Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

§ 1.

Základní ustanovení.

(1) Při budování socialistické společnosti mají významné poslání školy a mimoškolní výchovná zařízení, neboť připravují naši mládež ideově i odborně k tomu, aby zvládla důležité úkoly socialistické výstavby. Významné poslání školy a mimoškolních, výchovných zařízení klade vysoké požadavky na kvalitu práce a na ideovou a odbornou úroveň učitelů a vychovatelů. Důležitým předpokladem pro zlepšení práce škol a mimoškolních výchovných zařízení je hmotné zainteresování těchto pracovníků na neustálém zlepšování jejich práce a na nepřetržitém růstu jejich politické a odborné úrovně.

(2) Platové poměry učitelů a vychovatelů se proto upravují v souladu se socialistickou zásadou odměny za práci podle její jakosti, množství a společenského významu tak, aby přispívaly k zvyšování jejich ideové vyspělosti a odborného vzdělání a tím ke stálému zvyšování úrovně socialistické školy a mimoškolních výchovných zařízení.

§ 2.

Rozsah platnosti.

(1) Tato úprava se vztahuje:

a) na učitele a ředitele škol všeobecně vzdělávacích a škol pro mládež vyžadující zvláštní péče,

b) na učitele a ředitele výběrových škol odborných a škol pedagogických,

c) na učitele, vychovatele a ředitele mateřských škol a na vychovatele a ředitele mimoškolních výchovných zařízení.

(2) Za učitele se podle tohoto zákonného opatření považují státní zaměstnanci, kteří obstarávají vyučování a výchovu na školách, za vychovatele státní zaměstnanci, kteří obstarávají výchovu v mimoškolních výchovných zařízeních.

§ 3.

Určování druhů a počtu pracovních míst a ustanovování na pracovní místa.

Podle obtížnosti, rozsahu a společenského významu úkolů obstarávaných učiteli a vychovateli se pro jednotlivé druhy škol a mimoškolních výchovných zařízení stanoví:

a) jednotlivé druhy pracovních míst,

b) předpoklady pro jejich zastávání,

c) počty jednotlivých druhů pracovních míst podle organisační struktury a rozsahu jednotlivých škol a mimoškolních výchovných zařízení s přihlédnutím k počtu učitelů a vychovatelů potřebných k zastupování.

Pracovní příjmy.

§ 4.

Plat učitele a vychovatele.

(1) Plat učitele nebo vychovatele se skládá ze základního platu, po případe též z diferenčního platu.

(2) Výše základního platu se určuje podle druhu a rozsahu konané práce, odborné způsobilosti a délky pedagogické praxe.

(3) Diferenční plat je možno přiznat za větší rozsah a obtížnost prací, vyplývající zejména z organisace školy nebo mimoškolního výchovného zařízení, z počtu žáků, z povahy výchovných a vyučovacích oborů a z pracovních podmínek školy nebo mimoškolních výchovnýoh zařízení.

§ 5.

Plat ředitele a zástupce ředitele.

(1) Ředitelům národních a mateřských škol a jim odpovídajících mimoškolních výchovných zařízení náleží plat učitele (vychovatele) a funkční přídavek za řízení školy (výchovného zařízení), jehož výše se určuje podle druhu a rozsahu školy (mimoškolního výchovného zařízení).

(2) Ředitelům a zástupcům ředitelů škol středních, pedagogických a výběrových odborných a ředitelům odpovídajících mimoškolních, výchovných zařízení (dále jen "ředitelé") přísluší funkční plat. Výše funkčního platu se určuje podle druhu a rozsahu škol a mimoškolních výchovných zařízení, podle odborné způsobilosti, podle délky doby vykonávání příslušné funkce a podle délky pedagogické praxe.

(3) Funkční plat podle odstavce 2 zahrnuje i odměnu za vyučovací nebo výchovnou činnost v stanoveném počtu hodin. Jestliže je ve výjimečných případech nezbytně třeba, aby ředitel vykonával činnost učitele nebo vychovatele nad stanovaný rozsah, lze mu za takovou činnost přiznat poměrnou část sazby základního platu, po případě diferenční plat jako učitelům a vychovatelům v rozsahu, který stanoví platové řády.

§ 6.

Osobní plat.

(1) Zvlášť vynikajícím odborníkům, kteří vykazují mimořádně úspěšné pracovní výsledky, může pří slušný ministr přiznat místo základního platu a diferenčního platu nebo místo funkčního platu osobní plat.

