Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr. Polanský, A. Fiala, Žiak.

Předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstkyně předsedy vlády ing. Jankovcová, náměstek předsedy vlády Poláček; ministři ing. Šimůnek, dr. Kyselý, dr. h. c. Plojhar, dr. ing. Šlechta, Bakuľa, Ďuriš, Krosnář, Machačová, akademik Nejedlý, Tesla, Beran, Reitmajer, Dvořák, dr. Kahuda, dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil, ing. Púčik, Zatloukal.

323 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: vedoucí kanceláře NS Kováčik.

(President republiky Antonín Zápotocký, doprovázen místopředsedou NS Fialou, vstupuje do presidentské lóže. - Shromáždění povstává a vítá presidenta dlouhotrvajícím potleskem. - Shromáždění usedá.)

Podpredseda Žiak (zvoní): Otváram 12. schôdzu Národného zhromaždenia.

V mene Národného zhromaždenia Republiky československej najsrdečnejšie vítam medzi nami pána prezidenta Republiky československej Antonína Zápotockého.

Užšie predsedníctvo Národného zhromaždenia sa na svojej schôdzi 4. a 30. júla uznieslo navrhnúť Národnému zhromaždeniu na prerokovanie tento denný poriadok, ktorý bol členom Národného zhromaždenia doručený:

1. Zpráva predsedu Národného zhromaždenia podľa § 66, odseku 7 ústavy o činnosti predsedníctva Národného zhromaždenia;

2. Zpráva výboru zahraničného o výzve Najvyššieho sovietu SSSR k parlamentom všetkých štátov sveta o odzbrojení (tlač 74);

3. Zpráva výboru zahraničného o vládnom návrhu (tlač 57), ktorým sa predkladá Národnému zhromaždeniu Republiky československej na prejavenie súhlasu Dohoda medzi Československou republikou a Federatívnou ľudovou republikou Juhosláviou, zjednaná v Prahe dňa 11. februára 1956 (tlač 68);

4. Zpráva výboru zahraničného o vládnom návrhu (tlač 53), ktorým sa predkladá Národnému zhromaždeniu Republiky československej na prejavenie súhlasu Obchodná zmluva medzi Československou republikou a Východnou republikou Uruguajskou (tlač 67);

5. Spoločná zpráva výborov ústavnoprávneho a kultúrneho k vládnemu návrhu (tlač 52) zákona o štátnej ochrane prírody (tlač 70);

6. Zpráva výboru poľnohospodárskeho k vládnemu nariadeniu zo dňa 20. januára 1956 č. 2 Zbierky, o organizácii lesného hospodárstva (tlač 54);

7. Zpráva výboru rozpočtového a hospodárskeho k vládnemu nariadeniu zo dňa 22. februára 1956 č. 8 Zbierky, o odovzdaní a prevzatí dokončených stavieb alebo ich častí a o povolení na ich uvedenie do trvalej prevádzky (užívania) (tlač 55);

8. Zpráva výboru rozpočtového a hospodárskeho k vládnemu nariadeniu zo dňa 22. februára 1956 č. 9 Zbierky, o dodávke a odbere vývozných investičných celkov (tlač 56).

Uvedené vládne nariadenia boli vydané podľa § 15 odseku 1 zákona č. 12 Zbierky z roku 1955 a podliehajú teda dodatočnému prerokovaniu a schváleniu Národným zhromaždením.

Sú proti tomuto poriadku nejaké námietky? (Námietky neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s navrhnutým poriadkom schôdze, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Ďakujem, to je väčšina. - Národné zhromaždenie tým schválilo poriadok schôdze.

Pristúpime k prerokovaniu prvého bodu schváleného poriadku, ktorým je

1. Zpráva predsedu Národného zhromaždenia podľa § 66 odseku 7 ústavy o činnosti predsedníctva Národného zhromaždenia.

Dávám slovo predsedovi Národného zhromaždenia s. Fierlingerovi.

Předseda Fierlinger: Slavné Národní shromáždění!

Dříve než podám zprávu o zákonných opatřeních vydaných předsednictvem, chci se stručně zmínit o dalším rozvoji přátelských styků s parlamenty druhých zemí.

