Při hodnocení zprávy vlády o splnění státního rozpočtu na rok 1953 musíme si připomenout některé důležité skutečnosti. V roce 1953 - v posledním roce prvé Gottwaldovy pětiletky - jsme provedli peněžní reformu a zrušili lístky na potravinářské a průmyslové zboží. V tom roce byla provedena také úprava státního plánu. Tato úprava a peněžní reforma si vyžádaly též úpravu státního rozpočtu. Na základě vládního prohlášení z 15. září 1953 byla provedena rozsáhlá opatření ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva, která se projevila již v hospodářství roku 1953. Bylo to zejména snížení cen k 1. říjnu 1953, zvýšení výkupních cen zemědělských produktů a další opatření ve prospěch JZD a rolníků. Při peněžní reformě se zvýšily průměrné mzdy dělníků a úředníků a upravily důchody. To byly jistě mimořádně hluboké zásahy do státního hospodaření, které se pochopitelně projevují i ve zprávě o splnění státního rozpočtu na rok 1953. Kromě toho je třeba připomenout, že od 1. ledna 1953 jsme zavedli novou daňovou soustavu.

Zpráva o plnění státního rozpočtu na rok 1953 jasně ukazuje, že jsme v roce 1953 pokračovali úspěšně v rozvoji národního hospodářství, v upevňování obranné síly republiky, že jsme docílili dalšího vzrůstu národního důchodu a měnovou reformou jsme si vytvořili další předpoklady pro zvyšování životní úrovně pracujícího lidu.

Přebytek hospodaření v roce 1953 činí 6.619,528.233 Kčs a je jen o málo menší než přebytek v hospodaření za rok 1952. Tento přebytek nám jistě budou závidět ve všech kapitalistických zemích, kde účetní závěrky končí vždy tak, jako končívaly za kapitalismu u nás, velikými schodky. l když to je velký úspěch našeho hospodaření, zcela spokojeni nejsme. Rozpočtový přebytek není totiž výsledkem lepšího hospodaření než předpokládal plán. Přebytek je jen zčásti výsledkem úspěšného splnění plánovaných úkolů. Bylo ho dosaženo především mimořádnými příjmy a neplněním některých úkolů, na něž stát zabezpečil v rozpočtu potřebné finanční prostředky. Kromě toho v roce 1953 nebyl ještě dostatečně sklouben státní rozpočet se státním plánem. Proto přebytek v hospodaření, i když je velký, nesmí vést k sebeuspokojení, že máme peněz dost a že není třeba tak úzkostlivě šetřit. My se budeme dále snažit o to, abychom měli přebytky ve státním hospodaření, ale abychom současně také splnili všechny plánované úkoly. Toho můžeme dosáhnout zejména tím, když zvýšíme produktivitu práce, když v celém našem hospodářství zpřísníme hospodárnost, když budeme vyrábět levněji než dosud.

Hrubá výroba stoupla v roce 1953 proti minulému roku o 10 %. Plán výroby byl však splněn jen na 99 %. Nejdůležitější je ta skutečnost, že nebyl splněn v ministerstvu paliv a energetiky, v ministerstvu hutního průmyslu a rudných dolů, dále v ministerstvu strojírenství a v ministerstvu potravinářského průmyslu. To způsobilo nebo zvětšilo značné disproporce v naší výrobě. Velký počet podniků nedosáhl také plánované jakosti výroby. Neplnění plánu výroby, překračování plánu nákladů, vysoké ztráty ze zmetků a značné neproduktivní náklady měly pochopitelně také vliv na plnění plánu tvorby zisků a odvodů ze zisku do státního rozpočtu.

Plán daně z obratu a daně z výkonů byl splněn na 98 %. Na neplnění se nejvíce podílelo ministerstvo potravinářského průmyslu v důsledku neplnění dodávek mléčných a masných výrobků. I když výnos státních daní, poplatků a cel byl překročen, a to hlavně zásluhou většího příjmu daně ze mzdy, u zemědělské daně bylo plnění pouze na 59 %, na Slovensku dokonce jen na 49 %.

Zpráva o výsledku hospodaření za rok 1953 konstatuje, že z prostředků určených ve státním rozpočtu na investiční výstavbu bylo vyčerpáno jen 86 %. Investiční výstavba byla zanedbána zvláště v oborech důležitých pro odstranění disproporcí v našem hospodářství: v dolech, energetice, hutích a zemědělství. Projekční nepřipravenost, neplnění výrobních plánů a jiné nedostatky způsobily našemu hospodářství značné škody.

