechtitelská, rybářská,
různá mlýnská a pekárenská
družstva, družstevní prádelny, družstva
vodovodní, lihovarská, kulturní - a myslím,
že nejsem ještě ani s celým tím
výpočtem u konce. Sami rolníci chápali,
že tato roztříštěnost družstev
je brzdou dobré družstevní práce na
vesnici, a proto již dávno na vesnících
volali po sjednocení těchto místních
zemědělských družstev.
Co je účelem dnešního našeho zákona?
Je to předně sloučení všech těchto
zemědělských družstev v obci v jednotné
zemědělské družstvo, které bude
demokraticky vedeno především drobnými
a středními rolníky a které bude odstraňovat
staré dědictví z kapitalistické éry
v našem družstevnictví.
Co je úkolem jednotného zemědělského
družstva? Zákon nám jasně říká,
že členové jednotného vesnického
družstva budou pečovat o strojový park, který
mají v obci. Víme, že je to jeden z velkých
úkolů našeho jednotného zemědělského
družstva. Koncem pětiletky budeme mít 45.000
traktorů a k tomu nové garnitury ostatních
strojů. Na jeden traktor nám připadne 125
ha orné půdy, to znamená, že Československo
bude jedním ze států, které mají
největší materiálně technickou
základnu na vsi. Jde o to, abychom pečovali o údržbu
těchto strojů a o jich uskladnění
a za druhé o to, abychom ve spolupráci se státními
traktorovými stanicemi využili co možná
nejlépe všech zemědělských strojů.
A o to má pečovat jednotné zemědělské
družstvo.
Za druhé: my víme, že důkladné
využití strojů nakonec není možné
bez scelování, a proto scelování podle
opraveného scelovacího zákona bude druhým
hlavním úkolem jednotného zemědělského
družstva.
A konečně třetím úkolem je,
aby zemědělské družstvo pečovalo
o plnění výrobních a dodávkových
plánů, o plnění pětiletky,
o zvelebování a zejména aby zvyšovalo
produktivitu práce na vsi, zvyšovalo nám výrobnost
rolníkovy práce, poněvadž to je nakonec
základna, ze které teprve je možno budovat
lepší životní úroveň naší
vesnice.
Konečně družstva budou pečovat o zjednodušení
a ulehčení práce naší rolnické
ženy, budou pomáhat i naší vesnické
mládeži a budou plnit velký nový kulturní
program na vsi. Jednotná vesnická zemědělská
družstva budou zapojena do celkové družstevní
organizace a budou součástí Ústřední
rady družstev a v Ústřední radě
družstev budou tvořit samostatný odbor. Zemědělský
výbor, který projednal a zhodnotil tento zákon,
doporučuje jej k přijetí s malými
změnami, které byly již uvedeny ve zprávě
zemědělského výboru. Zákon
o jednotných zemědělských družstvech
znamená další velikou pomoc našemu zemědělskému
lidu. (Potlesk.)
Podpredseda Komzala (zvoní): K tejto veci
sú prihlásení rečníci, zahájim
preto rozpravu.
Rečníkmi sú: posl. dr Roháľ-Iľkiv,
Sedlák, Fr. Dvořák, Ant. Vlasák,
Borovský.