Národní shromáždění republiky Československé 1949.

L volební období. 3. zasedání.

359.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne............1949,

jímž se upravují některé sociální dávky.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon ze dne 23. března 1949, č. 90 Sb., o rodinných přídavcích, se mění takto: 1. Ustanovení § 4, odst. l zní: "(1) Rodinný přídavek činí měsíčně

a zvyšuje se o 540 Kčs měsíčně na každé další nezaopatřené dítě. "

2. Ustanovení § 12, odst. l zní:

,, (1) Na náklady spojené s poskytováním rodinných přídavků platí zaměstnavatelé ze svého příspěvek, který činí 5% vyměřovacího základu pro pojistné za zaměstnance povinně pojištěné pro případ nemoci a mateřství, stanoveného podle § 20 zákona o národním pojištění. Příspěvek se neplatí za zaměstnance uvedené v § 21. "

Čl. II.

Ustanovení § l, odst. l, písm. c) zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 159 Sb., o zvláštním přídavku státním a některým jiným veřejným zaměstnancům, jakož i poživatelům státních odpočivných (zaopatřovacích) platů, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 69 Sb., se mění a zní:

,, c) na každé dítě, na něž přísluší výchovné, ročně

na osmé a každé další dítě přísluší roční přídavek ve výši 6. 480 Kčs. "

ČI. III.

Zákon ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb. o péci o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, se doplňuje takto:

1. K § 21 se připojuje odstavec 3 tohoto znění:

"(3) Příplatek podle odstavce l se zvyšuje o 40 Kčs měsíčně invalidům, kteří nemají nárok na rodinný přídavek podle zákona ze dne 23. března 1949, č. 90 Sb., o rodinných přídavcích, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ani na výchovné podle předpisů uvedených v § 5, odst. l téhož zákona. "

2. Za § 57 se vkládá § 57a tohoto znění:

"§ 57a.

(1) Bezdětný poživatel důchodu podle tohoto zákona, který je výhradně odkázán na tento důchod, má nárok na přídavek v částce 12 Kčs měsíčně; žije-li ve společné domácnosti s manželkou nebo aspoň 6 měsíců s družkou, zvyšuje se tento přídavek na 24 Kčs měsíčně.

(2) Tento přídavek se nezapočítává do příjmu stanoveného v § 43, odst. l a § 49, odst. 5.

(3) Poživatelka vdovského důchodu se posuzuje pro účely tohoto zákona vždy jako bez-

dětná.

Čl. IV.

§1.

(1) Osobám, které nemají nároku na výchovné, rodinný přídavek ani jiný podobný příspěvek a jsou potřebné, může okresní národní výbor poskytnouti ze státních prostředků na

druhé a každé další nezaopatřené dítě zvláštní příspěvek; lze jej však podle žadatelových poměrů poskytnouti též teprve až na třetí, po případě teprve až na další dítě.

(2) Zvláštní příspěvek může činiti u druhého nejvýše 80 Kčs a u každého dalšího dítěte až 140 Kčs měsíčně.

§ 2.

Nárok na výplatu poskytnutého zvláštního příspěvku nemůže býti postoupen, zastaven ani postižen exekucí nebo zajišťovacími úkony.

§ 3.

Příjemci zvláštního příspěvku jsou povinni hlásiti bez zbytečného odkladu každou změnu podmínek pro poskytování tohoto příspěvku a počátkem každého roku prokázati, že tyto podmínky trvají.

§ 4.

(1) Zvláštní příspěvek se nezapočítává do základu přímých daní.

(2) Písemnosti a úřední úkony, jichž je potřebí k provedení tohoto článku, jsou osvobozeny od poplatků a od dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 5.

Kdo v žádosti za poskytnutí zvláštního příspěvku úmyslně nesprávně uvede nebo potvrdí skutečnosti, které mohou míti vliv na jeho poskytnutí nebo trvání, nebo takové skutečnosti zamlčí nebo neohlásí, bude potrestán — nejde-li o čin trestný soudně-okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 2. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do l měsíce. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří zároveň náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

§ 6.

Podrobnosti o poskytování zvláštních příspěvků stanoví ministerstvo práce a sociální péče.

