upraven podle nabytých zkušeností a měnící se situace. Zároveň je plánem úhrnným a plánem, který má organicky spojit plánování odborové s oblastním.

Plánovací služba stojí tedy před velkým úkolem, doplniti co nejdříve značné mezery, jež ještě zůstaly v československé plánovací metodice. Jde především o to, zavésti co nějdříve plánování výrobních nákladů. Plán a kontrola tohoto plánu, jímž budou stanoveny úkoly pro soustavné snižování výrobních nákladů v jednotlivých plánovacích obdobích a úsecích, bude účinným prostředkem v úsilí o dosažení co nejhospodárnějšího využití výrobních prostředků a pracovních sil. Bude působit jako mohutná pobídka k soustavnému zvyšování produktivity práce, k snižování nákladů na suroviny, energii, pomocné látky atd. a vznikne široké pole k rozvíjení iniciativy a soutěžení dělnických mas a technické inteligence.

To má zvláštní význam v poměrech československých, kde omezená surovinová základna často zabraňuje, aby se zmíněná iniciativa mohla vyvíjeti též směrem ke zvýšení výroby, ke kvantitativnímu překonání plánu; přitom se musí zvýšené úsilí pracujících ve většině případů soustřediti na úspory surovin, energie i polotovarů, na lepší využití strojů, na zlepšení jakosti a také na snížení výrobních nákladů.

Plánování výrobních nákladů umožní dále plánování zisku a plánování cen & vytvoří předpoklady pro zavádění plánování finančního a finanční kontroly plánu. Plánování výrobních nákladů bude doplněno zdokonalením a prohloubením plánování kvalitativního, t. j. plánování produktivity práce, hospodárnosti a jakosti výroby, s kterým se už začalo ve dvouletém plánu. Plán soustavného snižování výrobních nákladů je důležitý zejména proto, že ve snižování výrobních nákladů je obsažen hlavní zdroj zvýšené akumulace prostředků pro rozšířenou investiční činnost a zvýšení životní úrovně.

Dalším důležitým úkolem pětiletého plánu proto bude prohlubovat systém národohospodářských bilancí, zejména soustavu rozpočtů, významných pro zajištění rovnováhy mezi peněžními příjmy obyvatelstva v určitém časovém období na straně jedné a mezi množstvím spotřebního zboží a služeb, které přicházejí na trh, na straně druhé. Této rovnováhy se dosáhne plánováním důchodů, cen, daní a spotřeby . a v souvislosti s tím i obchodu. Při plánování mezd a platů bude zdokonalen systém odměny podle zásluhy.

Na hospodářský plán musí navazovat podnikové plánování a početnictví, v nichž se rozve-

dou úkoly, připadající podnikům při provádění a plnění hospodářského plánu, zjistí splnění stanovených úkolů a provede rozbor příčin odchylek od plánu.

Dále bude potřebí prohlubovat v prováděcích plánech úhrnou povahu plánu. Jde především o plánování dalších výrobních úkolů v nižších plánovacích složkách, zejména o plánování součástek, náhradních částí atd.; dále o plánování asortimentů, t. j. stanovení jednotlivých druhů, rozměrů určitého výrobku v rámci globálně stanoveného výrobního úkolu (na př. válcované výrobky podle jednotlivých profilů, konfekční zboží podle jednotlivých velikostí atd. ).

Plánování obchodu nemohlo býti zavedeno v době příprav pětiletého plánu, poněvadž jeho politické a organisační předpoklady byly vytvořeny teprve v těchto měsících. Bude úkolem plánovací služby plánovat především obrat, distribuční náklady a rozmístění obchodnědistribučních jednotek, a zajistit tak co nejúčelnější a nejlepší zásobování vnitřního trhu spotřebním zbožím.

Pokud jde o oblastní plánování, bude zapotřebí, aby v době co nejkratší vybudováním oblastních plánovacích orgánů byly vytvořeny předpoklady pro plný rozvoj oblastního plánování, úkolem bude vyrovnat vývoj ve všech oblastech republiky a využít místních zdrojů surovinových a energetických, jakož i mobilisovat všechny hmotné zdroje a lidské síly pro splnění plánu posílením tvůrčí iniciativy širokých lidových vrstev, jež účastí na sestavování, provádění a kontrole oblastních plánů nabudou vědomí, že hospodářský rozvoj jejich oblastí je především v jejich vlastních rukou.

