Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 3. zasedání.
305.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1949
o přezkoušení některých energetických zařízení.
Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ L
Tento zákon platí pro energetická zařízení, která jsou v majetku podniků národních znárodněných, komunálních nebo společenstev výdělkových a hospodářských (družstev), pokud tato zařízení slouží výrobě, opatřování, rozvodu nebo dodávce energie všeho druhu, kterou lze rozváděti širšímu okruhu spotřebitelů, zejména elektřiny, plynu a páry, byla-li uvedena v činnost přede dnem 1. ledna 1948 a nelze-li u nich prokázati, že pro jejich zřízení a provozování bylo uděleno schválení nebo povolení podle předpisů práva živnostenského, vodního, stavebního nebo podle zvláštních předpisů o energetických dílech a vedeních (dále jen "energetická zařízení").
§ 2.
(1) Krajský národní výbor, v jehož obvodě jest energetické zařízení (§ 1), přezkouší je na žádost příslušného podniku, podanou ve dvojím vyhotovení nejpozději dne 31. prosince 1949; k žádosti jest připojiti trojmo: a) stručný náčrtek zařízení podle skutečného stavu, v němž jsou zakresleny příslušné budovy a vodní díla, u energetických vedení jejich situační plánek,
b) stručný technický popis energetických zařízení podle skutečného stavu, v němž jsou zejména uvedena strojní zařízení, rozměry budov a u vodních děl též způsob a rozsah užívání vody,
c) potvrzení příslušného okresního národního výboru, že zařízení bylo uvedeno v činnost nejpozději 31. prosince 1947.
Pokud energetická zařízení jsou buď zcela nebo zčásti na pozemcích sloužících provozu železnic, nebo v zakázaném nebo požárním pásmu dráhy budiž to jak v náčrtku [písm. a) ], tak i v technickém popisu [písm. b)] jasně vyznačeno.
(2) V jedné žádosti může býti navrženo přezkoušení více energetických zařízení která jsou v obvodě téhož krajského národního výboru. V takovém případě jest připojiti pro každý další zúčastněný okresní národní výbor po jednom vyhotovení žádosti a všech jejích příloh.
§3.
Krajský národní výbor určí dobu, kdy se o žádosti bude konati místní šetření, a vyhlásí obsah žádosti a dobu místního šetření v sídlech všech zúčastněných okresních národních výborů a ve všech zúčastněných obcích tak, aby vyhláška byla uveřejněna alespoň 8 dní přede dnem místního šetření. K místnímu šetření pozve všechny úřady a orgány povolané k hájení zájmů uvedených v § 5.
§4.
(1) Práva dotčená energetickým zařízením, která by bylo možno uplatniti v řízení, jímž se schvaluje nebo povoluje zřízení nebo provozování energetického zařízení, mohou býti uplatněna nejpozději námitkami vznesenými při místním šetření.
(2) Pokud nebylo možno námitky podle odstavce l urovnati smírem, poukáže krajský národní výbor bez újmy opatření podle § 5, odst. 2 spor o ně zvláštním výměrem k dalšímu řízení podle povahy věci na pořad práva nebo na řízení správní.
(3) Při místním šetření nebo v jakémkoliv jiném řízení mohou býti uplatňovány jen takové nároky, které nejsou na újmu nerušeného provozu energetického zařízení.
§5.
(1) Při místním šetření se přezkouší, zda energetická zařízení vyhovují s hlediska veřejné bezpečnosti, veřejných zájmů, zejména zájmů chráněných vodním zákonem, s hlediska předpisů stavebních a regulačních a s hlediska
ochrany života a zdraví zaměstnanců; při tom se přihlédne k technickým možnostem žadatelovým a k požadavkům nerušeného provozu.
(2) O přezkoušení podle odstavce l vydá krajský národní výbor osvědčení, které nahrazuje schválení nebo povolení podle příslušných předpisů práva živnostenského, vodního, stavebního nebo podle zvláštních předpisů o energetických dílech a vedeních, a to s účinností ode dne, kdy zařízení bylo zřízeno nebo uvedeno v činnost. Pokud jde o užívání vody a vodní díla, stanoví krajský národní výbor v osvědčení znění zatímního zápisu do vodní knihy.
(3) Pokud nahrazuje vodoprávní povolení, pozbývá osvědčení platnosti, nebylo-li do tří let od jeho vydání zažádáno o projednání podle vodního zákona nebo bylo-li v téže lhůtě dodatečně prokázáno, že povolení podle vodního zákona bylo uděleno již před účinností tohoto zákona. V řízení o této žádosti nemohou býti soukromá práva uplatněna proti provozovateli energetického zařízení.
