Předseda dr. John.

Místopředsedové Komzala, dr. Polanský, dr. Procházka, Richter, Valo, V. David, Žiak.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Fierlinger, dr. Ševčík; ministr-předseda Státního úřadu plánovacího dr. Dolanský; ministři dr. Gregor, Nosek, dr. Nejedlý, Kopecký, Krajčír, Petr, dr. inž. Šlechta, dr. Neuman, Erban, Plojhar, inž. Jankovcová, dr. Šrobár.

Předseda NÚKÚ dr. Friedmann.

241 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstkové dr. Ramajzl, dr. Rattinger.

Předseda (zvoní): Zahajuji 36. schůzi Národního shromáždění.

(Posl. Štětka obrácen k ložím volá: Ať žije soudruh Cachin! Poslanci povstávají a potleskem vítají poslance francouzského Národního shromáždění Marcela Cachina, polit. ředitele listu L´Humanité a člena Politbyra francouzské komunistické strany. - Poté poslanci usedají.)

Sděluji, že došel dopis p. předsedy vlády ze dne 26. října 1949, jímž oznamuje, že pan president republiky rozhodnutími ze dne 25. října 1949 pověřil ministra spravedlnosti dr. Alexeje Čepičku řízením Státního úřadu pro věci církevní a ministra informací a osvěty Václava Kopeckého řízením Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport.

Min. vnitra sdělilo přípisem ze dne 19. října 1949, č. 214/12-19/10-1949-I/5, že povolává na poslanecký mandát, uprázdněný resignací posl. Škrlantové, poslance Josefa Kotýnka. (Č. j. 112-20/10-1949-S.)

Posl. Kotýnek se dostavil do dnešní schůze.

Protože před tím podle § 60 jednacího řádu podepsal v kanceláři Národního shromáždění prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy a § 90 jednacího řádu NS tím způsobem, že bude přečtena ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Kotýnek ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem, "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Kotýnka žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS Kováčik (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat její zákony a svůj mandát vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí ku prospěchu lidu a státu."

Posl. Kotýnek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Sděluji, že výbor mandátový ve své schůzi dne 15. listopadu 1949 prozkoumal a ověřil poslanecké mandáty poslanců Jiřího Hendrycha, Heleny Leflerové, Jana Novotného, Jarolíma Leichmana, dr. Stanislava Paláta, Pavla Valehracha, Antonína Žáka a Marie Šplíchalové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jích. Národní shromáždění vzalo tedy na vědomí usnesení mandátového výboru ve věci poslaneckých mandátů jmenovaných poslanců.

Klub poslanců komunistické strany Československa oznámil přípisem ze dne 14. října 1949, že za člena klubu byla přijata poslankyně Šplíchalová. (112-14/10-49-S.)

Sděluji, že předseda vlády oznámil dopisem ze dne 12. listopadu 1949, č. j. 303.685, že vláda odvolává návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o všeobecné dani, předložený Národnímu shromáždění dopisem ze dne 22. září 1949, č. j. 303.063 (tisk 343), a předkládá novou osnovu zákona (tisk 373).

Užší předsednictvo usneslo se dne 10. t. m. na denním pořadu, který byl již členům Národního shromáždění rozeslán.

Tento pořad je:

1. Zpráva ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího dr. Dolanského o plnění dvouletého plánu a o plnění pětiletého plánu za I. pololetí 1949.

2. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 358) o berních úlevách při uspořádání některých právních poměrů družstev, spolků a jiných právnických osob (tisk 369).

3. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 359), jímž se upravují některé sociální dávky (tisk 370).

4. Zpráva výboru hospodářského o vládním návrhu zákona (tisk 267), kterým se mění a doplňuje zeměměřický zákon (tisk 366).

5. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona (tisk 360), kterým se mění a doplňuje zákon o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu (tisk 365).

6. Zpráva výboru hospodářského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 363) o akciových společnostech (tisk 367).

7. Zpráva výborov ústavne-právneho a kultúrneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 364) o úprave niektorých vecí v odbore školstva a knihovného poriadku zákonom Slovenskej národnej rady podľa § 96, ods. 2 Ústavy (tlač 368).

8. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 361) o vyznamenáních a čestných uznáních (tisk 371).

9. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 362) o věrnostním přídavku horníků (tisk 372).

