Úterý 11. července 1950

(Začátek schůze v 15 hod. 07 min.)

Přítomni:

Předseda dr John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr Polanský, Richter, dr Procházka, Valo, David, Žiak.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády a ministr Fierlinger, náměstek předsedy vlády dr Ševčík; ministři Nosek, Kopřiva, dr Rais, Petr, dr Neuman, Plojhar.

216 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstkové dr Ramajzl, dr Rattingr.

Předseda (zvoní): Zahajuji 46. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že pan předseda vlády oznámil přípisem ze dne 23. května 1950, č. j. 203091, že pan president republiky rozhodnutím ze dne 23. května 1950 jmenoval pana posl. Ladislava Kopřivu ministrem a pověřil ho řízením ministerstva národní bezpečnosti. (Hlučný potlesk.)

Dále sděluji, že posl. Stanislav Dolejšek se vzdal přípisem ze dne 18. dubna 1950 poslaneckého mandátu (č. j. 112-10/7-1950-S).

Sděluji, že ministerstvo vnitra oznámilo přípisem ze dne 10. června 1950, zn. 214/12-7/6-1950-I/3, že povolává na poslanecký mandát, uprázdněný resignací poslance Václava Mikuláše, poslankyni Marii Sedláčkovou (112-16/6-50-S). Paní posl. Marie Sedláčková dostavila se do dnešní schůze.

Protože před tím podle § 89 jedn. řádu podepsala v kanceláři Národního shromáždění prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu, přistoupíme ke slibu podle § 42 ústavy a § 90 jednacího řádu Národního shromáždění tím způsobem, že bude přečtena ústavou předepsaná formule slibovací, posl. Marie Sedláčková ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji". Žádám o přečtení slibovací formule a posl. Sedláčkovou žádám, aby ke mně přistoupila vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS Kováčik (čte): Slibuji, že budu věrna republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat její zákony a svůj mandát vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí k prospěchu lidu a státu.

Posl. Sedláčková (podávajíc předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Užší předsednictvo Národního shromáždění usneslo se na tomto denním pořadu:

1. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu trestního zákona (tisk 491).

2. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) - (tisk 500).

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu?

(Námitky nebyly.)

Námitek není. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržený pořad je tedy schválen.

*

Přistoupíme k projednávání prvého bodu pořadu.

Podle usnesení užšího předsednictva navrhuji, aby projednávání této předlohy se sloučilo s předlohou, která je uvedena jako bod 2 denního pořadu, jak byl plenem schválen. Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto bodů? (Námitky nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Dávám slovo zpravodaji k bodu 1, posl. dr Kokešovi.

Zpravodaj posl. dr Kokeš: Slavné shromáždění, paní a pánové!

Prožíváme dnes opět jeden z radostných dnů, kterými procházíme my, poslanci a poslankyně Národního shromáždění, jako zákonodárci po jasné cestě k socialismu. Národní shromáždění republiky Československé jako nejvyšší zastupitelský orgán našeho pracujícího lidu přistupuje k projednání kodexů lidově demokratického trestního práva, aby jako zákonodárný sbor odevzdalo do rukou pracujícího lidu pomocníka při budování socialismu a účinnou zbraň proti nepřátelům republiky. Všichni přistupujeme k projednávání těchto zákonů s opravdovou radostí, neboť jsme si plně vědomi toho, že přijetí těchto zákonů nám pomůže při budování socialismu v naší vlasti, že posílí naše lidově demokratické zřízení, zpevní bezpečnost naší republiky a posílí tím i boj za světový mír. Naše radost pramení i z toho, že včas a dokonce před stanovenou lhůtou jest splněn úkol, který jsme si vytkli v létě 1948 schválením vládního programu vlády Antonína Zápotockého. Tento vládní program totiž obsahuje jasná prohlášení i o tom, jak vláda Antonína Zápotockého bude pečovat o vybudování nového lidově demokratického právního řádu. Pokud jde o trestní právo, obsahuje vládní prohlášení toto: "Lidová demokracie si také vytvoří nový systém práva trestního, neboť dosud platné trestní právo spočívá na principech kapitalistického společenského a hospodářského zřízení a je zaměřeno k tomu, aby chránilo nadpráví a privilegia bohatých a mocných. Nové trestní právo bude chránit zájmy pracujících, jejich budovatelské úsilí a plody jejich práce."