Na rozpočty národních výborů, které v roce 1953 byly již součástí státního rozpočtu, byla stanovena částka 14.507,000.000 Kčs příjmů a stejná částka na výdaje. Plánované příjmy splnily národní výbory pouze na 90 %, přitom své vlastní příjmy na 102 %, podíly na státních příjmech na 87 %. Vlastní příjmy národních výborů stačily v roce 1953 pouze na 23 % jejich výdajů, zbytek byl financován podíly na státních příjmech. Stanovené výdaje byly čerpány rovněž z 90 %. Bylo to způsobeno hlavně tím, že nebyly provedeny - pro nepřipravenost - plánované investice. V hospodaření některých národních výborů byly vážné nedostatky. Je třeba, aby krajské a okresní národní výbory více pomáhaly místním národním výborům a aby se zlepšila kontrola.

Na Slovensku vzrostla hrubá výroba průmyslu o 14 %, vzestup produktivity práce v průmyslu činí 10 %. Ani na Slovensku nebyla však splněna plánovaná investiční výstavba. Národní podniky na Slovensku splnily tvorbu zisku na 70 %, odvody ze zisku na 61 %, mezi jiným v důsledku vrácení přeplatků z minulých let.

Přes nedostatky, na které ve zprávě jen stručně upozorňuji, je třeba vidět, že rok 1953 znamenal nesmírně mnoho pro další náš rozvoj a že jsme v tomto roce dosáhli mnohých velkých úspěchů. V roce 1953 jsme skončili fondovní hospodaření. Prakticky jsme zlikvidovali vnitřní státní dluh. Provedli jsme peněžní reformu. Usnesením vlády z 15. září jsme vytvořili předpoklady pro další zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Úspěšně jsme zakončili pětiletý plán. Zkoumání výsledků plnění státního rozpočtu na rok 1953 nám však ukazuje, že jsme mohli dosáhnout ještě větších úspěchů v rozvoji našeho národního hospodářství, kdyby naše plánování bylo bývalo na vyšší úrovni, kdyby investice byly provedeny podle plánu, kdyby se rychleji překonávaly disproporce ve výrobě, kdyby ministerstva a zejména finanční organy a závody se více staraly o hospodárnost, o zvyšování produktivity práce, kdybychom my všichni byli nesmiřitelní ke každé nepoctivosti, nepořádku a lajdáctví. Účetní závěrka ukazuje, jak velké jsou reservy v našem hospodářství a jak je třeba, abychom je odkrývali a využívali jich. Zvláště pak je nutné, abychom dobrou politickou prací ještě více zvýšili zájem o naše hospodaření a rozvíjeli tvůrčí iniciativu pracujícího lidu.

Rozpočtový a hospodářský výbor ve schůzi konané dne 17. března 1955 projednal vládní návrh usnesení, jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1953 a schvaluje použití nespotřebovaného přebytku z rozpočtového hospodaření za rok 1953 (tisk 13), a doporučuje Národnímu shromáždění vládní návrh ke schválení. (Potlesk.)

Předseda: K projevu se přihlásil ministr financí Július Ďuriš.

Minister Ďuriš: Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, bratia a sestry!

Desať rokov budovania nášho národného hospodárstva slobodným ľudom našej republiky vyžaduje, aby pracujúci ľud v mestách i na dedinách ako jediný hospodár v tejto republike zhodnotil výsledky svojej práce a súčasne stanovil si úlohy pre ďalšie zvýšenie výroby, hospodárskej moci, životnej úrovne pracujúcich a obrannej sily republiky.

Prerokovávanie národohospodárskeho plánu a štátneho rozpočtu v Národnom zhromaždení je preto vecou všetkého pracujúceho ľudu.

V predloženom štátnom rozpočte sa zabezpečujú potrebné finančné prostriedky na ďalšie rozvinutie priemyslu, a to predovšetkým ťažkého priemyslu, na rýchlejší rozvoj poľnohospodárstva, na ďalšie rozšírenie výroby spotrebných tovarov, na neustály rozvoj hmotnej a kultúrnej úrovne pracujúcich, na ďalšie upevnenie obrany republiky.

Pri stanovení úloh na rok 1955 opierame sa o veľké úspechy, ktoré sme dosiahli za desať rokov budovania republiky pracovným úsilím nášho ľudu za obetavej pomoci Sovietskeho sväzu a v bratskej spolupráci s ostatnými ľudovodemokratickými krajinami.

Náš ľud, ktorý bol historickým víťazstvom Sovietskeho sväzu oslobodený, vymanil sa z jarma imperializmu a vzal pevne do svojich rúk moc a hospodárstvo v tomto štáte, obohatil svojou slobodnou tvorivou prácou našu republiku a vytvoril základňu pre neustály rast národného dôchodku, životnej úrovne pracujúcich a rozmach národnej kultúry.

