Pátek 20. března 1953
(Začátek schůze v 16 hod. 1 min.)
Předseda dr. John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
dr. Polanský, Fiala, Valo, Štětka,
Žiak.
Členové vlády: předseda vlády
Zápotocký, náměstkové
předsedy vlády Široký, dr. Dolanský,
Bacílek, dr.Čepička, Kopecký,
Novotný, Fierlinger, dr. Nejedlý,
Uher; ministři dr. Plojhar, dr. inž.
Šlechta, dr. Kyselý, Harus, inž.
Jankovcová, Ďuriš, Krosnář,
Nosek, Bílek, Dvořák, dr. Havelka,
Jonáš, Kabeš, Krajčír, Málek,
Maurer, Nepomucký, dr. Neuman, Pokorný, Poláček,
Pospíšil Ant., Pospíšil
Jos., inž. Púčik, dr. Rais,
Smida, Sýkora, inž. Šimůnek,
Šrámek, Štoll.
264 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstek dr. Rattinger.
Předseda (zvoní): Zahajuji 70. Schůzi
Národního shromáždění.
(Pražští pozounéři zahráli
státní hymny československou a sovětskou.
- Přítomní povstali a setrvali stojíce
až do konce smuteční schůze.)
Drahé soudružky a soudruzi, drazí přátelé!
Národní shromáždění republiky
Československé se dnes sešlo na této
mimořádné smuteční schůzi,
aby se v hluboké úctě, vděčnosti
a lásce poklonilo světlé a slavné
památce soudruha Stalina, světlé a slavné
památce soudruha Gottwalda.
Všechno, čím žije a dýchá
naše země, je spojeno s nimi. Jejich podoba se na
nás dívá radostnýma očima našich
dětí, jež dík nim se rozvíjejí
do zdraví, krásy a síly nikdy dříve
nevídané. Setkáváme se stále
s nimi v pionýrských šátcích
našich chlapců a dívek a žijí ve
smělých srdcích tlukoucích pod jásavou
modří naší nové, jejich mládeže.
Jsou a vždycky budou v našich továrnách,
zbavených vykořisťovatelů, a na našich
družstevních polích, zbavených mezí
a těžké otrocké dřiny. Z jejich
díla vznikla taková jednota našich pracujících
ve městech i na vesnicích a našich národů,
jaké nikdy u nás nebylo. Jenom touto nerozbornou
jednotou pod vedením dělnické třídy
bylo i u nás odstraněno vykořisťování
člověka člověkem, jenom tato stalinská
a gottwaldovská jednota našich pracujících
nás vede a přivede k socialismu, ke šťastné
socialistické budoucnosti a zároveň také
k trvalému Světovému míru.
Snad to lze říci takto: Kdykoliv jsme řekli
Stalin, mysleli jsme také Gottwald. A kdykoliv jsme řekli
Gottwald, mysleli jsme současně Stalin. Stalin,
první a největší člověk
všeho lidstva, Gottwald, první a největší
člověk našich národů. Stalin
a Gottwald, naši milovaní, rodní, nejdražší.
Proto naše hoře, proto bolest našeho pracujícího
lidu nad jejich nenadálým a téměř
současným odchodem je tak nesmírná.
Dvojí přetěžká rána na
nás dopadla.
Máme ještě srdce plné bolesti a oči
plné slz. Je tomu tak a my to nezakrýváme.
Tak jako sovětští lidé, tak jako pracující
lidé stamilionové Číny a všech
lidových demokracií, tak jako všichni poctiví,
pokrokoví a mírumilovní lidé na celém
světě.
Již tím je však tato naše bolest bolestí
zcela novou, jakou naše historie dosud nepoznala. Tak jako
je zcela novým náš svět, v jehož
čele je Sovětský svaz, a jak v tomto světě
je zcela novým bratrský a nezištný vzájemný
poměr států, národů i lidí.
Je to bolest stejného druhu, jakou vyvolala smrt Leninova.
Je to bolest, která ještě více sjednocuje,
která rodí nové bojové odhodlání
a novou tvůrčí bojovou sílu.
S takou bolestí jsme se sešli tehdy, když 5.
března dolehla na nás přesmutná zpráva
o smrti našeho osvoboditele, nejlepšího přítele,
učitele a vůdce soudruha Stalina.
