Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

(1) Státní služba pro míry a váhy zajišťuje jednotnost a správnost měr, vah a měřících zařízení a jejich správné používání ve všech odvětvích národního hospodářství a přispívá tak ke zvýšení technické úrovně výroby a k ochraně zájmů spotřebitelů.

(2) Úkolem státní služby pro drahé kovy je zjišťovat obsah drahých kovů, kontrolovat jejich technické používání a pomáhat při plnění úkolů státní správy v oboru drahých kovů.

(3) Zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu zajišťuje jejich technickou spolehlivost a bezpečnost.

Ústředním organem statní služby pro míry a váhy a statní služby pro drahé kovy je státní úřad pro míry, váhy a drahé kovy, který se zřizuje při ministerstvu financí. Jako jeho oblastní orgán pro území Slovenska se při pověřenectvu financí zřizuje slovenský úřad pro míry, váhy a drahé kovy.

§ 3.

(1) V čele státního úřadu pro míry, váhy a drahé kovy je předseda, který je podřízen ministrovi financí.

(2) V čele slovenského úřadu pro míry, váhy a drahé kovy je předseda, který je podřízen pověřenci financí; za řádné plnění úkolů slovenského úřadu pro míry, váhy a drahé kovy odpovídá předsedovi státního úřadu pro míry, váhy a drahé kovy, který se také vyjadřuje k návrhům na jeho jmenování a odvolání.

§ 4.

(1) Orgány státní služby pro míry a váhy jsou dále

a) obvodní zkušebny měr a vah, které zřizuje ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády pro určené obvody,

b) závodní zkušebny měr a vah, které při průmyslových závodech zřizuje ministr financi v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(2) Obvodní a závodní zkušebny měr a vah jsou podřízeny státnímu úřadu pro míry, váhy a drahé kovy, na Slovensku prostřednictvím slovenského úřadu pro míry, váhy a drahé kovy.

§ 5.

Orgány státní služby pro drahé kovy jsou dále státní zkušebny pro drahé kovy, které zřizuje ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády. Státní zkušebny jsou podřízeny státnímu úřadu pro míry, váhy a drahé kovy.

§ 6.

Organisaci státního úřadu pro míry, váhy a drahé kovy, slovenského úřadu pro míry, váhy a drahé kovy, obvodních a závodních zkušeben měr a vah a státních zkušeben pro drahé kovy schvaluje vláda, po případě orgán jí k tomu určený.

§ 7.

Předseda státního, úřadu pro míry, váhy a drahé kovy, předseda slovenského úřadu pro míry, váhy a drahé kovy a ostatní zaměstnanci těchto úřadů a obvodních a závodních zkušeben měr a vah a státních zkušeben pro drahé kovy jsou státními zaměstnanci; jejich osobním úřadem je státní úřad pro míry, váhy a drahé kovy, na Slovensku slovenský úřad pro míry, váhy a drahé kovy.

(1) V oboru státní služby pro míry a váhy přísluší státnímu úřadu pro míry, váhy a drahé kovy:

a) pečovat o jednotnost měr a vah;

b) uchovávat národní prototypy a normály základních fysikálních jednotek, konat s nimi měřící práce a obstarávat jejich mezinárodní porovnání a výměnu;

c) pečovat v oboru měření a vážení o uplatnění poznatků vědy a o všeobecné rozšíření a používání pokrokových zkušebních metod;

d) udržovat styk s domácími i cizozemskými vědeckými organisacemi a institucemi;

e) schvalovat zkušební metody měření a vážení pro průmyslovou potřebu;

f) stanovit technický postup zkoušení a ověřování měr, vah a měřicích zařízení;

g) zkoušet, ověřovat a kontrolovat základní a hlavní normály pro průmysl;

h) v dohodě s příslušnými ministerstvy vyhlašovat závazné normály;

ch) zkoušet a ověřovat míry, váhy a měřicí zařízení, pokud tato zkoušení a ověřování neobstarávají jeho podřízené orgány;

i) vydávat nálezy, posudky a osvědčení v oboru měření a vážení.

