Předsednictvo Národního shromáždění republiky Československé usneslo se podle § 66 ústavy na tomto zákonném opatření:

Část první.

Úvodní ustanovení.

§ 1.

Tímto zákonným opatřením se upravuje smluvní zabezpečování stavebních a montážních prací prováděných dodavatelským způsobem na stavbách, jejichž investory jsou organisace socialistického sektoru, s výjimkou jednotných zemědělských družstev.

§ 2.

(1) Ustanovení tohoto zákonného opatření se vztahují na stavby zahrnuté do státního plánu investiční výstavby.

(2) Pro stavby nezahrnuté do státního plánu investiční výstavby, pro generální opravy a pro další práce nebo výkony, týkající se investiční výstavby, platí ustanovení tohoto zákonného opatření přiměřeně.

Část druhá.

Hospodářské stavební smlouvy.

§3.

(1) Investor uzavírá v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství generální smlouvy a roční smlouvy na podkladě schváleného úvodního projektu a rozpočtu k němu; při jednostupňové dokumentaci uzavírá tyto smlouvy na podkladě této dokumentace.

(2) Generální smlouva se uzavírá na celý objem prací, které mají být provedeny v různých po sobě jdoucích kalendářních letech.

(3) Roční smlouva se uzavírá na objemy prací, které mají být provedeny v témže kalendářním roce. O stavbě, která má být v témže kalendářním roce započata i dokončena, se uzavírá jen roční smlouva.

(4) Roční smlouva se uzavírá na objemy prací uvedené pro stavbu ve schváleném investičním plánu a podle potřeby se zpřesňuje v dodatku ke smlouvě při odevzdávání projektu s rozpočtem určujícím odbytovou cenu. V dodatku ke smlouvě se uvedou ceny podle sazeb rozpočtu určujícího odbytovou cenu, a je-li třeba, též zpřesněný objem prací.

(5) Přípravné práce (na př. bourání budov, kácení lesa, úprava terénu, zřizování příjezdních komunikací, vodovodů, elektrických přípojek) se mohou do uzavření roční smlouvy provádět podle zvláštní smlouvy o přípravných pracích za podmínek předepsaných pro financování a kontrolu staveb.

(6) Hlavní arbitr republiky Československé může vydat předpisy, jimiž upraví náležitosti smluv odchylně, než jak je uvedeno v §§ 5 a 6, po případě stanoví jiné formy hospodářských stavebních smluv.

§ 4.

(1) Investor zadává stavební a montážní práce na jedné stavbě buď jednomu generálnímu dodavateli stavebních a montážních prací nebo všechny stavební práce jednomu dodavateli stavebních prací a všechny montážní práce dodavateli montážních prací.

(2) Generální dodavatel může použít k provedení jednotlivých prací poddodavatelů. Je však povinen zajišťovat, řídit, koordinovat a investorovi dodat všechny zadané práce a odpovídá mu za ně, ať je provedl sám nebo prostřednictvím poddodavatelů. Nezadal-li investor všechny stavební a montážní práce generálnímu dodavateli stavebních a montážních prací, vykonává sám jeho zajišťovací a koordinační úkoly, pokud se strany nedohodnou jinak.

§ 5.

(1) Generální smlouva obsahuje:

a) názvy stran a jejich nadřízených orgánů,

b) bankovní spojení obou stran,

c) označení stavby, a je-li rozdělena na ucelené části, také označení těchto částí,

d) lhůty započetí a dokončení stavby (objektů), a je-li rozdělena na ucelené části, lhůty započetí a dokončení těchto částí,

e) celkový objem stavebních prací, po případě montážních prací podle rozpočtové dokumentace a rozdělení tohoto objemu na jednotlivé roky výstavby,

f) lhůty odevzdání prováděcích projektů (při třístupňové dokumentaci technického projektu) podle objektů nebo jejich částí s rozpočtem určujícím odbytovou cenu,

g) ujednání o tom, kterých zařízení, služeb nebo majetkových předmětů investora bude dodavatel používat, jak dlouho, jakým způsobem, za jakých podmínek a za jakou úplatu,

h) majetkové sankce,

i) po případě jiná ujednání.

(2) Součástí generální smlouvy jsou:

a) schválený úvodní projekt a rozpočet k němu,

b) přehled předběžných lhůt k devzdání technologických zařízení, pokud je má investor odevzdat k montáži.

§ 6.

(1) Roční smlouva obsahuje:

a) názvy stran, jejich nadřízených orgánů a pracovní adresy osob oprávněných jednat za strany,

b) bankovní spojení obou stran,

c) odkaz na generální smlouvu,

d) roční věcné objemy prací a jejich ceny,

e) lhůty, ve kterých má dodavatel během roku provést věcné objemy prací, nezbytných pro provedení montáží technologického zařízení, po případě pro dodávky nebo práce uskutečňované investorem a lhůty, ve kterých má dodavatel provést věcné objemy jiných podobně důležitých prací,

f) při třístupňové dokumentaci lhůty pro odevzdání prováděcích projektů,

g) odkaz na technické normy, podmínky, specifikace a na podobné podklady,

h) lhůty, ve kterých investor odevzdá dodavateli staveniště nebo jiné plochy potřebné pro práce na stavbě nebo její ucelené části, fondy, materiály, technologické zařízení a pod.,

i) majetkové sankce,

j) po případě jiná ujednání neuvedená v generální smlouvě.

(2) Roční smlouva o stavbě, která má být započata i dokončena v témže kalendářním roce, obsahuje s výjimkou odkazu na generální smlouvu náležitosti uvedené v odstavci 1 a kromě toho náležitosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. c), d), f), g) a celkový objem stavebních prací, po případě montážních prací podle rozpočtové dokumentace.

(3) Součástí roční smlouvy jsou:

a) schválený úvodní projekt a prováděcí projekt (po případě schválený technický projekt) s rozpočtem,

b) výpis z plánu investičních prací a dodávek na běžný rok.

§ 7.

Výhrada náhodných nebo jiných nepředvídaných okolností ve smlouvě je neplatná.

§ 8.

(1) Smlouvy se uzavírají, mění a zrušují písemně. Písemné formy (zpravidla zápisem do deníku) je třeba také pro jiné právní úkony stran.

(2) Spisy, smlouvy a podklady, na nichž závisí počítání lhůt, se zasílají doporučeným dopisem anebo odevzdávají na písemné potvrzení příjemce.

§ 9.

(1) Při změnách plánu, změnách v organisaci nebo v úkolech strany a pod jsou orgány, které provádějí změnu, povinny zároveň se změnou učinit opatření potřebná k tomu, aby hospodářské smlouvy byly splněny, změněny nebo zrušeny, anebo aby byly uzavřeny smlouvy nové. Změní-li se dodavatel (investor) v důsledku opatření nadřízeného orgánu, je nový dodavatel (investor) povinen převzít všechny podmínky původní smlouvy.

(2) Byl-li změněn plán, jsou strany povinny provést odpovídající úpravy smluv (uzavřít dodatky k nim) nebo zrušit smlouvy, jakmile se dověděly o změně. Pro jejich postup při tom platí obdobně předpisy o uzavírání smluv (§ 34 odst. 1).

Část třetí.

Dodávky, práce a výkony stran.

§ 10.

(1) Dodavatel je povinen obstarat materiál potřebný k provedení stavby s výjimkou materiálů, které podle příslušných předpisů nebo podle smlouvy dodává investor.

(2) Jestliže investor odevzdává technologická zařízení k montáži, musí je odevzdat kompletní a způsobilá k provedení příslušné etapy montáže protokolárně na místech určených v přípravě organisace výstavby a ve lhůtách stanovených smlouvou. Za převzatá technologická zařízení dodavatel odpovídá jako schovatel.

(3) Ve smlouvě může být stanoveno, že dodavatel dodá stavbu včetně zmontovaných technologických zařízení. V takovém případě je investor povinen dodavateli nahradit všechny výdaje ve výši stanovené podle příslušných předpisů.

§ 11.

(1) Dodavatel může pro potřeby provádění prací až do doby, kdy je povinen odevzdat stavbu nebo její ucelenou část investorovi, bezplatně užívat budov, které staví; musí je však odevzdat investorovi ve lhůtách stanovených smlouvou, v bezvadném stavu a volné.

(2) Má-li investor vlastní vlečky, vlastní zásobování vodou, parou, elektřinou nebo jiná pomocná zařízení, je povinen umožnit dodavateli jejich užívání za ceny nepřevyšující ceny rozpočtové. Pokud rozsah užívání těchto zařízení a jejich udržování dodavatelem není stanoven v projektové a rozpočtové dokumentaci, stanoví jej strany dohodou.

§ 12.

(1) Všechny dodávky, práce a výkony dodavatele a investora, způsob zúčtování a jejich úhrada musí být stanoveny ve smlouvě nebo v dodatku ke smlouvě; zúčtování a úhrada se provádí prostřednictvím banky.

(2) Pro financování a fakturování platí zvláštní předpisy.

Část čtvrtá.

Provádění prací.

§ 13.

(1) Smluvené práce je dodavatel povinen provádět odborně a z kvalitního materiálu. Kvalitním materiálem se rozumí druh a kvalita materiálu předepsané projektem, a nepředpisuje-li je projekt, druh a kvalita odpovídající příslušným normám nebo smlouvě.

(2) Zjistí-li dodavatel v projektové nebo rozpočtové dokumentaci — po případě až při provádění prací — chyby, opomenuté práce nebo jiné nedostatky, je povinen oznámit to do 3 dnů investorovi; zároveň může navrhnout řešení. Investor je povinen dát dodavateli potřebné pokyny do 5 dnů ode dne, kdy obdržel oznámení. Neobdržel-li dodavatel potřebné pokyny, je oprávněn zastavit práce, jichž se bezprostředně týkají chyby, opomenuté práce nebo jiné nedostatky.

(3) Jestliže nutné odchylky mění zásady přijatého řešení nebo znamenají zvýšení schváleného rozpočtu, je investor povinen zařídit změnu dokumentace, požádat o její schválení podle příslušných předpisů a po případě se postarat i o změnu plánu. Strany jsou povinny upravit smlouvu podle změněné dokumentace.