Dne 16. t. m. usneslo se dále užší předsednictvo, aby byly projednávány ještě tyto další body:

10. Zpráva výboru mandátového ve věci mandátu posl. Pavlova.

11. Zpráva výboru mandátového ve věci mandátu posl. Roby.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Nebyly.)

Námitek není.

Podle § 24, odst. 1 jednacího řádu rozhodne Národní shromáždění o pořadu prostým hlasováním bez rozpravy.

Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržený pořad je tedy schválen.

Přistoupíme k projednávání prvého bodu pořadu, jímž je

1. Zpráva ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího dr. Dolanského o plnění dvouletého plánu a o plnění pětiletého plánu za I. pololetí 1949.

Prosím pana ministra-předsedu Státního úřadu plánovacího, aby se ujal slova.

Ministr dr. Dolanský (uvítán hlučným potleskem): Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Uplynula již skorem tři léta našeho plánovaného hospodářství. Tato tři léta zahrnují jednak období dvouletého plánu v letech 1947 až 1948, jednak - až na dva měsíce - první rok naší první pětiletky.

Teprve nyní po uplynutí desíti měsíců prvního roku naší první pětiletky dovedeme správně zvážit a ocenit význam dvouletého plánu nejen pro vývoj našeho hospodářství, nýbrž také pro vývoj našeho nového společenského řádu. Zkušenosti těchto 10 měsíců plně potvrzují slova tvůrce našich plánů, našeho presidenta Klementa Gottwalda, který v letošním novoročním projevu zhodnotil výsledky dvouletého plánu takto:

"Dvouletý plán se plně osvědčil. Velikost dvouletého plánu pochopíme, řekneme-li, že jsme za tři a půl roku po skončení války dosáhli takového stupně průmyslové výroby, jakého kapitalistický řád v předmnichovské republice nikdy nedosáhl. Při tom tendence naší výroby je trvale vzestupná, neohrožovaná krisemi a zabezpečující rozvoj našeho hospodářství. To jsou úspěchy našeho plánování, které potvrzují, že jdeme po správné cestě."

Co bylo hlavním cílem dvouletého plánu?

Hlavním cílem dvouletého plánu byla obnova našeho hospodářství na předválečnou úroveň. Tohoto hlavního cíle bylo v rozhodující složce našeho hospodářství, v průmyslové výrobě, dosaženo. Objem průmyslové výroby byl ke konci dvouletého plánu o 10 % vyšší než před válkou. Také životní úroveň obyvatelstva dosáhla ke konci dvouletky předválečného stavu.

To je veliký nejen hospodářský, ale především i politický úspěch. Vždyť nešlo jen o obnovu lecjakou, o obnovu na starém kapitalistickém základě. Už v době před únorem bylo asi 80 % veškeré průmyslové výroby v rukou veřejného sektoru. Proto obnova této výroby znamenala posílení hospodářské základny moci lidu v čele s dělnickou třídou, upevnění lidově demokratického režimu a oslabení posic kapitalistické reakce. Obnova průmyslové výroby znamenala, že dělnická třída umí lépe vládnout a lépe hospodařit než kapitalisté, znamenala posílení důvěry ostatních pracujících vrstev, zejména rolníků v nový lidově demokratický režim. V tom právě tkvěl politický význam a třídně-ofensivní charakter dvouletého plánu. Toho si byla kapitalistická reakce a její představitelé v Národní frontě a ve vládě velmi dobře vědomi. Proto sabotovali, kde mohli, dvouletý plán, proto se snažili rozvracet všemi prostředky hospodářství a diskreditovat lidově demokratický režim v očích širokých vrstev lidu, proto se prolínala tato jejich záškodnická práce s úsilím o průlomy do nacionalisačních dekretů. Naproti tomu komunistická strana pracovala ze všech sil pro konsolidaci hospodářství, pro plnění dvouletého plánu, pro zlepšování životní úrovně lidu a mobilisovala všechny progresivní síly v národě pro prosazení těchto cílů. Když pak se boj zostřoval, postavila požadavek dalšího znárodnění a parcelace velkostatků nad 50 ha a statků církevních.

