Středa 12. července 1950

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 9. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání desátého bodu pořadu, jímž je

10. Zpráva výboru hospodářského k vládnímu návrh zákona o drahách (tisk 489).

Zpravodajem je posl. Jura. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jura: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o drahách, jejž projednal a schválil hospodářský výbor, má nahradit železniční zákon z r. 1937. I když v době předmnichovské byly železnice provozovány převážně státem, přece si dovedla kapitalistická třída zajistit, aby sloužily především jejím zájmům a jejímu prospěchu.

Po velkých hospodářských a společenských změnách, k nimž u nás došlo, má také doprava nové poslání. Musí co nejlépe sloužit lidu a jeho hospodářství v období výstavby socialismu. V tomto smyslu a na podkladě zásad daných slavnou Ústavou 9. května byl připraven vládní návrh zákona o drahách.

Starý železniční zákon se vyznačoval tuhou centralisací, zvláště ve výkonu veřejné správy, kde bylo ministerstvo dopravy jediným železničním správním úřadem. Vládní návrh zákona upouští od tuhé centralisace, a pokud je to možné, svěřuje agendu správního úřadu národním výborům jako novým nositelům veřejné správy. S tohoto hlediska můžeme zákon o drahách označit jako přínos do systému socialistického práva a jako nástroj, podle něhož bude doprava stále lépe sloužit našemu hospodářství.

Je-li doprava prodlouženým procesem výroby do oblasti oběhu, pak je třeba si uvědomit velký význam a důležité poslání dopravy v období budování socialismu. Pohlédneme-li zpět, můžeme říci, že doprava poměrně dobře plnila své úkoly. Naše dráhy přes nedostatek vozů zvládly předcházející podzimní kampaně a dovezly na statisíce tun obilí a rudy z SSSR. Také ostatní druhy dopravy ukázaly, že jsou na výši ve službě lidově demokratickému zřízení.

Náš mladý a slibně se rozvíjející podnik ČSAD ukázal před několika dny, že vedle svých pravidelných úkolů je schopen zvládnout i mimořádné akce. Přes 11.000 hornických učňů bylo dopraveno do Prahy a odtud do Lán. Největší jejich část přivezly autobusy ČSAD ze všech krajů republiky. Ve 220 autobusech n. p. ČSAD a ve 20 autobusech komunálních podniků projížděla mládež Prahou a prohlížela si její památnosti. Jen za neděli, která vyvrcholila pobytem mládeže v Lánech, ujely autobusy celkem 40.000 km, t. j. dráhu rovnající se cestě kolem zeměkoule. A celou tuto cestu vykonaly autobusy bez nejmenších defektů, bez jediného prasknutí pneumatiky. Kdo měl v neděli příležitost pozorovat tuto nebývalou kolonu autobusů s nadšenou hornickou mládeží, kdo viděl, jak disciplinovaně a odpovědně si vedli řidiči, uvědomil si, jak významnou funkci plní doprava. Právem byla komisí pro Lánskou akci služba automobilové dopravy zhodnocena jako prvotřídní a vysloveno uznání řidičům, kteří byli průměrně denně 18 hodin ve službě.

I když doprava plní své úkoly, je třeba si uvědomit, že jen tehdy splní zvýšené nároky, jež na ni budou kladeny, když bude technicky a provozně dobře vybavena, když bude vyzbrojena náležitou mechanisací. Po této stránce zápasí železniční doprava stále s neblahým dědictvím války a okupace. Železničáři a dopravní zaměstnanci jsou si vědomi své odpovědnosti za to, aby doprava stačila rychlému růstu našeho průmyslu, aby mohla zvládnout podzimní kampaň kladoucí zvláště na železnici velké nároky. Proto se železniční zaměstnanci zavázali, že od června do října odpracují na zlepšení železničních tratí přes 3 miliony brigádnických hodin. Proto v rámci vstřícného plánu připravují velkou akci za zrychlení oběhu vozů, který se má do podzimu snížit o půl dne. Tím se získá několik tisíc vozů. Zrychlení oběhu vozů chtějí dopraváci dosáhnout rychlejším vykládáním a skládáním, snížením zpoždění a zbytečného čekání, snížením prázdných běhů vozů, zrychlením oprav a snížením správkového stavu. Ústřední výbor Svazu zaměstnanců v dopravě zahajuje akci za zdárný průběh letošní kampaně, aby ani zrno obilí nepřišlo nazmar, aby obilí, brambory i řípa byly včas dopraveny do skladišť, cukrovarů, závodů a průmyslových středisek.

