Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 4. zasedání.
393.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne....................................1949
o finančním hospodaření národních výborů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
O d d í l 1. Úvodní ustanovení.
§ 1.
Finanční hospodaření národních výborů je určováno úkoly vyplývajícími z jejich postavení vykonavatelů státní moci a představitelů politické vůle lidu, zejména úkoly připadajícími jim při přípravě a plnění jednotného hospodářského plánu. Národní výbory musí při finančním hospodaření dbát zájmů celostátních i potřeb obyvatelstva svého správního obvodu.
§ 2.
Finanční hospodaření národních výborů je částí veřejného hospodářství. Pro finanční hospodaření národních vyberu všech stupňů platí stejné zásady, odpovídající zásadám finančního hospodaření ústřední státní správy.
O d d í l 2. Rozpočty národních výborů.
§ 3.
Vztah rozpočtů národních výborů k jednotnému hospodářskému plánu.
(1) Národní výbor hospodaří v každém jednotlivém roce podle rozpočtu, který zajišťuje
splnění jeho plánovaných výkonů a potřeb a
ostatního programu jeho činnosti.
(2) Plánované výkony a potřeby národního výboru (dále jen "vlastní hospodářský plán národního výboru") jsou součástí jednotného hospodářského plánu. O přípravě a projednáni vlastního hospodářského plánu národního výboru a o jeho včlenění do jednotného hospodářského plánu platí příslušné předpisy o hospodářském plánování.
(3) Vlastní hospodářský plán národního výboru a rozpočet národního výboru musí být ve vzájemném souladu. Státní úřad plánovací a ministerstva vnitra a financí zajistí také časový soulad přípravy a projednání vlastních hospodářských plánů národních výborů a přípravy a projednání jejich rozpočtů.
(4) Při přípravě svého vlastního hospodářského plánu a svého rozpočtu se národní výbor opírá o iniciativu pracujícího lidu, který se účastní též jejich projednávání a kontroluje jejich provádění.
§ 4. Všeobecné ustanoveni o rozpočtech.
(1) Rpzpočetní výdaje a příjmy národních výborů jsou výdaji a příjmy jednotného rozpočtu státního. Každý národní výbor hospodaří podle vlastního jednotného rozpočtu.
(2) Pro lidovou správu v hlavním městě Praze se sestavuje jednotný rozpočet ústředního národního výboru, jehož součástí jsou rozpočty obvodních národních výborů.
- (3) Jednotný národní výbor, který vykonává na území okresu působnost okresního národního výboru a na území města svého sídla působnost místního národního výboru, hospodaří podle jednotného rozpočtu, jehož součástí je rozpočet pro lidovou správu v obci.
(4) Rozpočty komunálních podniků (zákon ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích) nejsou součástí rozpočtu národního výboru. Do rozpočtu národního výboru se zařadí jen ty peněžní částky z rozpočtů komunálních podniků, jež se odvádějí národnímu výboru, zejména předpokládaný rozpočetní zisk, nebo jež jdou na jeho vrub.
(5) Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem vnitra, státním úřadem plánovacím, nejvyšším účetním kontrolním úřadem a příslušným ústředním úřadem stanovit v kterých případech se do rozpočtu národního výboru zařadí pouze zisk nebo ztráta jiných zařízení spravovaných národním výborem (zařízení odděleně účtující). Rozpočty takovýchto zařízení tvoří přílohu rozpočtu národního výboru.
§ 5. Příprava rozpočtů.
(1) Ministerstvo vnitra zahájí přípravu rozpočtů tím, že za součinnosti dotčených národních výborů zjistí předpokládané potřeby pro jejich činnost a pro jejich vlastní hospodářský plán, a dále jejich předpokládané příjmy v příštím roce. částky na předpokládané investice se vykáží odděleně.
(2) Přípravné řízení má umožnit vzájemné srovnání uplatňovaných potřeb národních výborů a posouzení jejich únosnosti s hlediska celkového národního důchodu. Výsledky přípravného řízení slouží k tomu, aby v rozpočetním řízení mohlo být finančně zabezpečeno rovnoměrné plnění úkolů veřejné správy.
§ 6. Projednání rozpočtů.