(2) Na Slovensku vykonává státní úřad pro míry, váhy a drahé kovy působnost uvedenou v odstavci 1 písm. a), b), d), e), f) a h) přímo.

(3) Obvodní a závodní zkušebny měr a vah zkoušejí a ověřují míry, váhy a měřicí zařízení.

(4) Ministr financí může v dohodě se zúčastněnými členy vlády rozšířit působnost orgánů státní služby pro míry a váhy o další úkoly.

(5) Ministr financí může v dohodě s příslušným ministrem převést do jeho působnosti určité úkoly z oboru měření pro zvláštní účely.

§ 9

(1) Orgány státní služby pro míry a váhy spolupracují s orgány technické inspekce kvality výrobků a technické kontroly.

(2) Při kontrole správnosti a přesnosti měr a vah používaných v obchodních podnicích a v podnicích společného stravování spolupracují orgány státní služby pro míry a váhy s orgány státní obchodní inspekce.

§ 10.

Zařízení pro měření nebo vážení se smí průmyslově vyrábět, teprve byl-li jeho prototyp schválen orgánem státní služby pro míry a váhy, po případě jiným orgánem k tomu určeným (§ 8 odst. 5).

(1) Orgány státní služby pro drahé kovy

a) zkoušejí a zjišťují obsah drahého kovu ve výrobcích, polotovarech a slitcích;

b) provádějí rozbory slitin na obsah drahých a přídavných kovů, rozbory sloučenin, roztoků a odpadů na obsah drahých kovů, zjišťují množství drahého kovu v pozlacených a postříbřených předmětech;

c) vydávají nálezy, posudky a osvědčení o obsahu drahých kovů;

d) provádějí kontrolní zkoušky zlatých a stříbrných mincí;

e) kontrolují dodržování technických předpisů o používání drahých kovů;

f) pomáhají při opatřeních v oboru evidence, úschovy a spotřeby drahých kovů a jejich hospodárného využití;

g) konají výzkumné a zkušební práce v oboru drahých kovů;

h) připravují zkušební reagencie, taví zlatý a stříbrný materiál a vyměňují jej za ryzí kov;

ch) pečují o uplatnění poznatku vědy v oboru zkoušení drahých kovů ve výrobě.

(2) Ministr financí může v dohodě se zúčastněnými členy vlády rozšířit působnost prgánů státní služby pro drahé kovy o další úkoly.

Působnost ve věcech zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu vykonává ministerstvo strojírenství; ministr strojírenství může tuto působnost zcela nebo zčásti přenést na orgány jím určené.

(1) Ministr financí vydá v dohodě se zúčastněnými členy vlády podrobné předpisy k provedení ustanovení oddílů 2 až 4, zejména

a) určí míry, váhy a zařízení, podrobené povinnému přezkoušení a ověření správnosti, jakož i dobu platnosti ověření;

b) stanoví všeobecné povinnosti, pokud jde o míry, váhy a měřicí zařízení;

c) určí, které drahé kovy a které předměty obsahující drahé kovy jsou podrobeny povinnému přezkoušení, kontrole a ověření;

d) stanoví stupně ryzosti drahých kovů a povinnost je dodržovat;

e) stanoví značky drahých kovů;

f) vymezí podrobněji úkoly orgánů státní služby pro míry a váhy a státní služby pro drahé kovy, jakož i jejich práva a povinnosti;

g) stanoví zásady řízení před orgány státní, služby pro míry a váhy a orgány státní služby pro drahé kovy.

(2) Předseda státního úřadu pro míry, váhy a drahé kovy vyhlásí značky, jimiž se opatřují míry, váhy a měřicí zařízení, které vyhovují předpisům o povinném přezkoušení a ověření.

(3) Ministr strojírenství

a) upraví zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu,

b) stanoví povinnosti, jichž je třeba dbát, aby byly zajištěny technická spolehlivost a bezpečnost zbraní a střeliva pro civilní potřebu.