Tak se hned o první náš hospodářský plán rozpoutal veliký třídní boj, v němž nakonec nešlo o nic méně než o to, zda bude u nás vývoj zvrácen zpět k předmnichovskému kapitalismu, nebo zda bude uvolněna cesta k socialismu. Tento veliký třídní zápas všech progresivních sil v národě v čele s komunistickou stranou skončil v únoru zdrcující porážkou reakce. Moc lidu v čele s dělnickou třídou byla posílena. Režim lidové demokracie upevněn. Svazek dělnické třídy s rolníky utužen. Obrozena Národní fronta. Sebevědomí dělnické třídy a ostatního lidu vzrostlo a iniciativa a tvůrčí nadšení mas zdolávaly úspěšněji úkoly naší dvouletky.

V čem tedy spočívá význam splnění dvouletého plánu?

Spočívá v tom, že obnova průmyslové výroby na úroveň předválečnou spolu s únorovým vítězstvím nad reakcí vytvořily politicko- hospodářské předpoklady rekonstrukce a dalšího rozvoje našeho hospodářství, vytvořily výchozí basi naší cesty k socialismu. (Potlesk.) Milníky a perspektivy této cesty pro období nejbližších pěti let vytyčil náš pětiletý plán, který navazuje na výsledky dvouletky. Tyto velké perspektivy a bojová zkušenost vítězného února podněcují budovatelské nadšení lidu. Zde tkví kořeny masového hnutí údernictví a socialistického soutěžení, jehož počátků jsme právě svědky, jako hlavní methody rozvíjení tvůrčí iniciativy mas při vystavbě socialismu.

Dvě tištěné zprávy, které jsem si vám dovolil jménem vlády předložit, podávají obraz toho, jak hluboké a v dějinách naší země nebývalé změny prodělalo naše hospodářství za poměrně krátkou dobu tří let.

Dovolte, abych nyní ukázal: 1. k jakým změnám došlo v třídní struktuře našeho hospodářství; 2. jaký byl rozvoj výrobních sil; 3. jak se zlepšila životní úroveň obyvatelstva a 4. jak pokročily industrialisace a hospodářský rozvoj Slovenska.

Když v květnových dnech r. 1945 dělníci vyhnali ze závodů okupanty a jejich přisluhovače z řad naší buržoasie, když pak tyto revoluční zásahy našly v znárodňovacích dekretech svoje zakotvení v právním řádu, přešlo skoro 80 % průmyslu do rukou společnosti. Únorovými událostmi se pak zvýšil podíl socialistického sektoru na 95 % a od té doby se ještě dále rozšiřoval a představuje dnes více než 97 % průmyslové výroby. Ve všech zbývajících kapitalistických podnicích v průmyslu pracuje dohromady a i tolik dělníků, jako v jednom jediném z našich velkých národních podniků.

Socialistický sektor ve stavebním průmyslu je dítětem února. Podíl veřejného sektoru ve stavební výrobě se zvýšil asi ze 7 % před únorem na 75 % po únoru a od té doby se dodnes opět zvětšil na 93 %.

Konfiskací půdy nepřátel republiky a zrádců, revisí první pozemkové reformy a novou pozemkovou reformou dostalo se do pohybu 4,400.000 ha půdy, což je více než ¹/₃ půdy z celkové výměry v našem státě. Konfiskovaná zemědělská půda byla především rozdělena bezzemkům a drobným a středním rolníkům, a to nejvýše do výměry asi 13 ha. Po únoru zmizel z naší vesnice definitivně velkostatkář s vlastnictvím půdy nad 50 ha.

Nejnovějším znárodňovacím zákonem je zákon z prosince loňského roku o zestátnění všech podniků pro pravidelnou dopravu osob a nákladů. Nyní se postupně začleňuje do národního dopravního podniku čs. automobilové dopravy všech 537 soukromých autobusových podniků. Rovněž národní podniky přebírají soukromé podniky nákladní dopravy automobilové.

Velkoobchod - až do února doména kapitalistického sektoru - byl jako celek znárodněn. Funkci nějakých 10.000 kapitalistických velkoobchodů s úspěchem vykonává 32 národních podniků obchodních, jejichž činnost si vyžaduje 22.000 pracovních sil místo 54.500, jež byly zaměstnány v kapitalistických podnicích.

Prodejní síť socialistického sektoru v maloobchodě se zvětšila v českých krajích od ledna letošního roku do konce října o 100 %, z toho prodejní síť národních obchodních podniků na více než dvojnásobek a prodejní síť spotřebních družstev o 85 %. V prvních 10 měsících letošního roku dodal velkoobchod 78 % zboží socialistickému maloobchodu a pouze 22 % soukromému sektoru.