Železničáři a dopravní zaměstnanci si uvědomili, že úspěšné splnění podzimní kampaně ke závislé na nich samých, na odkrytí a mobilisaci všech vlastních sil a reserv. Víme dobře, že máme ještě na železnicích skryté reservy. Ovšem tyto skryté reservy nevidí ten, kdo se dívá na železnici a na práci železničních zaměstnanců jen z okna jedoucího rychlíku. Tak to dělal známý předmnichovský předák Mlčoch, který si stěžoval, že dělníci zastaví práci, když jede vlak. Je to přirozené, že dělníci nezůstanou na trati, aby je vlak přejel. Avšak máme ještě jiné skryté reservy na železnici a železničáři se sami postarají o jejich odkrytí a lepší využití lidí a strojů, tak jako se přičinili o zvládnutí těžkých dopravních úkolů.

Je třeba apelovat také na výrobní a hospodářské složky, aby více než dosud dopravě pomáhaly, zvláště v blížícím se období podzimní kampaně. Některé podniky raději platí zdržné, místo aby se postaraly o urychlené nakládání a vykládání vozů. Stejně se výrobní a hospodářské podniky dosud nenaučily plánovat nároky na dopravu a často si neuvědomují, že doprava nemůže jejich požadavky plnit jen s jejich úzkého podnikového hlediska, nýbrž s ohledem na potřeby celostátního hospodářského plánu dopravy.

Ukazujeme-li kriticky na některé obtíže v dopravě, činíme tak proto, abychom si všechny nedostatky uvědomili a postarali se o nápravu. Ostatně i o obtížích v naší dopravě platí, že to nejsou obtíže z krise a nedostatků, nýbrž obtíže růstu, plynoucí z pronikavého a velkého rozvoje našeho hospodářství. Obtíže tohoto druhu by jistě měli rádi v kapitalistických zemích, kde narůstá nezaměstnanost, kde klesá počet přepracovaných osob a nákladů, kde jsou stávky v dopravě denním zjevem.

Naši železničáři a dopraváci se postarají o zajištění a zvládnutí podzimní kampaně. Postarají se o to, aby rozvojem socialistického soutěžení, vstřícným plánováním a zpevňováním norem byly odstraněny všechny nedostatky v dopravě.

A proto s ujištěním a přesvědčením, že i tento zákon přispěje k tomu, aby doprava podle slov s. Klementa Gottwalda byla rychlejší, levnější a spolehlivější, doporučuji jménem hospodářského výboru, aby Národní shromáždění návrh zákona schválilo. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 10. bod pořadu. Přistoupíme k projednávání jedenáctého bodu pořadu, jímž je

11. Zpráva výboru branného a bezpečnostního k vládnímu návrhu zákona o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti (tisk 507).

Zpravodajem je posl. Janulík. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Janulík: Paní a pánové!

Osnova zákona o ubytování branné moci a SNB je důležitým zákonem, který řeší staré formy z minulého století a zároveň upravuje odchylná nařízení v zemích českých a na Slovensku. Již tato skutečnost je dostatečným důvodem k provedení nové zákonné úpravy; dále pak ta okolnost, že celá řada dosavadních ustanovení se stala v důsledku pronikavé změny ekonomických poměrů prakticky neproveditelnou.

