Národní shromáždění republiky Československé 1949.

L volební období. 3. zasedání.

358.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ........................................1949

o berních úlevách při uspořádání některých právních poměrů družstev, spolků a jiných právnických osob.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Za účelem rozšíření a vybudování společensky pokročilejších forem hospodaření a tím zároveň k usnadnění výstavby a přestavby československého hospodářství a dále za účelem hospodárného uspořádání jiných organisací poskytují se berní úlevy v rozsahu dále uvedeném.

Oddíl L

úlevy při uspořádání některých poměrů družstev a jiných právních útvarů.

§2 Úlevy pro splynutí družstev.

Splynou-li dvě nebo více družstev, osvobozují se od poplatků, od daně z obchodu cennými papíry a od dávky za úřední úkony ve věcech správních:

1. právní jednání, listiny a knihovní zápisy, kterých je třeba k převodu majetku družstva zanikajícího splynutím na družstvo přejímající,

2. podání, úřední vyhotovení a úřední úkony, pokud jich je třeba k provedení splynutí.

§3.

Úlevy pro přeměny společností v družstva.

Jestliže se obchodní společnost přemění ve veřejném zájmu, zejména v zájmu plnění jednotného hospodářského plánu nebo v zájmu přechodu k vyšším formám hospodaření, v družstvo, osvobozují se od poplatků, od daně z obchodu cennými papíry a od dávky za úřední úkony ve věcech správních:

1. právní jednání, podání, úřední vyhotovení a úřední úkony, pokud jich je třeba k provedení přeměny,

2. listiny o přeměně, pokud neobsahují jiná poplatná ujednání, kterých není třeba k provedení přeměny.

§4.

Úlevy pro některé převody majetku na družstva.

Jestliže se majetek (jednotlivý závod, část majetku) družstva převede na jiné družstvo, anebo jestliže se majetek obchodní společnosti nebo spolku převede ve veřejném zájmu, zejména v zájmu plnění jednotného hospodářského plánu nebo v zájmu přechodu k vyšším formám hospodaření, na družstvo, osvobozují se právní jednání, listiny a knihovní zápisy o převodu uvedeného majetku na družstvo od poplatků, od daně z obchodu cennými papíry a od dávky za úřední úkony ve věcech správních.

§5.

Úlevy pro převody majetku při

uspořádání poměrů spolků

a nadací.

Jestliže se majetek spolku nebo nadace, zanikajících sloučením nebo zrušením, převede na jiný spolek, na jinou nadaci nebo právnickou osobu v důsledku nového uspořádání politických a hospodářských poměrů a se souhlasem příslušného ústředního úřadu nebo krajského národního výboru, osvobozují se právní jednání, listiny a knihovní zápisy, kterých je třeba k uvedenému převodu majetku od poplatků, od daně z obchodu cennými papíry a od dávky za úřední úkony ve věcech správních.

Oddíl II.

Úlevy při některých převodech majetku ve veřejném zájmu.

§6.

Úlevy pro některé jiné převody majetku.

Vláda může usnesením promíjeti nebo snižovati poplatky, daň z obchodu cennými papíry a dávky za úřední úkony ve věcech správních při převodech majetku na právnickou osobu, jestliže se tyto převody provádějí ve veřejném zájmu, zejména v souvislosti s novým uspořádáním veřejné správy nebo hospodářství; při jednotlivých takových převodech majetku může povoliti stejné úlevy ministerstvo financí.

Oddíl III. Ustanovení společná a závěrečná.

§7.

Obecní dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Při převodech nemovitostí, pro které se poskytují úlevy podle tohoto zákona, se nepředpisuje a nevybírá obecní dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí.

§8. Přechodná ustanovení.

(1) Ustanovení §§ l až 7 se vztahují také na převody majetku a přeměny, které byly provedeny po 31. prosinci 1947, a to ustanovení § 5 též na převody majetku spolků provedené podle opatření nebo na podnět veřejného orgánu (akčního výboru), u kterých však není třeba zjišťovat souhlas. U převodů a přeměn provedených před uvedeným dnem, a to v zemích českých po 5. květnu 1945, na Slovensku po 29. srpnu 1944, mohou krajské národní výbory povoliti stejné úlevy. Poplatky zaplacené před vyhlášením tohoto zákona se nevracejí.

(2) Dodávky provedené do 31. prosince 1948 při převodech majetku, uvedených v předchozích ustanoveních, se osvobozují od daně z obratu a od cenových vyrovnávacích částek. Ustanovení § 11, odst. 5, věty první a § 11, odst. 6 zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu, zůstávají však nedotčena.