V uplynulom desaťročí sme dosiahli rýchly rast priemyslovej výroby. Pritom sme sa sústredili predovšetkým na ďalšie posilnenie ťažkého priemyslu, ktorý je veľkým bohatstvom všetkého nášho ľudu a trvalým základom rozvoja celého národného hospodárstva, životnej úrovne pracujúcich a obrannej moci republiky. Všetkým pracujúcim prináša prospech, že priemyslová výroba sa zvýšila proti roku 1937 o 128 %, z toho ťažký priemysel o 142 %.

Tak isto sa zvýšila proti roku 1937 výroba elektriny o 231 %, kamenného uhlia o 30 %, hnedého uhlia o 106 %, koksu o 92 %, surového železa o 67 %.

Veľkým úspechom nášho ľudovodemokratického zriadenia a bratského zväzku našich národov je výstavba Slovenska. Priemyslová výroba na Slovensku sa zvýšila proti roku 1937 o 368 % a v ťažkom priemysle už o 600 %. Je posilnením hospodárskej jednoty republiky, že podiel priemyslovej výroby na Slovensku na celkovej priemyslovej výrobe činí už 16,3 % proti 10 % v roku 1937. Pritom sa plánovite ďalej rozvíja výstavba Slovenska. V tomto roku podiel investícií na Slovensku činí 26,5 % z celoštátnych investícií.

Tento rozvoj socialistického priemyslu umožňuje nepretržitý rast národného dôchodku a ďalšej investičnej výstavby.

Náš národný dôchodok vzrástol proti roku 1948 o 65 % a investície sme zvýšili od roku 1948 zo 6.885 miliónov Kčs na 20.000 miliónov v roku 1954. Rozvoj socialistického priemyslu je materiálno-technickou základňou i pre budovanie socializmu v poľnohospodárstve a pre zvýšenie poľnohospodárskej výroby. Tiež tohoročný štátny rozpočet je dokladom veľkej pomoci nášho priemyslu poľnohospodárstvu.

Na základe neustáleho rozvoja národného hospodárstva a úspešného splnenia päťročnice mohli sme zrušiť lístkový systém a previesť peňažnú reformu a v súlade s vládnym vyhlásením z 15. septembra 1953 a s uznesením X. sjazdu Komunistickej strany Československa zvyšovať životnú úroveň nášho ľudu, tri razy znížiť ceny, zvýšiť reálne dôchodky pracujúcich, ako i kúpnu silu našej koruny.

Dôkazom neustáleho rastu nášho národného hospodárstva je aj neustály rast štátneho rozpočtu a prostriedkov, ktoré sa každoročne venujú na ďalšie zvýšenie výroby a uspokojovanie potrieb všetkých pracujúcich. - V štátnom rozpočte pre rok 1955 stúpajú rozpočtové výdavky, prevedené na porovnateľnú základňu, proti roku 1949 o 130 % a dosahujú 86,039 miliónov Kčs.

Náš štátny rozpočet vo všetkých rokoch od roku 1949 bol aktívny a končil sa prebytkami. - Štátny záverečný účet za rok 1953, ktorý sa súčasne prerokováva v Národnom zhromaždení, sa končí prebytkom 6,620 miliónov Kčs. Tiež štátny rozpočet na rok 1954 podľa predbežných údajov sa končí prebytkom.

Štátny rozpočet je základným a celoštátnym finančným plánom a je pevne spojený so štátnym národohospodárskym plánom. Tak ako v každom podniku plnenie finančného plánu závisí od výsledkov práce všetkých pracujúcich, tak tiež plnenie štátneho rozpočtu závisí od tvorivej aktivity všetkého pracujúceho ľudu, ktorého práca je prameňom všetkých hodnôt.

Prostredníctvom rozpočtu náš štát plánovite mobilizuje peňažné prostriedky národného hospodárstva a plánovite ich rozdeľuje na zabezpečenie ďalšieho rastu výroby a na uspokojovanie rastúcich potrieb našej spoločnosti. Materiálnym základom rozpočtu je výroba, jej neustále rozvíjanie a zhospodárňovanie.

Ďalšie zvyšovanie životnej úrovne nášho ľudu a posilňovanie hospodárskej moci a obrannej sily republiky vyžaduje, aby sme ďalej a rýchlejšie rozvíjali naše národné hospodárstvo, odstránili nedostatky a disproporcie, najmä v poľnohospodárstve, v palivovej, energetickej a rudnej základni, a zabezpečili rýchlejší rast produktivity práce a hospodárnosti.

Aké veľké materiálne a finančné zdroje vyžaduje stále zvyšovanie životnej úrovne nášho ľudu, o tom svedčí, že v dôsledku zníženia cien v roku 1954 by sa obratová daň pre tento rok znížila o 6 miliárd Kčs, keby sme toto zníženie nenahradili zvýšením výroby, produktivity a hospodárnosti.