(4) Odchylky, které nemění zásady přijatého řešení a neznamenají zvýšení schváleného rozpočtu, schvaluje investor a dodavatel vyznačí tyto odchylky v prováděcích projektech. Navrhl-li dodavatel řešení a neobdržel-li do 5 dnů od investora potřebné pokyny (odstavec 2), platí navržené řešení za schválené.

§ 14.

(1) Zjistí-li dodavatel, že může provést práce hospodárněji, aniž tím bude dotčena kvalita provedené stavby, je povinen oznámit to investorovi a současně navrhnout řešení.

(2) Provedl-li dodavatel z vlastního podnětu se souhlasem investora a generálního projektanta racionalisační opatření, které snižuje náklady výstavby proti rozpočtu, aniž by snižovalo trvanlivost nebo provozní kvalitu stavby, fakturuje nové ceny prací zvýšené o polovinu rozdílu mezi těmito cenami a původními rozpočtovými cenami.

Část pátá.

Prověřování, odevzdání a převzetí.

§ 15.

Investor je povinen provádět technický dozor podle příslušných předpisů.

§ 16.

(1) K přezkoumání prací a konstrukcí později nepřístupných nebo zakrytých v dalším pracovním postupu je dodavatel povinen přizvat investora nejpozději 3 dny před zakrytím a sepsat s ním zápis o přezkoumání. Závady, které investor důvodně vytkl, musí dodavatel před zakrytím odstranit a investora znovu přizvat k přezkoumání.

(2) Nedostaví-li se zástupce investora, dodavatel sepíše zápis sám a doručí jeho opis investorovi. Dodatečné odkrytí prací nebo konstrukcí na žádost investora se provádí na jeho náklad.

§ 17.

Odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, pro které platí toto zákonné opatření, se řídí ustanoveními vládního nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

Část šestá.

Odpovědnost za vady.

§ 18.

Dodavatel odpovídá za vady stavby nebo její ucelené části převzaté investorem, které vznikly tím, že práce nebyly provedeny podle smlouvy, zejména podle projektové a rozpočtové dokumentace, anebo v odpovídající kvalitě. Nároky z vad, které mohly být zjištěny při odevzdání a převzetí, může investor uplatnit jen tehdy, jestliže je uvedl v zápisu o odevzdání a převzetí. Nároky z vad, které nemohly být zjištěny při odevzdání a převzetí, může uplatnit jen tehdy, jestliže včas sestavil protokol o vadách (§§ 20 a 22) a nároky z vad v něm uvedl.

§ 19.

(1) Brání-li vada řádnému provozu (užívání) předpokládanému smlouvou a projektem, je investor povinen požadovat její odstranění. Dodavatel je povinen provést stavební a montážní práce nebo dodávky spojené s odstraněním vady na svůj náklad, přednostně a ve lhůtě stanovené v protokolu o vadách.

(2) Jestliže vada nebrání řádnému provozu (užívání) a nelze ji dodatečně odstranit bez neúměrných nákladů, není investor povinen trvat na jejím odstranění; netrvá-li investor na odstranění vady, musí požadovat přiměřenou srážku z ceny stavby nebo její ucelené části. Pokud nejde o srážku, jejíž výše má být stanovena v zápisu o odevzdání a převzetí, musí být výše srážky stanovena v protokolu o vadách (§ 20). Trvá-li investor na odstranění takové vady, platí ustanovení odstavce 1 věty druhé obdobně.

§ 20.

(1) Zjistí-li investor vady, které do odevzdání a převzetí nemohly být zjištěny, je povinen sestavit protokol o vadách.

(2) Nestanoví-li předpisy závazné pro obě strany něco jiného, je investor povinen vyzvat nejméně 3 dny předem dodavatele k účasti na sestavení protokolu o vadách.

(3) Protokol o vadách obsahuje zejména:

a) dobu a místo sestavení protokolu,

b) jména a funkce osob, které se účastnily sestavení protokolu,

c) označení stavby (objektu), a je-li stavba rozdělena na ucelené části též označení ucelené části, na níž byly zjištěny vady,

d) datum zjištění vad a jména osob, které je zjistily,

e) popis vad a pokud možno uvedení jejich technických příčin,

f) opatření a lhůty k odstranění vad, po případě dohodu o srážkách z ceny,

g) podpisy zástupců investora, dodavatele a ostatních osob, které se účastnily sestavení protokolu.

(4) Nedojde-li k dohodě o opatření nebo o lhůtách k odstranění vad anebo o výši srážky z ceny, musí protokol o vadách obsahovat stanovisko investora i dodavatele. Investor je povinen podat nejpozději do 60 dnů od podepsání protokolu o vadách žádost o arbitrážní rozhodnutí, jinak jeho nárok zaniká.

§ 21.

(1) Nedostaví-li se zástupce dodavatele v den určený ve výzvě investora, sestaví investor protokol o vadách za účasti odborníka z oboru prací, jichž se týkají vady. Jako odborník nesmí být přibrán zaměstnanec investora. Náklad na přizvání a účast odborníka při sestavení protokolu o vadách nese dodavatel. Investor je povinen zaslat dodavateli protokol o vadách do 5 dnů ode dne, kdy byl sestaven.

(2) Nesouhlasí-li dodavatel s opatřením nebo lhůtou k odstranění vady anebo s výší srážky z ceny, musí do 10 dnů ode dne, kdy obdržel protokol o vadách, sdělit investorovi své odchylné stanovisko s odůvodněním. Neučiní-li tak v této lhůtě, platí, že s obsahem protokolu o vadách souhlasí. Jinak platí přiměřeně ustanovení § 20 odst. 4 poslední věta.

§ 22.

(1) Nestanoví-li předpisy závazné pro obě strany něco jiného, musí investor sestavit protokol o vadách, které zjistí

u ohnivzdorných vyzdívek průmyslových pecí (na př. vysoké pece, martinské pece) nejpozději do 2 měsíců,

u ostatních pecí, sušáren, továrních komínů, ohnivzdorných vyzdívek, parních kotlů, montážních zařízení, zařízení průmyslových instalací a elektromontážních prací, vnitřních vodovodů, vnitřní kanalisace a kouřovodů nejpozději do 6 měsíců,

u ostatních prací nejpozději do 1 roku od podepsání zápisu o odevzdání a převzetí. Protokol je třeba sestavit do 10 dnů ode dne zjištění vad.

(2) Je-li dána záruka, musí být protokol o vadách sestaven do 10 dnů ode dne zjištění vady v záruční lhůtě nejpozději však 10. dne po jejím uplynutí.

(3) Nárok z odpovědnosti za vady zaniká, nebyl-li protokol sestaven nejpozději 10. dne po uplynutí lhůt stanovených pro zjištění vady.

§ 23.

Neodstraní-li dodavatel ve smluvených lhůtách zjištěné vady, je investor oprávněn vady odstranit nebo dát odstranit na náklad dodavatele. Ten, kdo vady odstranil, odpovídá jen za vady svých vlastních prací podle smlouvy, kterou uzavřel s investorem, jinak není odpovědnost dodavatele dotčena.

§ 24.

Ustanovení části šesté platí přiměřeně i o vadách provedených oprav.

Část sedmá.

Náhrada škody.

§ 25.

(1) Strana, která porušením závazku ze stavební smlouvy poškodí jiného, je povinna škodu nahradit, pokud nedokáže, že škodu nezavinila. Nároky ze škod, které mohly být zjištěny při odevzdání a převzetí, může strana uplatnit jen tehdy, jestliže je uvedla v zápisu o odevzdání a převzetí. Škoda se hradí, jen pokud není kryta majetkovými sankcemi. Při stanovení výše náhrady škody se přihlíží i k tomu, zda poškozený učinil vše potřebné ke zmenšení nebo k odvrácení škody.

(2) Nárok na náhradu škody, která vzešla z vady, má investor proti dodavateli, i když již zanikl nárok z odpovědnosti za vady. Z důvodu náhrady škody nelze však požadovat odstranění vady, náklad na její odstranění nebo srážku z ceny.

Část osmá.

Majetkové sankce.

§ 26.

(1) Nedokončí-li dodavatel stavbu nebo její ucelenou část ve smluvené lhůtě, zaplatí investorovi penále ve výši 1 % z ceny této stavby nebo její ucelené části a trvá-li prodlení déle než 30 dní ještě další penále ve výši 1 % z této ceny. Na toto penále se započítávají částky zaplacené podle odstavce 2.

(2) Neprovede-li dodavatel roční objem prací smluvených na kalendářní rok, v němž stavba nemá být dokončena, zaplatí investorovi penále ve výši 1/2 % z ceny prací sjednané v roční smlouvě.

(3) Strany jsou povinny sjednat majetkové sankce za nedodržení lhůt stanovených v roční smlouvě podle § 6 odst. 1 písm. e).

(4) Dokončí-li dodavatel stavbu nebo její ucelenou část ve smluvené lhůtě, vrací mu investor penále za tuto stavbu nebo její ucelenou část, zaplacené podle odstavce 2; nevrací se penále do výše škody, která investorovi vznikla následkem zpoždění dodavatele (§ 25 odst. 1).

(5) Je-li dodavatel v prodlení následkem okolností vzniklých u investora, nevčítá se pro účely majetkových sankcí doba, po kterou byl investor v prodlení, do smluvené lhůty pro dokončení stavby nebo její ucelené části. Opozdí-li se dodavatel s dokončením stavby nebo její ucelené části nejvýše o tuto dobu, vrací mu investor penále, které dodavatel podle odstavce 2 dříve zaplatil.

(6) Neodstraní-li dodavatel ve stanovených lhůtách drobné nedodělky a vady uvedené v zápisu o odevzdání a převzetí nebo vady uvedené v protokolu o vadách, zaplatí investorovi za každý den prodlení až do doby, kdy budou dodavatelem nebo investorem odstraněny (§ 23) denní penále ve výši 2000 Kčs, nejdéle však za 90 dní.

§ 27.

(1) Neodevzdá-li investor dodavateli ve stanovených nebo smluvených lhůtách předepsanou projektovou nebo rozpočtovou dokumentaci, zaplatí dodavateli penále ve výši 1 % z ceny prací sjednané v roční smlouvě, a trvá-li prodlení déle než 30 dní, ještě další penále ve výši 1 % z této ceny. Bylo-li pro odevzdání dokumentace sjednáno více lhůt, platí se penále pouze při prvním prodlení.