(1) Zrušují se cejchovní a puncovní ředitelství v Praze, státní puncovní rada, ředitelství cejchovní a puncovní služby v Bratislavě a cejchovní a puncovní úřady.

(2) Státní úřad pro míry, váhy a drahé kovy a ministerstvo strojírenství nebo orgán určený podle § 12 převezmou v mezích plánu práce zrušených úřadů přiměřený počet jejich zaměstnanců, kteří jsou činni v oboru převzaté působnosti.

§ 15.

(1) Zrušují se

1. nařízení č. 228/1943 Sb., o organisaci cejchovní a puncovní služby a zkoušení ručních, střelných zbraní,

2. nařízení č. 160/1944 Sb., o organisaci úřadů a služeben podřízených cejchovnímu a puncovnímu ředitelství,

3. § 43 zákona č. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovního zákona),

4. § 13 vládního nařízení č. 215/1928 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinnosti,

5. zákon č. 115/1940 Sl. z., o úřadech cejchovní a puncovní služby,

jakož i předpisy podle nich vydané.

(2) Ostatní předpisy dosud platné v oboru měr a vah, drahých kovů a zkoušení ručních střelných zbraní pozbudou platnosti dnem počátku účinnosti předpisů vydaných pro tyto obory podle tohoto zákonného opatření.

§ 16.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1955; provedou je ministři financí, strojírenství a stavebnictví v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

 

Důvodová zpráva.

V cejchovnictví a puncovnictví platí dosud předpisy, které jsou již překonány po technické stránce a jejichž zaměření neodpovídá nynější struktuře hospodářského života. Je proto nutné přistoupit k odbourání těchto pozůstatků starého právního řádu a dát věcem měr a vah a věcem drahých kovů hospodářsko-politickou linii odpovídající úkolům výstavby socialismu a k tomu i potřebné organisační formy. To platí také o zkoušení ručních střelných zbraní, jež bylo dosud s cejchovnictvím a puncovnictvím spojeno společným organisačním rámcem.

Dosavadní organisace cejohovnictví, puncovnictví a zkoušení ručních střelných zbraní byla vytvořena v okupaci vládním nařízením č. 228/1943 Sb. a nařízením ministra hospodářství, a práce č. 160/1944 Sb. Bylo zřízeno cejchovní a puncovní ředitelství a jemu podřízeny cejchovní a puncovní úřady v Praze a Brně a řada cejchovníoh úřadů a expositur. Na Slovensku bylo zákonem č. 115/1940 Sl. z. zřízeno ředitelství cejchovní a puncovní služby v Bratislavě, které je nadřízeno slovenským cejchovním úřadům a puncovnímu úřadu v Bratislavě.

Od revoluce v roce 1945 je v českých krajích cejchovní služba oddělena od služby puncovní, avšak toto oddělení nebylo právně převedeno.

 

V Sovětském svazu je služba měr a vah ústředně organisována v Hlavní komoře měr a měřicích přístrojů. Je nyní při Radě ministrů SSSR, kam přešla v letošním roce z oboru ministerstva financí SSSR.

Základním úkolem Hlavní komory měr a měřicích přístrojů je zajištění jednotnosti, správnosti a správného používání měr, vah a měřicích přístrojů ve všech odvětvích národního hospodářství. Hlavní komora určuje zákonité jednotky, výčet druhů přístrojů povinných k cejchování po předběžném schválení vlády, samostatně určuje přecejchovací dobu a schvaluje typy přístrojů. Opatruje celostátní prototypy. Řídí činnost vědeckých ústavů i technických úřadů spadajících do cejchovní služby. Uskutečňuje styk s mezinárodními metronomickými institucemi. Vydává příslušné časopisy a odborná publikace, organisuje sjezdy a konference.

Cejchovní úřady v jednotlivých republikách včetně Ruské federativní republiky podléhají přímo Hlavní komoře. Pro územní rozsáhlost republik, krajů a oblastí mají cejchovní úřady řadu poboček. Ve větších podnicích jsou stálé zkušebny s přidělenými cejchovními úředníky podléhajícími přímo Hlavní komoře měr a měřicích přístrojů. Přecejchování ve stanovených lhůtách provádí se dočasnými odbočkami zřizovanými přímo ve velkých průmyslových závodech, ve velkých městech a čtvrtích, okresních městech a jiných hospodářsky důležitých centrech.