(2) Nejvyšší hranicí, do které lze přiznat osobní plat, a celkovou částku vyšších nákladů na osobní platy určí vláda nebo orgán jí k tomu zmocněný.

§ 7.

Nárok na pracovní příjmy.

(1) Základní nebo funkční plat, po případě funkční přídavek spojený se zastáváním pracovního místa, na které byl učitel, vychovatel nebo ředitel ustanoven, přísluší ode dne nastoupení místa, jde-li o pracovníka nově ustanoveného. Při změně výše tohoto platu (přídavku) přísluší tento plat (přídavek) v nové výši od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy nastane skutečnost odůvodňující tuto změnu, a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne. Byl-li však učitel, vychovatel nebo ředitel přeřazen na pracovní místo s nižším základním nebo funkčním platem, po případě funkčním přídavkem proto, že zanedbal nebo porušil své povinnosti, přísluší mu nižší pracovní příjem ode dne přeřazení. Nastala-li změna ve výši základního platu v důsledku změny, v rozsahu práce rozhodném pro stanovení výše tohoto platu, přísluší nový základní plat ode dne této změny.

(2) Nárok na diferenční plat vzniká (zaniká), pokud není platovými řády stanoveno jinak, dnem, kdy nastala skutečnost odůvodňující jeho vznik (zánik).

§ 8.

Odměna za zastupování.

(1) Učiteli (vychovateli), který vedle svých praoovních povinností zastupuje nepřítomného učitele (vychovatele), přísluší za hodiny vyučování (výchovné činnosti), v nichž nepřítomného učitele (vychovatele) zastupoval, odměna za podmínek stanovených v platových řádech.

(2) Za zastupování ředitele přísluší učiteli nebo vychovateli po dobu zastupovaní, trvá-li déle než 4 týdny, místo jeho dosavadního platu plat jako řediteli.

§ 9.

Nebezpečnostní příplatek.

Učitelům, vychovatelům a ředitelům, kteří trvale pracují v prostředí, ve kterém je mimořádně ohroženo jejich zdraví, se přiznává nebezpečnostní příplatek podle míry ohrožení zdraví.

§ 10.

Zvláštní odměny.

Za významné pracovní zásluhy, zejména za splnění důležitých úkolů, za zavedení dokonalejších pracovních metod nebo za mimořádnou iniciativu v práci mohou být učitelům, vychovatelům a ředitelům poskytnuty zvláštní odměny.

§ 11.

Odměny za vedlejší činnost.

Za činnost, kterou učitel, vychovatel nebo ředitel vykonává ve vlastním nebo jiném oboru státní správy vedle všech úkolů odpovídajících pracovnímu místu, na které je zařazen, se poskytne zvláštní odměna.

§ 12.

Nárok na plat po dobu nepřítomnosti v práci.

O nároku na základní (osobní) plat a funkční přídavek po dobu nepřítomnosti v práci platí až do nové všeobecné úpravy obdobně dosavadní předpisy o poskytování základního platu po dobu této nepřítomnosti. Diferenční plat po dobu nepřítomnosti v práci nepřísluší.

§ 13.

Splatnost pracovních příjmů.

Pracovní příjmy stanovené tímto zákonným opatřením jsou splatné pozadu ve lhůtách, které stanoví ministerstvo financí.

§ 14.

Doplatky a přeplatky na pracovních příjmech.

(1) Nárok na pracovní příjmy se promlčuje ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

(2) Vrácení neprávem vyplacených částek pracovních příjmů (přeplatků) lze požadovat, jen věděl-li zaměstnanec nebo musel-li z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně vyměřené nebo omylem vyplacené, a jen nejdéle za uplynulou dobu tří roků.

§ 15.

Administrativní srážky.

Pohledávky státu vzniklé z pracovního poměru nebo se zřetelem na něj lze uhrazovat administrativními srážkami z pracovních příjmů bez ohledu na předpisy o exekuci. Tyto pohledávky se uhradí přede všemi ostatními i dříve zaznamenanými pohledávkami vyjma nárok na úhradu osobních potřeb ze zákona. Podrobnější předpisy vydá ministerstvo financí.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

§ 16.

Bližší předpisy k provedení tohoto zákonného opatření, pokud se v něm nestanoví jinak, vydá vláda, po případě orgány, které k tomu zmocní.