(1) Hada národního výboru sestaví návrh rozpočtu na příští rok a vyloží jej po dobu 15 dnů. V této době lze k němu podávat připomínky. Poté projedná plenární zasedání národního výboru předložený návrh i podané připomínky a usnese se na rozpočtu. Z tohoto usnesení nelze se odvolat.
(2) Do návrhu rozpočtu místního národního výboru mohou nahlížet a po dobu jeho vyložení připomínky k němu podávat:
a) u rozpočtů místních národních výborů fysické osoby starší 18 let, které mají v obci své bydliště nebo zaměstnávání, a právnické osoby, které mají v obci své sídlo nebo v ní vykonávají činnost, a pokud jde o potřeby škol, též sdružení rodičů a přátel školy a místní národní výbory přiškolených obcí;
b) u rozpočtů okresních národních výborů všechny místní národní výbory v okrese a okresní orgány masových lidových organisací;
c) u rozpočtů krajských národních výborů všechny okresní národní výbory v kraji a krajské orgány masových lidových organisací.
(3) Dohlédací národní výbor (úřad) je oprávněn upravit v rozpočetním řízení rozpočty podřízených národních výborů. Z opatření, jímž byl rozpočet upraven, nelze se odvolat.
§ 7.
Včleňování rozpočtů národních výborů do rozpočtu státního.
(1) Ministerstvo vnitra sestaví po předchozím projednání s ministerstvem financí a s příslušnými ústředními úřady celostátní souhrny upravených rozpočtů národních výborů. Tyto
souhrny včlení ministerstvo financí do návrhu státního rozpočtu.
(2) Vláda může upravit rozpočty národních výborů nebo stanovit zásady pro jejich úpravu. Z opatření, jímž byl rozpočet upraven, nelze se odvolat.
(s) Změní-li Národní shromáždění vládní návrh státního rozpočtu a dotýká-li se tato změna rozpočtů národních výborů, provede vláda jejich úpravu. Ustanovení odstavce 2 platí zde obdobně.
(4) Ministerstvo vnitra sdělí, po případě dá sdělit, národním výborům konečnou úpravu jejich rozpočtů.
§ 8. Náhradní opatření.
Nepředloží-li národní výbor rozpočet včas, sestaví a stanoví jej z úřední moci náhradním opatřením dohlédací národní výbor (úřad). Z takového opatření nelze se odvolat.
§ 9. Prováděcí předpisy.
(1) Vláda vydá nařízením podrobnější předpisy o rozpočtech národních výborů, při čemž může též stanovit zvláštní úpravu projednávání rozpočtů komunálních podniků.
(2) Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem zásady pro sestavení rozpočtů národních výborů a pro jejich včlenění do jednotného státního rozpočtu.
Oddíl 3. Úhrada finančních potřeb národních výborů.
§ 10. Zdroje úhrady.
(1) Rozpočetní příjmy národních výborů jsou:
a) pravidelný výnos národního majetku ve správě národního výboru;
b) mimořádný výnos národního majetku ve správě národního výboru v případech, které stanoví vláda nařízením;
c) výnos vlastních dávek;
d) výnos vlastních poplatků;
e) výnos příspěvků vybíraných, od účastníků k úhradě nákladů na zařízení, z nichž tito účastníci mají zvláštní prospěch;
f) nahodilé příjmy, jako jsou dary a výnosy veřejných sbírek.
(2) Případný rozdíl mezi skutečnými výdaji učiněnými v rámci pravoplatného rozpočtu a skutečným výnosem rozpočetních příjmů národního výboru uhrazuje se z ostatních státních prostředků. Vláda může nařízením přiznat národním výborům též podíl na daních nebo jiných státních příjmech.
§ 11. Dávky a poplatky.
(1) Národní výbory vybírají vlastní dávky a poplatky (dále jen "dávky a poplatky") podle řádu o vlastních dávkách a poplatcích národních výborů (dále jen "dávkový a poplatkový řád"), který vydá vláda nařízením. V dávkovém a poplatkovém řádu bude zejména stanoveno, které dávky a poplatky a za jakých předpokladů jsou národní výbory povinny vybírat, kdo je povinen dávku nebo poplatek platit nebo odvádět, kdo, po případě co za ně ručí a zda se mohou přesunout na jiného.