(4) Byly-li při místním šetření podle odstavce l zjištěny závažné závady s některých hledisek tam uvedených, oznámí to krajský národní výbor současně s vydáním osvědčení podle odstavce 2 ministerstvu průmyslu, po případě též jinému zúčastněnému ministerstvu. Ministerstvo průmyslu učiní, po případě v dohodě se zúčastněným ministerstvem, na podkladě tohoto oznámení vhodné opatření k odstranění závad, při čemž přihlédne k technickým možnostem provozovatele energického zařízení a potřebě nerušeného provozu.
§6.
Písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba k provedení ustanovení § 2 a § 5, odst. l, jsou osvobozeny od poplatků a dávek.
§7.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr průmyslu v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Národní podniky — z nich především energetické národní podniky — komunální a družstevní podniky převzaly řadu energetických zařízení, o nichž není známo, zda pro ně bylo uděleno schválení nebo povolení podle předpisů práva živnostenského, vodního, stavebního, nebo podle zvláštních předpisů o energetických
dílech a vedeních. Většina těchto zařízení leží v pohraniční oblasti, kde pro válečné akce, různé změny a výměny vedoucích osob došlo ke zkáze nebo ztrátě úředních dokladů o jejich schválení nebo povolení. Provádění nového řízení by si vyžádalo dlouhé doby, neboť živnostenské úřady mají nedostatek odborných
úředníků, zejména techniků, kteří by tato řízení mohli prováděti, a ani národní podniky nemohou v dnešní době vypjatého úsilí v budování nových a rekonstruování dosavadních energetických zařízení uvolniti potřebný počet odborných sil ke zpracování podkladů pro řádné schvalovací řízení. Nemají-li se národní podniky, zejména v řízení o náhradách škod vzešlých z provozu neschválených energetických zařízení, jakož i po stránce trestně-právní odpovědnosti octnouti zcela neodůvodněně v nesnázích, jest nutno hledati možnost urychlené odpomoci a uvedená zařízení podrobiti řízení, v němž by byla úředně přezkoušena s hlediska veřejné bezpečnosti a veřejných zájmů, zejména chráněných vodním zákonem, s hlediska předpisů stavebních a regulačních, jakož i s hlediska ochrany života a zdraví zaměstnanců.
K jednotlivým ustanovením osnovy se uvádí:
K§ 1:
Vymezuje pojem energetických zařízení, na něž se zákon vztahuje. Spadají sem energetická zařízení převzatá jak národními energetickými podniky, tak i jinými národními podniky (závodní elektrárny, plynárny a teplárny), jakož i podniky komunální a družstevní, pokud arci splňují předpoklady v § l uvedené.
K §2:
Přezkoušení energetických zařízení provádějí k žádostem příslušných podniků krajské národní výbory, v jejichž obvodě jsou dotčená energetická zařízení, žádosti nutno doložiti jen technickými doklady, nezbytně nutnými pro přezkoušení vybudovaného zařízení. Ustanovení, že žádost nutno podati nejpozději dne 31. prosince 1949, má zameziti, aby podniky neomezeně dlouho přicházely s žádostmi o přezkoušení energetických zařízení podle tohoto zákona, a sleduje urychlené zavedení právního
pořádku. Po této lhůtě budou tato energetická zařízení podléhati obvyklému řízení.
K§4:
Ve snaze vypořádati při přezkoušení energetických zařízení také právní zájmy jimi dotčené umožňuje toto ustanovení, aby se při projednávání žádosti v místním šetření soustředilo i jejich uplatnění, i když snad bylo o nich již dříve zahájeno jednání v řízení správním nebo před soudy. Námitky z takových práv však musí býti uplatněny nejpozději při místním šetření a požadavky o ně se opírající nesmí býti na újmu nerušeného provozu energetického zařízení. Nemůže se tedy strana dožadovati, aby energetické zařízení bylo odklizeno, nebo aby byl zastaven nebo omezen jeho provoz.
K § 5:
Národohospodářské zájmy na plynulém provozu energetických zařízení vedou k nutnosti podrobiti je přezkoušení s hlediska veřejných zájmů tak, že se provozovateli vydá osvědčení podle odstavce 2 za všech okolností.
Otázka odstranění závad se podle jejich závažnosti a podle technických možností provozovatelových vyřeší podle odstavce 4. Soustředění působnosti u ministerstva průmyslu jest odůvodněno jeho přehledem o materiálových možnostech rekonstrukcí, jakož i jeho působností v oboru plánování.
Pro zvláštní důležitost vodohospodářských zájmů se doba platnosti osvědčení, pokud nahrazuje vodoprávní povolení, omezuje na S léta. Pokud by se snad v této lhůtě dodatečně neprokázalo, že energetické zařízení bylo projednáno ve vodoprávním řízení, nutno o řádné schválení nebo povolení zařízení podle ustanovení vodního zákona zažádati.
Prováděním zákona nevzejde finanční zatížení státní pokladně.
V Praze dne 8. března 1949.
Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.
Ministr průmyslu:
A. Kliment v. r.
Státní tiskárna v Praze. — 2754-49.