Znovu jsme procítili hlubokou vděčnost k
velikému Stalinovi za slavné činy, kterými
vešel do dějin našich národů. Za
to, že nám první ukázal perspektivu
národní svobody. Za to, že spolu s Leninem
ve Velké říjnové socialistické
revoluci zahájil novou epochu dějin lidstva, v níž
také pro naše národy se otevřela cesta
k svobodě z imperialistického otroctví. Za
to, že naši svobodu, zneužitou, hazardérsky
prohranou a zločinně zaprodanou vládci buržoasní
republiky, znovu vrátil našemu lidu osvoboditelským
vítězstvím slavné sovětské
armády nad hitlerovským fašismem. Za to, že
naše národy zachráněné z nebezpečí
barbarského vyhlazení postavil na práh nové
slavné epochy socialistického budování.
Za to, že naši samostatnost a naši socialistickou
výstavbu podepřel mohutnou silou věrného
a oddaného přátelství a vydatné,
účinné a nezištné pomoci Sovětského
svazu. Za to, že ve zkušenostech gigantických
bojů, které v čele slavné Komunistické
strany Sovětského svazu a sovětských
národů vedl za rozdrceni kontrarevoluce, za revoluční
přeměnu sovětského hospodářství,
za růst nového socialistického člověka,
za jeho vítězství nad imperialistickými
útočníky a za osvobození celého
lidstva, můžeme čerpat hluboké poučení
a pevnou posilu. Za to, že Stalinova moudrost nám
ukázala a stále ukazuje jasnozřivě
cestu vpřed, k skvělým cílům
komunismu, které se v Sovětském svazu již
stávají skutečností. Za to, že
nám a všemu lidstvu ukázal tak jasně
a přesvědčivě reálnou perspektivu
míru. Proto Stalin, zapsaný do našich dějin,
žije v lásce, úctě a vděčnosti
našich lidí.
Sešli jsme se tehdy ve statisících na Václavském
náměstí v Praze a v milionech ve všech
městech a obcích naší republiky, abychom
se opřeli jeden o druhého, abychom se ještě
úže semkli v pevném bloku pracujících
měst i venkova, v pevném bloku Národní
fronty Čechů a Slováků kolem Komunistické
strany Československa a jejího Ústředního
výboru, abychom si přísahali, že cestou
Lenina a Stalina půjdeme neochvějně dál
kupředu pod vedením našeho nejlepšího
a nejvěrnějšího žáka Stalinova,
nevýslovně nám všem a všemu pracujícímu
lidu drahého presidenta naší republiky soudruha
Klementa Gottwalda.
Náhlá, nenadálá smrt soudruha Gottwalda,
největšího člověka našich
dějin, prvního a největšího z
našeho pracujícího lidu, našeho učitele
a vůdce, dovršila naši bolest a naše neštěstí.
Ale také toto bezměrné hoře se proměňuje
v ještě pevnější jednotu a bezměrnou
sílu, v gottwaldovskou jednotu a sílu. A znovu v
nespočetných zástupech, v nesmírných
masách, přicházejí naši pracující
k soudruhu Gottwaldovi, aby mu vyjádřili všechnu
svou úctu, vděčnost a lásku, aby mu
přísahali, že splníme jeho slavný
odkaz, že půjdeme dál a věrně
jeho cestou, pod praporem Lenina a Stalina, až do vítězného
konce.
To je pravá a neochvějná vůle našeho
pracujícího lidu, to je nejsvatější
příkaz pro nás, pro jeho poslance.
My, zde v Národním shromáždění
republiky Československé, zvlášť
těžce se smiřujeme s myšlenkou, že
už nikdy neuslyšíme lidský hlas soudruha
Gottwalda, že se už nepotkáme s laskavým
pohledem jeho živých očí, že už
nebudeme s bezdechou pozorností sledovat velké a
slavné řeči, kterými nás vedl,
sjednocoval a učil.
My, poslanci Národního shromáždění,
skláníme se s hlubokou úctou, vděčností
a láskou před velkým dílem s. Gottwalda.
Je tvůrcem nové, nejslavnější
epochy dějin našich národů. Vytvářel
ji již tím, když probojovával důslednou
marxisticko-leninskou linii v komunistické straně
a zakaloval ji ve stranu nového typu. Pozvedl dělnickou
třídu na vedoucí sílu dějin
našich národů. Pevně ji sjednotil a
seskupil pod její vedení zdravé síly
všeho našeho lidu. Postavil ji do čela našeho
národa v boji proti surovému fašistickému
útlaku i proti intrikám a úkladům
angloamerického imperialismu, který své zločinné
záměry skryl v poslední době pod masku
protistátního spikleneckého centra. Soudruh
Gottwald vydobyl a zabezpečil svobodu a nezávislost
naší vlasti, štěstí našeho
pracujícího lidu, velkou a slavnou budoucnost našich
národů. V těchto slavných a hrdinských
bojích, které soudruh Gottwald vedl pro spravedlivou
věc našeho lidu, zažili někteří
z nás také i jeho projevy a vystupování
jako poslance dělnické třídy. Jako
nadaný a věrný žák nesmrtelného
učení Leninova a Stalinova vytvořil u nás
klasický typ revolučního poslance, zástupce
zájmů pracujícího lidu, který
dovedl využít tribuny buržoasního parlamentu
k tomu, aby v bojových projevech odhaloval vykořisťovatelský
charakter měšťácké demokracie,
bil naši buržoasii a utlačovatele našich
pracujících.