§ 17.

(1) Pracovníci, na něž se vztahuje toto zákonné opatření (§ 2), budou převedeni do nových platů ke dni počátku účinnosti příslušných platových řádů.

(2) Při převodu do nových platů se pokládá za dobu pedagogické praxe rozhodné pro stanovení výše základního platu doba započtená nebo započitatelná pro zvýšení pevného (základního) platu podle dosavadních předpisů ke dni převodu.

(3) Pokud se v tomto zákonném opatření nestanoví jinak, pozbývají dnem počátku účinnosti příslušných platových řádů pro zaměstnance, na než se toto zákonné opatření vztahuje, platnosti dosavadní předpisy o úpravě jejich platových poměrů, zejména ustanovení

1. §§ 16 a 32 zákona č. 66/1950 Sb., o úpravě pracovních a platových poměrů státních zaměstnanců,

2. vládního nařízení č. 69/1950 Sb., kterým se vydává platový řád pro učitele, s výjimkou uvedenou v odstavci 4.

(4) Nedotčeny zůstávají § 15 zákona č. 66/1950 Sb. a § 23 vládního nařízení č. 69/1950 Sb.

§ 18.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 1956; provedou je ministři školství a kultury, zdravotnictví, zemědělství a lesního hospodářství a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

 

Důvodová zpráva.

I. Část všeobecná.

Dosavadní úprava platových poměrů učitelů a vychovatelů dnes již v mnoha směrech nevyhovuje.

Pokud jde o učitele, dosavadní platový řád z roku 1950 vychází z organisace práce podle školského zákona z roku 1948, nevyjadřuje ještě dostatečně socialistický princip organisace mezd podle jakosti, množství a společenského vyznamu práce a neobsahuje dostatek podnětů pro učitele k nabytí potřebné kvalifikace a tím k lepšímu plnění úkolů v nové školské soustavě.

V dosavadním platovém řádu není správně hodnoceno vzdělání učitelů a nečiní se v základním platu rozdíl mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými učiteli. Nekvalifikovaní učitelé nejsou tak podněcováni k nabytí předepsané odborné kvalifikace a tím ke zlepšování vyučovacích výsledků. Tento nedostatek kvalifikačního zřetele v dosavadním pevném platu je vážnou závadou, která jen částečně a způsobem nedostačujícím byla vyrovnána novou koncepcí pedagogických odměn, které úpravou z roku 1953 dostaly více ráz kvalifikačního příplatku; přiznávají se totiž učitelům, kteří mají příslušnou odbornou způsobilost nebo prokazatelně tuto způsobilost studiem získávají. Za tohoto stavu počet učitelů bez odborné způsobilosti pro stupeň školy, na kterém vyučují, neklesal tak, jak by bylo žádoucí. Na všeobecně vzdělávacích školách je nyní v 1.-5. postupném ročníku 4867 učitelů bez předepsaného pedagogického vzdělání, t.j., 11,8 %, v 6.-8. postupném ročníku 8590 učitelů (34 %) a v 9.-11. postupném ročníku 1145 (29,2 %) učitelů, kteří nemají předepsanou odbornou způsobilost. Na Slovensku je tento stav ještě daleko horší.

Nedostatek kvalifikačního zřetele v základním platu je spojen ještě s nedostatečným hodnocením zkvalitňování učitelské práce pedagogickými zkušenostmi, zejména po dvojím přepočtu mzdových sazeb po daňové a peněžní reformě v roce 1953, jímž byla porubena původní mzdová křivka mezi pracovními třídami a ještě více setřen rozdíl mezi platem učitele začátečníka a učitele s dlouholetou pedagogickou praxí.

V dnešním platovém systému učitelském není také důsledně uplatněna zásada odměny podle množství práce. Dosavadní odměny za t. zv. přespočetné hodiny jsou v podstatě nižší - přibližně o polovinu - než průměrný hodinový plat učitele. Poněvadž tedy výše odměny neodpovídá poměrné části platu a nadto je stanovena pevnou částkou bez ohledu na to, zda jde o učitele kvalifikovaného či nekvalifikovaného, nejsou kvalifikovaní učitelé dostatečně hmotně zainteresováni na přebírání vyššího počtu hodin nad stanovenou vyučovací povinnost.

Rovněž dosavadní soustava ředitelských přídavků neodpovídá pracovním úkolům ředitelů škol a jejich zástupců, zejména podle nové organisace škol. Ředitelé škol jsou dnes placeni jako učitelé a za správu školy dostávají ředitelský přídavek odstupňovaný podle druhu škol a počtu tříd od 50 Kčs po případě 100 Kčs do 330 Kčs měsíčné. Podle stejných zásad jsou také odměňováni zástupci ředitelů škol. Tím se dostatečně nehodnotí zvýšené úkoly a politická a pedagogická odpovědnost ředitelů škol a jejich zástupců a není touto koncepcí zdůrazněno, že těžiště ředitelovy práce je v pedagogickém a politickém řízení školy. Platí to především ovšem o vyšších stupních škol, zatím co u národních a mateřských škol vyučovací činnost převažuje nad činností řídící.

Vedle nutnosti uplatnit nové zřetele a odstranit shora uvedené závady je naléhavost nové úpravy platových poměrů učitelů dána zejména také skutečností, že platy učitelů i ostatních pedagogických pracovníků jsou dnes nízké a neodpovídají společenskému významu jejich práce. Nejsou ve správné relaci ani k průměrným mzdám kvalifikovaných dělníků v průmyslu, ani k platům ostatních pracovníků, na př. správních, zejména na těch úsecích, kde byla již provedena systemisace; tu jsou často pod úrovní platů i těch pracovníků, pro než je předepsána nižší kvalifikace. Nutnost úpravy učitelských platů byla uznána i usnesením ÚV KSČ o zvýšení úrovně a dalším rozvoji všeobecně vzdělávacího školství, které zdůraznilo, že povznést školu na nový vyšší stupeň vývoje vyžaduje především povznést politicky, ideologicky, odborně i hmotně učitelstvo.

Obdobné nedostatky, někdy ještě závažnější, má dosavadní úprava pracovních a platových poměrů vychovatelů. Vychovatelé jsou dosud zařazeni mezi správní zaměstnance; toto zařazení neodpovídá povaze jejich práce, ježto jde nebo má jít o pedagogické pracovníky, jejichž práce je pochopitelně zcela odlišná od práce správních zaměstnanců. Dosavadní úprava byla zde proto nežádoucí brzdou zlepšení výchovné práce v mimoškolních výchovných střediscích a byla příčinou velké fluktuace pedagogických pracovníků těchto zařízení. Jde tu o vychovatele mimoškolních výchovných zařízení podle školského zákona č. 31/1953 Sb.

Z toho, co bylo uvedeno o nedostatcích dosavadního platového systému, vyplývají hlavní zásady, podle nichž je třeba nově upravit platové poměry učitelů a vychovatelů. Je to

1. plné uplatnění zásady hmotné zainteresovanosti na zvýšení kvalifikace a tím i lepších výsledcích práce,

2. důsledné uplatnění zásady odměny podle jakosti práce,

3. uplatnění zásady odměňování podle množství práce,

4. hodnocení větší obtížnosti některých prací nebo prací, které konají jen někteří učitelé nebo vychovatelé, po prípadě práce v mimořádně ztížených pracovních podmínkách a

5. nová koncepce platů ředitelů a zástupců ředitelů s výraznějším odstupňováním platů těchto vedoucích pracovníků od platů učitelů.

Přitom je třeba upravit podle těchto zásad platové poměry učitelů všech druhů škol (kromě škol vysokých, kde jsou pracovní podmínky odlišné) i platové poměry vychovatelů v mimoškolních výchovných zařízeních jako pedagogických pracovníků.

Z toho důvodu stanoví se základní zásady úpravy platových poměrů těchto pracovníků společným zákonným opatřením; na tomto základě budou platovými řády postupně v mezích hospodářských možností upravovány i jejich platové poměry.

V I.etapě budou upraveny platy učitelů všeobecněvzdělávacích škol a škol pro mládež vyžadující zvláštní péče a učitelů výběrových škol, odborných a škol pedagogických. Pro preferované technické obory na průmyslových školách byla úprava v podstatě provedena již vládním usnesením ze dne 30. března 1955 a je ji tedy pouze nutno přizpůsobit všeobecně zde uplatňovaným zásadám.

