Místopředseda Fiala (zvoní): Zahajuji přerušenou 62. Schůzi Národního shromáždění.

Pokračujeme ve společné rozpravě o státním rozpočtu na r. 1952 a o státním závěrečném účtu za r. 1950.

Do rozpravy se dále přihlásili tito řečníci: posl. Zimáková, posl. Žiak, ministr státní kontroly Harus, posl. Vošahlík, posl. Janouš a pan předseda vlády Ant. Zápotocký. Dávám slovo posl. Zimákové.

Posl. Zimáková: Soudružky a soudruzi!

Celá dosavadní rozprava k našemu letošnímu státnímu rozpočtu svědčí o tom, že pro naše hlavní cíle - zabezpečení světového míru a výstavbu naší socialistické vlasti - opravdu vynakládáme své nejlepší síly a schopnosti. A je tomu skutečně tak. Kdo má otevřené oči, upřímné srdce a jasný rozum, ten se každým dnem více přesvědčuje, jak na všech stranách sílí a rozkvétá naše země.

Já, soudružky a soudruzi, hovořím za naši krásnou Českomoravskou vysočinu, ten, jak se dříve říkalo, bohem a lidmi zapomínaný kraj, jenž byl sice vždycky zdrojem inspirace malířů a básníků, ale pro svou kapitalisty uměle udržovanou bídu a ubohost též reservoirem levných pracovních sil. Ve svém projevu se chci pokusit rozebrat některé otázky naší státní osvětové péče, o níž zde včera soudr. ministr dr. Nejedlý ve svém projevu tak blízce hovořil jako o důležitém nástroji nového člověka. Chci o tom mluvit právě na základě zkušeností z našeho kraje, ale především bych vám ráda ukázala, co se i u nás za lidově demokratické republiky už změnilo k lepšímu. Posuďte alespoň na podkladě několika údajů.

Kupní síla našeho kraje se v důsledku nově vybudovaného průmyslu a zvýšené družstevní zemědělské výroby za první 4 roky Gottwaldovy pětiletky zvyšuje o více než 1 miliardu Kčs. Hrubá hodnota naší průmyslové výroby vzroste v r. 1952 proti r. 1950 o 5 miliard, čímž překročí dvojnásobek r. 1949. Nově budovaný kombinát na Žďársku přinese tamnímu obyvatelstvu na mzdách ročně na 300 milionů Kčs. Hodnota nově postavených školních budov 22krát převyšuje hodnotu nových školních budov, postavených za éry kapitalistické republiky. Kin jsme měli v první republice a za okupace jen 60, dnes jich máme již 178, při čemž k nám pilně dojíždělo ještě 9 putovních kin. Počet různých zdravotnických poraden stoupl u nás v r. 1950 ve srovnání s předcházejícím rokem ze 190 na 258 a v r. 1951 byly zřízeny další. O polovinu nám klesla kojenecká úmrtnost a stejně tak rapidně jde dolů křivka úmrtnosti i v jiných závažných nemocech. V r. 1949 přepravily naše autobusové linky skoro 3.5 mil. osob, v r. 1951 ale již více než 14 milionů 800 tisíc.

A toto všechno i mnohé další jsme, soudruzi a soudružky, docílili už dnes, ačkoliv hlavní proud naší výstavby je v její dnešní etapě nutně orientován do jiných krajů. Oč ještě krásnější jsou tedy naše výhledy do budoucna, oč rozhodnější je tedy naše vůle bránit a ubránit si možnost pokojné výstavby. Vzdyť to všechno, co jsem zde uvedla, to nejsou jen cifry, to je náš skutečný, radostný život. Žijeme a budujeme jej za pochodu, zápasíce, pravda, ještě s mnohými obtížemi, ale nelekajíce se jich. Čihošť, Babice a další příklady jsou toho svědectvím. Ale mimo to máme i my co činit se skutečností, že bychom mohli být ještě dále, kdyby se opravdu všichni naši lidé plně zapojili do práce. Ne náhodou nás učí soudr. Lenin, že nejtěžší překážkou na cestě k socialismu jsou pozůstatky starého, kapitalistického způsobu myšlení v nás. I soudr. Zápotocký nás v jednom ze svých projevů upozornil, že řada našich obtíží prýští z toho, že jsme na hospodářském úseku vyrazili mnohem silněji než ve výchově lidí. Odstraňovat tento brzdící rozpor, to je prvořadý politický úkol naší osvětové činnosti, která je bojovným agitačním prostředkem proti zahraničním nepřátelům, domácí reakci a proti přežitkům ve vědomí lidí, která je agitátorem pro plnění našich budovatelských úkolů.