(2) Strany jsou povinny sjednat majetkové sankce za nedodržení lhůt stanovených v roční smlouvě podle § 6 odst. 1 písm. h).

§ 28.

(1) Jestliže dodavatel písemně neoznámí investorovi nejpozději 15 dní před skončením stavebních a montážních prací, kdy bude stavba nebo její část připravena k odevzdání, nebo nepřipraví ke dni zahájení přejímacího řízení nezbytnou dokumentaci (§ 5 odst. 4 vl. nař. č. 8/1956 Sb.), je povinen zaplatit investorovi pokutu 500 Kčs za každý den prodlení, nejdéle však za 30 dní.

(2) Stejnou pokutu zaplatí investor dodavateli, jestliže nezahájí přejímací řízení v dohodnutý den nebo je neskončí ve stanovené nebo dohodnuté lhůtě, nepřizve generálního projektanta, dodavatele hlavních zařízení a jiné orgány, jejichž účast je předepsána platnými předpisy nebo jinak nutná k řádnému provedení přejímacího řízení, nepřipraví svoje doklady o přejímané stavbě nebo její ucelené části, neopatří energii, palivo, suroviny a ostatní provozní hmoty nezbytné k provedení komplexního vyzkoušení, nezajistí měřící a kontrolní přístroje pro pozorování a měření činnosti zařízení nebo nezajistí nutný počet kvalifikovaných pracovníků k obsluze zkoušeného zařízení.

(3) Pokuta podle odstavců 1 a 2 se platí jen jednou, i když došlo k porušení více povinností.

§ 29.

Nárok na majetkové sankce, po případě na plnou výši majetkových sankcí nemá strana, která sama zcela nebo zčásti způsobila nemožnost splnění závazku nebo jiné povinnosti.

§ 30.

Prominutí, snížení nebo započtení majetkových sankcí mezi stranami je neplatné.

§ 31.

Zaplacením majetkových sankcí se strana nezbavuje povinnosti splnit smlouvu.

§ 32.

Jestliže strana opětovně, ať vůči téže či vůči jiné straně porušuje závazky, může jí arbitrážní orgán majetkové sankce zvýšit; při tom přihlíží zejména k významu prací, povaze jednotlivých povinností a stupni jejich nesplnění. Snížit majetkové sankce může arbitrážní orgán jen ve zcela výjimečných případech.

Část devátá.

Lhůty pro uplatnění nároků.

§ 33.

(1) Nároky z hospodářských stavebních smluv zanikají, nejsou-li uplatněny do jednoho a půl roku ode dne vzniku nároku. Nároky na majetkové sankce zanikají, nejsou-li uplatněny do 6 měsíců ode dne vzniku nároku.

(2) Došlo-li k dohodě o odstranění vad, zaniká nárok na jejich odstranění, není-li uplatněn do 60 dnů po uplynutí lhůt stanovených v zápisu o odevzdání a převzetí nebo v protokolu o vadách; nedošlo-li k dohodě, zaniká nárok na odstranění vad, není-li uplatněn do 60 dnů od podepsání zápisu o odevzdání a převzetí nebo protokolu o vadách.

(3) Nárok na srážku z ceny zaniká, není-li uplatněn do 60 dnů od podepsání zápisu o odevzdání a převzetí nebo protokolu o vadách.

(4) Nárok na úhradu nákladů na odstranění vady zaniká, není-li uplatněn do 6 měsíců ode dne, kdy byla vada odstraněna.

(5) Nárok na náhradu škody zaniká, není-li uplatněn do jednoho a půl roku. Tato lhůta počíná:

a) u škod uvedených v zápisu o odevzdání a převzetí od podepsání tohoto zápisu,

b) u škod vzešlých z vady, která mohla být zjištěna při odevzdání a převzetí, od podepsání zápisu o odevzdání a převzetí, u škod vzešlých z ostatních vad od podepsání protokolu o vadách, a nebyl-li protokol o vadách sestaven, uplynutím lhůt stanovených pro zjištění vady (§ 22),

c) u ostatních škod ode dne, kdy mohla být zjištěna výše škody.

(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 platí přiměřeně také o nárocích z odpovědnosti za vady provedených oprav (§ 24) a o nárocích na náhradu škod vzešlých z těchto vad.

Část desátá.

Ustanovení zmocňovací, přechodná a závěrečná.

§ 34.

(1) Předpisy k provedení tohoto zákonného opatření vydá hlavní arbitr republiky Československé. Těmito předpisy může zejména stanovit potřebné odchylky pro stavby nezahrnuté do státního plánu investiční výstavby, pro generální opravy a pro další práce nebo výkony týkající se investiční výstavby (§ 2 odst. 2), upravit majetkové sankce odchylně, než jak je uvedeno v §§ 26 až 29 a stanovit majetkové sankce na nesplnění dalších povinností stanovených tímto zákonným opatřením nebo předpisy vydanými na jeho podkladě.

(2) Hlavní arbitr republiky Československé vydá v dohodě se zúčastněnými ministry předpisy upravující smluvní zabezpečování prací poddodavatelů stavebních a montážních prací a přímých dodavatelů stavebních a montážních prací investorům, není-li generální dodavatel stavebních a montážních prací. Může při tom stanovit úpravu odchylnou od ustanovení § 4 a upravit též poddodavatelské vztahy při dodávkách a odběru montáží určených pro vývozní dodávky.

(3) Hlavní arbitr republiky Československé vydá v dohodě se státním úřadem plánovacím, Státním výborem pro výstavbu, ministerstvem financí a ostatními zúčastněnými ministerstvy předpisy o postupu a nákladech spojených s odstraněním škod, které vznikly náhodnými nebo jinými nepředvídanými okolnostmi na stavbách před jejich odevzdáním a převzetím.

(4) Příslušná dodavatelská ministerstva v dohodě s ministerstvy odběratelskými vydají základní podmínky dodávky, jimiž v mezích ustanovení tohoto zákonného opatření a prováděcích předpisů upraví podrobnosti společné dodavatelům a investorům.

§ 35.

(1) Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonnému opatření; zejména se zrušuje vyhláška státního úřadu plánovacího č. 95/1953 Ú. l., o hospodářských dodavatelských stavebních smlouvách. Pro smlouvy podle tohoto zákonného opatření pozbývá účinnosti ustanovení § 43 vládního nařízení č. 33/1955 Sb., o hospodářských smlouvách.

(2) Stanoví-li dosavadní předpisy u nároků uvedených v § 33 odst. 2 až 4 delší lhůty pro jejich zánik, zanikají nároky, u nichž začaly tyto lhůty běžet před účinností tohoto zákonného opatření, jejich uplynutím, nejpozději však uplynutím lhůt stanovených v § 33 odst. 2 až 4, počítaných ode dne účinnosti tohoto zákonného opatření.

§ 36.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou je všichni členové vlády.

 

Důvodová zpráva.

Obecná část.

Hospodářsko organisační funkce socialistického státu má osobitý význam v oblasti investiční výstavby. Investiční výstavba vytváří nová zařízení pro výrobu a nová zařízení pro uspokojování potřeb a zlepšování služeb společnosti. Obsahem činnosti v investiční výstavbě je tvorba investic. Výsledkem této činnosti jsou nové základní prostředky. Investiční výstavba je tedy jednou z nejdůležitějších forem, pomocí které se uskutečňuje rozšířená socialistická reprodukce. Umožňuje nepřetržitý růst a zdokonalování socialistické výroby a zavádí do výroby nejpokrokovější techniku.

Státním plánem investiční výstavby je určována, rozšířená reprodukce základních fondů a tím i vývoj materiálně technické základny národního hospodářství. Socialistická společnost plánovitě rozděluje národní důchod do fondu spotřeby a do fondu akumulace. Z fondu akumulace se rozšiřují výrobní i nevýrobní fondy a fondy reserv. Investiční výstavba se tak uskutečňuje jednak z výrobních a nevýrobních fondů akumulace jednak z amortisačních odpisů, t. j. z té části národního důchodu, která je určena pro reprodukci spotřebované části základních fondů.

Uskutečnění investiční výstavby vyžaduje provedení velkého počtu investičních prací a dodávek a jen kompletní plnění všech potřebných prací a dodávek může vytvořit novou investici. Podstatnou část investic pro celé naše hospodářství uskutečňuje stavebnictví. O jeho významu svědčí velký podíl nákladů na provedení stavebních prací (stavebních nákladů) v celkových investičních nákladech.

Vztahy, ve které vcházejí organisace socialistického sektoru při provádění investiční výstavby, jsou právně upravovány hospodářskými smlouvami. Tyto smlouvy zabezpečují celý složitý systém vztahů mezi všemi dodavateli a odběrateli. Hospodářské smlouvy o dodávce a odběru. výrobků se uplatňují hlavně v oblasti materiálně technického zásobování. Uvádějí v soulad dodávky technologických zařízení se stavebními a montážními pracemi a komplexně zabezpečují materiály, stroje a zařízení při výstavbě. O vztazích investora a generálního dodavatele a o vztazích generálního dodavatele a jeho poddodavatelů se uzavírají hospodářské dodavatelské smlouvy stavební, po případě hospodářské smlouvy montážní.

Hospodářské dodavatelské stavební smlouvy jsou upraveny vyhláškou státního úřadu plánovacího č. 95/1953 Ú. l., o hospodářských dodavatelských stavebních smlouvách a vyhláškou ministerstva stavebnictví č. 27/1955 Ú. l., o základních podmínkách dodávek stavebně montážních prací. Montážní smlouvy jsou upraveny vyhláškami č. 194/1953 Ú. l., o podrobných podmínkách pro dodávky a odběr montáží technologických zařízení a č. 212/1953 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o uzavírání, obsahu a plnění hospodářských smluv o montáži ocelových konstrukcí.