§9. Ú č i n n o s t a provedení zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášeni a pozbude ji dnem 31. prosince 1950, vláda však může nařízením prodloužiti jeho účinnost vcelku nebo částečně až do konce roku 1953; provede jej ministr financí v dohodě s ministrem vnitra.

Důvodová zpráva.

První pětiletý hospodářský plán, jehož hlavním obsahem je výstavba a přestavba československého hospodářství, ukládá družstevnictví ve všech úsecích a složkách stejně jako jiným lidovým organisacím veliké úkoly, k jejichž splnění mají družstva i organisace stupňovati své úsilí a zvyšovati hospodárnost. Ke splnění uložených úkolů a k vytvoření a rozvoji jednotně organisovaného družstevnictví jako vyšší formy hospodaření a jako prostředku k zvýšení životní úrovně členů i ostatního pracujícího lidu se provádí slučování dosavadních roztříštěných družstev, přeměna některých společností na družstva, anebo převody majetku na družstva.

V souvislosti s výstavbou a přestavbou hospodářství a novým uspořádáním veřejné správy se též upravují právní poměry spolků a připravuje se také úprava poměrů nadací, při čemž se převádí majetek z jednoho útvaru na druhý.

Naznačenými úkoly a opatřeními je odůvodněno poskytnutí úlev uvedených v návrhu zákona.

Podle návrhu zákona se poskytuje osvobození od poplatků, počítajíc v to také daň z obohacení, pokud by byla odůvodněna, dále od dané z obchodu cennými papíry, od dávky za úřední úkony ve věcech správních a od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí:

a) pro převody veškerého majetku jednoho družstva na jiné družstvo při jejich splynutí,

b) pro přeměny společností na družstva, při kterých veškerý majetek zanikající společnosti přechází na družstvo,

c) pro některé převody majetku, převody závodů nebo častí majetku na družstva zejména také při sloučení (fusích) nebo přeměnách v širším smyslu, t. zv. hospodářských nebo zastřených,

d) pro převody majetku zanikajícího spolku nebo nadace na jiný spolek, nadaci nebo na jinou právnickou osobu a posléze

e) pro jiné převody majetku na právnické osoby.

K§ 2.

Aby bylo usnadněno nebo umožněno účelné splynutí družstev, poskytuje se osvobození pro převody majetku družstva slučovaného na družstvo přejímající (ať již trvající nebo nově zřízené) a pro některé písemnosti potřebné k provedení splynutí.

Splynutím ve smyslu § 2 se rozumí splynutí (fuse) aspoň dvou družstev v jedno tak, že jedno z nich přejímá veškerý majetek i člen stvo družstva zanikajícího, anebo tak, že se utvoří družstvo nové, které přejímá veškerý majetek i členstvo družstev zanikajících, a to universální sukcesí bez likvidace (t. zv. fuse juristické nebo pravé). Podstatným znakem splynutí je převod veškerého majetku zanikajícího útvaru (družstva) na jiný (družstvo přejímající — buď již trvající, anebo nově utvořené) jednotným, úhrnným aktem. Při splynutí zaniká právně aspoň jedno družstve, s souhrn jeho majetku i členů vplývá jako ce lek do družstva přejímajícího.

Na jiná splynutí nebo sloučení družstev než splynutí v právním smyslu provedená naznačeným způsobem, t. j. na sloučení nebo splynutí v širším smyslu, zvaná hospodářská, se ustanovení § 2 nevztahuje, ale může se na ně vztahovati ustanovení § 4.

K §3.

Při novém uspořádání hospodářství se některé dosavadní společenské útvary nahrazují jinými útvary lépe vyhovujícími novým poměrům, zejména úkolům plánovaného hospodářství. Přeměnou některých společností v družstva, která svou povahou jsou pracovními sdruženími, se umožňuje přechod k vyšším formám hospodaření a k vytvoření dalších organisací socialistického sektoru. Tím je odůvodněno poskytnutí svobození od veřejných dávek jak pro pravé přeměny některých společenských útvarů na družstva, tak i pro převody majetku (výrobních prostředků) na družstva podle dalších ustanovení.

Osvobození podle § 3 se vztahuje na přeměny společností prováděné podle platných zákonných předpisů, t. j. na t. zv. přeměny v právním slova smyslu. Podstatným znakem přeměny je změna právní povahy (uzpůsobení, habitus) společenského útvaru, a jeho nepřetržité trvání vcelku dále. Celý soubor společenského majetku podniku, práva a závazky a zpravidla i členstvo, aspoň ve značném počtu, zůstává při přeměně jako celek ve společenském útvaru, u něhož se mění pouze právní typ jednoho druhu (společnost) v jiný druh (družstvo = společenstvo). Protože při přeměně v právním slova smyslu je jediný podmět, není tu skutečného převodu majetku.