(2) Sazby dávek buďtež v dávkovém a poplatkovém řádu stanoveny zpravidla jednotně.
(3) Sazby poplatků stanoví národní výbor podle nákladů, s nimiž je spojena příslušná služba, výkon nebo dodávka, a s přihlédnutím k pořizovacím a obnovovacím výdajům na příslušné zařízení. V dávkovém a poplatkovém řádu může být stanovena též nejnižší a nejvyšší hranice pro sazby poplatků.
(4) Dávkový a poplatkový řád stanoví, za kterých podmínek může národní výbor pověřit jiný veřejný orgán, po případě státní, národní nebo komunální podnik, aby jeho jménem vybíral jeho dávky nebo poplatky, a jde-li o podnik, jaká náhrada tomuto podniku za to přísluší.
§ 12. Příspěvky účastníků.
(1) Národní výbor může požadovat příspěvky ke zřízení a udržování (provozování) zařízení sloužícího veřejnému zájmu od účastníků, kteří z něho mají zvláštní prospěch. Výše požadovaných zřizovacích příspěvků se řídí výší nákladů potřebných ke zřízení dotčeného zařízení a měrou zvláštního prospěchu účastníka. Výše požadovaných udržovacích (provozovacích) příspěvků se řídí měrou zvýšení udržovacího (provozovacího) nákladu, jež bylo provedeno k zvláštnímu prospěchu účastníka. Při rozvrhu příspěvků budiž podle možnosti přihlédnuto k míře zvláštního prospěchu, jejž toto zařízení přináší jednotlivým účastníkům.
(2) Nesouhlasí-li účastníci, kteří by měli platit dohromady více než jednu polovinu všech příspěvků, s navrhovanou celkovou výší
příspěvků, s jejich rozvrhem nebo způsobem placení, je třeba k příslušnému usnesení národního výboru souhlasu dohlédacího národního výboru (úřadu).
(3) Vláda může nařízením vydat podrobnější předpisy k provedení odstavců l a 2, zejména může stanovit zásady. pro jednání s účastníky, dále podle jakých zásad a jakým způsobem se příspěvky rozvrhují, jak se vracejí, nedošlo-li ke splnění jejich účelu, jak se předpisují, vybírají a vymáhají, jaké jsou úroky z prodlení, komu přísluší osvobození nebo snížení sazby a v jakých lhůtách se promlčuje právo příspěvky vyměřit a vymáhat.
§ 13. Nahodilé příjmy.
(1) Usnesení národního výboru o tom, že má být přijat dar, jehož přijetí předpokládá poskytnutí určitého plnění, vyžaduje schválení dohlédacího národního výboru (úřadu), který posoudí vhodnost převzetí závazku. Schválení nelze udělit, není-li zajištěna možnost uskutečnit plnění, jímž poskytnutí daru je podmíněno.
(2) Je-li poskytnutí daru spojeno s podmínkou uhradit nebo převzít dluh ze zápůjčky, opatří si dohlédací národní výbor (úřad). před schválením podle odstavce l souhlas ministerstva financí. Udělí-li ministerstvo financí souhlas, bude tento dluh převzat a vypořádán státem, pokud nelze zápůjčku splatit z daru samého. Věřitel je povinen přijmout placení.
(3) Přijal-li národní výbor dar, jenž byl učiněn k určitému účelu, je povinen použít ho podle jeho určení. Není-li to možné pro změněné poměry nebo z jiného vážného důvodu, je k jeho jinému použití třeba souhlasu dohlédacího národního výboru (úřadu).
(4) Vláda stanoví nařízením, kdy je výnos veřejné sbírky pořádané národním výborem rozpočetním příjmem národního výboru.
Oddíl 4. Výdaje národních výborů.
§ 14. Výdaje s hlediska účelu.
Národní výbor rozpočtuje výdaje nutné k tomu, aby mohl řádně plnit své, úkoly, čítajíc v to výdaje nutné k zajištění hospodářství příslušného svazku lidové správy.
§ 15. Výdaje s hlediska hospodářského plánování.