Od vydání všech těchto vyhlášek došlo k více závažným změnám. Bylo nově upraveno financování a kontrola investiční výstavby (vládní vyhláška č. 224/1955 Ú. l. a směrnice ministra financí č. 225-228/1955 Ú. l.) i fakturování a placení stavebně montážních a geologicko průzkumných prací, dodávek strojů a zařízení, jakož i generálních oprav (vyhláška ministra financí č. 241/1955 Ú. l.). Nové předpisy byly vydány i o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání) (vl. nař. č. 8/1956 Sb.). Byl vydán i nový předpis o dokumentaci investiční výstavby (zákonné opatření č. 44/1956 Sb.). Nově byly konečně upraveny i hospodářské smlouvy o dodávce a odběru výrobků (vl. nař. č. 33/1955 Sb.). Na stavby dopadá § 43 tohoto nového předpisu, že jeho ustanovení platí přiměřeně i pro smlouvy o pracích nebo výkonech, pokud tyto smlouvy nejsou upraveny zvláštními předpisy.

Všechny tyto změny mají za následek, že úprava hospodářských stavebních smluv zastarala a že se stále intensivněji pociťuje potřeba, aby i předpisy o hospodářských smlouvách stavebních byly upraveny nově. Je třeba uvést tyto předpisy v soulad se všemi novými úpravami. Provedené úpravy mají však i ten důsledek, že možnosti nové úpravy hospodářských stavebních smluv značně omezují a v různých otázkách jim prejudikují. Tak na příklad vládní nařízení č. 8/1956 Sb. neupravuje jen postup při odevzdávání a převzetí dokončených staveb nebo jejich částí, nýbrž má i četná ustanovení o odpovědnosti za vady a o způsobu a lhůtách pro jejich uplatňování.

Předkládaná osnova uvádí úpravu hospodářských stavebních smluv v soulad se všemi novými předpisy. Přibližuje se co nejvíce nové sovětské směrnici o dodavatelských smlouvách o výstavbě, schválené usnesením Rady ministrů SSSR z 19. srpna 1955, č. 1552. Navrhovaná úprava přihlíží k thesím Ústředního výboru KSČ z 13. října 1955 o úkolech v oblasti investiční výstavby, k usnesením celostátní konference KSČ, týkajícím se systému hospodářských smluv a vychází ze základní tendence, zajišťovat a napomáhat plnění plánu uvádění nových základních fondů a kapacit do provozu.

Zvláštní část.

K § 1.

Ustanovení § 1 informuje o účelu nového předpisu, jímž je úprava hospodářských stavebních smluv. Obratu "smluvní zabezpečování stavebních a montážních prací" je tu užito v souladu s charakteristikou hospodářských smluv, obsaženou v § 212 obč. zák. Zdůrazňuje se tím občanskoprávní povaha hospodářských stavebních smluv a to, že — pokud není stanoveno jinak — také právní poměry vzniklé z hospodářských stavebních smluv se řídí občanským zákoníkem.

Vedle informativní funkce má ustanovení § 1 ještě další funkci. Obsahuje tři znaky, jimiž je vymezen rozsah účinnosti osnovy. Osnova upravuje hospodářské smlouvy: 1. o stavebních a montážních pracích, 2. prováděných dodavatelským způsobem, 3. jejichž investory jsou organisace socialistického sektoru, s výjimkou jednotných zemědělských družstev.

K č. 1. Osnova se vztahuje na stavební a montážní práce, upravuje tedy stavební smlouvy a montážní smlouvy. Hospodářské smlouvy o dodávkách technologických zařízení zůstávají upraveny vládním nařízením č. 33/1955 Sb. o hospodářských smlouvách, a příslušnými základními podmínkami dodávky.

Osnova upravuje přímo jen vztahy mezi investorem a generálním dodavatelem stavebních a montážních prací, po případě vztahy mezi investorem a jeho přímými dodavateli stavebních prací a montážních prací. Poddodavatelské vztahy a vztahy přímých dodavatelů stavebních prací a montážních prací investorů bude třeba podrobněji upravit v četných detailech. Tyto vztahy podléhají také častým změnám. Do osnovy nemohla být proto pojata přímo tato podrobná úprava sama, nýbrž jen zmocnění pro hlavního arbitra republiky Československé k vydání takové úpravy pružnější formou vyhlášky (§ 34 odst. 2).

K č. 2. Osnova se vztahuje jen na stavební a montážní práce prováděné dodavatelským způsobem. Při dodavatelském způsobu provádění stavebních a montážních prací provádí výstavbu dodavatelské organisace. U stavby uskutečňované ve vlastní režii investora (hospodářským způsobem) buduje stavbu přímý investor vlastními zaměstnanci a nezadává ji dodavatelské organisaci.

K č. 3. Třetí podmínkou, za které se na stavební a montážní práce prováděné dodavatelským způsobem, vztahují ustanovení osnovy, je právní kvalifikace investora. Jen organisace socialistického sektoru, s výjimkou jednotných zemědělských družstev, jako investoři uzavírají hospodářské smlouvy podle osnovy. Nejde jen o organisace státního socialistického sektoru. Jsou-li splněny ostatní podmínky, vztahuje se osnova na příklad i na stavby, jejichž investory jsou Ústřední svaz výrobních družstev, Ústřední svaz spotřebních družstev, Ústřední rada odborů a jiné masové organisace. Jednotná zemědělská družstva jsou z dosahu osnovy vyňata ze stejných důvodů, pro které podle § 2 odst. 2 vl. nař. č. 33/1955 Sb. neuzavírají ani hospodářské smlouvy o dodávce a odběru výrobků.

K § 2.

V rozsahu účinnosti osnovy vymezeném v § 1, jsou-li tedy dány všechny tři znaky vytčené v § 2, platí podrobnější ustanovení § 2.

Podle prvého odstavce se osnova vztahuje na stavby zahrnuté do státního plánu investiční výstavby. Dokumentem o tom, že stavba je zahrnuta do státního plánu investiční výstavby, je podle směrnice ministra financí č. 225/1955 Ú. l., o financování a kontrole investiční výstavby Investiční bankou "Výpis z plánu investičních prací a dodávek na běžný rok" (I B 1).

Podle druhého odstavce osnova platí přiměřeně pro stavby nezahrnuté do státního plánu investiční výstavby, pro generální opravy a pro další práce nebo výkony, týkající se investiční výstavby.

U staveb nezahrnutých do státního plánu investiční stavby to budou jednak stavby zahrnuté do jiných plánů, než je státní plán investiční výstavby, jako na příklad stavby prováděné z prostředků plánu technického rozvoje nebo stavby zařazené do plánu investiční výstavby družstev. Dále to budou stavby neplánované, na příklad stavby prováděné z prostředků ředitelských fondů, z podílů na nadplánovaném zisku, z úvěrů na racionalisační opatření, stavby prováděné v akcích zvelebení a úpravy vzhledu měst a v jiných podobných akcích.

Generální opravou se odstraňují účinky opotřebování nebo poškození základních fondů (strojů a zařízení, budov a staveb) a v souladu s nejpokrokovější technikou se obnovují a pokud možno se zvyšuje výkonnost a jiné technické vlastnosti, provozní kvalita a užitkovost těchto fondů. Generální opravy se zahrnují do plánu generálních oprav a financují podle směrnice ministra financí č. 236/1956 Ú. l., o financování a bankovní kontrole generálních oprav.

Další práce nebo výkony, týkající se investiční výstavby jsou z části i geologicko průzkumné a vrtací práce, zahrnuté do plánu geologicko průzkumných a vrtacích prací.

O stavbách nezahrnutých do státního plánu investiční výstavby, o generálních opravách, o geologicko průzkumných a vrtacích pracích a o dalších pracích nebo výkonech, týkajících se investiční výstavby se tedy budou uzavírat také hospodářské stavební, po případě hospodářské montážní smlouvy. Ustanovení zákonného opatření budou však o nich platit jen přiměřeně. Protože tyto smlouvy bude po případě nutno v některých otázkách upravit odchylně, zmocňuje § 34 odst. 1 hlavního arbitra republiky Československé, aby v prováděcích předpisech pro ně stanovil takové potřebné odchylky.

Pro všechny hospodářské smlouvy podle tohoto zákonného opatření, tedy jak pro smlouvy podle odstavce 1 tak pro smlouvy podle odstavce 2 § 2, pozbývá podle § 35 odst. 1 osnovy účinnosti ustanovení § 43 vládního nařízení č. 33/1955 Sb., o hospodářských smlouvách. Pro hospodářské smlouvy podle osnovy nebudou již platit ustanovení předpisů o smlouvách o dodávce a odběru výrobků. Uvedené ustanovení zůstává ovšem osnovou nedotčeno, pokud jde o smlouvy o pracích nebo výkonech, které se netýkají staveb ani montáží, neupravené zvláštními předpisy.

Hospodářské smlouvy podle osnovy se řídí právními předpisy v tomto pořadí: v prvé řadě o nich platí ustanovení osnovy a prováděcích předpisů, které podle § 34 odst. 1 vydá hlavní arbitr republiky Československé. Podrobnosti společné dodavatelům a investorům budou upraveny v základních podmínkách dodávky, které vydají příslušná dodavatelská ministerstva, hlavně ovšem ministerstvo stavebnictví v dohodě s ministerstvy investorskými (§ 34 odst. 4). Nebude-li v žádném z těchto předpisů ustanovení o některé otázce, platí o ní občanský zákoník (§ 212 odst. 2).

K § 3.

V druhé části osnovy jsou seskupena základní ustanovení o hospodářských stavebních smlouvách. Oprava tu navazuje na zákonné opatření o dokumentaci investiční výstavby (č. 44/1956 Sb.).

Jednou z hlavních zásad zákonného opatření o dokumentaci investiční výstavby je, že projektovou přípravu člení zásadně na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekty. Třístupňová a jednostupňová dokumentace je výjimečná. Toto rozdělení dokumentace vychází z dvojího účelu a dvojí funkce projektové přípravy. Projektová příprava je jednak dokumentem pro posouzení a schválení navrhovaného řešení jako celku, jednak dokumentem pro vlastní provádění stavby. Na tyto dvě funkce účelně navazuje i dosavadní dvojice hospodářských stavebních smluv, generálních a ročních.

Podkladem pro uzavírání obou těchto smluv je podle odstavce 1 schválený úvodní projekt a rozpočet k němu. Plní se tím direktiva vyslovená na zasedání plena ÚV KSČ v říjnu 1955, aby generální smlouvy byly uzavírány již na úvodní projekt.