Proto náš letošní rozpočet věnuje pro účely státní osvětové péče ve srovnání s r. 1950 o 33 % prostředků víc, to je 649,062.000 Kčs proti 489,512.000 Kčs z r. 1950. Obdobný a možno říci ještě příznivější poměr se projevuje v našem kraji, a to už samo o sobě nás zavazuje, abychom se svěřenými nám prostředky dobře hospodařili. Proto bych ráda ukázala, jak své úkoly v tomto směru plníme a chceme plnit.

Má-li býti působení osvěty účinné, musí řešit všechny aktuální a palčivé otázky naší výstavby jako kterákoliv jiná politicko-výchovná činnost. Které otázky jsou v tomto směru v našem Jihlavském kraji nejdůležitější? Jsou to otázky mezinárodního dění v úzké souvislosti s naší denní budovatelskou prací, zejména na úseku zemědělském, otázky třídního boje, mezinárodní dělnické solidarity a pochopení významu svazku dělníků a rolníků, jako v kterémkoliv jiném kraji. Vedle toho se ale u nás jeví nutnost překonávání vlivu klerikalismu, vlivu buržoasního nacionalismu v ujasňování poměru Čechů a Němců a dále nutnost ujasnění významu výstavby těžkého průmyslu a v souvislosti s tím náboru pracovních sil.

Jak chceme tyto požadavky plnit? Výstavbou husté sítě kulturně společenských středisek jak na vesnicích, tak i na závodech ve formě závodních klubů. Zatím máme v našem kraji 43 kulturních jizeb a 27 kulturních domů, které tuto funkci zčásti plní. V místnostech, které byly získány adaptacemi býv. hostinců, chceme do konce r. 1952 postavit dalších 80 těchto kulturně osvětových středisek a učinit z nich živá shromaždiště všech občanů, straníků i nestraníků. Proto nebudeme budovat kluby u JZD jen pro družstevníky, nýbrž osvětové besedy jako kluby celých vesnic. Budeme se snažit, aby tato střediska žila denně plnokrevným životem, přednáškami, zájmovými kroužky, soubory lidové tvořivosti, svazáckými apod. Docílíme toho především mobilisací všech komunistů ve stávajících kulturních složkách, dobrou prací osvětového aparátu a pomocných složek za řízení volených orgánů státní moci. Docílíme toho zvýšenou péčí Socialistické akademie, která vychovává lektory pro osvětové besedy. Docílíme toho i zvýšenou péčí o rozvoj naší lidové tvořivosti. V tématice se opřeme o naše nejpokrokovější tradice v našem kraji tradici husitskou, selských bouří a havlíčkovskou. Ve stejné míře bude náplní naší činnosti ještě hlubší poznávání bohatých zkušeností bratrského Sovětského svazu.

Určité kroky již byly učiněny. Pracuje u nás aktivně 135 ÚOB a 14 MOB. Budeme ale musit zlepšit kádrové obsazení vedoucích pracovníků v těchto besedách z řad dělníků a drobných rolníků a učit je pracovat po příkladu humpoleckého okresu, jehož osvětoví pracovníci pro práci v osvětových besedách získali pracovníky traktorových stanic, zootechniky, agronomy a zdravotníky. Kromě toho si tam újezdní osvětové besedy vybudovaly hustou síť osvětových důvěrníků, kteří v okruhu své působnosti využívají k propagaci všech po ruce jsoucích prostředků.