(1) S hlediska hospodářského plánování rozpočtuje národní výbor jednak výdaje na invěstice, jež jsou zařazeny do prováděcích plánů jednotného hospodářského plánu (investiční výdaje), jednak výdaje ostatní (neinvestiční). Rozlišení výdajů investičních a neinvestičních se stanoví podle předpisů o hospodářském plánování.
(2) Investiční výdaje rozpočtuje onen národní výbor, který podniká příslušné investice.
(3) Neinvestiční výdaje spojené s výkonem veřejné správy nebo hospodářského opatření rozpočtuje zásadně onen národní výbor, do jehož působnosti tento výkon přísluší.
(4) Ministerstvo vnitra může v dohodě s ministerstvem financí a příslušným ústředním úřadem stanovit, který národní výbor má rozpočtovat určité výdaje.
§ 16. Vzájemné subvence a náhrady.
O) Poskytování náhrad za výkon veřejné správy a poskytování vzájemných subvencí (příspěvků, dotací a darů) mezi národními výbory není dovoleno. Rovněž není dovoleno, aby takové náhrady nebo subvence poskytoval národním výborům některý ústřední úřad, anebo aby je národní výbory poskytovaly jemu.
(2) Stát neposkytuje náhradu za užívání majetku svazku lidové správy; národní výbor neposkytuje náhradu za užívání státního majetku nebo majetku jiného svazku lidové správy. Tato ustanovení se nevztahují na užívání majetku ve správě národního podniku nebo komunálního podniku a majetku patřícího k státnímu podniku nebo k zařízení národního výboru odděleně účtujícímu.
§17. Normalisování výdajů.
Ministerstvo vnitra vydá v dohodě s ministerstvem financí, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem vyhláškou v Úředním listě směrnice, jimiž budou postupně stanoveni ukazatelé pro výpočet výdajových položek národních výborů v jednotlivých oborech veřejné správy jako podklad k normalisování a stabilisování jejich výdajového hospodaření. Před vydáním těchto směrnic buďtež vyslechnuty příslušné ústřední úřady a krajské národní výbory.
Oddíl 5. Zápůjčky a záruky.
§ 18.
Národní výbory nemohou uzavírat zápůjčky. Rovněž nemohou přebírat záruky za cizí závazky, pokud zvláštní předpisy o státních zárukách nestanoví jinak.
Oddíl 6.
Vlastní finanční hospodaření a početnictví národních výborů.
§ 19. Hospodaření podle rozpočtu.
(1) Národní výbor hospodaří podle pravoplatného rozpočtu a podle příslušných ustanovení rozpočtového zákona. Toto ustanovení nebrání tomu, aby národní výbor použil výnosu daru nebo jiného věnování, jež byly učiněny k určitému účelu, podle jejich určení, i když příslušný výdaj není zařazen do rozpočtu, pokud lze tento výdaj uhradit v témž rozpočetním roce z daru (věnování) samého.
(2) Nebyl-li na počátku rozpočetního roku státní rozpočet ještě schválen, hospodaří národní výbor zatímně podle předpisů platných pro zatímní vedení státního hospodaření.
§ 20.
Změna v prováděcím plánu jednotného hospodářského plánu.
Nastane-li v rozpočetním roce podle příslušných předpisů změna v prováděcím plánu jednotného hospodářského plánu, pokud jde o investice národního výboru pojaté do tohoto plánu, může národní výbor bez dalšího překročit svůj rozpočet o vyšší plánovanou částku. Orgán, který provedl změnu prováděcího plánu, je povinen učinit zároveň opatření o úhradě.
§ 21. Nepředvídané výdaje.
Kdy lze provádět přesuny rozpočetních úvěrů (virementy) k úhradě nepředvídaných výdajů a kdy lze činit nepředvídané výdaje, pro něž nelze najít úhradu ani přesunem, stanoví se na základě rozpočtového zákona.
§ 22. Vázání rozpočetních úvěrů.
Vláda stanoví nařízením, jak má být vázán rozpočetní úvěr, je-li zřejmé, že nebude provedeno opatření spojené s výdajem, pro nějž je ve schváleném rozpočtu stanovena úhrada.
§ 23. Úsporové fondy.