Především je mou povinností referovat o návštěvě naší delegace v Sovětském svazu v březnu t. r. Je velmi nesnadné vylíčit několika slovy ony hluboké dojmy, které si naše delegace ze své návštěvy odnesla. Chtěl bych zdůraznit, že naše delegace byla pečlivě vybrána, jak tomu bývá i v druhých obdobných případech, tak, aby byla pro naše Národní shromáždění skutečně representativní a aby v ní - pokud je to vůbec možné - byli zastoupeni poslanci pracující na nejdůležitějších úsecích našeho hospodářství i naší státní správy. Naši hostitelé nám dali možnost v poměrně krátké době tří týdnů absolvovat rozsáhlý program, který nám dal možnost zhlédnout celou řadu význačných závodů, hlavně v oboru strojírenství, elektrotechniky, hutnictví a lehkého průmyslu v Moskvě, Leningradě, Kyjevě, Stalingradu, Čeljabinsku, Sverdlovsku, Baku a Jerevanu. Mohli jsme mluvit v závodech s techniky a inženýry a seznámit se s novou sovětskou technikou a methodami práce, jakož i se sociálními a pracovními poměry sovětských pracujících. Bylo nám umožněno navštívit význačné zdravotní, kulturní a vědecké instituce a pohovořit si s vědeckými pracovníky o veškerých problémech, které nás mohly zajímat. Je příznačné pro sovětské vedoucí pracovníky, že ze svých výrobních zkušeností nic netají a že zejména s námi, jako se svými blízkými přáteli, se ochotně o ně dělili. Je to výmluvné svědectví upřímné snahy sovětských soudruhů po dalším upevnění vzájemného přátelství mezi národy a jejich upřímné oddanosti myšlence míru ve světě a současně projevem vědomí skutečné síly sovětského státu, jehož možnosti dalšího rychlého rozvoje hospodářství a techniky jsou neomezené.

Samozřejmě, předmětem našeho zájmu bylo též sovětské zemědělství, zejména kolchozní hospodářství, které svými průkopnickými metodami zasluhuje v každém směru naší pozornosti.

Dostalo se nám tak uceleného obrazu o utěšeném vzestupu sovětského hospodářství, jež mohlo zahladit těžké rány, které tam ničící válka zanechala, a které, využívajíc nejnovějších vymožeností vědy a techniky, se chystá nejen splnit, nýbrž i překročit velkolepý šestý pětiletý plán rozvoje národního hospodářství.

Mohutný vzestup sovětské ekonomiky odpovídá rychlému vzestupu a neustálému růstu všech tvůrčích sil, které tento neustálý vzestup podmiňují. A právě tento soulad vývoje sovětské ekonomiky a sovětské společnosti určuje další vývojovou perspektivu Sovětského svazu. Delegace za své návštěvy navázala cenné osobní styky se sovětskými veřejnými i hospodářskými pracovníky, které budou nesporně cenným přínosem k dalšímu prohloubení naší vzájemné spolupráce a přátelství.

Velmi cenná byla pro nás porada s vedoucími pracovníky Nejvyššího sovětu SSSR, která se konala v Kremlu za účasti nejvyšších funkcionářů Nejvyššího sovětu, zejména také předsedů jednotlivých výborů. Dostalo se nám z úst nejpovolanějších funkcionářů podrobné vysvětlení o práci Nejvyššího sovětu, tohoto vrcholného orgánu sovětské státní moci, střežícího žárlivě socialistickou zákonnost a vystupujícího všude důsledně jako nejvyšší nositel a představitel socialistické demokracie, která je pevným základem nového, šťastného života sovětských občanů. Přesvědčili jsme se, jak v řízení hospodářského, kulturního a politického života je důsledně vyzvedána a prosazována zásada co nejširší aktivní účasti občanů na výstavbě a správě státu a jak se všude projevuje snaha o největší péči o člověka, a to nejen po stránce jeho hmotného zabezpečení, ale též po stránce zdravotní, kulturní a výchovné, jak spolu s láskou k rodné zemi je v něm pěstována úcta k druhým národům v duchu ryzího socialistického internacionalismu a sovětské mírumilovné politiky. Hlubokým dojmem na naše poslance působila politická vyspělost sovětských občanů, o níž jsme se mohli v rozhovorech přesvědčit, jejich znalost problémů mezinárodní politiky, jejich informovanost o zemích lidové demokracie a jejich vřelý poměr, který chovají vůči druhým bratrským zemím lidové demokracie a zvláště pak k Československu. V minulé válce v těžkém zápase proti nacistickému Německu sovětský lid přinesl za osvobození těchto zemí nezměrné oběti. Avšak nikdy neslyšíte z úst sovětského člověka zmínku, která by nám tyto oběti připomínala, ačkoli všude, kam jsme přišli, jsme se setkávali s bývalými příslušníky Sovětské armády, s řadovými bojovníky i veliteli, kteří na našem území bojovali. Nevzpomínají na krvavé boje, které na našem území sváděli, zato však vzpomínají na radostné okamžiky prvního setkání s českým a slovenským lidem, na vzájemné přátelské styky, jež od prvních dnů, kdy Sovětská armáda vstoupila na naše území, zapustily hluboké kořeny.