Podle starých ubytovacích zákonů bylo trvalé ubytování vojska veřejným břemenem, které postihovalo při společném ubytování celou zemi a při ubytování v jednotlivých obcích ty obce, ve kterých byly posádky. Změny, které nastaly po roce 1918 vydáním zákona č. 125/1927 Sb. o finančním hospodářství svazků územní samosprávy, měly za následek, že ubytovací břemeno postihlo bez rozdílu, zda šlo o trvalé ubytování společné či po jednotlivu, zásadně jen ty obce, které byly podle dislokačního plánu určeny za stálé posádky. Náhrady za ubytování vojska v novostavbách kasáren, jež byly stanoveny vládním nařízením č. 164/1922 Sb. a jež byly upraveny naposled zákonem č. 248/1920 Sb., byly tak nízké, že ani zdaleka nestačily na krytí udržovacích nákladů, takže se v obcích domáhali, aby břemeno trvalého ubytování převzal stát. Vojenská správa uznávala tyto důvody a se souhlasem ministerstva financí, ministerstva vnitra a nejvyššího účetního kontrolního úřadu převzala již koncem r.1948 kasárny, cvičiště a jiné vojenské objekty do prozatímní správy a udržování. Tento faktický stav byl legalisován zákonem č. 144/49 Sb. o oddlužení svazků lidové správy a zákonem č. 279/49 Sb. o finančním hospodaření národních výborů.

Osnovaný zákon, který navazuje na právě zmíněnou úpravu, přihlíží dálek změněným politickým a hospodářským poměrům, zejména jak byly založeny Ústavou 9. května a novou organisací veřejné správy. Dosavadní tíživé povinnosti obcí jsou nyní zredukovány na nezbytně nutnou součinnost při zajišťování ubytování a ubytovacích potřeb, kdežto ostatní břemena, zejména finanční, při ubytování ve vlastních ubytovacích objektech vojenské správy přejímá stát. Při ubytování mimo vlastní ubytovací objekty vychází nová úprava z ustanovení § 34 odst. 3 ústavy, podle něhož na obranu státu a k její přípravě lze od každého požadovat součinnost a věcné prostředky a ukládat mu omezení i věcná plnění; proto osnovaný zákon ukládá některé povinnosti přímo držitelům objektů vhodných k ubytování.

Důležitou je instituce rodinného ubytování vojenských osob z povolání, která navazuje na sovětský vzor a od níž lze očekávat značné zmírnění bytové tísně vojenských osob z povolání.

Ubytování SNB a otázky s ním souvisící nejsou dosud upraveny. Zákon č. 286/1948 Sb. o národní bezpečnosti předvídal nutnost zvláštní úpravy ubytování SNB a předpokládal, že otázky tyto budou řešeny shodně s ubytováním branné moci. Proto rozlišoval, podobně jako je tomu dosud u branné moci, mezi t. zv. ubytováním stálým a přechodným a stanovil v § 14, že stálé ubytování SNB upraví ministr vnitra nařízením a že pro přechodné ubytování příslušníků SNB v případě jejich soustředění platí předpisy o přechodném ubytování vojska.

Z okolnosti, že celou strukturu dosavadního ubytování branné moci bylo nutno postavit na nový základ. Vyplývá, že podobné změny bylo nutno provésti i při ubytování SNB. A tu je pochybné, zda by bylo lze všechny otázky, které s ubytováním souvisí. Vyřešit na podkladě zmocnění daného zákonem o národní bezpečnosti. Proto osnovaný zákon řeší celou materii jak pro brannou moc, tak i pro SNB společně a přikročuje tak k potřebné a účelné unifikaci ubytovacích předpisů.

Provedení zákona si nevyžádá v resortu ministerstva národní obrany nových finančních nákladů, poněvadž vojenská správa, jak již shora uvedeno, převzala do své správy vojenské objekty od svazků lidové správy již koncem roku 1948 a zajistila si k tomu účelu potřebnou rozpočtovou úhradu. Ani v resortu ministerstva národní bezpečnosti nevzniknou nové finanční náklady, poněvadž ubytování SNB ve vlastních ubytovacích objektech se děje na náklad státu.