§ 7.

Použivatelnost vládního nařízení ze dne 21. listopadu 1941, č. 441 Sb., o zvláštních přídavcích

početným rodinám, se zrušuje.

Čl. V.

Zvýšení přídavků podle čl. I a II a zvláštní příspěvek podle čl. IV se poskytují jen tehdy, bydlí-li dítě na území Československé republiky; zvýšení příplatků a přídavek podle čl. III se poskytují pouze tenkráte, bydlí-li invalida a dítě

nebo poživatel důchodu na území československé republiky.

Čl. VI.

Příslušné ministerstvo může v jednotlivých případech učiniti opatření k odstraněni nesrovnalostí, k nimž by snad došlo při provádění tohoto zákona.

Čl. VII.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1949; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva.

Od 1. října 1949 bude zrušeno vázané hospodářství s chlebem, pečivem, moukou a s jinými mlýnskými výrobky, jakož i vázané hospodářství s brambory. Zároveň bude o něco zvýšena prodejní cena některých těchto potravin, což představuje větší výdaje o 12 Kčs až 16 Kčs na osobu měsíčně. Toto nepatrné zdražení nemůže vyvolati podstatnější zvýšení životních nákladů, avšak přesto mohlo by u některých osob, zejména rodin s větším počtem dětí, ovlivniti nepříznivě jejich životní úroveň. Tomu nutno zabrániti a zabezpečiti jim proto přiměřenou úhradu zvětšených výdajů. Za nejvhodnější formu takové výpomoci považuje vláda přiměřené zvýšení přídavků (příplatků), poskytovaných zaměstnancům, důchodcům, pensistům a válečným poškozencům na výživu a výchovu dětí, jakož i novou úpravu zvláštních přídavků na děti potřebných osob samostatně hospodařících. Uskutečnění této myšlenky má býti provedeno navrženým zákonem.

V návrhu jde především o změnu tří zákonných norem, z nichž každou odděleně se zabývají čl. I až III. čl. IV je pak věnován nové úpravě zvláštních příspěvků, které se až dosud poskytují v českých zemích podle vl. nařízení č. 441/1941 Sb.

Roční náklad, jehož si vyžádá provádění navrženého zákona, bude činiti podle odhadu přibližně asi 1. 130, 000. 000 Kčs. Z toho připadne uhraditi státní pokladně částku asi 268, 000. 000 Kčs. Odhad těchto výdajů, jakož i data, podle nichž se dospělo k číselným výsledkům, jsou blíže rozvedeny u jednotlivých článků návrhu, k nimž dlužno uvésti toto:

čl. I.

čl. I návrhu je věnován novelisaci zákona o rodinných přídavcích č. 90/1949 Sb.

Podle čl. I, č. l má se především změniti usta-

novení § 4, odst. l zákona tak, že částka rodinných přídavků se zvyšuje o 40 Kčs měsíčně na každé nezaopatřené dítě. Této výhody budou účastni jak činní zaměstnanci, tak důchodci národního pojištění, jimž se jí dostane nepřímo ve formě zvýšeného výchovného (§ 68, odst. 2 zák. č. 99/1948 Sb. ).

V roce 1948 byly poskytovány rodinné přídavky asi na 1, 650. 000 dětí činných zaměstnanců a asi na 175. 000 dětí důchodců národního pojištění. Podle předpisů tehdy platných (zák. č. 154/ 1945 Sb. ve znění zák. č. 58/1947 Sb. ) považovaly se děti za nezaopatřené, byly-li mladší než 18 let. Zákonem č. 90/1949 Sb. byla tato věková hranice snížena na 16 let, takže počet dětí, jichž se přídavky týkají, se snížil. Lze proto odhadnouti roční výdaje spojené se z výšením přídavku částkou asi 780, 000. 000 Kčs u činných zaměstnanců a částkou asi 82, 000. 000 Kčs u důchodců, tedy celkem přibližně částkou 862, 000. 000 Kčs. Potřebná úhrada má býti zajištěna zvýšením příspěvků zaměstnavatelů se 4% na 5%, jak to navrhuje čl. I, č. 2. Tím stoupne výnos těchto příspěvků přibližně asi o 1. 100, 000. 000 Kčs. Přebytku má býti použito k úhradě příznivější úpravy rodinných přídavků pro zaměstnance některých výrobních oborů nebo jejich odvětví podle § 4, odst. 2 zákona č. 90/1949 Sb.