Mnoho radostných dojmů jsme si odnesli z návštěvy v Sovětském svazu. A myslím, že právě dnešní doba nás vyzývá k tomu, abychom znovu zhodnotili obdivuhodný růst této první socialistické velmoci, počínaje Velkou říjnovou socialistickou revolucí, se všemi jednotlivými etapami jeho bouřlivého vnitrního vývoje. Připomeňme si hrdinnou obranu sovětského lidu proti intervenci cizích velmocí a občanskou válku se všemi jejími hrůzami, zápas s anarchií a hladem, které občanskou válku provázejí, první velkorysé snahy o industrialisaci země v nepřátelském obklíčení kapitalistického světa, odvážnou a pevnou zahraniční politiku v letech třicátých, kdy bylo třeba čelit vlně fašismu a nacismu, hrozivě se zvedající v Evropě. Vzpomeňme vítězných zápasů sovětského lidu proti nacistickým okupantům a obdivuhodné hospodářské obnovy zpustošené evropské části Sovětského svazu. Z těchto těžkých zkoušek vyšel sovětský lid vítězně, zpevněn a zocelen, a jeho vnitřní konsolidace a jeho pocit vlastní síly daly mu možnost zhostit se všech škodlivých nánosů, jež tam minulá léta těžkého existenčního zápasu zanechala, a všech nedostatků, které v podobných fázích těžkého revolučního zápasu a přerodu jsou vždy možné a pochopitelné. XX. sjezd KSSS se vším tím s konečnou platností zúčtoval, což našlo radostnou ozvěnu v nejširších masách sovětských občanů, kteří s plnou důvěrou v další neomezené možnosti pokroku a vzestupného vývoje hledí vstříc šťastné budoucnosti. Nespornou zůstává skutečnost, že sovětský lid našel v sobě samém sílu, aby vítězně vyšel z těchto těžkých zkoušek, aby vytvořil první socialistickou velmoc, kolem níž se mohly seskupit a konsolidovat i druhé země budující socialismus, představující společně se Sovětským svazem a lidovou Čínou jednu třetinu světa. Moc a síla, kterou veliká sovětská země socialismu vyzařuje, spolu s bezvýhradnou hospodářskou pomocí, kterou druhým zemím poskytuje, je velkou mravní pomocí i pro národy Asie a druhých kontinentů, vymaňujících se z pout kolonialismu. Velké marx-leninské ideje září v novém světle, dávají nový elán komunistickému hnutí v celém světě a vybízejí všechny upřímné socialisty všech zemí k plné jednotně dělnického hnutí a k společné akci na zajištění pokroku a míru mezi národy.

Za pobytu v Moskvě a Leningradě mohla naše delegace shlédnout památné místnosti v Kremlu a v paláci bývalého Smolného institutu, kde Vladimír Iljič Lenin žil a pracoval, kde vše vyjadřuje prostotu skromnost, lidskost a pravdivost, která byla význačným povahovým rysem geniálního budovatele nového socialistického světa. Je to prostota inspirující, která mluví k nám za celé svazky knih a vybízí nás k onomu pravdivému a lidskému chápání leninských myšlenek, jak to dovedl vyjádřit XX. sjezd KSSS s nesmiřitelným postojem k vlastním chybám a nedostatkům a k jakémukoli bezzásadovému kompromisnictví, s otevřenou kritikou zkostnatělého a bezduchého dogmatismu a byrokratismu, přezírajícího skutečné city a potřeby člověka a postrádajícího živý styk s lidem.