Paní a pánové, branný a bezpečnostní výbor projednal osnovu vládního návrhu zákona tisk 505 o ubytování branné moci a SNB dne 11. července t. r. a doporučuje ji Národnímu shromáždění ke schválení podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 11. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání dvanáctého bodu pořadu, jímž je

12. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona o zrušení Národního pozemkového fondu při ministerstvu zemědělství a fondů pozemkových reforem a o sloučení jejich jmění (tisk 506).

Zpravodajem je poslanec Růzha. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Růzha: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Předložený vládní návrh zákona jedná především o zrušení Národního pozemkového fondu při ministerstvu zemědělství. Tento zvláštní orgán, vytvořený podle dekretu č. 12 z r. 1945 v zemích českých, měl a má za úkol spravovat a oceňovat konfiskovaný majetek a dozírat nad ním. Na Slovensku vykonává působnost Národního pozemkového fondu pověřenectvo zemědělství.

Fond svůj úkol splnil dnes už natolik, že lze přistoupit k jeho likvidaci. Uvážíme-li zvláště, že existencí Fondu se vytváří dvojkolejnost ve veřejné správě, je bezpodmínečně nutno přenést působnost Fondu na národní výbory a na ministerstvo zemědělství. Likvidaci nutno provést také v zájmu zhospodárnění a zjednodušení veřejné správy. Vládní návrh zákona se ovšem nezabývá pouze likvidací Národního pozemkového fondu, ale také fondů první pozemkové reformy, slovenským pozemkovým fondem a náhradovou bankou.

Při projednávání tohoto vládního návrhu zákona v zemědělském výboru bylo konstatováno, že je velmi málo těch, kteří se v problematice všech uvedených fondů vyznají. Projednávaný návrh zákona navrhuje sloučení všech těchto fondů v jednu majetkovou podstatu, která by měla povahu účelového státního jmění, odděleně a podle zásad hospodářského plánování spravovaného, čímž by se tato problematika podstatně zjednodušila.

Lze doufat, že likvidace Fondu i ostatní úkoly spojené s prováděním tohoto zákona budou provedeny hladce. Personál Národního pozemkového fondu se vynasnaží, aby zlikvidoval nedodělky co nejvíce a aby tak na národní výbory a ministerstvo zemědělství jich přešlo co nejméně. V zájmu hladkých likvidačních prací budou jistě všichni zaměstnanci Národního pozemkového fondu uvědoměni, kam budou po likvidaci přeloženi a kde budou pracovat. Zkušení zaměstnanci ústředí i poboček Národního pozemkového fondu přejdou s agendou a povedou ji dále u národních výborů a v ministerstvu zemědělství.

Zhodnotíme-li činnost těchto zaměstnanců, vidíme, že udělali veliký kus poctivé práce. Jestliže uvážíme začátky Fondu v době, kdy už operace s půdou byly v proudu, uvážíme-li velkou fluktuaci osídlenců, zvláště v prvních dobách po osvobození pohraničí, a jestliže můžeme konstatovat, že s celou touto prací a problematikou se zaměstnanci Fondu vypořádali, patří jim všem upřímný dík za vykonanou práci na budování našeho státu, zvláště pak v pohraničním území. Je nutno zdůraznit, že tento zákon je rámcový, vyřešení všech podrobností ponechává prováděcím nařízením a že si nevyžádá žádných úhrad ze státní pokladny.

Vládní návrh zákona tisk 493 byl projednán včera v zemědělském výboru a mám čest doporučit jeho jménem plenu Národního shromáždění tento zákon k přijetí ve znění zprávy výborové tisk 506. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen pořad schůze.

Sděluji, že se užší předsednictvo usneslo, aby se příští schůze Národního shromáždění konala zítra, 13. července, o 8. hodině ranní.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 16 hod. 59 min.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP