Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 2. zasedání.

245.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949,

jímž se zrušují vyživovací komise zřízené podle zákona o státním příspěvku vyživovacím a přenáší jejich působnost na národní výbory.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Okresní a zemské vyživovací komise, zří zené podle § 7 zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb., o státním příspěvku vyživovacím, se zrušují. Působnost okresních vyživovacích komisí přechází na okresní národní výbory a působnost zemských vyživovacích komisí, bez újmy ustanovení odstavce 2, na krajské národní výbory.

(2) Působnost příslušející zemským, výživo vacím komisím v případech, v nichž osoba uplatňující nárok bydlí mimo území československé republiky, a působnost příslušející zemské vyživovací komisi v Praze v případech, není-li povolaný československým občanem, přechází na ústřední národní výbor v Praze.

§2.

V řízení, které bylo již zahájeno před okresní nebo zemskou vyživovací komisí, se pokračuje podle ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízením). Pokud však v takovém řízení běží v den vyhlášení tohoto zákona lhůta, platí o ní dosavadní předpisy, podle nichž se vyřídí také odvolání podané zástupcem finanční správy ve vyživovací komisi.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

O přiznání, poukazování a zastavení vyživovacího příspěvku podle zákonů č. 530/1919 Sb. a č. 120/1921 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, rozhodují v zemích českých dosud okresní a zemské vyživovací komise, které obstarávají také ostatní agendu souvisicí s vyživovacími příspěvky. Tyto komise jsou veřejnými úřady, které podléhají ministerstvu vnitra (§ 7 zák. č. 530/1919 Sb. a prováděcí vládní nařízení č. 582/1919 Sb. ). Jde o samostatné orgány veřejné správy, které dosud nejsou součástí příslušných národních výborů, v jejichž sídle úřadují. Pro řízení před vyživovacími komisemi neplatí správní řád (vládní nařízení č. 8/1928 Sb. ), nýbrž zvláštní ustanovení obsažená v zákoně č. 530/1919 Sb.

Rozhodování o přiznání příspěvku a o jeho poukázání a zastavení bylo za nesvobody sice přeneseno s vyživovacích komisí na politické úřady (přísl. F k vl. nař. č. 314/1943 Sb. ), avšak použivatelnost příslušného ustanovení byla zrušena zákonem č. 195/1946 Sb.

Dnešní složení komisí je toto: Předsedou je předseda zemského (okresního) národního výboru; jeho zástupce určí příslušný národní výbor, členem komise je zástupce zemského finančního ředitelství (berní správy), dalšího virilního člena určí zemský (okresní) národní výbor. Příslušný národní výbor jmenuje též ostatních 8 členů jako zástupce obyvatelstva z určitých oborů.

Instituce vyživovacích komisí je omezena jen na země české. Na Slovensku došlo r. 1943 k odchylné úpravě (§§ 112 až 126 zák. č. 80/ 1943 Sl. z. ), takže tam jde nyní o kompetenci okresních národních výborů, po případě pověřenectva vnitra.

Po zavedení krajského zřízení není další trvání vyživovacích komisí odůvodněno.

Podle navržené úpravy se zrušují uvedené vyživovací komise a jejich působnost se přenáší na příslušné národní výbory, což je v souladu s ustanovením § 124, odst. l ústavy.

Poněvadž krajské národní výbory se mají ujmouti i tohoto oboru krajská správy v nejbližší době, nelze řešit tuto otázku až v chystaném zákoně o vyživovacím příspěvku, litery má sjednotit a zreformovat i hmotně právní předpisy o vyživovacím příspěvku.

K § l, odst. 2 se podotýká, že jde o působnost příslušející zemským vyživovacím komisím podle odstavců 3, 4 a druhé věty odstavce 6 cit. prováděcího vládního nařízení k § 7 zákona č. 530/1919 Sb.

K přechodnému ustanovení § 2 se poznamenává: Ustanovení druhé věty se týká odvolacích lhůt, které činí podle § 7 zák. č. 530/1919 Sb. 30 dnů. Bude třeba rozhodnouti i o odvolání podaném zástupcem finanční správy ve vyživovací komisi, o němž nebylo rozhodnuto odvolací stolicí v den přechodu působnosti. Výměr se doručí stranám zúčastněným v řízení.

Provedení navrženého opatření nepředpokládá zvláštních vydání. Rovněž veřejná správa nebude zatížena, nýbrž naopak v tomto oboru do značné míry zjednodušena.

Odstraněním instituce vyživovacích komisí odpadla sice účast zvláštních zástupců finanční správy, to však neznamená, že národní výbory nebudou muset při rozhodování o nárocích na vyživovací příspěvek přísně dbáti zájmů státní pokladny.

V Praze dne 22. února 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr vnitra:

V. Nosek v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 1249- 49.