Splnění podmínky, že přeměna společnosti v družstvo byla provedena ve veřejném zájmu, zejména v zájmu jednotného hospodářského plánu, lze prokázati osvědčením věcně příslušného ústředního úřadu nebo krajského národního výboru.

Pro jiné přeměny než právě zmíněné, t. j. pro přeměny v širším smyslu, t. zv. hospodářské nebo zastřené, dále pro přeměny spolků v družstva, lze uplatniti nárok na osvobození podle § 4.

K §4.

K účelnému uspořádání a zjednodušení organisace a působnosti jednotlivých družstev podle oboru jejich činnosti nebo obvodu místní působnosti se jeví někdy vhodným přidružiti nebo připojiti jednotlivý závod, některé výrobní prostředky nebo vůbec součásti majetku jiného družstva, anebo také spolku nebo společnosti, k určitému družstvu, v jehož obvodu leží nebo u něhož budou lépe a hospodárněji využity s hlediska veřejného zájmu, zvláště s hlediska plnění úkolů jednotného hospodářského plánu.

Podobně je tomu také tehdy, jestliže se některé družstvo, společnost nebo spolek zruší, likviduje a jejich majetek (celý nebo část) se převede na družstvo (přejímající). Je nerozhodné, nazývá-li se způsob takového převodu sloučením nebo splynutím (fusí) hospodářským, anebo přeměnou zastřenou. Takovým převodem je sloučení družstev, provedené podle usnesení správních orgánů tím způsobem, že jedno družstvo (nebo současně více družstev) se zruší a jejich majetek se převede jednotlivými právními jednáními na jiné družstvo. Po dobně je tomu také při přeměně v širším smyslu, zruší-li se nebo zanikne-li jeden právní útvar likvidací a převádí-li se jeho majetek na jiný útvar (družstvo přejímající, ať nově utvořené nebo již trvající).

Pro všechny zmíněné převody majetku na

družstva se poskytuje osvobození podle § 4., Podle tohoto ustanovení ve spojení s ustanovením § 8, odst. l se osvobozují na př. převody majetku (závodů) společností s r. o. "Družka" na jednotlivá družstva (hospodářská a výdělková nebo spotřební společenstva).

Podle ustanovení § 4 budou osvobozeny také převody majetku při přeměně spolků na družstva. Toto osvobození zvláště sleduje účel umožniti přeměny obecně prospěšných spolků pro stavbu bytů, zřízených podle zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z., na družstva, která budou moci někdy lépe plniti důležité úkoly v oboru stavebnictví.

O splnění podmínky, že přeměna byla provedena ve veřejném zájmu, zejména v zájmu plnění jednotného hospodářského plánu, platí totéž, co je uvedeno k § 3.

K§ 5.

Při novém uspořádání činnosti spolků se některé spolky slučují s jinými, anebo se zrušují a jejich majetek se převádí na jiné spolky. Jestliže se takové převody majetku na jiný spolek provádějí podle usnesení spolkových orgánů v souvislosti s novým uspořádáním politických nebo hospodářských poměrů, ať na úřední podnět nebo bez něho, je odůvodněno, aby se jim poskytlo osvobození od veřejných dávek, jejichž zaplacením by se ztenčovaly prostředky určené podle stanov k účelům spolkovým. Aby byl zjištěn veřejný zájem na provedených převodech majetku, vyžaduje se osvědčení o souhlasili příslušného úřadu; souhlas není třeba zjišťovati při uspořádáni poměrů spolků, provedeném podle opatření nebo na podnět veřejného orgánu (akčního výboru; viz § 8, odst. 1).

Stejné osvobození se poskytuje také pro uspořádání majetkových poměrů nadací.

Osvobození podle ustanovení § 5 ve spojení s ustanovením § 8, odst. l, věty prvé se vztahuje na př. na sloučení spolků: Československé obce legionářské, Sdružení národního odboje, Svazu osvobozených politických vězňů, Sdružení zahraničních vojáků, Sdružení českých partyzánů a Sdružení účastníků Pražského povstání, které se podle "usnesení slučovacího sjezdu odbojových organisací ze dne 9. května 1948 sloučily ve Svaz bojovníků za svobodu a jejich majetek se stal kmenovým majetkem Svazu.

K §6.

U některých převodů majetku, které se uskutečňují ve veřejném zájmu v souvislosti s novým uspořádáním veřejné správy nebo hospodářství, nejsou splněny podmínky pro osvobození od poplatků stanovené jednak v předchozích ustanoveních, jednak v jiných zákonných předpisech. Pro poskytnutí osvobození a pro souhrnnou úpravu v jednom ustanovení, podle kterého by osvobození platilo přímo ze zákona, nelze dobře určiti nebo předvídati podstatné skutečnosti společné pro různé případy.