Mnozí z nás si pamatují jako největší
svůj osobní prožitek jeho slavný boj
za jednotu našeho lidu a našich národů
v obraně proti zvlčilé fašistické
a hitlerovské agresi. Na této půdě
ve Stálém výboru odezněla hrdá,
sebevědomá slova soudruha Gottwalda, kterými
jménem našeho lidu a s hrudí ve vlastním
slova smyslu nastavenou proti ústím nabitých
pušek přicházejících již
okupantů odmítl mnichovskou zradu a proklel představitele
tehdejší vládnoucí třídy,
kteří naši republiku zaprodali do největšího
ponížení a neštěstí. K soudruhu
Gottwaldovi, který mluvil s balkonu tehdejšího
parlamentu, přišel všechen náš lid,
aby vyslovil svůj naprostý souhlas s jeho programem
skutečné bojové obrany naší republiky
a samostatnosti po boku nejlepšího našeho přítele,
po boku sovětského lidu a velikého Stalina,
kteří jediní nám zůstali věrni
i v tehdejším našem neštěstí.
Náš lid vložil tehdy do rukou soudruha Gottwalda
v plné důvěře svůj osud a celou
budoucnost své svobody a svého státu.
Soudruh Gottwald v čele národního a osvobozovacího
boje v nejplnější míře splnil
tuto důvěru všeho našeho pracujícího
lidu. Košickým vládním programem pevně
narýsoval perspektivy naší lidové demokracie
k socialismu, pevně zajistil, že nikdy víc
se nebude a ani nemůže opakovat Mnichov, protože
základem naší samostatnosti a svobody je vláda
pracujícího lidu v čele s dělnickou
třídou a garantem této naší samostatnosti
a svobody je Sovětský svaz a soudruh Stalin, protože
na všechny časy náš osud je zajištěn
nejpevnější přátelskou a spojeneckou
jednotou se sovětským lidem.
Bylo jen dovršením dalšího historického
vývoje v našem státě, dovršením
slavného únorového vítězství
našeho pracujícího lidu nad pučistickým
kontrarevolučním útokem domácí
i cizí reakce proti našemu lidu a státu zvolení
soudruha Klementa Gottwalda presidentem Československé
republiky. Všichni se pamatujeme na tu přeslavnou
chvíli, kdy soudruh Gottwald vložil ruku na naši
novou ústavu, Ústavu 9. května, a pevným
hlasem říkal slavná slova své presidentské
přísahy, své velké a slavnostní
vyznání oddanosti a věrnosti lidu, pracujícímu
lidu Československa.
Jen něco málo víc než dva měsíce
nás dělí od okamžiku, kdy jsme chtěli
vzpomenout pátého výročí zvolení
soudruha Gottwalda presidentem Československé republiky.
Těšili jsme se na tuto slavnost, každý
z nás by byl přispěl k tomu, aby byla radostná
a slavná. I my jsme chtěli přijít
za soudruhem Gottwaldem a povědět mu, jak ho milujeme,
a poděkovat mu z celého srdce za nová
vítězství, ke kterým přivedl
náš lid za svého presidentství. A jsou
to vítězství rozhodná, určující
v plném dosahu celou naši budoucnost.
Pod Gottwaldovým vedením byly položeny pevné
základy socialismu v našem státě. Náš
průmysl patří zcela našemu pracujícímu
lidu, který je něm jediným a plně
odpovědným hospodářem. Naše zemědělství
vstoupilo již na cestu socialistické družstevní
velkovýroby a tento revoluční převrat
mílovými kroky postupuje vpřed. Je téměř
vyrovnán rozdíl mezi industrializací v českých
zemích a na Slovensku a tak je položen nejpevnější
základ trvalé bratrské jednotě Čechů
a Slováků. Pod vedením soudruha Gottwalda
byla vykována naše bezpečnost a armáda
v nejostřejší mocnou zbraň, která
je s to srazit jakéhokoliv útočníka
k zemi. Z vůle všeho našeho lidu a pod vedením
soudruha Gottwalda stalo se přátelství a
spojenectví našeho státu se Sovětským
svazem a se všemi lidovými demokraciemi bezpečnou
zárukou naší samostatnosti a síly. Nikdy
naše mezinárodní postavení nebylo tak
pevné a bezpečné jako je nyní.