Národní shromáždění vzešlé ze svobodných voleb r. 1948 schválilo jednomyslně vládní program a tím se i zavázalo ze všech sil podporovati uskutečňování tohoto programu. Na to v létě 1948 rozhodla vláda republiky, že má být ihned započato na pracích, potřebných pro vybudování nového, lidově demokratického právního řádu. Na podkladě tohoto rozhodnutí počala ministerstva spravedlnosti a vnitra ve spolupráci s ostatními ministerstvy s přípravnými pracemi. Pokrokoví a lidu oddaní právníci nechtěli zůstat stranou onoho velikého budovatelského úsilí, směřujícího k vybudování socialismu v naší vlasti. I oni chtěli na svých pracovištích dokázat, že si přejí socialismus a proto pro splnění tohoto úkolu dali ihned k disposici všechny své síly.

Dne 1. září 1948 vyhlašuje tehdejší ministr spravedlnosti dr Alexej Čepička právnickou dvouletku s úkolem: zpracovati během dvou roků hlavní kodexy nového lidově demokratického právního řádu tak, aby mohly být předloženy vládě a Národnímu shromáždění k projednání. Byl to úkol veliký a přitom krásný a důstojný našeho pilného pracujícího lidu. Již doba dvou let stanovená pro splnění tohoto úkolu podtrhovala naše rozhodnutí, že i v oboru práva chceme držeti krok s pracujícím lidem a že rychlým splněním tohoto úkolu chceme uspíšit budování socialismu u nás. Mnohým se zdála tato doba příliš krátkou a pokládali téměř za nemožné vytvořiti během 2 roků základní kodexy nového lidově demokratického práva které by doplňovaly a do jednotlivých úseků života rozváděly Ústavu 9. května. A dnes, kdy ještě ani celé dva roky neuplynuly, jsou kodexy trestního práva projednávány v Národním shromáždění a mají se dnem 1. srpna 1950 státi účinnými zákony. Je to důkazem toho, že i tak velké dílo se podaří, když je dostatek vůle a chuti k práci.

Již v roce 1948 bylo zapotřebí provésti některá okamžitá opatření v oboru legislativy. Náš pracující lid, zvítězivší v únoru 1948 nad pučistickou reakcí, si byl plně vědom toho, že nepřátelé socialismu i po své porážce pracují proti republice a že jejich nenávist je povede k páchání nejtěžších zločinů proti našemu pracujícímu lidu. Zostřený třídní boj pokračoval. Na jedné straně náš lid, budující usilovně svoji vlast jako šťastný domov všech pracujících, a na druhé straně domácí i zahraniční reakce usilující o návrat kapitalismu. Náš pracující lid vědomý si toho, že jen z jeho práce může vyrůsti štěstí a spokojenost naší i budoucích generací, neznal únavy a někdy ani oddechu. Zvyšuje produktivitu práce na všech úsecích a všechny své síly dává na výstavbu socialismu a jeho ochranu. Naproti tomu nepřítel používá všech prostředků a nejpodlejších způsobů boje k tomu, aby působil potíže a kladl překážky. Nenávidí socialismus a snaží se proto jeho budování zabránit. Bylo zapotřebí proti tomuto nepříteli rázně zakročit a naší justici dát účinnou zbraň do rukou, kterou by mohla nepřítele rychle a spolehlivě potírat. Proto na podzim r. 1948 odhlasovává Národní shromáždění zákony na ochranu lidově demokratické republiky, o státním soudu a o zlidovění soudnictví. Při projednávání těchto zákonů jsme si byli vědomi toho, že úprava této materie je naléhavá, ale že je dočasná a že při vytvoření nového trestního zákona přejdou mnohá ustanovení do nového kodexu. Téměř po dvouletých zkušenostech s těmito zákony můžeme jen konstatovati, že se osvědčily, a proto na př. téměř všechna hmotná ustanovení zákona na ochranu lidově demokratické republiky přecházejí, i když někdy ve změněné formě, do nového trestního zákona.

Dovolte mi nyní, paní a pánové, abych alespoň v krátkosti se dotkl kodifikačních prací, jejich organisace, způsobu jich vedení i zásad, kterých bylo používáno. Nebylo možné přistupovat se starými způsoby práce k tak velkému úkolu, jako bylo vytvoření nových trestních kodexů. Mělo-li vzniknouti dílo, které by bylo opravdu dílem našeho pracujícího lidu a vyjadřovalo jeho vůli, chránilo zájmy pracujícího lidu a bylo účinnou zbraní proti nepřátelům socialismu a vydatným pomocníkem přibudování socialismu, pak bylo zapotřebí nových pracovních method. Nebylo možné takové dílo vytvořit několika odborníky za zeleným stolem, ale bylo zapotřebí přivolat celé stovky spolupracovníků ke kolektivní práci. Lidově demokratické právo musí vycházet ze života, sloužit životu a být v plném souhlasu s naším budovatelským úsilím, které ovládá náš život. Musí tomuto budovatelskému úsilí napomáhat. A proto se nepracovalo bez účasti pracujícího lidu, ale naopak, do všech kolektivů byli přibráni jako platní spolupracovníci dělníci, rolníci i pracující inteligence. Celé stovky pracovníků se zúčastnily na vytváření nových kodexů. I mnozí poslanci Národního shromáždění zúčastnili se velmi vydatně těchto přípravných prací. Jestliže v kapitalistických státech zákony se připravují tajně za zavřenými dveřmi t. zv. odborníků podle přání vykořisťovatelů, pak u nás tyto veliké zákony byly tvořeny za účasti našeho pracujícího lidu a jeho odpovědných zástupců. I tím bylo dokázáno, že náš režim je opravdu demokratický.

