K §14:

Nové úkoly, jež osnova advokátům ukládá, k nimž zejména patří povinnost dodržovat a upevňovat lidově demokratický právní řád, vyžadují, aby člen krajského sdružení mohl jím být vyloučen, vyžadují-li to vážné důvody veřejného zájmu, které jsou v ustanovení § 14 demonstrative uvedeny.

K § 15:

V tomto ustanovení je upraveno opatření sledující tendenci, aby výkon advokacie neváži, jestliže advokát z vážných důvodů nemůže osobně [viz § 14, odst. l, písm. a)] ji vykonávat.

Dále toto ustanovení upravuje likvidaci, zanikne-li členství advokáta v krajském sdružení.

Povaha věci vyžaduje, aby likvidátor byl v každém případě z moci úřední stanoven.

K §16:

Jak jest uvedeno již ve všeobecné části této důvodové zprávy, bylo třeba odstranit kapitalistický ráz advokátního povolání a zdůraznit v něm stránku součinnosti advokáta se státními orgány při provádění zákonů. Důsledek této zásady projevuje se mimo jiné v ustanovení § 16, odst. l osnovy, podle něhož advokát musí zúčtovati a odvést krajskému sdružení částky přijaté od stran za svou advokátní činnost. Krajské sdružení z přijatých platů uhradí svoji režii a vyplácí advokátům v pravidelných obdobích jejich odměnu, majíc přitom zřetel k provedené práci.

Zúčtování krajskému sdružení musí být provedeno pravidelně v opětujících se termínech.

K § 17:

Jak již bylo uvedeno v odůvodnění, k § 15, přísluší výboru jako orgánu dozorčímu i právo ukládat vedle výstrah, výtek a napomenutí advokátům a koncipientům i pořádkové tresty.

K §18:

Centrální organisací advokacie je ústřední sdružení. Aby bylo dosaženo jednotného postupu krajských sdružení v advokátních věcech, vyhrazuje osnova tomuto ústředí oprávnění vydávat pro krajská sdružení zásadní směrnice a v případě potřeby měnit i zrušit jejich opatření.

K §19: Nepotřebuje zvláštního odůvodnění.

K § 20:

Bližší vymezení práv a povinností krajských sdružení i sdružení ústředního bude provedeno v organisačních řádech, jež vydá ministr spravedlnosti nařízením. Jednací řády pro jejich orgány upraví ústředí a schválí ministr spravedlnosti.

K § 21:

Aby výkon advokacie dál se skutečně tak, jak to vyžaduje nová úloha advokáta v lidově demokratickém státním zřízení, bylo třeba vyhraditi ministerstvu spravedlnosti intensivní dozor na tento výkon i na činnost sdružení advokátů a všech jejich orgánů. Ministerstvo spravedlnosti musí tu bedlivě střežit veřejný zájem a proto mu osnova upravuje dozorčí právo tak, aby bylo možno ihned a náležitě dosáhnout nápravy tam, kde bylo shledáno, že veřejné zájmy byly dotčeny, aniž by při tom utrpěl plynulý chod advokacie.

K § 22:

Povaha speciálně vyhraněných zájmů národních podniků si vyžaduje, aby oprávnění je zastupovat mohlo být přiznáno jejich zaměstnancům i v těch případech, kde je jinak předepsáno povinně zastoupení advokátem. Stejné právo přiznává osnova i zaměstnancům jednotné odborové organisace pro její zastupování.

K §§ 23, 24:

úprava právních poměrů advokátních koncipientů je osnovou uspořádána odchylně od úpravy dosavadní. V podstatě se projevuje tato úprava v tom, že advokátní koncipienti nejsou zaměstnanci jednotlivých advokátů, nýbrž krajského sdružení, které je přiděluje advokátům k výkonu právní praxe. Tím bude zaručen zejména i řádný výcvik advokátních koncipientů. S výjimkou zastupování před státním soudem, nejvyšším soudem, nejvyšším vojenským soudem a před správním soudem může být advokátnímu koncipientů uděleno oprávnění substituovat před soudy i v těch případech, kde je předepsáno zastoupení advokátem.

K § 25:

Nový názor na poslání advokacie vedl k tomu, že se ukládá krajským sdružením, aby za součinnosti předsedy příslušného krajského soudu zřídila ve svých krajských obvodech právní poradny určené k poskytování bezplatných právních porad; po této

stránce budou advokáti napříště i tímto způsobem napomáhat při provádění zákonů a přispívat k splnění právního řádu, jak je jim to uloženo v § 1.

K §§ 26 až 33:

Nově upravuje osnova kárné právo pro advokáty, a to tím způsobem, že určuje pro ně jako kárný soud onen krajský soud, v němž sídlí krajské sdružení provinivšího se advokáta. Odvolací instancí je pak nejvyšší soud.

K § 34:

Systematicky do osnovy zákona, upravujícího advokacii patří i taková ustanovení, která stíhají pokoutní výkon činnosti vyhrazené advokacii.

Pokoutnictví normuje osnova jako správní přestupek, stíhaný okresními národními výbory, a to buď trestem na svobodě nebo trestem peněžitým, po případě i oběma těmito tresty současně.

K §§ 35 až 40:

Zavedením krajských sdružení a ústředního sdružení pozbývají ovšem advokátní komory svého určení; proto se zrušují a jejich

práva a závazky budou převedeny na krajská sdružení.

Aby nově normovaná krajská sdružení i ústřední sdružení mohla vejíti ihned v život, jakmile zákon nabude účinnosti, t. j. 1. ledna 1949, bude ministerstvo spravedlnosti jmenovat do nich správní komise k výkonu všech práv a povinností orgánů těchto sdružení. Správním komisím svěřuje osnova také rozhodnutí o tom, kteří dosavadní advokáti mají být do krajských sdružení převzati. Nepřevzatí advokáti nesmí advokacii vykonávat. Likvidaci jejich kanceláří provedou správní komise.

Pokud bude zapotřebí k provedení zákona ještě bližších ustanovení, budou vydána ve formě nařízení ministra spravedlnosti.

V § 40 jsou příkladmo uvedeny normy, které dnem účinnosti navrhovaného zákona pozbudou platnosti. Pozbývají jí ovšem všechny normy zabývající se látkou uspořádanou v navrženém zákoně.

Osnovaný zákon souvisí s úpravou krajského zřízení; proto termín jeho účinnosti se připíná k 1. lednu 1949.

Provedením této osnovy nevzniknou státní pokladně mimořádné náklady, které by nebyly rozpočtově kryty.

V Praze dne 7. prosince 1948.

Úřadující náměstek předsedy vlády: Zdeněk Fierlinger v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 6299-48.