V poslední době pracuje u nás se zvýšenou aktivitou Socialistická akademie. Zatím co v r. 1951 pořádala přednášky jednou za 14 dní ve třech největších místech kraje, uspořádala v lednu a únoru 1952 celkem 32 přednášek, kterých se zúčastnilo 3098 posluchačů. I lektorský sbor Socialistické akademie se k dnešku rozšířil na 47 aktivních pracovníků, soustředěných ve 4 sekcích.

Dále máme na 400 různých souborů a kroužků lidové umělecké tvořivosti, které mimo jiné připravují k letošnímu slavnému 1. máji a 9. květnu programy, zaměřené k posílení proletářského internacionalismu a socialistického vlastenectví. Každoroční akce Podzim na Vysočině bude i letos velkou přehlídkou těchto souborů. Tato akce, myslím, vůbec velmi dobře mobilisuje všestrannou osvětovou činnost, jež se pak projevuje v budovatelských výsledcích. Tak v rámci loňského Podzimu na Vysočině byla uskutečněna soutěž dělnických a rolnických dopisovatelů, soutěž závodních klubů, zaměřená k činnosti na závodech i na vesnicích, soutěž ochotnických souborů, sjezd výtvarných pracovníků a sjezd národní kultury, jehož kladem byla zejména účast aktivních osvětových pracovníků z řad dělníků a drobných zemědělců, na okresech byly uspořádány manifestační svozy obilí a dožínky. Celá akce pak vrcholila ve velké slavnosti přátelství se Sovětským svazem.

Kladný vliv naší masové kulturní práce se odráží i v urychlené výstavbě našich JZD. Při osvětových besedách na vesnicích vytváříme mičurinské, hudební, šachové, čtenářské a jiné kroužky, jichž ale zatím nemáme mnoho, protože s jejich organisací teprve počínáme. Nejlépe si vedou mičurinské kroužky v Panenské Rozsíčce na Přešticku a v Kamenici u Jihlavy a hudební kroužek v Okrouhlicích. Dobře pracuje ÚOB v Červené Řečici na Pelhřimovsku, kde si mimo přednášky vytvořili pokusný agrobiologický kroužek, jehož členové se scházejí v neděli dopoledne, a dále čtenářský a rozhlasový kroužek. Nedostatek máme také ještě v tom, že ne všechna stávající naše osvětová zařízení jsou náležitě využita. Máme ještě celkem ladem ležící kulturní jizby, ba někdy i pěkné kulturní domy, jako např. v Bohdalově na Žďársku a v Mnichu na Kamenicku. Zkušenost nám ukazuje, že tam, kde si lidé vlastníma rukama a z velké části i z vlastních kapes upravili jizby a kulturní střediska, tam si jich více považují a více jich využívají. Vidíme tedy v tomto směru značné možnosti a úkoly a proto budeme dále rozšiřovat akci "Jihlavský košík brambor", která nám svou už ve výši ³/₄ milionu Kčs vyzískanou částkou přinesla krásné výsledky na Třešťsku, ale i jinde.

Zvýšená produktivita práce v našich závodech a skutečnost, že jako kraj plníme úkoly v průmyslu vždy na jednom z předních míst, je také do určité míry působena dobrou prací některých závodních klubů. Tak např. závodní klub skláren v Janštýně, který vznikl koncem roku 1949, si postavil vlastní kulturní dům, na němž soudruzi odpracovali za 300 tisíc Kčs brigádnických hodin, ačkoliv se jedná jen o malý závod. Tento závodní klub, který svůj kolektiv utužil již při výstavbě tohoto domu, organisuje dnes besedy s nejlepšími pracovníky ze závodů, pořádá přednášky na různá témata a zve na ně referenty z okresů i kraje. Pořádá je za účasti rodinných příslušníků a tím pomáhá v politické práci celému okolí. Soudruzi nezapomínají ani na starší ženy mimo závod a na péči o děti, pro něž organisují různé akce, k nimž zvou rodiče dětí z řad drobných zemědělců. Tím dostávají do kulturního domu celou osadu.