V Sovětském svazu nesmí být dán do provozu nebo uveden do oběhu měřicí přístroj, který není ověřen.

Věci drahých kovů patří v Sovětském svazu ministerstvu financí, které řídí prubířskou službu a má správu nad prubířskými úřady (ústavy, institucemi).

V místech prubířský dozor vykonávají inspekce prubířského dozoru (inspekcija probirnogo nadzora). Bezprostřední správu nad inspekcemi prubířského dozoru provádí Správa drahých kovů (Upravlenie dragocennych metallov) ministerstva financí SSSR.

Úkolem inspekcí prubířského dozoru je:

zkoušení a označování výrobků platinových, zlatých a stříbrných a také slitků a polotovarů, jak v tuzemsku vyrobených, tak i z ciziny dovezených; provádění rozboru slitin a mincí na obsah platiny, zlata, stříbra a přídavných kovů; provádění arbitrážních rozborů na platinu, zlato a stříbro; provádění rozborů odpadků, smetí a sloučenin barevných kovů a roztoků na obsah drahých kovů; určení množství zlata a stříbra na předmětech pozlacených a postříbřených;

příprava prubířských reagencií;

dozor v závodech provádějících tavení drahých kovů nebo výrobu, opravu a prodej výrobků a polotovarů z nich; provádění revisí v těchto podnicích a zabavení předmětů, které neodpovídají ustanovením předpisů o prubířském dozoru;

dozor v klenotnických, hodinářských a komisionářských, obchodech, v zastavárnách, stáncích, bazarech a pod.;

dozor v průmyslových podnicích potřebujících drahé kovy, ve výzkumných ústavech, laboratořích, používajících drahé kovy, ve věci úschovy, evidence, spotřeby, sběru odpadků, zjištění ztrát, racionelního využití drahých kovů a pod.

Předložená osnova se v zásadě přidržuje sovětského vzoru, pokud jde o vnitřní ústrojí služby měr a vah a služby pro drahé kovy a její pracovní náplně. Poněvadž však vzhledem k našim poměrům není účelné a hospodárné tyto služby ústředně řídit ze dvou míst, navrhuje osnova pro ně společný ústřední orgán při ministerstvu financí.

 

Kromě nové organisačni úpravy a vytyčení nového pracovního zaměření služby pro míry a váhy a služby pro drahé kovy dává osnova také právní základ pro vydání nových hmotně a formálně právních předpisů, jež by upravily obor obou těchto služeb. Svým rámcovým pojetím dává osnova možnost pružně se přizpůsobovat potřebám vývoje.

Provedením nové úpravy nevzejde oproti dosavadnímu stavu zvýšená potřeba úhrady z prostředků státního rozpočtu.

K jednotlivým ustanovením:

K § 1: Osnova vyjadřuje základní funkce služeb, jež nastoupí na místo dosavadního cejchovnictví, puncovnictví a zkoušení ručních střelných zbraní. V nové hospodářské struktuře nahrazuje spolupráce s průmyslovou výrobou dřívější policejně-dohlédací povahu činnosti, jež ovšem byla na místě tam, kde se uplatňovalo soukromé podnikání.

Zkoušení zbraní se nebude jako dosud omezovat jen na ruční střelné zbraně; zkoušeny budou na př. také vzduchovky, dále pyrotechnické výrobky, které nejsou ručními zbraněmi. Zkoušeno bude také střelivo do zbraní pro civilní potřebu.

K § 4: Obvodní zkušebny se v zásadě budou zřizovat pro obvody krajů.

K § 8: Funkce, jejichž výkonem bude státní služba pro míry a váhy poskytovat výrobě cennou pomoc, jsou vyjádřeny v odstavci 1 bodech c), e), g) a i).