čl. II.

Zvláštní přídavky na děti poskytují se podle zákona č. 159/1945 Sb. ve znění zákona č. 69/ 1947 Sb. též státním a jiným veřejným zaměstnancům v činné službě, jakož i pensistům a vdovám po těchto zaměstnancích. Tyto přídavky jsou číselně úplně shodné s rodinnými přídavky soukromých zaměstnanců; rozdíl je pouze v tom, že u těchto je vyjádřena jejich výše zákonem v měsíčních částkách, kdežto u zaměstnanců veřejných v částkách

ročních. Rovněž tyto přídavky navrhuje osnova zvýšiti o 40 Kčs měsíčně na každé dítě, na něž přísluší zaměstnanci nebo penzistovi (vdově) výchovné.

Toto zvýšení se bude týkati přibližně 177. 000 dětí státních zaměstnanců a zaměstnaců státních podniků a přibližně asi 37. 000 dětí pensistů a vdov. Lze proto odhadnouti roční výdaje spojené se zvýšením přídavků úhrnnou částkou asi 103, 000. 000 Kčs; z toho připadá 78, 000. 000 Kčs na vlastní státní správu a 25, 000. 000 Kčs na státní podniky. U těchto půjdou výdaje na vrub jejich provozních rozpočtů. U vlastní státní správy bude úhrada pro rok 1949 zajištěna úsporami v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu; nedosáhlo-li by se potřebné částky, bude k úhradě vyžádán dodatečný souhlas Národního Shromáždění (§ 8 zák. č. 33/1949 Sb. ).

Pokud jde o zaměstnance svazků lidové správy, přichází zde v úvahu okrouhle 62. 000 dětí zaměstnanců v činné službě a asi 2. 000 dětí pensistů a vdov. Podle toho bude činiti náklad na zvýšení přídavků okrouhle 31, 000. 000 Kčs. Jeho úhrada v roce 1949 se opatří v rámci rozpočtových prostředků toho nebo onoho svazku; pokud by snad nebylo možno takto opatřiti potřebnou částku, bylo by nutno zvýšiti mimořádnou pomoc podle § 9 zákona č. 249/1946 Sb. ve znění zákona č. 205/1948 Sb.

čl. III.

čl. III návrhu se zabývá potřebnou úpravou týkající se vojenských a válečných poškozenců. Také u nich má býti podle čl. III, č. l příplatek na děti zvýšen o 40 Kčs měsíčně na každé nezaopatřené dítě. Bezdětným invalidům, kteří nejsou zaměstnáni ani nemají jiného příjmu, má pak býti poskytnut podle čl. III, č. 2 měsíční přídavek 12 Kčs, po případě ještě další přídavek ve stejné výši na manželku nebo družku. U bezdětných důchodců národního pojištění a bezdětných veřejných pensistů nevyžaduje přiznání obdobného přídavku formy zákona a bude proto provedeno pouhým administrativním opatřením.

Invalidů důchodců je celkem asi 100. 000. Počet jejich dětí, na něž se bude vypláceti příplatek v částce 40 Kčs měsíčně odhaduje se asi na 24. 000, takže výdaje s tím spojené budou činiti asi 11, 500. 000 Kčs. Pro přídavek 12 Kčs měsíčně přichází v úvahu přibližně 20. 000 důchodců a 151. 000 pozůstalých a pro přídavek 24 Kčs měsíčně asi 27. 000 důchodců s manželkami nebo družkami; náklad lze proto odhadnouti přibližně částkou 32, 500. 000 Kčs. Celkem tedy bude nutno počítati s tím, že provedení čl. III vyžádá si ročního nákladu okrouhle 44, 000. 000 Kčs. Pro rok 1949 bude možno tuto částku uhraditi úsporami v kapitole 22 státního rozpočtu na rok 1949.

čl. IV.