Obsah a rozsah úvodního projektu podle prováděcích předpisů, které vydá Státní výbor pro výstavbu bude takový, aby při maximální stručnosti a jednoduchosti splňoval úkoly kladené na úvodní projekt s ohledem na to, že projektová příprava je dvoustupňová.

Funkce generální smlouvy spočívá v zajíšťování organisace přípravy a provádění celé stavby, která má být provedena v době delší, než kalendářní rok a úvodní projekt v nové úpravě, dává generální smlouvě všechny nutné předpoklady k tomu, aby tuto funkci mohla plnit.

Podle § 7 zákonného opatření č. 44/1956 Sb. se u jednoduchých staveb a objektů projektová a rozpočtová dokumentace vypracovává v jednom stupni za podmínek stanovených prováděcími předpisy. V jednom stupni bude projektová a rozpočtová dokumentace zpracovávána na příklad u objektů, pro které jsou k disposici typové podklady nebo opakované hospodárné projekty, u jednoduchých pozemních objektů nevýrobních nebo jednoduchých výrobních objektů se známou technologií a standardním strojním zařízením, u drobných rekonstrukcí a pod. Jednostupňová projektová a rozpočtová dokumentace bude zpracovávána v obdobné skladbě jako úvodní projekt, ale s obsahem jako prováděcí projekt. Vzhledem k tomu se v prvém odstavci § 3 stanoví, že při jednostupňové dokumentaci se stavební smlouvy uzavírají na podkladě této dokumentace.

Podle odstavce 2 § 3 se generální smlouva uzavírá na celý objem prací, které mají být provedeny v různých po sobě jdoucích kalendářních letech. Generální stavební smlouva pokrývá tedy celý objem prací stavby.

Lhůty, ve kterých jsou investoři povinni odevzdávat schválené úvodní projekty stavebně montážním organisacím, jsou zatím stanoveny ve směrnicích Státního výboru pro výstavbu č. 59/1956 Ú. l., o lhůtách pro odevzdání dokumentace stavebně montážním organisacím a o některých dalších podmínkách pro plánování, financování a provádění investiční výstavby.

Soustava hospodářských smluv podle osnovy zůstává zásadně stupňovitá. Druhým stupněm je roční smlouva, která má funkci prováděcí. Obě smlouvy však představují jen stupňovitou úpravu téhož jednotného právního vztahu mezi investorem a generálním dodavatelem. Roční smlouva se uzavírá o té části prací obsažených v generální smlouvě, které mají být provedeny v příslušném ročním plánovacím období. Objem těchto prací je stanoven ve schváleném investičním plánu.

Limitem pro financování stavby je rozpočet k úvodnímu projektu.

Odbytovou cenu určují rozpočty k prováděcím projektům, pokud již nebyla stanovena v rozpočtu k úvodnímu projektu.

Podle nových předpisů o projektové a rozpočtové dokumentaci investic se někdy mohou stavebním a montážním organisacím odevzdávat prováděcí projekty i na jednotlivé části objektu. V těchto případech se sestavuje rozpočet k prováděcímu projektu té které části a u rozpočtu k poslední části objektu se uvede rekapitulace rozpočtových částek všech předchozích částí objektu.

Vypracovává-li se výjimečně technický projekt na celý objekt, sestavuje se rozpočet s odbytovou cenou k technickému projektu. Tento rozpočet je pak závazný pro financování a v takovém případě se již nesestavuje rozpočet k prováděcímu projektu.

Jednostupňová dokumentace obsahuje vždy rozpočet s odbytovou cenou podle normálové kalkulace II. stupně, který je závazný pro financování.

Vzhledem ke všem těmto možným eventualitám projektové a rozpočtové dokumentace stanoví odstavec 1 § 3, že se na podkladě schváleného úvodního projektu a rozpočtu k němu uzavírá roční smlouva a odstavec 4 § 3, že se roční smlouva uzavřená na objemy prací uvedené pro stavbu ve schváleném investičním plánu, podle potřeby zpřesňuje v dodatku ke smlouvě při odevzdávání projektu s rozpočtem určujícím odbytovou cenu. V dodatku ke smlouvě se uvedou ceny podle sazeb rozpočtu určujícího odbytovou cenu, a je-li třeba, též zpřesněný objem prací.

Má-li se stavba v témže kalendářním roce začít i skončit, uzavírá se jen roční smlouva (§ 3 odst. 3), která ovšem musí upravit i ty otázky, které jsou při existenci generální smlouvy upraveny ve smlouvě generální (§ 6 odst. 2).

Přípravné práce, t. j. práce spojené s přípravou a zařízením staveniště, na př. bourání budov, kácení lesa a pod. se mohou do uzavření roční smlouvy provádět podle zvláštní smlouvy o přípravných pracích. Investor zpravidla zadá i přípravné práce budoucímu dodavateli.

Formy generálních a ročních stavebních smluv a způsob jejich uzavírání navazují na dnešní stav metod plánování investiční výstavby, sestavování projektové a rozpočtové dokumentace a financování, kontrolu a fakturování investičních prací. I dnes se však již vyskytl požadavek, aby byly upraveny krátkodobé, po případě jednorázové smlouvy, které se v některých odvětvích úspěšně používají. Kromě toho metody plánování investiční výstavby, sestavování dokumentace investiční výstavby, její financování a kontrola podléhají poměrně častým změnám, nutným při stálém zdokonalování organisace našeho plánovaného hospodářství. Podstatnější změny v těchto otázkách by mohly vyvolat i potřebu pronikavější změny buď v obsahu generálních a ročních smluv nebo i změny forem hospodářských stavebních smluv vůbec. Aby nebylo třeba v takovém případě měnit zákonné opatření, dává se v 6. odstavci hlavnímu arbitru republiky Československé zmocnění k provedení potřebných úprav.

K § 4.

V úpravě zadávání stavebních a montážních prací se osnova snaží vyhovět potřebám, které tlumočily jednotlivé investorské resorty. Poněvadž tyto potřeby nejsou stejné v oboru působnosti všech resortů, umožňuje osnova tyto alternativy zadávání stavebních a montážních prací na jedné stavbě:

1. generálnímu dodavateli stavebních a montážních prací,

2. všechny stavební práce jednomu dodavateli stavebních prací a všechny montážní práce dodavateli montážních prací, při čemž tímto dodavatelem montážních prací může být buď dodavatel technologických zařízení nebo montážní organisace.

O tom, které z těchto eventualit v konkrétním případě použít, bude investor rozhodovat zejména ve shodě s plánem a projektovou a rozpočtovou dokumentací.

Osnova vymezuje povinnosti generálního dodavatele stavebních a montážních prací výpočtem jeho typických funkcí: zajišťovat, řídit, koordinovat a investorovi dodávat všechny zadané práce. Zároveň se v osnově stanoví odpovědnost generálního dodavatele vůči investorovi za všechny tyto práce, ať je generální dodavatel provedl sám nebo prostřednictvím subdodavatelů.

Zajišťovací a koordinační funkci generálního dodavatele nelze postrádat ani v případech, kde investor zvolil druhou eventualitu a zadal práce přímému dodavateli stavebních prací a přímému dodavateli montážních prací. Osnova stanoví, že investor, který použil této možnosti zadávání prací, vykonává sám zajišťovací a koordinační úkoly, které by jinak vykonával generální dodavatel. Stranám se však ponechává možnost jiné dohody.

K § 5.

Výpočet náležitostí generální a roční smlouvy zajišťuje, aby co největší počet generálních a ročních smluv měl obsah, který je nezbytně nutný s hlediska funkce těchto smluv. Individuální odchylky, které se budou u jednotlivých staveb vyskytovat, přijdou do zvláštních ujednání. Touto úpravou se působí k tomu, aby strany nezapomínaly zajišťovat si ve smlouvách obsah, který je nutný s hlediska potřeb stavby pro účelnou úpravu jejich vzájemných vztahů. Potřebnou volnost jim ponechává možnost zvláštního ujednání.

Z náležitostí generální smlouvy jsou zvláště významné lhůty započetí a dokončení stavby (objektů), a je-li stavba rozčleněna na ucelené části, lhůty započetí a dokončení ucelených částí. Tyto lhůty představují časový postup při provádění celé stavby, který se tím, že se stává obsahem generální stavební smlouvy, smluvně zajišťuje.

Další, pro plánovaný průběh investiční výstavby zásadně důležitou podmínkou je, aby stavebně montážní podnik dostával včas též prováděcí projekty (podle objektů nebo jejich částí s rozpočtem určujícím odbytovou cenu).

Proto jsou i lhůty k odevzdávání projektové a rozpočtové dokumentace investic stanoveny jako nezbytná součást obsahu generální smlouvy (písm. f).

K § 6.

Z náležitostí roční smlouvy jsou zvláště významné lhůty provádění prací. Při sledování cíle napomáhat a zajišťovat uvádění základních fondů a kapacit do provozu osnova nezakládá smluvní zajišťování ani kontrolu postupu na sledování toho, zda byly prostavěny určité peněžité částky. Stranám se ukládá povinnost smluvit lhůty, ve kterých má dodavatel během roku provést věcné objemy prací nezbytných pro provedení montáží technologického zařízení, po př. pro dodávky nebo práce uskutečňované investorem a lhůty, ve kterých má dodavatel provést věcné objemy jiných podobně důležitých prací. Tyto věcné objemy prací a lhůty pro jejich provedení musí navazovat na časový plán výstavby. Za nedodržení těchto lhůt musí být stanoveny majetkové sankce (§ 26 odst. 3).

Další stejně důležitou součástí roční smlouvy jsou lhůty, ve kterých investor odevzdá dodavateli staveniště, fondy, materiály, technologická zařízení a pod. Také na nedodržení těchto lhůt musí být stanoveny majetkové sankce (§ 27 odst. 2).

K § 7.

Ustanovení je obsahově shodné s § 17 vl. nař. č. 33/1955 Sb.

K § 8.

Ustanovení o způsobu uzavírání hospodářských stavebních smluv osnova, podobně jako vyhláška č. 95/1953 Ú. l., neobsahuje. Jde tu o otázky, které musí být každoročně nově upraveny. Pro rok 1957 platí na příklad vyhláška hlavního arbitra republiky Československé č. 178/1956 Ú. l., kterou se vydávají směrnice pro uzavírání hospodářských smluv na rok 1957. Ustanovení § 11 této vyhlášky podrobně upravuje i uzavírání hospodářských smluv stavebních.

V oblasti investiční výstavby se zavádí písemná forma i pro jiné právní úkony stran, než uzavírání, změnu a zrušování smluv. Zpravidla stačí zápis v deníku. Písemné formy je třeba vzhledem k dlouhé výrobní době, k velkým částkám, o které jde, k častým změnám na staveništi a k potřebě mít důkazní materiál pro případné neshody.

K § 9.

Jde o ustanovení obdobné § 6 vl. nař. č. 33/1955 Sb. Výslovně se stanoví, že změní-li se dodavatel (investor) v důsledku opatření nadřízeného orgánu, je nový dodavatel (investor) povinen převzít všechny podmínky původní smlouvy.

K § 10.

V třetí části osnovy jsou upraveny zásadní otázky materiálně technického zásobování stavby. Dodavatel je povinen obstarat materiál potřebný k provedení stavby. Toto pravidlo není bez výjimky.

Základní podmínky dodávky upravují podrobně celý tento komplex otázek. Stranám je uložena povinnost smluvit lhůty plnění a majetkové sankce za jejich nedodržení.

Investor je zpravidla povinen zabezpečit stavbu technologickými zařízeními, která vyžadují montáž. Zařízení musí být kompletní, způsobilá k provedení příslušné etapy montáže a musí být dodána na místech určených v přípravě organisace výstavby — zpravidla v montážním skladu — po případě na staveništi a ve lhůtách stanovených smlouvou (§ 6 odst. 1 písm. h); na nedodržení lhůty musí být stanovena majetková sankce (§ 27 odst. 2).

K § 11.

Ustanovení prvého odstavce je obdobné ustanovení dosavadního bodu 14 vyhlášky č. 95/1955 Ú. l., ustanovení druhého odstavce ustanovení odstavce 2 bodu 13 vyhlášky č. 95/1953 Ú. l. Užíváním budovy pro potřeby provádění prací by ovšem nebylo nastěhování zaměstnanců dodavatele do místností v budově.

K § 12.

Ustanovení se věcně shoduje s prvým odstavcem bodu 13 vyhlášky č. 95/1953 Ú. l.

K § 13.

Dodavatel stavebních a montážních prací zásadně neodpovídá za projektovou a rozpočtovou dokumentaci. Je povinen podle ní provádět práce. To však neznamená, že by neměl v tomto směru vůbec žádné povinnosti. Ustanovení § 13 upravuje postup stran v případech, kdy dodavatel při provádění prací zjistí, že se musí od projektové nebo rozpočtové dokumentace odchýlit.

Ustanovení druhého odstavce dávají obecná pravidla. Vztahují se i na odstavec 3 a 4. K odstavci 4 lze dodat, že v případě, že dodavatel nenavrhl řešení (odstavec 1) a investor nedal do 5 dnů potřebné pokyny, platí ustanovení poslední věty prvého odstavce.

K § 14.

Ustanovení o racionalisačních opatřeních je věcně shodné s dosavadním stavem podle bodu 26 vyhlášky č. 95/1953 Ú. l. s tím rozdílem, že se z mobilisačních důvodů místo jedné třetiny rozdílu přiznává dodavateli polovina rozdílu. Sovětský předpis mu ponechává celý rozdíl.

K § 15.

Je právem i povinností investora, aby sledoval a kontroloval provádění stavebních a montážních prací, jejich rozsah a kvalitu. Nesmí se ovšem při tom vměšovat do činnosti dodavatele, který musí mít volnost rozhodování, jakým způsobem chce co nejlépe a nejhospodárněji splnit smlouvu. Dozor investora také nezbavuje dodavatele odpovědnosti. Tuto dozorčí funkci investora a formy jejího výkonu upravují předpisy o technickém dozoru. Je to směrnice Státního výboru pro výstavbu č. 174/1956 Ú. l., o technickém dozoru investora a pokyny Státního výboru pro výstavbu pro technické dozorce investorů a pro postup při ustanovení technických dozorců.

K § 16.

Toto ustanovení je převzato z b. 18 vyhlášky č. 95/1953 Ú. l. Nová je poslední věta prvého odstavce. Jde v podstatě o zajištění důkazu. Náklad dodatečného odkrytí prací nebo konstrukcí podle poslední věty druhého odstavce se hradí z provozních prostředků. Z ustanovení tohoto paragrafu ovšem vyplývá, že dodavatel, který nepřizval investora k přezkoumání zakrývaných prací nebo konstrukcí, je povinen na přání investora odkrýt je na svůj náklad.

K § 17.

Úpravě odevzdání a převzetí staveb bylo prejudikováno vládním nařízením č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání). Druhá část tohoto vládního nařízení upravuje odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí. Je to látka, která systematicky patří do této osnovy, kterou však nelze ani upravovat nově ani doslovně opakovat v osnově. Nezbývá proto, než výslovnou citací celou úpravu recipovat.

Protože však druhá část vládního nařízení č. 8/1956 Sb. platí jen pro stavby zařazené do státního plánu investiční výstavby a tato osnova platí přiměřeně i pro stavby jiné (§ 2 odst. 2), rozšiřuje se rozsah účinnosti vládního nařízení č. 8/1956 Sb. i na tyto jiné stavby. Děje se tak dikcí "pro které platí toto zákonné opatření".

Odevzdání a převzetí je ve vl. nař. č. 8/1956 Sb. upraveno v podstatě takto:

Dokončené stavby nebo jejich ucelené části odevzdává dodavatel investorovi, který je přejímá. Schválená projektová a rozpočtová dokumentace a hospodářská smlouva stanoví v jakém pořadí, rozsahu a sestavě mohou být jednotlivé části staveb samostatně odevzdávány a přejímány a upravuje individuální vyzkoušení.

Účel odevzdání a převzetí se vymezuje tak, že při něm investor zjišťuje, zda dodavatel provedl všechny práce podle hospodářské smlouvy, podle schválené projektové a rozpočtové dokumentace, v souladu s platnými předpisy a v odpovídající jakosti.

Odevzdání a převzetí musí být připraveno. Proto je dodavatel povinen písemně oznámit investorovi nejpozději 15 dní před skončením stavebních a montážních prací, kdy bude stavba nebo její část připravena k odevzdání.

Na základě tohoto oznámení je investor povinen stanovit v dohodě s dodavatelem závazný den zahájení přejímacího řízení a pracovní program, pro postup prací při něm. Přejímací řízení musí být zahájeno pokud možno ihned, nejpozději však do 15 dnů ode dne dokončení stavby. Investor je povinen přizvat k přejímacímu řízení osoby a orgány stanovené v předpise a připravit veškeré svoje doklady. Dodavatel musí připravit dokumentaci, která je rovněž předepsána. Přejímací řízení musí být skončeno nejpozději do 60 dnů od dokončení prací. Strany se však mohou dohodnout na delší lhůtě.

Je upraveno také komplexní vyzkoušení, které je součástí řízení o odevzdání a převzetí. Investor je povinen opatřit k tomu energii, palivo, suroviny a ostatní provozní hmoty a podle potřeby zajistit i speciální měřící a kontrolní přístroje a poskytnout nutný počet kvalifikovaných pracovníků.

Odevzdání a převzetí se provádí souborně; práce provedené poddodavateli odevzdá dodavatel investorovi v rámci celkového souboru prací.

V § 8 jsou stanoveny podmínky převzetí. Investor je povinen převzít dokončenou stavbu nebo její ucelenou část, jestliže byla provedena podle dokumentace a podle smlouvy. Nesmí převzít nehotové, nekomplexní nebo jinak vadné stavby, pokud nejde o drobné nedodělky a vady nebo jiné nedostatky uvedené v odstavcích 3 a 4.

V těchto odstavcích se stanoví:

(3) Drobné nedodělky a vady, které nebrání řádnému užívání a provozu předpokládanému projektem, nejsou důvodem k odmítnutí převzetí. Tyto nedodělky nebo vady je dodavatel povinen odstranit na svůj náklad a ve lhůtě stanovené dohodou V zápisu o odevzdání a převzetí (§ 10).

(4) Investor může převzít stavbu nebo objekt, zjistí-li při přejímacím řízení jakostní nebo jiné nedostatky stavebních a montážních prací, které dodatečně nelze odstranit bez neúměrných nákladů, jen v tom případě, nebrání-li tyto nedostatky řádnému provozu (užívání). Je však povinen požadovat přiměřenou srážku z ceny prací. Výše srážky se stanoví v zápisu o odevzdání a převzetí (§ 10) dohodou mezi investorem a dodavatelem, a to s přihlédnutím k případným srážkám provedeným z tohoto důvodu při měsíčním nebo jiném přejímání dílčích prací.

V odstavci 5 je stanovena lhůta k uplatnění nároku:

Nedojde-li k dohodě podle ustanovení odstavců 3 a 4, musí zápis o odevzdání a převzetí obsahovat prohlášení o stanovisku investora i dodavatele a investor je povinen podat žádost o arbitrážní rozhodnutí nejpozději do 60 dnů od podepsání zápisu, jinak jeho nárok zaniká.

V § 10 je upraven zápis o odevzdání a převzetí. Z předepsaného obsahu jsou zvláště důležité body e) a f). V bodě e) se stanoví, že zápis musí obsahovat soupis zjištěných vad a nedodělků, opatření a lhůty k jejich odstranění. V bodě f) je stanoveno, že zápis musí obsahovat zhodnocení jakosti provedených prací, po případě též dohodu o srážkách z ceny za zjištěné jakostní nebo jiné nedostatky nebo prohlášení o stanovisku investora i dodavatele k výši požadované srážky (§ 8 odst. 4).

Velmi důležitý je, § 11. Stanoví se v něm:

(1) Odevzdáním a převzetím dokončené stavby nebo její ucelené části přechází péče a odpovědnost za ni na investora; investor a dodavatel mohou nadále uplatňovat navzájem jen nároky uvedené v zápisu (§ 10) a nároky z vad a škod, které nemohly být do odevzdání a převzetí zjištěny.