Normály jsou měřicí zařízení pro technickou kontrolu v průmyslové výrobě navazující na prototypy délky, hmoty, teploty a elektřiny. Podle hlavních normálů se pracuje v jednotlivém závodu nebo podniku. Základní normály jsou určeny pro veškerou, průmyslovou výrobu.

Při zkoušení měr, vah a měřicích zařízení budou orgány státní služby pro míry a váhy spolupraccvat s orgány technické inspekce kvality výrobků a technické kontroly (viz § 9).

Vymezení pravomoci obvodních a závodních zkušeben v oboru zkoušení a ověřování měr, vah a měřicích zařízení oproti státnímu úřadu pro míry a váhy bude provedeno úpravou podle § 13 odst. 1 písm. f).

Příkladem měření pro zvláštní účely (viz odstavec 5) je zjišťování přenosových vlastností podle jednotek vztažného útlumu, přeslechového útlumu a útlumu podle ARAEN, jež se provádí pomocí měřicích přístrojů, jejichž prototyp je uschován v ústředí mezinárodního poradního sboru pro telefonii v Ženevě. Tuto působnost bude i nadále obstarávat ministerstvo spojů, které zastupuje ČSR v mezinárodní telekomunikační unii.

K § 9: Orgány technické inspekce kvality výrobků a technické kontroly vykonávají podle usnesení předsednictva ÚV KSČ a vlády ze dne 27. dubna 1953 kontrolu výrobků podle státních standardů, norem, technických podmínek, výkresů a technologických postupů. Spolupráce s orgány státní obchodní, inspekce bude založena na účelné dělbě funkcí, při čemž těžiště činnosti státní služby pro míry a váhy bude v technických úkonech.

K § 10: Kromě preventivní kontroly má toto ustanovení zajistit, že nedojde k hospodářským škodám výrobou nevyhovujícího zařízení.

K § 11: Základním důvodem funkce státní služby pro drahé kovy je především cena drahých kovů a jejich vlastnosti, jež se v ryzí formě vyznačují malou tvrdostí a zejména u stříbra málo vyhovující stálostí povrchu na vzduchu, takže je nutné jich používat k výrobě předmětů ve slitinách s jinými kovy. K zamezení pochybností a zabránění úniku drahého kovu je nutno obsah drahého kovu v předmětech zhotovených z jeho slitin zjišťovat a určovat úředně.

Působnost státní služby pro drahé kovy se oproti dosavadnímu stavu zaměří také k výzkumným a technickým otázkám (§ 11 body g), h)) a k významné spolupráci na poli hospodaření s drahými kovy (§ 11 bod f)).

K § 12: Cejchovnímu a puncovnímu úřadu v Praze, který obstarává zkoušení ručních střelných zbraní pro celé státní území, nepříslušelo zkoušení zbraní pro potřebu ozbrojených sil.

K § 13: Osnova dává právní podklad pro vydání nových hmotněprávních i formálních předpisů o věcech měr, vah a drahých kovů a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu.

V oboru měr a vah jsou dosud základní předpisy obsaženy v zákoně ze dne 23. července 1871 č. 16 ř. z. z r. 1872, dále v nařízení ministra obchodu č. 30/1881 ř. z.

Po převratu v r. 1918 byla vydána řada předpisů, jimiž se doplňuje a pozměňuje cejchovní řád z r. 1871. Jsou to zejména:

vyhláška ministra veřejných prací č. 37/1923 Sb., kterou se uveřejňují předpisy o úředním cejchování a ověřování běhounů kotoučových s pohybem valivým při vahách škálových,

vyhláška ministra veřejných prací č. 72/1925 Sb., kterou se uveřejňují všeobecné předpisy pro sklonné váhy,

vládní nařízení č. 88/1926 Sb., o úředním cejchování elektroměrů, ve znění vládních nařízení č. 51/1931. Sb., č. 201/1940 Sb. a. č. 228/1941 Sb.,