Dalším úkolem bude zintensivnit a připoutat pracující v daleko větší míře než dosud k vypracování a sestavování plánu, k jeho provádění a ke kontrole jeho plnění. Tato aktivní účast širokých vrstev pracujících je nezbytným předpokladem pro zdárné uskutečnění velikých a obtížných úkolů pětiletého plánu.

K zajištění plynulosti dlouhodobého vývoje československého hospodářství, zejména k vyloučení disproporcí v dlouhodobé perspektivě a v zájmu plánovitého zintensivnění a prohloubení hospodářské spolupráce se štáty s plánovaným hospodářstvím se během pětiletého plánu přikročí k vypracování generálního plánu při nejmenším na dobu tří až čtyř pětiletek. Rovněž bude vypracován plán technický, který zužitkuje výsledky vědeckého a zvláště technického pokroku ve výrobě a v hospodářství všeobecně.

Rozšíření rozsahu plánování, prohloubení plánovací techniky a mnohé úkoly, jež klade pětiletý plán, vyžadují zdokonalení a zpřesnění kontroly provádění plánu. Proto bude úkolem plánovací služby vybudovat jednak účinnou kontrolu shora, t. j. kontrolu orgánů plán provádějících pomocí jim nadřízených orgánů, jednak kontrolu zdola, t. j. kontrolu na místě pomocí oblastní plánovací služby a především takovou kontrolu zdola, kterou vykonávají masy pracujících, každodenně sledující plnění plánu, aby se včas mohla provést nutná opatření, kdyby jeho zdar byl ohrožen. Pro nás platí slova Stalinova: "Lze bezpečně tvrdit, že devět desetin našich opomenutí a chyb je zaviněno nedostatkem správně organisované kontroly plánu".

Velké úkoly, před nimiž stojí plánovací služba, vyžadují, aby byla organisačně dobudována, a to nejen v oblastním, nýbrž i v ústředním měřítku, jakož i na různých stupních výroby. Vybudována a zdokonalena musí být plánovací služba v ministerstvech, ústředních ředitelstvích, podnicích a závodech, jakož i v ostatních hospodářských složkách.

Rozšíření a zdokonalení plánovací služby vyžaduje především vyškolení dostatečně kvalifikovaných plánovacích kádrů v zásadách hospodářského plánování a v základech politické ekonomie. Jednotná metoda a technika plánu na celém území státu a ve všech oblastech a odvětvích hospodářství, jakož i ve všech orgánech státní a lidové správy, je jednou z podmínek úspěšného plnění plánu. To ovšem nemůže býti zaručeno bez řádného a intensivního školení a průprav plánovacích pracovníků.

Zdokonalování plánování si též vyžádá plánování reserv surovin, polotovarů a hotových výrobků za tím účelem, aby hospodářství bylo zajištěno proti vlivům neočekávaných skutečností (zvýšení nebo změna úkolů, dočasné poruchy ve výrobě a dopravě atd. ).

Zdokonalení hospodářského plánování konečně vyžaduje, aby byla účelně upravena organisace statistické služby, a aby byly soustavně zlepšovány a úkolům plánu přizpůsobovány statistické metody. To uskutečňuje § 43 zákona tím, že přenáší na ústřední plánovací komisi působnost Statistické rady státní.

VIII. Právní stránka zákona.

Ústava předpisuje v § 163, odst. l, že jednotný hospodářský plán se vypracovává vždy na určité časové období a vyhlašuje se zákonem. Pro první pětiletí se vyhovuje tomuto předpisu ústavy předkládanou osnovou.

Zákon o pětiletém hospodářském plánu se má stát právní základnou pro provádění a plnění plánu. Způsob, jímž již zákon č. 192/ 1946 Sb., o dvouletém hospodářském plánu, řešil hlavní právní otázky spojené s uzákoněním a prováděním hospodářského plánu, zejména způsob vymezení úkolů a způsob jejich podrobnějšího rozvrhu na podniky, které je mají plnit, se v podstatě osvědčil. Proto i osnova vychází z jeho vzoru, který však, přihlížejíc k dosavadním zkušenostem, přizpůsobuje potřebám a cíli pětiletého plánu.

Na rozdíl od plánu dvouletého je plán pětiletý plánem dlouhodobým a plánem úhrnným. Je proto zapotřebí upravit podrobněji zejména jeho časový rozvrh a rozšířit právní základnu pro opatření, jimiž bude vláda pětiletý plán provádět.

Pokud jde o časový rozvrh pětiletého plánu, ukládá osnova vládě (§ 32), aby usneseními stanovila roční, po př. čtvrtletní prováděcí plány, jimiž určí úkoly připadající na tato období. Prováděcími plány musí být zajištěno plnění úkolů plánu tak, aby se všechny složky hospodářství postupně rozvíjely ve vzájemném souladu. Tímto způsobem časového rozvrhu bude také umožněno, aby se pětiletý plán přizpůsoboval měnícím se okolnostem. Další rozvrh úkolů stanovených prováděcími plány provedou již ústřední úřady samy ve svých oborech působnosti, nestanoví-li vláda jinak (§ 34).

Zákonem stanovené úkoly pětiletého plánu jsou souborem právních povinností, jež musí být plněny a splněny, aby bylo dosaženo vytčeného cíle. Zdar pětiletého plánu by ovšem byl velmi pochybný, kdyby byl zajišťován jen vy-

týčením cifer a množství a formulací nebo vynucováním právních povinností. Republika však čerpá ještě z jiných zdrojů: počítá s občanskou kázní, osobním zájmem moderního občana o věci veřejné, s jeho mravní odpovědností, s jeho tvůrčí účastí a iniciativním příspěvkem k zdokonalování hospodářského procesu. Výrazem toho jsou ustanovení § 36. Úspěšné provádění plánu vyžaduje, aby vláda, které podle § 163, odst. 2 ústavy přísluší příprava i provedení jednotného hospodářského plánu jako jeden z jejích předních úkolů, mohla svými akty nejen činit rozhodnutí o rozvrhu úkolů plánu, nýbrž též zajistit jejich plnění. Proto osnova dává vládě zmocněni k vydávání vládních nařízení provádějících zákon o pětiletém plánu. Ony případy, které již nyní lze předvídat, formuluje osnova výslovně jako právní úkoly vlády v § 39, odst. 2. Avšak úhrnnost pětiletého plánu, jímž se sleduje též přestavba a výstavba hospodářství, a poměrně dlouhá doba, pro niž je stanoven, si vyžádají mnohdy zásahů jdoucích ještě dále nad obsahově předvídatelná a tudíž v osnově výslovně formulovaná zmocnění. Ukázaly to některé zkušenosti při provádění dvouletého hospodářského plánu. V mnohých případech jde jen o zásahy v podstatě drobné a krátkodobé, jindy zase o opatření vyplývající ze situací, které nelze předem spolehlivě odhadnout již při sestavování hospodářského plánu (vlivy přírodní, spojitost s hospodářstvím světovým a pod. ), a přece jenom velmi naléhavá a neodkladná. Tu je nutno konstatovat, že dosavadní zákony, které ani nemohly počítat s potřebami plánovaného hospodářství, nepamatovaly na výslovné zmocnění pro vydávání prováděcích nařízení. Kdyby se i takové zásahy měly provádět formou zákona, nebo kdyby se pro ně v každém jednotlivém případě muselo zvláštní výslovné zmocnění teprve opatřovat zákonem, zatěžoválo by se tím Národní shromáždění v jeho pracích, které mu připadají zejména podle nové ústavy. Tím je odůvodněn návrh ustanovení § 40, který vládu zmocňuje, aby do 31. prosince 1953 činila — s výjimkami uvedenými v odstavci 2 — nařízeními i taková opatření nutná ke splnění úkolů pětiletého plánu, k nimž by jinak bylo třeba zákona. Nejde o zmocnění in bianco, nýbrž o zmoc-

nění, jež slouží k provedení určitého zákona a jehož meze jsou daný potřebami plánu, je tedy v souladu s ústavou. Národní shromáždění má podle navrhovaného ustanovení § 40 možnost nařízení vládou vydaná zrušit a může též kontrolovat svým výborem (§ 37) používání zmocnění. Je tedy Národnímu shromáždění zabezpečena účinná kontrola vlády v každém jednotlivém případě takového nařízení.

V Praze dne 30. září 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Státní tiskárna v Praxe — 4926-48