(2) Odevzdání a převzetí podle této části neopravňuje investora k uvedení převzatých objektů do trvalého provozu (užívání), dokud nebude vydáno povolení podle části čtvrté tohoto nařízení.

Osnova recipuje všechna tato ustanovení svým § 17, a jak uvedeno, rozšiřuje jejich účinnost na všechny stavby, které sama upravuje.

K § 18.

Poněvadž se nařízení č. 8/1956 Sb. neomezilo jen na úpravu postupu při odevzdávání a přejímání, nýbrž v ustanoveních §§ 8 a 11 upravuje i hmotně právní stránku vztahů mezi dodavatelem a investorem, prejudikovalo zároveň osnově i v úpravě odpovědnosti za vady, která také patří systematicky do osnovy, a která tam musí být obsažena.

Při znění § 11 vl. nař. č. 8/1956 Sb. zbývá prakticky úprava zjištění, vymezení a uplatnění odpovědnosti za vady, které nemohly být zjištěny do odevzdání a převzetí. Osnova vytyčuje — jak jí to systematicky náleží — odpovědnost za vady všechny, tedy i za vady zjištěné při odevzdání a převzetí, ale činí tak v souladu s konstrukcí vládního nařízení č. 8/1956 Sb., tedy aniž by jeho ustanovení novelisovala.

Především stanoví, za jaké vady dodavatel odpovídá. Jsou to vady stavby nebo její ucelené části převzaté investorem, které vznikly tím, že práce nebyly provedeny podle smlouvy, zejména podle projektové a rozpočtové dokumentace, anebo v odpovídající kvalitě.

Pokud jde o uplatnění nároků z vad, je třeba rozlišovat dvě skupiny vad. Prvou skupinou jsou vady, které mohly být zjištěny při odevzdání a převzetí. Nároky z těchto vad může investor uplatnit, jen jestliže je uvedl v zápisu o odevzdání a převzetí. To je úprava § 11 vládního nařízení č. 8/1956 Sb., která se tu jen beze změny přejímá.

Druhá skupina vad jsou vady, které nemohly být zjištěny při odevzdání a převzetí. To je skupina, která není v § 11 vl. nař. č. 8/1956 Sb. upravena. Úpravu postupu při zjištění a uplatňování vad této druhé skupiny dává osnova v §§ 20 až 22. Stanoví však již zde, že nároky z těchto vad může investor uplatnit jen tehdy, jestliže včas sestavil protokol o vadách a nároky z vad v něm uvedl.

K § 19.

V ustanoveních tohoto paragrafu se vymezují nároky investora proti dodavateli z jeho odpovědnosti za vady. Úprava navazuje na ustanovení § 8 vl. nař. č. 8/1956 Sb. a je míněna jako společná jak pro vady, které byly zjištěny při odevzdání a převzetí, tak pro vady, které při něm zjištěny být nemohly. Je obsahově shodná s ustanovením odstavců 3 a 4 § 8 vl. nař. č. 8/1956 Sb. Jinými slovy říká totéž, co je stanoveno v těchto odstavcích. Vychází při tom ovšem z výkladu, že ustanovení odstavce 4 § 8 se vztahuje i na "drobné nedodělky a vady" podle odstavce 3 tohoto paragrafu.

V odstavci 3 se totiž stanoví, že drobné nedodělky nebo vady, které nebrání řádnému užívání a provozu předpokládanému projektem, je dodavatel povinen odstranit na svůj náklad a ve lhůtě stanovené dohodou v zápisu o odevzdání a převzetí. V odstavci 4 se však stanoví, že investor může převzít stavbu, nebo objekt, zjistí-li při přejímacím řízení jakostní nebo jiné nedostatky stavebních a montážních prací, které dodatečně nelze odstranit bez neúměrných nákladů, jen v tom případě, nebrání-li tyto nedostatky řádnému provozu (užívání). Pojetí obou těchto odstavců, které je základem úpravy v § 19, vychází z toho, že povinnost dodavatele podle druhé věty odstavce 3, odstranit drobné nedodělky nebo vady, není absolutní, a že i o těchto drobných nedodělcích nebo vadách platí ustanovení odstavce 4.

Brání-li vada řádnému provozu, je investor povinen požadovat její odstranění a dodavatel je povinen odstranit vadu na svůj náklad přednostně a ve lhůtě stanovené v protokolu o vadách.

Nebrání-li vada řádnému provozu a nelze-li ji dodatečně odstranit bez neúměrných nákladů — ať je to drobný nedodělek nebo jiná vada — může investor také trvat na jejím odstranění. V takovém případě platí ustanovení odstavce 1 věty 2 obdobně. Rozhodne-li se investor netrvat na odstranění, musí požadovat přiměřenou srážku z ceny. Výše srážky musí být uvedena buď v zápisu o odevzdání a převzetí nebo v protokolu o vadách.

K § 20.

Postup při zjištění vad, které nemohly být zjištěny při odevzdání a převzetí a pro způsob jejich uplatňování musel být předepsán pokud možno stejný, jako u vad zjištěných při odevzdání a převzetí. Jako vhodný vzor tu byl věcně účelný způsob vládního nařízení č. 37/1953 Sb.

V prvém odstavci se stanoví povinnost sestavit protokol o vadách. Předpisům závazným pro obě strany se ponechává možnost úpravy lhůty. Stanoví se typický obsah protokolu. Těžiště tohoto obsahu je v písm. e) popis vad a pokud možno uvedení jejich technických příčin a v písm. f) opatření a lhůty k odstranění vad, po případě dohoda o srážkách z ceny. Nedojde-li k dohodě o těchto otázkách, postupuje se podle odstavce 4 stejně jako při vadách zjištěných při odevzdávání a převzetí (§ 8 odst. 5 vl. nař. č. 8/1956 Sb.). Ustanovením odstavce 4 je kryt i případ, kdy jsou strany různého mínění o tom, zda je tu vůbec vada, po případě o kvalifikaci takové vady. Při takové různosti v mínění stran nepochybně nedojde ani k dohodě o opatření a lhůtách k odstranění vad.

K § 21.

Podobná je úprava i v případě, když se dodavatel na výzvu nedostaví. Investor sepíše zápis sám za účasti nestranného odborníka a zašle opis dodavateli. Souhlas dodavatele se předpokládá, nesdělí-li odchylné stanovisko do 10 dnů. Sdělí-li je, musí investor do 60 dnů na arbitráž, jinak ztrácí nárok.

K § 22.

Lhůty, do kterých lze sestavit protokol o vadách, jsou převzaty ze sovětské úpravy. Lhůty začínají běžet od podepsání zápisu o odevzdání a převzetí, který je rozhodným dnem i pro přechod péče o investici a odpovědnost za ni.

Předpisy závazné pro obě strany (základní podmínky dodávky, technické normy a pod.) mohou stanovit pro zjištění vad delší nebo kratší lhůty, než jsou uvedeny v odstavci 1. Strany se také mohou dohodnout na záruce. Spory o záruky ve smlouvě bude rozhodovat arbitráž.

K § 23.

Toto ustanovení je opět společné pro obě skupiny vad. Možností, která je tu investorovi dána, nemá být oslabována povinnost dodavatele vady odstranit. Na porušení této jeho povinnosti je stanovena sankce v § 26 odst. 6.

K § 24.

Toto ustanovení prakticky zavádí postup upraveným šesté části osnovy i pro vady provedených oprav. Postup bude ovšem podle povahy věci jednodušší a bude upraven v prováděcích předpisech.

K § 25.

Právní domněnka, že strana, která porušením závazku ze stavební smlouvy poškodí jiného, škodu zavinila, pokud nedokáže opak, se stanoví podobně jako v § 39 vl. nař. č. 33/1955 Sb. I jinak platí zásady tohoto ustanovení. I v úpravě náhrady škody je však osnova determinována úpravou vl. nař. č. 8/1956 Sb. Odstavec 1 § 11 tohoto nařízení totiž stanoví, že odevzdáním a převzetím dokončené stavby nebo její ucelené části přechází péče a odpovědnost za ni na investora; investor a dodavatel mohou nadále uplatňovat navzájem jen nároky uvedené v zápisu (§ 10) a nároky z vad a škod, které nemohly být do odevzdání a převzetí zjištěny.

Podobně jako musila osnova vzít zřetel na toto ustanovení v úpravě odpovědnosti za vady (§ 19), musí k němu přihlížet i v ustanoveních o náhradě škody. Děje se tak ustanovením, že nároky ze škod, které mohly být zjištěny při odevzdání a převzetí, může strana uplatnit jen tehdy, jestliže je uvedla v zápisu o odevzdání a převzetí.

Druhý odstavec odpovídá danému právnímu stavu, ale zařazuje se do osnovy výslovně, protože byly v praxi pochybnosti.

K § 26.

Majetkovými sankcemi má být zajištěna každá povinnost stran, ale nelze očekávat, že sama hrozba sankcemi nebo jejich placení odstraní všechny obtíže. Majetkové sankce nelze chápat isolovaně a ke zvýšení jejich účinnosti je třeba dále dobudovat jejich signalisační funkci.

Osnova chce i ustanoveními o majetkových sankcích napomáhat plnění plánu uvedení základních fondů a kapacit do provozu. S tohoto hlediska klade důraz na to, aby dodavatel dokončil stavbu nebo její ucelenou část ve stanovené lhůtě. To je základní povinností dodavatele a na nesplnění této povinnosti stanoví penále, jehož základem je cena stavby nebo její ucelené části, nikoli tedy jen hodnota neprovedených prací. Sazba penále je 1 % z této ceny.