Své zástupce do komisí i subkomisí vyslaly zájmové organisace pracujícího lidu, jako Revoluční odborové hnutí, Jednotný svaz českých zemědělců a slovenských rolníků. Mnohé továrny vyslaly zdatné spolupracovníky-dělníky do těchto kolektivů. Náš lid se opravdu zúčastnil kodifikačních prací a ukázalo se, že jedině tak je možné zajistit rychlý a úspěšný jejich průběh. Hlavně zástupci dělnické třídy přinášeli velmi cenné zkušenosti ze svých pracovišť a s úspěchem zajišťovali prosazení správného politického názoru. Byli to oni, kteří mohli své spolupracovníky v komisích upozorniti na požadavky našeho lidu, a to ať již jde o obsah nebo o formu zákona. Byli to oni, kteří dbali o to, aby nové zákony byly lidu srozumitelné, vždyť nové zákony i svou formou musí býti zákony lidovými a proto jejich řeč i uspořádání musí být takové, aby jim lid rozuměl a úspěšně jich mohl používat.

Při kodifikačních pracích se vycházelo z Ústavy 9. května, z vládního programu vlády Antonína Zápotockého, z usnesení IX. sjezdu KSČ a z usnesení zasedání Ústředního výboru KSČ. Vydatnou měrou se používalo vymožeností a zkušeností SSSR v oboru práva i právní vědy. To ovšem neznamená, že teprve po Ústavě 9. května tvoříme lidově demokratické právo. Již od r. 1945 byla vytvořena dlouhá řada lidově demokratických zákonů a mezi nimi velká část ustanovení trestního práva. Značná část jich přechází do nového trestního zákona. Ovšem vedle těchto v lidové demokracii vzniknuvších zákonů bylo zde velké množství zákonů, pocházejících z doby kapitalistického vykořisťováni. A náš lid, hlavně soudci z lidu a funkcionáři národních výborů často opakovali požadavek, aby konečně ono staré, našemu životu neodpovídající a někdy jako brzda se projevující právo bylo nahrazeno právem novým, lidově demokratickým. Dožadovali se takového práva, které by se projevilo jako aktivní síla při budování socialismu a které by sloužilo i jako výchovný prostředek rodícího se socialistického člověka. Bylo vedeno mnoho diskusí o tom, jak by mělo nové trestní právo opravdu vypadat, co všechno by naše trestní kodexy měly obsahovat a jakou podobu by nové trestní zákony měly mít. A nakonec nám požadavky našeho pracujícího lidu jasné, zhuštěnou a krásnou formou tlumočil náš president republiky Klement Gottwald v dopise IV. sjezdu československých právníků, když říká: "V čem spočívá změna, co nového přináší náš lidově demokratický dnešek v oblasti práva? Končíme především s představou práva, jak ji vytvořila kapitalistická společnost. Právo za kapitalismu, halící se v hábit nadstranickosti a nadtřídnosti, bylo ve skutečnosti - ať již právník sám chtěl nebo nechtěl - obhajobou vykořisťování a násilí, páchaného na pracujícím lidu, obhajobou zvůle a bezpráví. Jen si vzpomeňme, jak pohlížel dříve náš lid na soudy, advokáty, právo! Věru, ne bez důvodu symbolisoval paragraf našemu lidu smyčku, která se nakonec vždy zadrhla kolem krku chudáka.

