Úspěšně ukončit Gottwaldovu pětiletku znamená položit pevné základy k vybudování naší vlasti v nezdolnou tvrz světové fronty míru vedené Sovětským svazem. Vědomi si této skutečnosti zesílí příslušníci čs. strany lidové své mírové budovatelské úsilí a budou vzorně plnit své úkoly jak v průmyslové, tak i v zemědělské výrobě. Tím chceme podpořit mírovou politiku Sovětského svazu, tak chceme dát výraz svému nerozlučnému přátelství k lidu sovětskému, k lidu zemí tábora míru a ke všem lidem dobré vůle, kteří milují mír a nenávidí válku. Proto také i celá čs. strana lidová vítá prohlášení předsedy vlády a my, její poslanci, budeme všichni jednomyslně hlasovat pro jeho schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je p. posl. dr. Klinger. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr. Klinger: Pane presidente, vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, sestry a bratři!

Předseda vlády soudruh Viliam Široký vytyčil jménem nás všech ve vládním prohlášení zásady naší vnitřní i zahraniční politiky, které se vrcholně dotýkají zájmů všeho našeho lidu. Také my, příslušníci Československé strany socialistické, sledujeme bedlivě všechny události doma i ve světě. Stěžejní otázkou pro nás, právě tak jako pro všechen náš lid a mírumilovné národy, je zachování míru. Z naší mysli ještě nevymizely vzpomínky na všechna utrpení a hrůzy světové války, která si vyžádala desítky milionů životů mužů, žen a dětí. Největší oběti pro osvobození porobených národů z fašistického otroctví přinesl Sovětský svaz. Byla to Sovětská armáda, která vybojovala za cenu nezměrných obětí svobodu našich národů, zachránila naši vlast před zpustošením a tak zachránila nesmírné hodnoty pro dnešní budování socialismu u nás. (Potlesk.)

Vývoj mezinárodní situace sledujeme s největší pozorností. Dobře vidíme, kdo hájí věc míru a kdo podněcuje a připravuje novou světovou válku. Vidíme také ovoce této protilidové válečné politiky. Vede ke zbídačování pracujících lidí, k růstu nezaměstnanosti, která jde v celém kapitalistickém světě do obrovských rozměrů.

Bez práce je přes 45 milionů lidí, což je víc než počet obyvatel Francie. Vidíme, jak dravá ruka imperialismu rdousí národy koloniálních a závislých zemí. Nemilosrdně drancují jejich národní bohatství za cenu hrozného zbídačování koloniálních národů. Sledujíce činnost kapitalistů dospíváme k závěru, že jejich dobyvačným touhám po dosažení maximálních zisků nestačí již jen zbídačování pracujícího lidu jejich zemí a zemí koloniálních, nýbrž že jsou v zájmu obohacování ochotni zavléci svět a svůj lid do nové války. V zájmu svých zisků rozpoutali válku v Koreji, bojují ve Vietnamu, Malajsku a jinde. Znovu vyzbrojují Japonsko, brání vytvoření jednotného demokratického Německa, obnovují německý militarismus, spojují se s německými fašisty a bývalými hitlerovskými generály, chtějíce použít žoldnéřských armád proti Sovětskému svazu, naší vlasti a všemu mírumilovnému lidstvu.

Na druhé straně vidíme důslednou stalinskou mírovou politiku Sovětského svazu. Politiku otevřeného, jasného a jednoznačného dorozumění národů celého světa. Připomínáme si četné nabídky Sovětského svazu k mírové spolupráci, tlumočené předními představiteli Sovětského svazu, především pak nezapomenutelným J. V. Stalinem. (Potlesk.) Připomínáme si, že tato prohlášení, jakož i nedávný projev předsedy Rady ministrů Sovětského svazu Malenkova, ukazují na možnosti mírového soužití států s rozdílnými hospodářskými a sociálními systémy. Přesvědčujeme se o mírumilovné politice Sovětského svazu na každém kroku. Ať sledujeme prohlášení sovětských zástupců v Organisaci spojených národů a jejich návrhy na všeobecné odzbrojení, návrhy na kontrolu výroby atomové energie, návrhy zákazu bakteriologické války a atomové zbraně vůbec a zastavení nepřátelství v Koreji. Ať sledujeme sovětskou politiku v Německu, která směřuje k vytvoření jednotného demokratického a mírumilovného Německa, takového Německa, které by přestalo být hrozbou všem sousedům a včlenilo se do rodiny mírumilovných národů. (Potlesk.)