Náš právní řád zajišťuje osobám v pracovním poměru, které pečují o výživu a výchovu svých dětí, nárok na výchovné, rodinné přídavky nebo jiné podobné příspěvky. Osoby samostatně výdělečně činné, jako na př. zemědělci, řemeslníci, obchodníci a pod., takového nároku nemají. Avšak i mezi nimi vyskytují se případy, kdy ze sociálních a populačních důvodů, zejména u početných rodin, bylo by spravedlivé postaviti je v tomto ohledu na roven osobám pracujícím námezdně. Až dosud slouží tomuto účelu vl. nařízení č. 441/1941 Sb., které umožňuje poskytnouti v odůvodněných případech osobám samostatně hospodařícím zvláštní měsíční přídavek 100 Kčs na třetí a každé další nezaopatřené dítě mladší než 16 let. Nařízení, které je z doby okupace, nevyhovuje již dnešním potřebám, nehledíc k tomu, že platí pouze v českých krajích. Návrh je proto ruší a nahrazuje jeho obsah ustanovením čl. IV.

Podle něho budou moci okresní národní výbory poskytovati samostatně výdělečně činným osobám, které se starají nebo jsou povinny se starati o nezaopatřené děti a jsou hospodářsky slabé, zvláštní příspěvek na výchovu a výživu těchto dětí. Mohou jej poskytovati podle žadatelových poměrů počínajíc druhým, po případě třetím nebo teprve dalším dítětem. Určení výše státního příspěvku ponechává čl. IV okresním národním výborům. Stanoví pouze jeho maximální hranici. Ta se rovná u druhého dítěte dvojnásobku částky, o kterou se zvyšují přídavky soukromých a veřejných zaměstnanců; dvojnásobku proto, že zvláštní příspěvek se má poskytovati teprve od druhého dítěte, kdežto zaměstnaným osobám se dostane zvýšení přídavku již na první dítě. U třetího a každého dalšího dítěte představuje nejzažší hranici zvláštního příspěvku zvláštní přídavek podle vl. nařízení č. 441 / 1941 Sb. zvýšený o 40 Kčs. Podrobnosti provedení čl. IV, týkající se zejména bližších podmínek poskytování a výplaty zvláštního příspěvku, mají býti stanoveny administrativně opatřením ministerstva práce a sociální péče.

V roce 1948 byl poskytován v českých krajích zvláštní přídavek podle vl. nařízení č. 441/1941 Sb. početným rodinám okrouhle na 23. 000 dětí. Tento příspěvek si vyžádal nákladu přibližně 28, 000. 000 Kčs. Tím, že podle čl. IV návrhu má býti nyní zvláštní příspěvek poskytován též ve slovenských krajích a mimo to zpravidla již od druhého dítěte, zvýší se výdaje s tím spojené pravděpodobně asi na 90, 000. 000 Kčs ročně. Potřebná úhrada v roce 1949 bude opatřena právě tak jako u výdajů podle čl. III v úsporách kapitoly 22 státního rozpočtu na rok 1949. Nepodařilo-li by se snad takto získati potřebnou částku,

bude k úhradě vyžádán dodatečný souhlas Národního shromáždění (§ 8 zák. č. 33/1949 Sb. ).

Čl. V.

účelem tohoto ustanovení je zameziti výplatu peněz do ciziny.

Čl. VI.

Navržená úprava se týká několika norem, jejichž právní důsledky se někde vzájemně prolínají. Tím se mohou objeviti v praxi případy, které zákonodárce nemohl předvídati a které by

snad postižení pociťovali jako nespravedlivou příkrost. Navržené ustanovení čl. VI zmocňuje proto ministerstva, do jejichž oboru působnosti by ten nebo onen případ podle své povahy náležel, aby svým rozhodnutím odstranila nesrovnalosti.

Čl. VII.

Motivem navrženého zákona je částečné uvolnění trhu s potravinami, které bude provedeno od 1. října 1949. Návrh proto váže počátek účinnosti zákona rovněž k tomuto dni.

V Praze dne 14. září 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr práce a sociální péče:

Evžen Erban v. r.

Ministr financi: J. Kabeš v. r.

Statni tiskárna v Praze. — 5036-49