(1) Dosáhne-li národní výbor vzhledem k výdajům, předvídaným v téže rozpočetní kapitole, efektivních úspor, bude mu na jeho žádost podanou po uplynutí rozpočetního roku ponechána polovina těchto úspor dohlédacím národním vyborem (úřadem), jakmile tento národní výbor (úřad) přezkoušel správnost efektivních úspor na podkladě předložených závěrečných účtů. Z takto ponechaných částek se vytvoří úsporový fond, s nímž může národní výbor se souhlasem dohlédacího národního výboru (úřadu) nakládat i mimo rozpočet. Dohlédací národní výbor (úřad) může souhlas k zamýšlenému opatření odepřít jen, je-li takové použití fondu zjevně neúčelné.
(2) Za efektivní úspory podle odstavce l se pokládají zejména úspory vzniklé splněním hospodářského plánu a ostatních úkolů národního výboru s menšími náklady, dosaženými zjednodušením správy, a vyšší výnosy spravovaného majetku a komunálních podniků dosažené zvláště zvýšením výrobnosti a překročením hospodářského plánu. Za efektivní úspory nemohou být pokládány zejména úspory vzniklé nesplněním úkolů, snížením jakosti plnění a nesprávným odhadem výdajů a příjmů. Ministerstvo vnitra vydá v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem směrnice o vytvoření úsporových fondů, o jejich používání a účtování a o tom, co lze považovat za efektivní úspory.
§ 24. Pokladní služba a platební styk.
(1) Ministerstvo financí upraví v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem vyhláškou v "úředním listě pokladní službu a platební styk národních výborů za použití služeb Poštovní spořitelny, národního podniku.
(2) Ministerstvo financí upraví v dohodě s ministerstvem vnitra směrnicemi, jak národní výbory čerpají prostředky k úhradě svých výdajů podle § 10 a jakou smějí mít pokladní hotovost.
§ 25. Rozpočetnictví a účetnictví.
(1) Národní výbor je povinen uspořádaně zachycovat účetními zápisy veškeré účetní případy v účetních knihách.
(2) Státní úřad plánovací vydá v dohodě s ministerstvy financí a vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem směrnice pro rozpočetnictví a účetnictví národních výborů.
(3) Ministerstvo financí vydá v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem v rámci směrnic podle odstavce 2 předpisy o organisaci účetní služby národních výborů.
§ 26. Poukazovací právo.
Ministerstvo vnitra upraví v dohodě s ministerstvem financí vyhláškou v Úředním listě poukazovací právo u národních výborů.
§ 27. Kontrola hospodaření podle rozpočtů.
Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou v úředním listě, které národní výbory, v jakém rozsahu a v jakých lhůtách jsou povinny sdělovat Poštovní spořitelně, národnímu podniku, výkazy předpokládaných příjmů a výdajů podle svých pravoplatných rozpočtů za účelem kontroly jejich hospodaření podle rozpočtu a jak se při provádění této kontroly postupuje.
§ 28. Závěrečné účty.
(1) Po skončení účetního roku uzavře národní výbor účetní knihy, vypracuje a projedná závěrečné účty a předloží je dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Závěrečný účet úsporového fondu tvoří jejich přílohu.
(2) Ustanovení tohoto zákona o projednání rozpočtů národních výborů a o jejich začlenění do státního rozpočtu platí obdobně pro závěrečné účty národních výborů.
(3) Vláda vydá nařízením předpisy o projednávání a schvalování závěrečných účtů komunálních podniků.
Oddíl 7.
Správa majetku.
§ 29.
Majetek spravovaný národními výbory.
(1) Národní výbor spravuje národní majetek svěřený do jeho správy, jímž je i majetek svazku lidové správy, podle zásad tohoto zář kona.
(2) Spravuje-li národní výbor na základě úmluvy nebo zvláštních předpisů jiný majetek nežli národní majetek jemu svěřený (odstavec 1), vede jeho správu odděleně.
§ 30. Zrušení fondů a kmenového jmění.
(1) Národní majetek spravovaný národními výbory ve formě fondů přestává být účelovým majetkem dnem, který stanoví vláda nařízením. Vláda může nařízením stanovit výjimky.
Prostředky zrušených fondů v hotovosti a ve vkladech jsou rozpočetním příjmem národního výboru.
(2) Dosavadní kmenové jmění obecní pozbývá této povahy. Ustanovení odstavce l, věty třetí platí obdobně.