vládní nařízení č. 105/1931 Sb., o úředním cejchování sklonných vah,

vládní nařízení č. 111/1932 Sb., o úředním cejchování měřidel na tekutiny,

vládní nařízení č. 117/1933 Sb., o úředním cejchování zkoušečů obilí,

vládní nařízení č. 130/1933 Sb., o úředním cejchování plynomerů,

vládní nařízení č. 107/1934 Sb., o úředním cejchování vodoměrů,

vládní nařízení č. 223/1934 Sb., o úředním cejchování výčepních nádob,

zákon č. 112/1937 Sb., o povinném úředním cejchování lékařských teploměrů, ve znění nařízení č. 41/1941 Sb., a prováděcí nařízení č. 272/1937 Sb.,

nařízení č. 133/1941 Sb., o označování lahví.

Na Slovensku platí dosud zák. čl. V/1907, o mírách, jejich používání a dohledu na ně, a nařízení uherského ministerstva obchodu č. 107225/1908, o úpravě a odchylkách měr a měřidel, ježje dovoleno ověřovat, a tvaru ověřovacích kolků, a cejchovní instrukce vydaná nařízením ministerstva obchodu č. 107226/1908.

V oboru puncovní služby platí dosud puncovní zákon ze dne 16. prosince 1927 č. 2 Sb. z r. 1928, o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží, a vládní nařízení ze dne 28. prosince 1928 č. 215 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinnosti. Organisační předpisy obou těohto norem byly za okupace zrušeny nařízením č. 228/1943 Sb., o organisaci cejchovní a puncovní služby a zkoušeni ručních střelných zbraní.

Pro zkoušení ručních střelných zbraní platí dosud zákon č. 207/1931 Sb., o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů, a vládní nařízení č. 221/1931 Sb., kterým se provádí zákon o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů.

K § 14: Se zavedením nové organisace služby pro míry a váhy a služby pro drahé kovy je nutno zrušit dosavadní orgány cejchovní a puncovní služby. Byly zřízeny v době nesvobody nařízením č. 228/1943 Sb., o organisaci cejchovní a puncovní služby a zkoušení ručních střelných zbraní, nařízením ministra hospodářství a práce č. 160/1944 Sb., o organisaci úřadů a služeben podřízených cejchovnímu a puncovnímu ředitelství, a zákonem č. 115/1940 Sl. z., o úřadech cejchovní a puncovní služby. K těmto orgánům patří podle práva ještě státní puncovní rada, která však již od r. 1949 nezasedá.

Cejchovní a puncovní ředitelství je podřízeno ministerstvu strojírenství.

Na Slovensku je ředitelství cejchovní a puncovní služby v oboru pověřenectva stavebnictví. Toto ředitelství vzniklo za trvání t-zv. Slovenského státu.

V českých krajích je 13 cejchovních úřadů (Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Ústí n. L., Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Olomouc, Uherské Hradiště, Ostrava) včetně cejchovních a puncovních úřadů v Praze a Brně, kde je cejchovní služba oddělena od služby puncovní. Puncovní službu vykonávají kromě těchto dvou úřadů v českých krajích expositury v Jablonci n. Nisou a v Ostravě.

Na Slovensku je 7 cejchovních úřadů (Bratislava, Báňská Bystrica, Košice, Ružomberok, Nitra, Rimavská Sobota, Trenčín). Pro puncovní službu je na Slovensku zřízen puncovní úřad v Bratislavě.

Zkoušení ručních střelných zbraní je obstaráváno toliko v cejchovním a puncovním úřadu v Praze.

V českých krajích pracuje v cejchovní službě 170 zaměstnanců z plánovaného počtu 170, na Slovensku 54 zaměstnanců z plánovaného počtu 55.

V puncovní službě působí v českých krajich 45 zaměstnanců z plánovaného počtu 46, na Slovensku 7 zaměstnanců.

Ve zkoušení ručních střelných zbraní pracují u cejchovního a puncovního úřadu v Praze 4 zaměstnanci z plánovaného počtu 4. Jinde není tato služba vykonávána.

K § 15: Do vydání prováděcích předpisů podle § 13 se bude postupovat přiměřeně podle dosavadních předpisů.