Právě v nedávných dnech jsme se znovu přesvědčili o upřímné vůli Sovětského svazu uchovat mír. S nadšením jsme uvítali prohlášení ministra zahraničních věcí Sovětského svazu Molotova, kterým podpořil nabídku ministra zahraničí Čínské lidové republiky Ču En-laje a předsedy Rady ministrů Korejské lidové republiky Kim Ir-sena na vyřešení posledního sporného bodu v jednání o příměří v Koreji a tím zlikvidování hrozné války, trvající už téměř 3 roky. Uvědomujeme si, že sovětská zahraniční politika je v plném souladu s tužbami a přáním milionů pracujících lidí na celém světě, kteří tuto politiku plně chápou, podporují a staví se za ni a jsou odhodláni bránit mír tak, jak za něj bojuje široké hnutí národů za mír. Tato mírová politika Sovětského svazu odpovídá i životním zájmům našich národů. Proto plně souhlasíme se zahraniční politikou naší vlády, s politikou věrného přátelství se Sovětským svazem, se všemi zeměmi lidové demokracie, s politikou přátelství se všemi národy světa, které chtějí žít v míru. (Potlesk.)

Díky této moudré, důsledné, mírumilovné politice můžeme vytvářet z naší vlasti šťastný domov pracujících. Nikdy nezapomeneme, že základy našeho nového života položilo slavné vítězství Sovětského svazu a že ho pomáhá vytvářet neustálá bratrská pomoc sovětského lidu. Celá řada skutečností obsažených ve vládním prohlášení potvrzuje tento nový a krásný život našich lidí. Navždy jsme zlikvidovali nezaměstnanost. Všichni naši občané mají zaručeno právo na práci. Naše země zaznamenává nesmírný rozmach. Naše průmyslová produkce je již téměř dvojnásobná proti předválečné. Nové továrny, přehrady a elektrárny, nová sídliště zkrášlují naši zemi a mění její tvářnost. Lidově demokratický stát zbavuje nás starostí o zajištění ve stáří a nemoci, poskytuje nám bezplatné lékařské ošetření a řadu dalších sociálních vymožeností, které jsou nedostupným snem pracujících v kapitalistických zemích. Naše země se rozezpívala stovkami mládežnických souborů, souborů lidové tvořivosti. Vyrostli noví umělci. Vybudovali jsme nová divadla a kina. Rozrostl se počet vysokých škol. Desetitisíce navštěvují nejen školy všech stupňů, ale i stovky odborných kursů, které zvyšují jejich způsobilost. Desetitisícová vydání klasických děl literatury zahraniční i domácí jsou průvodcem, rádcem, přítelem a zdrojem poučení našich pracujících. Tyto úspěchy nás naplňují oprávněnou hrdostí a sebevědomím. Z nich vyrůstá socialistické vlastenectví našeho lidu a jeho pevná jednota jakožto základ síly naší lidové demokracie. (Potlesk.)

K dělnické třídě se připojuje při výstavbě socialismu čím dál tím více a úže pracující pokroková vlastenecká inteligence, technici, mistři, lékaři, učitelé i vědci, kteří si uvědomují, že nikdy neměli pro svou práci tak radostné podmínky, jaké jim vytváří naše k socialismu spějící společnost. Jejich přínos našemu společnému dílu bude tím větší, čím více a důsledněji budou využívat

ve své každodenní práci obrovských zkušeností sovětského lidu,které nám nezištně poskytuje. Sovětský svaz nám pomáhá na všech úsecích naší práce. Pomáhá nám též překonávat zaostalost zemědělské výroby a vytvářet na naší vesnici zemědělskou velkovýrobu, která nám jedině může zabezpečit ještě hojnější výživu národa a dostatek průmyslových plodin. Radujeme se z toho, že po příkladu sovětských zemědělců pracují již statisíce družstevníků, kteří budují nový život na naší socialistické vesnici a dávají příklad ostatním zemědělcům. I když jsme dosáhli významných výsledků na všech úsecích naší výstavby, chceme mít svůj život ještě bohatší. Dosáhneme toho, budeme-li důkladněji plnit své povinnosti, ještě lépe pracovat, ještě důsledněji zachovávat státní disciplinu.

Víme, že výstavba socialismu v naší vlasti probíhá za urputného boje s nepřáteli našeho lidu. Ještě u nás nevymřely zbytky kapitalistických vykořisťovatelů, kteří se neštítí používat ani nejzákeřnějších prostředků ve snaze narušit a ohrozit naše budovatelské dílo. Náš pracující lid stojí na stráži a bděle, ostražitě a tvrdě maří všechny úklady nepřátel. Přední stráží proti všem pokusům nepřátel vnějších i vnitřních je naše československá lidová armáda a Sbor národní bezpečnosti. (Potlesk.) S obětavou láskou a s nadšením upřímných vlastenců učiníme vše, aby naše branné síly v úzkém svazku s pracujícím lidem byly bezpečnou záštitou svobody a nezávislosti naší vlasti. (Potlesk.)

Takto se dívají příslušníci československé strany socialistické na naši mezinárodní politiku a na náš vnitropolitický život. Uvědomují si přitom zároveň, jak hluboký myšlenkový přerod již prožili a stále ještě prožívají. Naučili se dívat ve světle nových zkušeností na mnohé věci jinýma očima, než jak je viděli dříve. Utvrdili se ve svém poznání, že všichni ti, kteří si dříve osobovali právo mluvit i jejich jménem a kterým možná i věřili, že ti Zenklové, Ripkové, Peroutkové a ostatní nechtěli jejich dobro, že nechtěli a nesledovali ani zájmy národního celku. Porovnávají, co tito lidé mluvili kdysi a co dělají dnes. Kdysi mluvili o socialismu. Dnes podporuji kapitalismus zcela otevřeně a nestoudně mu slouží. Je to jen důkazem, že nikdy socialisty nebyli a že v námezdních službách kapitalistů stáli vždycky. Tito lidé kdysi hovořili o národu a o vlasti. Dnes přisluhují proti vlastní zemi a proti vlastnímu národu v případě války dobyvačných kapitalistů ve spojení s fašistickými hitlerovskými generály. To je dalším důkazem, že jim nikdy nešlo ani o zemi, ani o národ, nýbrž o vlastní kariéru a o vlastní nejsobečtější prospěch. Mluvili o demokracii a humanismu. Dnes však propagují fašismus, používají teroru. To je novým důkazem, že jejich projevy o demokracii, o humanismu, byly jen pláštíkem pro jejich protilidovou, protidemokratickou, zcela nehumanistickou politiku v minulosti. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Naši příslušníci, když staví minulost a přítomnost proti sobě ve světle skutečností, oprošťují se od mnohých klamných zdání, ve kterých po léta žili. Dovedou se podívat správnýma očima i na předmnichovskou republiku a její čelné představitele. Zjišťují, že předmnichovská republika nezabezpečovala zájmy širokých vrstev pracujícího lidu, ani zájmy obou našich národů, nýbrž že sloužila tehdejší vládnoucí třídě k dosažení jejích protilidových cílů. Dospívají nakonec k poznání, že představiteli této politiky české buržoasie byli i oba tehdejší presidenti Masaryk a Beneš.

Toto všechno posiluje nás, příslušníky československé strany socialistické, v přesvědčení, že cesta, kterou jsme nastoupili v únoru 1948, kdy jsme se jednou pro vždy vypořádali se všemi zrádci a zaprodanci a pevně se přimkli k dělnické třídě, byla jedině správná. Jsme proto nezlomně odhodláni jít i nadále neochvějně touto cestou. (Potlesk.)

Uvědomujeme si, že tuto novou, šťastnou cestu našeho lidu probojovala, v čele se svým předsedou Klementem Gottwaldem, Komunistická strana Československa, která nekompromisně bojovala proti kapitalistickému řádu, vytyčila program budování socialismu, neochvějně jej uskutečňovala, položila pevné základy našemu přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a stále je upevňovala a rozvíjela. Proto my, příslušníci československé strany socialistické, vidíme v Komunistické straně Československa dovršitelku revolučních tradic našeho národa, vedoucí sílu socialistického budování, vedoucí sílu jednotné Národní fronty Čechů a Slováků, strážkyni odkazu velikého Klementa Gottwalda. (Potlesk.)

Nerozborná jednota našeho lidu se znovu projevila, když na staroslavném pražském Hradě byl jednomyslnou manifestační volbou povolán v čelo Československé lidově demokratické republiky druhý dělnický president, věrný spolubojovník Klementa Gottwalda, Antonín Zápotocký. (Potlesk.)

Slibujeme, že ve věrném přátelství se Sovětským svazem, za vedení Komunistické strany Československa a v čele s naším milovaným presidentem republiky Antonínem Zápotockým budeme všemi silami přispívat k zajištění světového míru a k rozkvětu naší drahé a krásné vlasti.

Vyjadřujíc nejhlubší přesvědčení všech svých příslušníků staví se čs. strana socialistická plně a jednoznačně za prohlášení vlády Národní fronty Čechů a Slováků. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Dávam slovo posl. Dávidovi.

Posl. P. Dávid: Súdruh prezident, vážené Národné shromaždenie, súdružky, súdruhovia!

Odkaz, ktorý nám zanechal náš vrele milovaný prezident republiky súdruh Klement Gottwald, je najvzácnejšou smernicou všetkému pracujúcemu ľudu na Slovensku pre ďalšie pokračovanie vo výstavbe šťastného Slovenska v socialistickom Československu.

Súdruh Gottwald v období krutého kapitalistického útlaku ukázal slovenskému pracujúcemu ľudu cestu, po ktorej dosiahne porážku vykorisťovateľskej triedy, oslobodenie robotníckej triedy zpod triedneho útlaku i cestu k trvalému zabezpečeniu našej národnej slobody. Ukázal, že jediná cesta, ktorou možno dosiahnuť, že slovenský pracujúci ľud sa dostane na vysoký stupeň hospodárskeho a kultúrneho rozvoja, je neúprosný boj proti vláde buržoáznej reakcie a že len cestou jej porážky bude umožnený nástup novej víťaznej triedy na čelo štátu - československej robotníckej triedy. Ukázal, že nezávislosť Československa a sloboda Čechov a Slovákov môže byť zabezpečená len vo sväzku s mohutným Sovietskym sväzom a len vtedy, keď aj náš ľud pôjde po tej istej ceste, ktorú osvietil génius Lenina a Stalina.

Túto politiku súdruh Gottwald na čele strany a štátu v duchu Košického vládneho programu dôsledne robil od oslobodenia našej republiky slávnou Sovietskou armádou a po februárovom víťazstve, ktorého on bol organizátorom. Preto sa smrť súdruha Gottwalda bolestne dotkla srdca každého poctivého pracujúceho človeka na Slovensku. Plniť odkaz súdruha Gottwalda, dôsledne pokračovať v línii gottwaldovskej politiky výstavby socializmu v Československu a plniť prísahu, složenú prezidentom republiky súdruhom Antonínom Zápotockým nad rakvou súdruha Gottwalda, do poslednej litery - to je odhodlanie pracujúceho ľudu na Slovensku.

Preto pracujúci ľud na Slovensku s nadšením uvítal, že Národné shromaždenie Československej republiky za prezidenta republiky zvolilo súdruha Antonína Zápotockého, najbližšieho spolupracovníka súdruha Gottwalda, skúseného vodcu robotníckej triedy. Náš pracujúci ľud s nadšením prijal i vymenovanie súdruha Viliama Širokého za predsedu československej vlády. (Potlesk.) V gottwaldovskom vedení strany a štátu vidí pracujúci človek na Slovensku záruku ďalších úspechov, nových veľkých víťazstiev, záruku výstavby socialistickej spoločnosti v Československu podľa vzoru Sovietskeho sväzu.

Súdruh Široký vo včerajšom vládnom vyhlásení povedal: "Jednotu ľudu a tým silu a pevnosť nášho ľudovodemokratického štátu budeme upevňovať ďalším prehlbovaním družby a bratstva Čechov a Slovákov, rovnoprávneho spolunažívania občanov všetkých národností. Materiálnym základom rovnoprávnosti Čechov a Slovákov je úspešne sa rozvíjajúca socialistická industrializácia Slovenska. Vláda republiky bude v politike rovnoprávnosti a trvalého sjednotenia našich národov do pevného štátneho sväzku pokračovať. Bude pokračovať v industrializácii Slovenska a vo vytváraní materiálnych predpokladov pre nebývalý rozkvet hospodárstva a národnej kultúry na Slovensku, pre kultúrny rozvoj všetkých národností."

Naša strana a vláda od oslobodenia dosiahly na Slovensku grandiózne výsledky.

Aké výsledky sme dosiahli v industrializácii Slovenska v piatom roku Gottwaldovej päťročnice? Roku 1952 priemyselná výroba na Slovensku vzrástla oproti roku 1951 o 24% a úroveň z roku 1937 byla prekročená 4 a pol razy. V ťažkom priemysle vzrástla priemyselná výroba o 39 % oproti roku 1951 a výrobu z roku 1937 prekročila 6,3krát. Zárobky oproti roku 1951 stúply o 10 % a produktivita práce o 25 %. Počet pracovníkov v priemysle vzrástol oproti roku 1937 na trojnásobok a podiel zamestnancov v priemysle v celkovom počte obyvateľstva vzrástol z 2,6 % z roku 1937 na 9 %. Táto číslica je o niečo vyššia ako priemerná zamestnanosť obyvateľstva v priemysle v celoštátnom meradle pred vojnou. Hospodárska štruktúra Slovenska sa od základu zmenila. Zo zaostalej poľnohospodárskej krajiny sa stala krajina s prevahou priemyselnej výroby.

Zvýšené úlohy päťročného plánu otvárajú pracujúcemu ľudu Slovenska ďalšie perspektívy. Rastú nové priemyselné strediská na miestach, kde predtým nebol žiaden alebo temer žiaden priemysel. Súbežne s tým vyrastajú nové moderné sídliská a nové priemyselné mestá. Všade na každom kroku stretávame sa pritom s bratskou pomocou českej robotníckej triedy a pociťujeme oporu a bratskú pomoc so strany Sovietskeho sväzu. Jedným z typických miest, kde sa utešene rozvíja súdružská spolupráca niekoľkých národností, je napríklad Komárno. Tu na výstavbe moderných lodeníc na výrobu riečnych lodí pracujú bok po boku maďarskí pracujúci so slovenskými robotníkmi, pričom je tam aj značný počet českých robotníkov, majstrov a technikov. Pri ovládnutí najmodernejšej organizácie práce a techniky pomáhajú im sovietski súdruhovia.

V Komárne rastú bloky nových domov, vznikajú nové priestranné ulice a námestia, otvorilo sa tu Oblastné maďarské divadlo a nebude dlho trvať a Komárno sa stane moderným socialistickým mestom na Dunaji.

Do nepoznania sa mení i najsevernejší, do nedávna najzaostalejší kút Slovenska - Orava. Aj tu kypí budovateľská práca. Rozvíja sa tvorivé nadšenie. Opäť s pomocou bratskej českej robotníckej triedy vyrástly tu celkom nové závody v Dolnom Kubíne, Mokradi, Istebnom a Nižnej. No najvynikajúcejším dielom je tu Oravská priehrada, najväčšia vodná stavba v strednej Európe. Tak sa vytvárajú predpoklady k čo najrýchlejšiemu odstráneniu hospodárskej, sociálnej a kultúrnej nerovnosti Slovenska v pomere k vyvinutejším a vyspelejším českým krajom.

Na zásadách modernej veľkovýroby budujeme na Slovensku i výrobu poľnohospodársku. Na našich dedinách sme mali začiatkom roku 1953 1700 jednotných roľníckych družstiev lIl. a IV. typu, ktoré hospodária na 37,4% celkovej výmery ornej pôdy a spolu so štátnymi majetkami a iným verejným sektorom na 16% ornej pôdy na Slovensku. V Bratislavskom, Nitranskom a Banskobystrickom kraji máme už 50% pôdy, obrábanej našimi JRD.