Máme ale i další dobré závodní kluby, např. na státním statku v Stránecké Zhoři, opravdu příkladný klub n. p. Sázavan ve Zruči nad Sázavou, nebo klub závodů Gustava Klimenta v Třebíči-Borovině, jehož skvělý dělnický pěvecký sbor dokazuje, že náš lid dnes zpívá jako nikdy dříve. A jsme-li již u té písně, která i nám pomáhá stavět a žít, a o níž náš milý soudruh ministr dr Nejedlý říká, že sejde-li se pár lidí, je to dav a začne-li dav zpívat, stává se kolektivem, ráda bych tu vyslovila uznání znamenitému souboru našeho jihlavského pedagogického gymnasia, který nejen překrásně zpívá a tančí, ale uměním i sám sebe vychovává v dobré mladé učitele, v učitele, jaké potřebujeme.

Nemohu tu, soudruzi a soudružky, podrobně hovořit o našich dalších dobrých zkušenostech i slabinách, ať už se týkají našeho knihovnictví a zejména opravdu pokrokově vedené knihovny v Třebíči, našeho technicky i programově dobrého městského rozhlasu v Jihlavě, kulturních brigád na naši krajskou stavbu socialismu ve Žďáře, nebo nedostatečného pochopení kulturně výchovné činnosti v některých masových organisacích a její koordinace, toho, že máme ještě málo opravdu vzorných osvětových besed a středisek a že se i tímto směrem budeme muset napřít, že se budeme muset více než dosud zaměřit k přímému boji proti vesnickým boháčům, že bychom potřebovali více konkretní, přímé spolupráce našich význačných kulturních i tvůrčích pracovníků, či ať už se týkají naše zkušenosti dalších a dalších otázek. Ale jednu naši chybu pokládám přece jen za nutné zde ještě uvést. My jsme v celé naší osvětové práci často ukazovali minulost a srovnávali ji s dneškem. To je správné a budeme v tom pokračovat. Ale k tomu budeme muset více než dosud srovnávat dnešek s budoucností, ukazovat šťastnou perspektivu naší krásné a bohaté země. Obětavost každého dělníka a rolníka roste s jeho zvětšujícím se politickým rozhledem a možností znát krásnou perspektivu. Tempo výroby roste se zvětšováním ideové úrovně našich lidí, se zvětšením znalostí v duchu marxismu-leninismu, čehož docílíme pouze při plném pochopení širokého pojetí marx-leninské výchovy.

Soudružky a soudruzi! Náš mírový státní rozpočet na rok 1952 věnuje osvětové a výchovné činnosti úctyhodné částky. Tyto investce se plně vyplatí. Vrátí se nám zmnohonásobeny zpět, protože naši lidé, kteří budou plnými hrstmi využívat všech kulturních vymožeností, budou více, nadšeněji a odhodlaněji bojovat na frontě naší výstavby, na frontě boje za světový mír. A tam, kde ještě nepůsobila tak mocně naše výchova, pomocí osvěty, pomocí pokrokových divadelních her, filmů, výstav a ostatních kulturních akcí zaženeme tmu, která již navždy zmizí, která již nikdy nebude semeništěm čihošťských zázraků a zrůdných babických vražd. Jasné světlo marxismu-leninismu ozáří i nejodlehlejší kouty naší vlasti, kde pod vysoko zvednutým praporem proletářského internacionalismu budou v pevných, stmelených řadách s komunisty v čele pochodovat krásní a šťastní lidé, lidé socialističtí. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala (zvoní): Dávám slovo posl. Žiakovi.

Posl. Žiak: Slávne Národné zhromaždenie, vážení priatelia!

Pri prerokúvaní štátneho rozpočtu na rok 1952 nielen s vďakou tlmočím uznanie nášmu ľudovodemokratickému zriadeniu za dosiahnuté úspechy na poli netušeného vzrastu kultúrnej úrovne Slovenska, ale i radosť nad tým, ako náš štát, verný socialistickému pokroku, so zvýšenou starostlivosťou o kultúrnu úroveň pracujúceho ľudu zvyšuje výdavky na veľké kultúrne úlohy, úmerné nášmu socialistickému a mierovému budovaniu.