§ 81. Správa národního majetku.
(1) Národní výbor je povolán, aby udržoval a zveleboval národní majetek svěřený do jeho správy. Je oprávněn ke všem soudním i mimosoudním úkonům, jež souvisí s touto správou. Nemůže však podávat opravné prostředky proti rozhodnutím dohlédacího národního výboru (úřadu), učiněným o národním majetku podle tohoto zákona a předpisů na jeho základě vydaných.
(2) Správu národního majetku národnímu výboru svěřuje a odnímá, a to bez náhrady, příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvy vnitra a financí, po případě dohlédací národní výbor podle jejich zmocnění. Stejným způsobem mohou být národnímu výboru uložena omezení ve výkonu takové správy. Těmito ustanoveními nejsou dotčeny předpisy o majetku zkonfiskovaném a znárodněném a majetku získaném pro účely pozemkových reforem.
(3) Ustanoveními odstavců l a 2 nejsou vyloučeny smluvní převody národního majetku.
(4) Závazky plynoucí podle příslušných předpisů z jednání nebo opominutí národního výboru, nejde-li o závazky komunálního podniku, mohou být uplatňovány proti státu.
(5) Vláda stanoví nařízením podrobnosti k provedení odstavců l až 4.
(6) Příslušný ústřední úřad může v dohodě s ministerstvy vnitra a financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem vydat směrnice o správě majetku vykonávané národními výbory.
§ 32.
Nakládání s nemovitým majetkem a mimořádná hospodářská opatření.
(1) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek může národní výbor zcizit nemovitý národní majetek jemu svěřený, jej zatížit nebo pronajmout (propachtovat) a který dohlédací národní výbor (úřad) schvaluje příslušné usnesení. Zcizením podle tohoto ustanovení není, nepřestává-li dotčený majetek být majetkem národním.
(2) Schválení dohlédacího, po případě vyššího dohlédacího národního výboru (úřadu) je třeba k usnesení, jímž národní výbor přejímá závazek zatěžující rozpočty příštího roku nebo dalších let nebo činí jiné mimořádné hospodářské opatření. Podrobnější předpisy vydá vláda nařízením.
Oddíl 8.
Dohled.
§ 33.
Organisace dohledu.
(1) Pro vykonávání vnitřního dohledu na finanční hospodaření národního výboru může být zřízena finanční komise. Vláda stanoví nařízením, v kterých případech má národní výbor zřídit finanční komisi, jak je složena a jaká je její působnost.
(2) Instanční dohled na finanční hospodaření národních výborů vykonávají dohlédací národní výbory (úřady). Jsou jimi příslušné národní výbory vyššího stupně a v nejvyšší stolici ministerstvo vnitra, které postupuje v dohodě s ministerstvem financí a příslušnými ústředními úřady. V otázkách, u nichž tento zákon stanoví příslušnost ministerstva financí, je nejvyšším dohlédacím úřadem ministerstvo financí, které postupuje v dohodě s ministerstvem vnitra a příslušnými ústředními úřady.
(3) Oprávnění, která příslušejí bezprostřednímu dohlédacímu národnímu výboru, s výjimkou schvalovacího oprávnění, příslušejí také vyššímu dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Má-li vyšší dohlédací národní výbor (úřad) za to, že nižší dohlédací národní výbor měl použít některého ze svých dohlédacích oprávnění a že zanedbal tak učinit, může učinit toto opatření sám.
(4) Nedotčena zůstávají ustanovení zvláštních předpisů o dohledu na činnost národních výborů.
(5) Ministerstvu vnitra náleží v dohodě s ministerstvem financi dbát o to, aby dohled na finační hospodaření národních výborů byl prováděn soustavně, úsporně a účinně. Tato ministerstva mohou k tomu účelu dávat v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady dohlédacím národním výborům závazné pokyny a příkazy.
§ 34. účel dohledu.
Dohlédacím národním výborům (úřadům) náleží pečovat, aby národní výbory řádně hospodařily a plnily ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
§ 35. Prostředky dohledu.