To je slavné a velké Gottwaldovo dědictví,
dědictví, jež tvoří základní
předpoklady pro šťastnou budoucnost nás
i našich dětí, dědictví, z něhož
lze úspěšně dojít k socialismu
a jež tvoří také spolehlivou základnu
pro naši účinnou pomoc v boji za světový
mír. A právě proto je třeba střežit
je jako oko v hlavě, je třeba, abychom je stále
rozmnožovali jako dobří gottwaldovští
hospodáři až ke konečnému vítězství.
V soudruhu Stalinovi, největším člověku
naší - stalinské epochy, ztratili jsme my,
českoslovenští lidé, svého nejlepšího
přítele, osvoboditele, učitele a otce. V
soudruhu Gottwaldovi, největší osobnosti naší
historie, ztratili jsme my, českoslovenští
lidé, svého osvoboditele a prvního bojovníka
za naši jednotu, svobodu, štěstí, socialismus
a mír, svého otce.
V soudruhu Stalinovi a Gottwaldovi ztratil náš pracující
lid, naše národy, své rodné a nejdražší.
Pro jejich věčnou a jasnou paměť ke
splnění jejich slavného odkazu ještě
s větší rozhodností a obětavostí
budeme pokračovat v budování socialismu,
ještě rozhodněji budeme střežit
své dílo a mír proti všem nepřátelům.
Nebudeme šetřit svých sil a bude-li třeba,
nasadíme i své životy. Zvítězíme!
Věčná paměť a sláva soudruhu
Stalinovi!
Věčná paměť a sláva soudruhu
Gottwaldovi!
Kupředu Gottwaldovou cestou pod vítěznými
prapory Lenina a Stalina! (Poslanci zachovali stojíce
dvě minuty ticha.)
Nejvyšší sovět Svazu sovětských
socialistických republik usnesl se na svém zasedání
dne 15. března 1953 zaslat Národnímu shromáždění
republiky Československé soustrastný projev
tohoto znění:
"Drazí soudruzi!
Nejvyšší sovět Svazu sovětských
socialistických republik vyjadřuje Národnímu
shromáždění republiky Československé
hlubokou soustrast nad skonem presidenta Československé
republiky, vynikajícího státníka a
milovaného vůdce národů Československa,
soudruha Klementa Gottwalda.
Společně s vámi hluboce truchlíme
nad úmrtím vůdce národů Československa,
neúnavného organisátora nového československého
lidově demokratického státu, věrného
přítele Sovětského svazu soudruha
Klementa Gottwalda.
Nejvyšší sovět Svazu sovětských
socialistických republik."
Předsednictvo Národního shromáždění
navrhuje, aby Národní shromáždění
republiky Československé odeslalo Nejvyššímu
sovětu Sovětských socialistických
republik za tento projev soustrasti poděkování
tohoto znění:
"Drazí soudruzi!
Národní shromáždění republiky
Československé přijalo s hlubokým
pohnutím Váš projev soustrasti k úmrtí
milovaného vůdce našich národů,
presidenta republiky a předsedy Komunistické strany
Československa soudruha Klementa Gottwalda. Děkujeme
Vám a všemu sovětskému lidu za Vaše
vřelé a oddané přátelství,
kterým jste posílili a posilujete náš
lid v jeho nejtěžším hoři. Toto
přátelství je nám oporou a vzpruhou
k tomu, abychom nezlomně dále šli po boku Vašich
národů cestou budování socialismu
a boje za mír, cestou Klementa Gottwalda, nejlepšího
našeho žáka velikého Lenina a Stalina.
Slibujeme Vám, že budeme věrně plnit
odkaz největšího syna našeho lidu soudruha
Klementa Gottwalda, že budeme stále upevňovat
a prohlubovat své přátelství a spojenectví
se Sovětským svazem, že zachováme nesmrtelnou
věrnost dílu našeho nezapomenutelného
učitele a otce - velikého Stalina. Tak jak to nejlépe
jménem nás všech vyjádřil soudruh
Klement Gottwald slovy: Se Sovětským svazem na věčné
časy!
Národní shromáždění republiky
Československé."
Kdo souhlasí s návrhem, aby Nejvyššímu
sovětu Svazu sovětských socialistických
republik bylo odesláno toto poděkování,
nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. Zjišťuji, že návrh byl jednomyslně
přijat. (Pražští pozounéři
zahráli Internacionálu.)
Končím schůzi.