K jednotlivým zásadám se ještě uvádí:

1. Základní plat je nutno výrazně odstupňovat podle požadovaného vzdělání. Pracovníci budou zařazováni do pracovních tříd podle druhu konané práce a pro ně předepsaného vzdělání a podle druhů a stupňů škol nobo výchovných zařízení. Odstupňováním základního platu má být vytvořena hmotná pobídka pro zvyšování kvalifikace.

2. Je třeba zvýšit rozdíl mezi platem učitele začátečníka a platem učitele (a obdobně vychovatele) s dlouholetou pedagogickou praxí.

Bude přihlédnuto ke zkvalitnění práce pedagogického pracovníka zkušenostmi získanými praxí učitelskou nebo vychovatelskou; jiná práce může mít vliv na zvýšení základního platu, jen pokud zkušenosti v ní získané mohou skutečně přispět ke zkvalitnění pedagogické činnosti. Zvyšování základního platu bude podmíněno dobrými pracovními výsledky.

Pracovníkům, jejichž vynikající kvalita práce byla uznána tím, že jim byl přiznán titul "zasloužilý učitel", "zasloužilý školský pracovník" nebo na př. "zasloužilý pracovník v tělovýchově a sportu", těm, kteří získali vědeckou hodnost, a jiným vynikajícím odborníkům bude moci být přiznán osobní plat.

3. Místo dosavadních odměn za přespočetné hodiny bude přiznávána poměrná část sazeb základního platu stanoveného za normální počet vyučovacích hodin.

4. Větší rozsah a obtížnost prací vyplývající zejména z organisace školy nebo mimoškolního výchovného zařízení, z počtu žáků, z povahy výchovných a vyučovacích oborů a z pracovních podmínek školy nobo mimoškolních výchovných zařízení budou hodnoceny diferenčním platem tak, aby byly náležitě diferencovány obtížnější práce nebo práce, které konají jen někteří učitelé nebo jiní pedagogičtí pracovníci.

5. Dosavadní systém ředitelského přídavku k učitelskému platu se ponechává u ředitelů národních škol a škol mateřských a jim odpovídajících mimoškolních výchovných zařízení, kde je tato koncepce odůvodněna tím, že vyučovací netbo výchovná činnost převažuje nad činností řídící.

Ředitelům a zástupcům ředitelů škol středních, pedagogických a výběrových škol odborných, jakož i odpovídajících mimoškolních výchovných zařízení náleží funkční plat, jímž je hodnocen výkon řídící pedagogické a politické funkce. Tento plat, který bude výrazněji odstupňován od platu učitele nebo vychovatele, zahrnuje i odměnu za vyučování nebo výchovnou činnost v určeném počtu hodin.

I u ředitelských platů bude plat vyměřován podle těchto základních zásad s přihlédnutím k druhu a rozsahu škol a mimoškolních výchovných zařízení spravovaných ředitelem, ke kvalifikaci (odborné způsobilosti, vzdělání), k době vykonávání funkce, jíž se do určité míry výkon funkce zkvalitňuje, a z týchž důvodů s přihlédnutím k předchozí pedagogické praxi.

Provedení I. etapy si vyžádá zvýšení dosavadních finančních nákladů o částku 256,436.000 Kčs ročně. Náklad připadající na dobu od 1. září 1956 do 31. prosince 1956 v částce 85,479.000 Kčs bude uhrazen z vládní rozpočtové reservy.

Platové řády pro ostatní pracovníky, na něž se vztahuje navrhované zákonné opatření, budou vydávány postupně podle, možností daných státním plánem rozvoje národního hospodářství.

II. Část zvláštní.

K § 3: Jednotlivé druhy pracovních míst učitelů a vychovatelů se stanoví podle obtížnosti, rozsahu a společenského význámu úkolů obstarávaných těmito pracovníky; podle toho budou také stanoveny předpoklady pro zastávání těchto míst, zejména požadované vzdělání.

Způsob určování počtu jednotlivých druhů pracovních míst podle druhů škol a mimoškolních výchovných zařízení bude stanoven vládou podle organisační struktury a rozsahu škol a zařízení.

Podle takto stanovených zásad bude pak postupováno jednotně při plánování počtu pracovních míst učitelů a vychovatelů.