Preto pri prerokovávaní štátneho národohospodárskeho plánu a štátneho rozpočtu si musíme všetci na každom pracovisku a v každej domácnosti pripomenúť, že uskutočňovanie programu našej strany a vlády o stálom zvyšovaní životnej úrovne pracujúcich sa nedeje automaticky, ale je výsledkom práce a námahy.

V minulom roku sme dosiahli významné úspechy v úsilí o ďalšie zvýšenie životnej úrovne nášho ľudu v duchu vládneho vyhlásenia z 15. septembra 1953 a podľa smerníc X. sjazdu KSČ.

Tretie zníženie cien, ktoré bolo prevedené v minulom roku, prinieslo našim pracujúcim 6 miliárd korún úspory ročne.

Bola znížená daň zo mzdy pre slobodných a bezdetných, čo znamená pre pracujúcich ďalšiu úsporu viac ako 1 miliardy Kčs.

Bol uskutočnený rad dôležitých opatrení v prospech roľníkov-družstevníkov a samostatne hospodáriacich malých a stredných roľníkov. Boli zvýšené výkupné a nákupné ceny, znížené dodávkové normy, ceny hnojív a osiva, boli povolené ďalšie odpisy z úverov a pohľadávok STS, boli učinené ďalšie opatrenia na pomoc pohraničiu atď. Tieto opatrenia spolu s tretím znížením cien zvýšili reálne dôchodky pracujúcich v poľnohospodárstve o 3 miliardy korún ročne.

Všetkými opatreniami našej strany a vlády, prevedenými od peňažnej reformy, získali robotníci, roľníci a pracujúca inteligencia v roku 1954 12.400 miliónov Kčs.

Tým sa reálna mzda robotníkov na podklade zníženia cien a zvýšenia priemerných miezd zvýšila v roku 1954 o 20 %.

Na základe všetkých týchto opatrení sa podstatne zvýšili reálne príjmy robotníkov, roľníkov a pracujúcej inteligencie. Osobná spotreba obyvateľstva vzrástla v roku 1954 proti roku 1953 o 16 %. Výdavky na školstvo, kultúru, zdravotníctvo a sociálne opatrenia stúpli proti roku 1953 o 11,4 %.

O zvýšení životnej úrovne nášho ľudu hovorí tiež skutočnosť, že vklady obyvateľstva sú ďaleko vyššie, než boli za peňažnej reformy. V roku 1954 stúpli o viac ako 1.000 miliónov Kčs a za január a február roku 1955 už o ďalších 434 miliónov Kčs. Tento neustály rast vkladov svedčí o dôvere pracujúcich v mestách i dedinách v dôsledné a úspešné uskutočňovanie uznesení strany a vlády o neustálom zvyšovaní životnej úrovne nášho ľudu. Vklady prispievajú na výstavbu republiky, na zvyšovanie hospodárnosti a ďalej upevňujú našu korunu. Toto významné zvýšenie životnej úrovne pracujúcich nutne má byť spojené so súčasným zvýšením výroby, produktivity a znížením nákladov.

Rozsiahle opatrenia na zvýšenie životnej úrovne pracujúcich v duchu vládneho vyhlásenia z 15. septembra 1953 a podľa smerníc daných X. sjazdom KSČ neboli však v minulom roku na niektorých úsekoch dostatočne zabezpečované rozvojom výroby, zvyšovaním produktivity práce a hospodárnosťou.

Pritom však úspechy, ktoré sme dosiahli, dokazujú, že v našom národnom hospodárstve sú všetky podmienky pre ďalší rýchly rozvoj. O tom hovoria dobré výsledky vo zvyšovaní ťažby uhlia a vo výrobe elektriny za minulý rok. Tým väčšie úsilie musíme venovať presnému plneniu plánu ťažby uhlia v tomto roku, ktorý sa v prvých troch mesiacoch plní nedostatočne.

Vieme, aký to má veľký význam pre celé národné hospodárstvo a pre všetkých pracujúcich, že ťažba uhlia proti roku 1953 sa zvýšila o 8,6 %, i keď prijatá nadplánovaná úloha nebola úplne splnená, že výroba elektriny sa zvýšila o 10 %, takže sa nemusel vypínať prúd.

Prináša prospech pracujúcim miest i dedín, že výroba poľnohospodárskych strojov sa zvýšila v roku 1954 o 150 % a že sa zvýšila a zlepšila výroba spotrebných tovarov.

Preto tým viac sa máme sústrediť na odstránenie tých nedostatkov, ktoré sťažujú rýchlejšie zvyšovanie výroby, produktivity práce a hospodárnosti.