Takovéto právo my dnes ovšem nepotřebujeme, nechceme a neuznáváme. V naší nové společnosti budující socialismus potřebujeme nové právo, takové, které slouží lidu a jeho blahu, které posiluje a chrání vládu lidu a jeho budovatelskou práci, které je zbraní proti nepřátelům lidu a socialismu. Tedy nikoliv již lživé, nadtřídní a nepolitické právo, nýbrž právo hájící otevřeně a upřímně věc lidu, právo socialistické, které dnes jedině odpovídá historické pravdě a vytváří dosud nejvyšší a nejspravedlivější právní řád. Jak zřejmo, má tedy sjezd čs. právníků opravdu velké poslání v budování naší nové společnosti. Jeho úkolem je především pomoci všem našim právníkům, soudcům, úředníkům, advokátům, notářům, aby ve své každodenní práci naplňovali právní předpisy živou skutečností v duchu zásad Ústavy 9. května. Má dále pomoci při tvorbě nových lidových a tedy i lidu srozumitelných zákonů a předpisů, které by upevňovaly naši cestu k socialismu a formulovaly náš nový právní řád. Má konečně za úkol pomoci ve výchově nových, socialistických právníků, vycházejících z lidu a srostlých s lidem, i v převýchově těch starších poctivých právníků, kteří mají kladný vztah k lidové demokracii."

Tato moudrá slova presidenta republiky Klementa Gottwalda byla vodítkem všem pracovníkům při přípravě nových trestních kodexů. Denně si je všichni připomínali a byla podkladem mnohých a mnohých rozborů, z nichž nakonec vyrostl obsah i forma nových kodexů.

Náš nový trestní zákon je proto velikým dílem politickým i právním, vždyť, paní a pánové, toto dílo řeší velmi mnohé problémy, s nimiž se náš lid v životě setkává a které musí řešit v konkretních případech. Jak jsem již řekl, náš nový trestní zákon vychází ze života a životu má sloužit. Proto musely být vzaty v úvahu problémy, s nimiž se náš pracující člověk na cestě k socialismu setkává. A jestliže náš nový zákon má být hrází proti návratu kapitalismu a současně má být vydatným pomocníkem při budování socialismu, musí se v něm obrážet náš dnešek i naše budoucnost. A proto se v něm setkáváme s těmi otázkami, které jsou dnes živé v továrnách i na vesnici. A čerpajíce ze zkušeností Sovětského svazu při budování socialismu, můžeme mnohé a mnohé věci předvídat, a proto v novém trestním zákoně se počítá i s těmito věcmi budoucími.

A jaký je dnešek? Nalézáme se v údobí přechodu od kapitalismu k socialismu. Budujeme svou socialistickou budoucnost a musíme o ni denně, ba každou hodinu a každou minutu sváděti boj na různých úsecích složitého moderního života. Svržený nepřítel bojuje dále proti socialismu. Třídní boj se zostřuje a nepřítel používá dalších, nových způsobů boje. Naším úkolem je zajišťovat vybojované a chránit naši cestu k socialismu. Jestliže náš nepřítel domácí i zahraniční usiluje nejrůznějšími způsoby činnosti o zničení lidově demokratického zřízení, pak musíme proti této činnosti mít účinný prostředek k postižení nepřítele. A jeho prostředky jsou nám dnes známy: lživými zprávami štve proti republice a pokouší se rušit naše budování vysílá vrahy na naše území za účelem páchání vražd na našich funkcionářích, vysílá diversanty za účelem zničení průmyslových i jiných objektů, a jak poslední události ukazují, nezastaví se ani před vysláním škůdce, mandelinky bramborové za účelem zničení naší úrody brambor. Proti této zločinné činnosti obsahuje náš nový trestní zákon ustanovení, která mají za účel nepřítele pracujícího lidu a socialismu postihnout, zneškodnit jej a zabránit mu v páchání další trestné činnosti. Zákon obsahuje ustanovení o velezradě, pobuřování proti republice, sabotáži, vyzvědačství, o trestních činech proti ústavním činitelům, o trestních činech proti jednotnému hospodářskému plánu. Víme, že nepřítel republiky ve své nenávisti bude sahat po jakýchkoliv prostředcích, jen aby nám mohl způsobit škodu a činit nám potíže na cestě k socialismu. To nás vede k vyšší bdělosti a ostražitosti před činností nepřítele.

Dnešek nám ukazuje, že naše hospodářská základna, náš hospodářský řád je předmětem útoků nejzavilejších. Nepříteli totiž záleží na tom, aby se dověděl důležité věci o našem plánování, o našem průmyslu, o naší armádě, o Sboru národní bezpečnosti, o našich úspěších i o našich úzkých profilech. Proto organisuje vyzvědačské sítě a snaží se vyzvědět státní, hospodářská i úřední tajemství. Proto náš nový trestní zákon obsahuje velmi přísná ustanovení o vyzvědačství, ohrožení státního tajemství, o ochraně hospodářského i úředního tajemství, o zrazování těchto věcí nepříteli.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP