Národní shromáždění republiky Československé 1948.

I. volební období. 1. zasedání.

41.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne......................................1948

o některých opatředních k obnově Lidic.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Do okruhu osob, uvedených v § l, odst. 2, větě první zákona ze dne 13. září 1946, č. 187 Sb.. kterým se zřizuje Společnost pro obnovu Lidic (dále jen "Společnost"), náležejí také osoby, které v souvislosti se zničením Lidic nebo Ležáků byly v koncentračních táborech nebo byly zavlečeny.

§ 2.

(1) Účelem vybudování zničených Lidic (§ 2, odst. l zák. č. 187/1946 Sb. ) se rozumí také zřízení nových zemědělských podniků v obvodu obce Lidic na pozemcích, které nejsou nebo nebudou ve vlastnictví osob, uvedených v § l, odst. 2, větě první zák. č. 187/ 1946 Sb. a v § l; vyňaty jsou pozemky, které mohou obdělávati jejich vlastníci ze sousedních obcí.

(2) Vyžaduje-li to účel Společnosti, provede se na její návrh povinné scelování pozemků v obvodu obce Lidic podle příslušných předpisů.

§ 3.

(1) Společnost může k dosažení svého cíle upraviti (§ 4) závazky ze zápůjček, uzavřených do 10. června 1942, které jsou knihovně zajištěny na nemovitostech v obvodu obce Lidic.

(2) Pokud nejde o pohledávky proti lidickým ženám, které se vrátily z koncentračních táborů, nebo jejich dětem, je třeba k platnosti úpravy předchozího souhlasu ministerstva vnitra.

§ 4.

(1) Společnost může buď dluh vyrovnati, nebo jej převzíti, nebo převzíti jen jeho zúročení a umoření. Předmětem úpravy může býti po případě jen část dluhu. Způsob úpravy dluhu určí Společnost.

(2) Převezme-li Společnost dluh nebo jeho zúročení a umoření smlouvou s věřitelem, úrokuje a umořuje dluh podle podmínek, které sjedná s věřitelem, úroková sazba však nesmí býti vyšší než 41/2%. umořovací lhůta delší než 20 let a úroky z prodlení smějí býti nejvýše 5%. Příznivější podmínky pro dlužníka sjednané původním dlužníkem nejsou převzetím dluhu nebo převzetím jeho zúročení a umoření dotčeny. Převzetím dluhu bude Společnost v rozsahu převzetí plniti závazek dlužníka na jeho místě. Převezme-li Společnost smlouvou s dlužníkem jeho dluh nebo zúročení a umoření dluhu, nastoupí na místo dlužníka v rozsahu převzetí, aniž je třeba přivolení věřitele.

(3) Směrnice o provádění úpravy dluhu pro Společnost závazné vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvy financí a spravedlnosti.

§ 5.

(1) O úpravu dluhu může žádati jak dlužník, tak i věřitel u Společnosti do 3 měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona. K později podaným žádostem se nepřihlédne.

(2) Společnost zpraví o došlé žádosti neprodleně věřitele, po případě dlužníka.

(3) Na úpravu dluhu není právního nároku.

§ 6.

(1) Společnost určí se schválením ministerstva vnitra, uděleným v dohodě s ministerstvem financí, celkovou částku pro úpravu dluhů podle tohoto zákona.

(2) V mezích prostředků k tomu určených má Společnost dbáti toho, aby dluhy byly upraveny, pobud možno, rovnoměrně se zřetelem na hospodářské a sociální poměry dlužníků.

§ 7.

Při provádění úpravy dluhů je Společnost osvobozena od daně rentové. Listiny vystavené při provádění úpravy dluhů jsou osvobozeny od poplatků.

§ 8.

(1)Ve sporu, v němž se vymáhá na lidických ženách, které se vrátily z koncentračních táborů, nebo na jejich dětech zaplacení pohledávky, přeruší soud řízení v kterémkoli období, osvědčí-li žalovaná strana, že jde o pohledávku ze zápůjčky podle § 3 a že zažádala o úpravu závazku z této zápůjčky (§ 5, odst. 1). Přerušení sporu trvá až do doby, kdy dojde k úpravě závazku, nejdéle však do 31. prosince 1950. Sejde-li s úpravy závazku nebo nedojde-li k úpravě do 31. prosince 1950, pokračuje se na návrh v přerušeném řízení.

(2) Ustanovení odstavce l platí přiměřeně pro odklad zajišťovacích a exekučních úkonů, jimiž se vymáhají pohledávky uvedené v odstavci 1.

(3) Do lhůt, jejichž uplynutí je spojeno s právní újmou, nelze počítati dobu, po kterou oprávněný nemohl uplatňovati své právo pro opatření podle ustanovení předchozích odstavců.

§ 9.

Ustanovení §§ 3 až 8 platí obdobně o zápůjčkách uzavřených do 24. června 1942, které jsou zajištěny na nemovitostech v obvodu Ležáků.

§ 10.

Společnost se považuje za zmocněnce lidických žen, které se vrátily z koncentračních táborů, a jejich dětí, jakož i obyvatelů Ležáků, kteří se vrátili nebo se ještě vrátí, pokud se proti nim uplatňují pohledávky uvedené v §§ 3 a 9.

§ 11.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry financí a spravedlnosti a ostatními zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Navržená osnova navazuje na zákon ze dne 13. září 1946, č. 187 Sb., který vytvořil základní předpoklady pro obnovu Lidic. Jde o opatření, jichž je třeba vzhledem k dosavadním zkušenostem při provádění uvedeného zákona k zdárnému provedení tohoto hlavního úkolu Společnosti pro obnovu Lidic.

K jednotlivým ustanovením se poznamenává:

K § 1:

Podle § l zák. č. 187/1946 Sb. je účelem Společnosti mimo jiné též dáti nový domov

v rámci obce Lidic lidickým ženám, vrátivším se z koncentračních táborů, a jejich dětem, jakož i obyvatelům Ležáků, pokud se ještě vrátí. Ukázalo se však, že lidickou tragedií byly postiženy též jiné osoby, které zasluhují obdobného zřetele. Okruh těchto osob vymezuje nyní § l osnovy v duchu cit. zákona.

K § 2:

Podle zákona č. 187/1946 Sb. je účelem Společnosti obnoviti Lidice tak, aby se staly trvalým symbolem spojení všech demokratických

sil, které spolubudovaly mezinárodní jednotu ke zdolání fašismu. Jde o to, aby Lidice byly vskutku obnoveny a vybudovány důstojně. To předpokládá, že zákon č. 187/1946 Sb. bude prováděn také ve směru uvedeném v § 2 osnovy, jehož prvý odstavec odstraňuje pochybnosti, které při výkladu zákona by snad mohly vzniknouti.

Ustanovení § 2, odst. 2 se týká scelování pozemků, pokud to bude pro uskutečnění účelu Společnosti zapotřebí.

K §§ 3 až 9:

Zničení Lidic zasáhlo svými následky neblaze též do oboru hospodářského vzhledem k hypotekárnímu zatížení nemovitostí v obvodu obce Lidic. Po hrůzné tragedii, k níž došlo dne 10. června 1942, nebylo ani nikoho, kdo by mohl plniti závazky z těchto hypotekárních zápůjček. Tyto dluhy rostly již v době nesvobody, až se v přítomné době staly všeobecně tíživým břemenem, jež v četných případech je dokonce s to ohroziti hospodářskou existenci lidických obětí nebo jejich právních nástupců. Zatím co jiní občané, kteří nebyli právě postiženi persekucí v době nesvobody, usilovali plniti své smluvní závazky, a to i měrou mimořádnou, byly hospodářské jednotky v Lidicích vyhlazeny. Nynější výše hypotekárních dluhů jest celkem 2, 774. 000 Kčs (z čehož připadá na bývalé zemědělské usedlosti 1, 773. 000 Kčs).

V době, kdy se ještě nemohla dokončiti obnova Lidic, činí celková výše zažalovaných úroků 778. 000 Kčs a anuit 650. 000 Kčs, celkem 1, 428. 000 Kčs (za dobu od r. 1942—1947). Takto vznikají lidickým občanům značné výlohy, ačkoliv je zřejmo, že hospodářská situace těchto těžce poškozených osob nemůže zásadně zaručiti úspěšné vymáhání pohledávek. Tento stav doléhá ve svých konečných důsledcích nepříznivě též na Společnost pro obnovu Lidic, jejíž úkoly se takto ztěžují.

Navrhuje se proto zjednati Společnosti právní podklad pro potřebnou oddlužovací akci, jejíž předmětem jsou závazky ze zápůjček váznoucích na nemovitostech v obvodu Lidic a Ležáků. O tom, které dluhy lze upraviti, jednají §§ 3 a 9. Zásady úpravy dluhů a její podstata jsou patrný z ustanovení §§ 4

až 7. Navržená úprava je založena na principu rovnováhy smluvních stran. Přihlíží se proto také k zájmům věřitelů, kteří nebudou úpravou nijak poškozeni. Naopak uspokojením dubiosních pohledávek věřitelé jen získají. Tuto úpravu dluhů je považovati za jeden z prostředků k dosažení účelu Společnosti, jak ostatně také vyplývá z § 3 i z nadpisu osnovy.

Aby v mezidobí, než Společnost provede v jednotlivých případech úpravu dluhů, nebyla hospodářská situace dlužníků, o něž jde, zbytečně ztěžována a úkoly Společnosti tříštěny, umožňuje se v § 8 osnovy přerušení soudních sporů, jakož i odklad exekučních a zajišťovacích úkonů, a to nejdéle do konce roku 1950, leč by již dříve došlo ke konkrétní úpravě dluhu.

S ustanovením §§ 4 a 8 souvisí § 10. podle něhož je Společnost zákonným zástupcem tam uvedených osob, ovšem jen ve vytčených mezích.

Náklad spojený s prováděním § l nebude přesahovati 10, 400. 000 Kčs. Provádění § 2 si vyžádá přibližně nákladu v částce 26, 000. 000 korun čs. Při úpravě závazků z hypotekárních zápůjček v celkové valutě 2, 774. 000 Kčs jde především o částku 778. 000 Kčs dlužných úroků a částku 650. 000 Kčs. dlužných anuit (celkový náklad na tuto službu dluhovou a umořovací by činil 1, 428. 000 Kčs).

Pokud navržený zákon bude v roce 1948 prováděn, nevyžádá si jeho provádění celkem větší náklady. Náklady, které vzniknou v tomto roce, se uhradí jednak ze státního příspěvku, jednak z vlastního jmění Společnosti. Ze státního příspěvku, a to z rozpočtové kapitoly 6 "Ministerstvo vnitra", tit. 11 "Obnova Lidic a Ležáků", položky 101 státního rozpočtu na rok 1948, budou hrazeny náklady na práce stavební, které si provádění zákona vyžádá. Ostatní náklady budou hrazeny z vlastního jmění Společnosti, t. j. z jejích vázaných vkladů; nebude-li to možné, ze státního příspěvku k tíži kap. 6, tit. 11, položka 102. V případě překročení úvěru této položky budou potřebné prostředky opatřeny přesunem v rámci úspor rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.

Provádění navrženého opatření nevyžaduje zvláštního zvýšení výkonu veřejné správy.

V Praze dne 7. července 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr vnitra: V. Nosek v. r.

Statni tiskárna v Praze. - 3691-48.