(1) Při vykonávání dohledu na hospodaření národních výborů může dohlédací národní výbor (úřad) provádět u nich přehlídky nebo revise jejich finančního hospodaření po všech stránkách. Revisní orgány jsou oprávněny nahlížet do všech písemností a knih národního výboru, vstupovat do jeho úředních místností a žádat od jeho členů a zaměstnanců vysvětlivky.
(2) Ministerstvo vnitra má spolu s ministerstvem financí nejméně jednou ve třech letech se přesvědčit přehlídkou o stavu finančního hospodaření krajských národních výborů a ústředního národního výboru hlavního města Prahy a provést revisi aspoň některého jeho odvětví. Stejnou povinnost má krajský národní výbor, pokud jde o finanční hospodaření všech podřízených okresních národních výborů, ústředních (jednotných) národních výborů a místních národních výborů v sídle okresu, a okresní národní výbor, pokud jde o finanční hospodaření všech podřízených, místních národních výborů mimo místní národní výbor v sídle okresu.
(3) Národní výbor je povinen odstranit závadu, kterou shledal dohlédací národní výbor (úřad). Neučiní-li to ve stanovené lhůtě, zjedná dohlédací národní výbor (úřad) nápravu bez újmy odpovědnosti příslušných činitelů a jejich stihání.
(4) Neučiní-li národní výbor opatření nutné k vedení finančního hospodaření, může je učinit dohlédací národní výbor (úřad).
§ 36. Náklady dohledu.
Všeobecné náklady spojené s vykonáváním dohledu hradí dohlédací národní výbor (úřad) ze svých rozpočetních prostředků. Náklady spojené s prováděním přehlídek a revisí hradí zpravidla dohlédací národní výbor (úřad); zjistí-li však při tom hrubé nesprávnosti nebo závažné nepořádky v hospodaření, může uložit osobám, jež tyto nesprávnosti nebo nepořádky zavinily, povinnost nahradit zcela nebo zčásti náklad vzniklý provedením přehlídky (revise).
§ 37. Odpovědnost.
(1) členové rady národního výboru a členové jeho finanční komise odpovídají za škody způsobené státu nebo svazku lidové správy úmyslně nebo z hrubé nedbalosti překročením oprávnění nebo nesplněním povinností, které
jim ukládá tento zákon nebo předpisy vydané na jeho základě. Vláda může stanovit nařízením, kteří členové rady národního výboru jsou odpovědni za provedení nebo neprovedení jednotlivých opatření a v kterých případech má být hlasováno podle jmen.
(2) O povinnosti k náhradě škody i o její výši rozhoduje po provedeném řízení bezprostřední dohlédací národní výbor (úřad), a to buď na návrh příslušného národního výboru nebo z úřední povinnosti.
(3) Odpovědnost podle odstavce l pomíjí, pokud nejde o škodu způsobenou soudně trestným činem, uplynutím tří let ode dne, kdy závěrečné účty projednané národním výborem byly předloženy dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Jde-li o škodu způsobenou soudně trestným činem, pomíjí odpovědnost uplynutím třiceti let od spáchání tohoto činu.
Oddíl 9. Zrušeni školních obcí a újezdů.
§ 38.
(1) školní obce a školní újezdy v českých zemích se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na stát. Jejich prostředky v hotovosti a ve vkladech jsou rozpočetním příjmem místního národního výboru v obci sídla školy.
(2) Výdaje a příjmy škol dosavadních školních obcí a Újezdů jsou výdaji a příjmy jednotného rozpočtu místního národního výboru v obci sídla školy.
(3) Přechod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle odstavce l zapíše knihovní soud do veřejných knih na návrh okresního národního výboru s odvoláním na tento zákon.
Oddíl 10. Ustanoveni společná a závěrečná.
§ 39. Trestní sankce.
(1) Kdo v úmyslu, aby dosáhl nižší než zákonné výměry dávky, poplatku nebo příspěvku nebo aby se vyhnul jejich placení, něco podnikne nebo opomine, bude potrestán okresním národním výborem pokutou až do 500. 000 Kčs.
(2) Kdo jiným způsobem přestoupí ustanovení předpisů o dávkách, poplatcích nebo příspěvcích, bude potrestán okresním národním výborem pokutou do 1. 000 Kčs.
(3) Pro případ nedobytnosti uložené pokuty buď stanoven náhradní trest vězení (uzamčení)