K § 4: Na rozdíl od dosavadní úpravy se skládá pracovní příjem učitele a vychovatele jen ze základního platu a po případě z platu diferenčního. Zásadně odměňování podle společenského vyznamu a druhu práce odpovídá odstupňování základního platu pro jednotlivé druhy pracovních míst učitelů a vychovatelů. Zásadně odměňování podle jakosti práce odpovídá stanovení platu podle odborné způsobilosti, t. j. především podle předepsaného, po případě dosaženého vzdělání a podle délky pedagogické praxe. Protože se práce a vyučovací činnost učitelů a vychovatelů zkvalitňuje, je třeba zachovat zásadu zvyšování základního platu časovýn postupem a výrazněji odlišit plat učitele (vychovatele) začátečníka a učitele nebo vychovatele s dlouholetou praxí. Zásadě odměňování podle rozsahu konané práce odpovídá stanovení sazeb základního platu důsledně podle počtu týdenních hodin vyučovacích nebo výchovné činnosti.

Odůvodnění diferenčního platu je obsaženo již ve všeobecné části důvodové zprávy.

K § 5: U ředitelů národních škol a odpovídajících mimoškolních výchovných zařízení převládá vyučovací nebo výchovná činnost nad činností řídící; odměňuje se proto u těchto pracovníků především tato vyučovací a výchovná činnost tak jako u ostatních učitelů. Za řízení školy (výchovného zařízení), pokud tvoří jen menší složku jejich činnosti, budou tito ředitelé odněňováni nadále funkčním přídavkem. Naproti tomu je správné, jak již bylo řečeno, aby ředitelé a zástupci ředitelů středních, pedagogických a výběrových odborných škol, kde těžiště práce ředitele je nutně v řízení školy (výchovného zařízení) vyšsími částkami a odstupňován podle druhu a rozsahu škol a mimoškolních výchovných zařízení, podle odborné způsobilosti, podle doby vykonávání příslušné funkce a podle délky pedagogické praxe.

Za výkon učitelské nebo vychovatelské činnosti nad stanovený počet hodin budou ředitelé odmeňováni poměrnou částí základního a po případě diferenčního platu učitele (vychovatele), ovšem se stanovením nejvyššího přípustného počtu těchto hodin v platových řádech, aby se tak nedálo na úkor kvality řídicí práce.

K § 6: Tak jako v ostatních oborech dává se i zde možnost, aby zvlášť vynikajícím odborníkům, kteří vykazují mimořádně úspěšné pracovní výsledky, mohl příslušný ministr v rámci počtu a celkového nákladu schváleného vládou, po případě orgénem jí k tomu zmocněným, přiznat osobní plat až do výše, kterou určí vláda neb orgán jí k tomu zmocněný. Půjde tu, jak již bylo vpředu řečeno, zejména také o zasloužilé učitele.

K § 8: Odměna za zastupování bude poskytována učitelům (vychovatelům), kteří budou zastupovat nepřítomného učitele (vychovatele) vedle své plně vyučovací (výchovné) povinnosti. Bližší podmínky pro přiznávání této odměny, na př. pokud jde o její výši a dobu jejího poskytování, stanoví platové řády.

K § 16: Jak již bylo uvedeno v § 3, stanoví vláda zásady pro určování počtu pracovních míst učitelů a vychovatelů. Podle těchto zásad bude pak postupováno při plánování počtu příslušných míst.

Podrobnější úprava pracovních příjmů učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, jichž se toto zákonné opatřeni týká, bude provedena platovými řády pro jednotlivé kategorie těchto pracovníků, jak bylo, uvedeno u § 2 tohoto zákonného opatření, a to vládním usnesením. Na podkladě těchto platových řádů budou vydány prováděcí předpisy odpovídající zvláštní povaze práce na jednotlivých úsecích, jichž se úprava prováděná tímto zákonným opatřením týká. Tak bude moci být v mezích zásad stanovených tímto zákonným opatřením postupně provedena úprava platových poměrů všech těchto pracovníků v souladu s potřebami a možnostmi státního plánu rozvoje národního hospodářství a se zřetelem k povaze práce.

K § 17: Platové řády budou vydány postupně; je třeba tedy výslovně zdůraznit, že do doby účinnosti příslušných platových řádů se platové poměry příslušných pracovníků řídí dosavadními předpisy.

Započítávání pro zvýšení základního nebo funkčního platu se podstatně liší od dosavadního způsobu; je proto třeba výslovně stanovit, že při převodu do nových platů se za dobu pedagogické praxe pokládá doba započtená nebo započitatelná pro zvýšení pevného platu podle dosavadních předpisů.