Vzrastá kultúrna výstavba Slovenska javí sa výrazne i z letmého náčrtu. Materské školy vzrástli nielen tým, že za posledný rok pribudlo vyše 200 nových škôl s 300 triedami a viac ako 4000 deťmi, ale menovite v tom, že sa vo svojom výchovnom a sociálnom poslaní účinne zapájajú do budovateľského úsilia, keď sa predovšetkým starajú o deti pracujúcich matiek a umožňujú tak nábor žien do zamestnania. Je správne, keď sa materské školy zriaďujú predovšetkým v priemyselných mestách a na tých dedinách, kde sú JRD vyšších typov.

Sieť národných a stredných škôl je vcelku dobudovaná. S radosťou pozorujeme, ako sa výchovná práca na nich prehlbuje. Na prvom a druhom stupni škôl je podstatný pokrok v zásobení žiactva učebnicami. Pravda, vydané učebnice bude treba neustále zdokonaľovať z ideovej i vecnej stránky.

Na stredných školách koncom školského roku 1950/51 boli prvé záverečné skúšky a zistili sme klady i nedostatky školskej výchovy a výučby. Skúšky priniesli široký prehľad o nadobudnutom vzdelaní našich žiakov, ktorí prešli 9 rokmi školskej dochádzky. Záverečné skúšky sa osvedčujú a sú dobrým prostriedkom pri začleňovaní nášho žiactva do budúceho povolania podľa hospodárskeho plánu.

Na školách III. stupňa v súvise s rezkým tempom industrializácie Slovenska zaznamenávame rapídny rozvoj priemyselných škôl. Počet žiactva v prvých ročníkoch týchto škôl ďaleko prevyšuje prvú desaťtisícku. Vzrast oproti školskému roku 1945-46 činí viac ako desaťnásobok. Prudký je vzrast žiactva i na sociálnych a zdravotných školách. No rozvoj priemyselných škôl je naozaj dobrým obrazom, ako školy úzko primykáme k výrobe, k nášmu hospodárskemu životu. Naše priemyselné školy stávajú sa veľmi dôležitým činiteľom socialistickej výchovy, verným pomocníkom budovania socializmu. Našou úlohou je pomáhať vyriešiť nedostatky a závažné problémy týchto škôl. Ide o nedostatok odborne kvalifikovaných učiteľov a nedostatok priestoru pre umiestenie škôl. Kým o kádre učiteľov dobre sa stará školská správa, na mnohých miestach, bohužiaľ, stretávame sa pri umiesťovaní škôl s nedostatočným pochopením našej ľudovej správy.

Pokladám nielen za správne, ale aj hodné vďačnosti zmieniť sa, že v školskom roku 1951-52 na českých priemyselných školách študuje 752 slovenských žiakov, ktorí sa dobre pripravujú na zvládnutie úloh stredných technických kádrov.

Pri prijímaní žiakov na gymnáziách uprednostňujú sa deti z robotníckych a maloroľníckych kádrov a tak sa zlepšuje triedne zloženie žiactva. Na gymnáziách v súlade so zvýšenou potrebou technických kádrov treba žiakov zámerne viesť k štúdiu reálnej vetve s deskriptívnou geometriou. Ináč je dobre pozorovať, ako si žiaci dopĺňajú vedomosti v záujmových krúžkoch, najmä technických, prírodovedeckých a v krúžkoch marxizmu-leninizmu. Významnými pomocníkmi sú školské skupiny ČSM, Pionier a rodičovské združenia. Radostné je sledovať ruch našej mládeže v Pionieri, kde s vážnym predsavzatím pripravuje sa do radostného socialistického života. Pedagogické gymnázia stávajú sa centrami odbornej a politickej výchovy učiteľstva i pomocníkmi učiteľov z radov robotníctva a roľníctva pri ďalšom štúdiu.

Vysoké školy pracujúcich sú v reorganizácii. Reorganizáciu odôvodňujú vážne nedostatky z dôb pomýlenej politiky Novomeského. Vysoké školy pracujúcich tvoria sa na nových základoch, na nových zásadách pre výber študujúcich i pre náplň štúdia.