Narůstání penále za každý promeškaný den nemůže mít u stavebních a montážních prací takový mobilisační účinek jako u výrobků. U stavebních a montážních prací je přiměřenější delší lhůta pro další sankci. Osnova tu volí trvání prodlení delší než 30 dnů. Při takovém prodlení zaplatí dodavatel další penále. Jeho základem je opět cena stavby nebo ucelené části, která nebyla dokončena ve smluvené lhůtě. Vykonal-li dodavatel nějaké další práce během 30 dnů, ale nedokončil stavbu nebo její ucelenou část, nesplnil závazek, způsobil neplnění plánu uvedení základních fondů a kapacit do provozu a není důvodu, aby byl odměňován tím, že by se mu snížil základ pro výpočet penále. Sazba je opět 1 % z ceny stavby nebo její ucelené části. Tímto způsobem se podstatně zjednoduší penalisační administrativní agenda. Výše penále byla projednána s finančními místy. Odhaduje se, že věcně bude penalisační zatížení v průměru v podstatě stejné jako dosud.

U staveb, které mají být provedeny v různých po sobě jdoucích kalendářních letech, jsou s hlediska postupu výstavby důležité také roční objemy prací smluvené na jednotlivé kalendářní roky. Jsou to hodnotově vyjádřené věcné objemy prací. Osnova proto stanoví na jejich neprovedení rovněž majetkovou sankci. Vzhledem k tomu však, že se na penále podle prvého odstavce započítávají částky penále, zaplacené za neprovedení ročního objemu prací, stanoví se sazba tohoto penále jen na 1/2 % tak, aby i v posledním roce hrozilo dodavateli za nedokončení stavby nebo její ucelené části ještě penále dostatečně vysoké.

Penalisace, která by se omezila jen na sankci za neskončení stavby ve smluvené lhůtě a za neprovedení ročních, objemů prací, by se vzdávala mobilisačního tlaku na dodavatele v průběhu provádění prací během roku a přicházela by o signalisační momenty upozorňující na závady a překážky v průběhu stavby. Penále má být účinným prostředkem zajišťování koordinace a souhry různých dodávek, činností a pracovních procesů na stavbě. S tohoto hlediska také vycházejí některé mezilhůty, které je účelno zabezpečit majetkovými sankcemi. Nemusí a zpravidla ani nemohou to být lhůty zcela pravidelné (čtvrtletí, měsíc) a pod., poněvadž tyto mezilhůty jsou důsledkem technologických postupů. Technologická pravidla určují závazný sled prací, způsoby a termíny prací, složení pracovních čet, druh stavebních strojů, organisaci pracovišť a způsob materiálových dodávek. Každá stavba je individuální a technologie prací je stanovena za určitého předpokladu vybavení stavby strojním zařízením a za určitého předpokladu dodávek stavebních hmot, polotovarů, předem vyrobených dílců a pod.

Proto osnova stanoví, že strany jsou povinny sjednat majetkové sankce na nedodržení lhůt stanovených v roční smlouvě podle § 6 odst. 1 písm. e).

Užívá se označení "majetkové sankce", aby se ponechala stranám volnost podle druhu výstavby nebo podle individuálních poměrů sjednat buď pokutu, jejíž výši si sami stanoví podle zájmu na dodržení lhůty nebo penále narůstající po dnech, týdnech a pod. podle povahy práce, o kterou půjde. Stranám se ponechává volnost, aby si nejúčelnějším způsobem majetkové sankce zajistily kritická místa pracovního postupu celé výstavby. Praxe, zkušenost a směrnice nadřízených orgánů budou průběh usměrňovat. Tyto majetkové sankce nemusí být ve vztahu k ceně stavby, k ceně prací, o které jde a pod. a tyto sankce se nevracejí, ani když dodavatel dokončí stavbu ve smluvené lhůtě. Majetkové sankce za nedodržení mezilhůt jsou pobídkovým a signalisacním systémem pro pracovní postup při provádění stavby.

Jestliže dodavatel v důsledku hrozby penále nebo v důsledku jeho dopadu soustředil pracovní kapacitu na ohrožené partie a dohonil v dalším pracovním procesu zpoždění, které spočívá jen v tom, že neprovedl roční objem prací smluvených na kalendářní rok, je účelu sankce dosaženo. Proto, dokončí-li dodavatel stavbu nebo její ucelenou část ve smluvené lhůtě, vrací se mu penále za tuto stavbu nebo její ucelenou část, zaplacené investorovi podle odstavce 2. Nevrací se však penále do výše škody, která vznikla investorovi následkem prodlení dodavatele. Naděje na toto vrácení sankcí je druhým mobilisačním aspektem těchto sankcí.

Ustanovení pátého odstavce je kasuistickým provedením obecné zásady, vyjádřené v § 29. Je-li dodavatel v prodlení s dokončením stavby následkem okolností vzniklých u investora, nevčítá se pro účely jakýchkoli majetkových sankcí doba, po kterou byl v prodlení investor, do smluvené lhůty pro dokončení stavby. To je aspekt zásady uvedené v § 28 na odstavce 1 až 3. V závěru je její aspekt na odstavec 4. Opozdí-li se dodavatel s dokončením stavby nebo její ucelené části nejvýše o dobu, po kterou byl v prodlení investor, vrátí mu investor penále, které mu dodavatel podle odstavce 2 dříve zaplatil.

V odstavci 6 je sankce na to, když dodavatel ve stanovených lhůtách neodstraní drobné nedodělky a vady, uvedené v zápisu o odevzdání a převzetí nebo vady uvedené v protokolu o vadách.

Proti bodu 108 vyhlášky č. 27/1955 Ú. l. je doba, po kterou se platí denní penále, omezena na 90 dnů. Má se tím napomáhat řádnému zachovávání ustanovení § 8 odstavec 2 vl. nař. č. 8/1956 Sb., podle něhož investor nesmí převzít nehotové, nekompletní nebo jinak vadné stavby nebo jejich ucelené části, pokud nejde o drobné nedodělky a vady.

K § 27.

Stejně ovšem musí být sankcemi zajišťováno vše to, co je investor povinen předat nebo poskytnout podle smlouvy dodavateli, protože i na tom je závislé zajišťování plánu uvádění základních fondů a kapacit do provozu.

Podobnou zásadně důležitou událostí, jako je u dodavatele dokončení stavby ve smluvené lhůtě, je na straně investora odevzdání projektové a rozpočtové dokumentace dodavateli. Bez dokumentace nemůže dodavatel stavbu provádět. Dokumentace je základní předpoklad pro práce dodavatele a každé zpoždění investora má základní a nepříznivý vliv na dokončení stavby. Proto je nedodržení smluvených lhůt pro odevzdání projektové a rozpočtové dokumentace investorem sankcionováno stejně jako nedokončení stavby ve smluvené lhůtě dodavatelem. Základem penále je cena prací, které mají být na objektu v roce provedeny. Sazba penále je 1 % z této ceny. Trvá-li prodlení déle než 30 dní, následuje další penále ze stejného základu a ve stejné výši.

Poněvadž při postupném odevzdávání projektové a rozpočtové dokumentace se může investor ocitnout v prodlení s více částmi projektové a rozpočtové dokumentace, je nutno zabránit kumulaci penále. Děje se tak poslední větou odstavce 1.

Plnění ostatních povinností investora převzatých smlouvou [§ 6 odst. 1 písm. h)] se zajišťuje majetkovými sankcemi podobně jako mezilhůty u dodavatele.

K § 28.

Vládní usnesení, jímž bylo schváleno vládní nařízení č. 8/1956 Sb., uložilo hlavnímu arbitru RČS, aby do předpisu o hospodářských stavebních smlouvách zařadil i sankce za nesplnění povinností stran uložených v souvislosti s odevzdáváním a přejímáním dokončených staveb. Toto ustanovení vyhovuje onomu vládnímu usnesení.

K §§ 29, 30, 31, 32.

Tato ustanovení odpovídají §§ 31, 32, 36, 37 vládního nařízení č. 33/1955 Sb.

K § 33.

Osnova stanoví lhůty pro zánik nároků. Zavádí preklusi nároků se zánikem práv, aniž by zbývala naturální obligace. V tomto smyslu je užito slova "nárok". Nárok ve smyslu osnovy neznamená jen nárok uplatnit právo u arbitráže, nýbrž i právo samo.

K § 34.

Hlavní arbitr je zmocněn k vydání:

1. prováděcích předpisů. Může v nich stanovit potřebné odchylky pro stavby, výkony a práce uvedené v § 2 odst. 2, může v nich upravit majetkové sankce jinak, než je uvedeno v §§ 26 až 29 a stanovit sankce na porušení dalších povinností,

2. předpisů upravujících smluvní zabezpečování prací poddodavatelů stavebních a montážních prací a přímých dodavatelů stavebních a montážních prací investorům. V zájmu pružnosti zavedené úpravy zadávání prací má mít hlavní arbitr republiky Československé možnost stanovit odchylnou úpravu od ustanovení § 4. Na jednotnou úpravu montáží pamatuje závěr poslední věty. Tyto předpisy vydá hlavní arbitr republiky Československé v dohodě se zúčastněnými ministry,

3. předpisů o postupu a nákladech spojených s odstraněním škod, které vznikly náhodnými nebo jinými nepředvídanými okolnostmi na stavbách před jejich odevzdáním a převzetím. Tyto předpisy, které budou řešit tento problém v celé šíři, zejména s hlediska plánovacího a s hlediska financování, projektování a pod. vydá hlavní arbitr republiky Československé v dohodě se státním úřadem plánovacím, Státním výborem pro výstavbu, ministerstvem financí a ostatními zúčastněnými ministerstvy.

Příslušná dodavatelská ministerstva jsou zmocněna, aby v dohodě s ministerstvy odběratelskými vydala základní podmínky dodávky. Tyto základní podmínky musí být v mezích tohoto zákonného opatření a jeho prováděcích předpisů.

K § 35.

Při známé velké roztříštěnosti předpisů týkajících se investiční, výstavby nelze podrobně vypočítat předpisy, po případě jejich jednotlivá ustanovení, která odporují osnově a proto se zrušují. Uvedení jen některých ustanovení by mohlo způsobit zmatek. Osnova se proto omezuje na obvyklou obecnou zrušovací klausuli a uvádí výslovně jen předpisy, které se zcela nepochybně zrušují. Až do vydání předpisů podle § 34 odst. 2 platí vyhlášky č. 194/1953 Ú. l. a č. 212/1953 Ú. l. Osnova sama neupravuje otázky financování, cenové a pod.

Uzákoněním osnovy nevzniknou žádné finanční náklady ani nevzniknou žádné nové personální požadavky.