To jsem chtěl, vážení přátelé, poznamenat na okraj své stručné zprávy o naší návštěvě v Sovětském svazu, která nám dala pravdivý obraz o dnešním životě sovětského lidu. A tento obraz je i pro nás pramenem nejen poučení, nýbrž i nového budovatelského nadšení a inspirace.

Též z Jugoslavie si odnesla naše delegace, která tam dlela v květnu t. r., krásné dojmy. Obdivovali jsme znovu nejen překrásnou přírodu Jugoslavie, působící na každého našince svým přitažlivým kouzlem, ale též nová velká díla socialistické výstavby, která pilná ruka jugoslávského lidu dovedla za posledních 10 let vybudovat. Mám na mysli zejména velké hutní, strojírenské, chemické a elektrotechnické závody, mající v zemi svou surovinovou základnu, a celou síť částečně již hotových a částečně projektovaných mohutných hydrocentrál na řece Neretvě, a konečně i velké loděnice v Rjece, kde Jugoslavie buduje velké moderní oceánské parníky pro sebe i pro vývoz. Jugoslavii se tak dostalo pevné ekonomické základny, na níž další socialistická výstavba se může rychle rozvinout a která pomůže jednou i zemědělskému družstevnímu hnuti plně socialisovat zemědělskou výrobu v Jugoslavii. Všude jsme pozorovali čilý stavební ruch a velkou péči o vzhled měst a obcí, dobrou iniciativní práci orgánů lidové správy všech stupňů, do níž jsou zapojeny desítky tisíc volených zástupců nejširších občanských vrstev.

Je tam silné vědomí širokého národního souručenství, které vyrostlo ze společného utrpení v době války a ze slavných hrdinných bojů lidu proti nacistickým a fašistickým okupantům. Všude, kam jsme přišli, našli jsme stopy těchto slavných činů jugoslávských partyzánů, kteří takřka s holýma rukama se bránili proti přesile německých a italských divisí a proti četníkům Draže Michajloviče. Partyzáni vybudovali nakonec pod vedením komunistické strany velkou, ukázněnou a vítěznou armádu národního osvobození, která význačnou měrou přispěla k našemu společnému vítězství nad Hitlerem. Celá naše cesta Srbskem, Dalmácií, Černou Horou, Slovinskem, Charvátskem a Vojvodinou nám připomínala slavnou historii jugoslávského odbojového hnutí. Naše zážitky začaly již v samém srdci Srbské republiky, Kragujevaci, kde nás jugoslávští soudruzi zavedli nejdříve k pomníku našeho společného boje proti staré rakousko-uherské monarchii. Je to hrob revolučních českých vojínů, kteří se roku 1918 proti velení rakousko-uherské armády vzbouřili, v nerovném boji podlehli a byli na místě popraveni. Byli jsme hluboce pohnuti a dojati, vidouce, s jakou péčí místní obyvatelstvo udržuje hrob těchto českých revolučních bojovníků. Od jejich mohyly jsme šli dále, abychom se poklonili hromadnému pohřebišti tisíců obětí z rad obyvatelstva Kragujevace, které tam nacističtí okupanti a jejich fašističtí přisluhovači v roce 1941 s cynickou krutostí popravili. Spatřili jsme velký společný hrob žáků místního gymnasia a jejich učitelů, kteří vytrvali obětavě vedle svých chovanců až do společné smrti. V těsném sousedství pak vedle hrobů popravených jugoslávských vlastenců zhlédli jsme mohylu sovětských bojovníků, kteří tu padli v památných bojích v roce 1944, kdy hrdinná Sovětská armáda pomáhala osvobozovat Bělehrad. Mohyla sovětských bojovníků byla vyzdobena květinami, k nimž jsme i my připojili svůj skromný hold. Nevyhladitelnou v naší paměti zůstane tato naše návštěva Kragujevace, kde v děsivé zkratce vyvstala před námi historie utrpení jugoslávského lidu a jeho neohrožený hrdinný boj, který jej přivedl a k našemu konečnému společnému vítězství a osvobození.