K poskytnutí osvobození by bylo třeba zpravidla zvláštního zákonného ustanovení, ale pro přechodnou dobu se jeví pružnějším a hospodárnějším zmocniti vládu, aby při jednotlivých opatřeních ve veřejné správě nebo hospodářství, při nichž se vyskytne potřeba majetkových úprav, poskytla úlevy v potřebném rozsahu usnesením na návrh ministra financí, při čemž bude lze náležitě přihlédnouti k veřejnému zájmu a jednotlivým významným skutečnostem. Dá-li podnět k poskytnutí úlev podle § 6 jiné věcně příslušné ministerstvo (ústřední úřad), poskytne vláda úlevy na návrh ministra financí podaný v dohodě s příslušným ministrem. Jestliže se vyskytnou převody, u kterých jsou splněny podmínky stanovené v § 6, toliko ojediněle, může povoliti úlevy ministerstvo financí.

Úlevy podle zmocnění lze poskytnouti při převodech jakéhokoliv majetku (právnických osob nebo jednotlivců), na kterékoliv právnické osoby, tudíž také na družstva, spolky nebo nadace, pokud by při nich neplatilo osvobození přímo ze zákona podle §§ 2 až 5.

K§ 8.

Sloučeni některých družstev nebo spolků bylo již provedeno nebo se provádí. Je proto třeba, aby se osvobození podle tohoto zákona vztahovalo také na předměty dávek z doby před vyhlášením zákona, a to, vznikla-li poplatková nebo daňová povinnost po 31. prosinci 1947, přímo ze zákona, jinak na žádost.

Jestliže uspořádání poměrů spolků bylo provedeno přímo podle opatření akčních výborů nebo jiných veřejných činitelů způsobem a v rozsahu jím stanoveném, stačí pro nárok na osvobození převodů majetku zjištění uvedené okolnosti. Tím se stanoví osvobození od poplatků pro uspořádání poměrů spolků, na která se vztahují předpisy zákona ze dne 21. července 1948, č. 213 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.

Při tom se přihlíží k tomu, že ministerstvo financí se zřetelem k chystané zákonné úpravě vydalo vynesením ze 14. října 1948, č. 189. 386/ 48-VII/l a z 10. listopadu 1948, č. 224. 194/48-
VI/3 pokyn, aby se posečkalo s vyměřováním a vymáháním poplatků z právních jednání, listin, podání a knihovních zápisů, sloužících k provedení majetkových převodů a jejich zajištění při sloučení výdělkových a hospodářských společenstev (družstev) neúvěrních nebo při sloučení částí majetku nebo pobočného závodu neúvěrního družstva převodem na jiné takové družstvo a aby se v souvislosti s tím nevybíraly daň z obratu a cenové vyrovnávací částky obecně, vznikla-li poplatková nebo daňová povinnost po 31. prosinci 1947, a vznikla-li dříve, na žádost. Podobný pokyn vydalo ministerstvo financí též o převodech majetku při sloučení nebo likvidaci spolků.

Osvobození od daně z obratu pro dobu do 31. prosince 1948 se stanoví vzhledem k ustanovení § 39, odst. l, č. 2 a 3 zákona z 21. prosince 1948, č. 283 Sb., o všeobecné dani, kterým se zrušují předpisy o vybírání daně z obratu dnem 1. ledna 1949 (§1 nař. min. fin. z 22. prosince 1948, č. 284 Sb. ).

K §9.

Účinnost zákona se stanoví do konce roku 1950. Bude-li však třeba prodloužiti účinnost zákona ještě dále se zřetelem k připravované reformě poplatkového práva, uděluje se vládě zmocnění, aby prodloužila účinnost zákona až do konce roku 1953 ve shodě s účinností zákona ze dne 5. května 1948, č. 128 Sb., o berních úlevách při uspořádání poměrů v peněžnictví a při některých převodech majetku na národní podniky, a se zřetelem k účinnosti zákona ze dne 27. října 1948, č. 241 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje československé republiky (zákona o pětiletém plánu).

Součinnost ministra vnitra při provedení zákona se vztahuje na obecní dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí, ježto nejvyšší správa této dávky patří do oboru působnosti ministerstva vnitra.

Opatření a převody majetku, na které se vztahuje osvobozeni podle tohoto zákona, jsou téměř vesměs mimořádná a proto finanční správa nepočítala ve státním rozpočtu s příjmy z dávek, které by z nich plynuly do státní pokladny.

V Praze dne 27. září 1949.

Ministr financí: Kabeš v. r.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Statni tiskárna v Praze. —[5034-49.