Stejně tak přejeme maďarské vládě brzké a rozhodné úspěchy ve snaze o plnou obnovu práce v maďarském průmyslu a v jiných hospodářských odvětvích, jakož i o celkovou normalisaci života v zemi. Nepochybujeme, že toto úsilí dělnickorolnické vlády bude korunováno plným zdarem a že v celém Maďarsku bude opět znít tvořivý a radostný rytmus práce.

Události v Maďarsku nemohou nikoho nechat na pochybách, jaké jsou skutečné a pravé cíle nepřátel socialismu, nepřátel lidu. Odpůrci lidově demokratického zřízení se dlouhá léta pokoušeli zakrýt svůj skutečný program a snažili se vystupovat ve falešném převleku přátel a ochránců pracujícího člověka. Tato jejich maska je však dnes úplně stržena.

Jakmile se kontrarevoluce domnívala, že má v Maďarsku vyhráno, začala odkrývat karty. Do země se vraceli velkostatkáři a začali se domáhat svých statků, jež byly v poválečných letech rozděleny mezi rolníky. Spolu s nimi se vraceli fabrikanti a hlásili se o své bývalé podniky. Mezitím se připravovaly plány na likvidaci různých sociálních vymožeností a na okleštění práv a svobod lidu.

Marně se dnes Svobodná Evropa a s ní spojené emigrantské kruhy zahalují opět pod roušku lidumilů. Události v Maďarsku je jednou provždy odhalily jako opěrný bod fašismu, jako výchozí základnu nelítostné kontrarevoluce.

Chtěl bych v této souvislosti jako příslušník Čs. strany lidové rovněž poznamenat, že naši katoličtí věřící zvláště rozhořčeně odsoudili úlohu, kterou v poraženém kontrarevolučním spiknutí sehrál kardinál Mindszenty. Tento vysoký církevní činitel nejenže neodsoudil vraždění maďarských vlastenců kontrarevolučními bojůvkami, ale naopak vyjádřil kontrarevoluci své naprosté sympatie. Svou morální podporou je povzbudil k ještě útočnějšímu řádění, jemuž padly za oběť tisíce nejlepších synů Maďarska.

A jak vyšlo najevo, měl být kardinál Mindszenty dokonce předsedou vlády, jež by v zemi obnovila kapitalismus a jež by uvrhla zemi do područí atlantického paktu.

Nemůžeme přejít mlčením ani ohlas, jež měly události v Maďarsku na Západě. Dlouho už jsme nebyli svědky takového pokrytectví, jako v tomto případě. Politikové, kteří mají na svědomí krveprolití v Alžírsku, na Kypru, v Kenyi a v dalších zemích světa, vyjadřovali své rozhořčení nad tím, že maďarský lid se za pomoci sovětských vojsk brání kontrarevoluci! To věru nelze nazvat jinak než jako projev zřetelného a jasného pokrytectví.

Jeden britský fotograf, který pořizoval snímky z událostí v Maďarsku, prohlásil, že pro slzy v očích neviděl před sebe. A jeho snímky jsou vskutku otřesné. Na jednom z nich vidíme dva maďarské vlastence v okamžiku, kdy je zasáhly kulky kontrarevolučních bojůvek. A nad těmito hrůzami se jisté kruhy na Západě zalykaly nadšením a radostí!

Náš lid si nyní dovede ještě lépe než kdy před tím představit, co na Západě rozumí "svobodou" a "demokracií". Zprávy a obrázky z Maďarska nám to velmi dobře naznačily. Je to svoboda pro teroristy, demokracie pro agenty, statkáře a kapitalisty.

Vývoj situace v Maďarsku nám znovu připomenul, jak důležitou a významnou hodnotu představuje jednota a semknutost všech zemí socialistického tábora. Jednota tohoto tábora je západním politickým kruhům trnem v oku. Kontrarevoluční spiknutí v Maďarsku bylo namířeno k tomu, aby tato jednota se rozvrátila a rozložila. Dnes je tento záměr zmařen.

Jsme přesvědčeni, že maďarský lid nalezne dostatek sil, aby překonal nynější obtíže a aby opět vykročil vpřed po cestě výstavby socialismu. Může se spoléhat na pomoc a podporu všech spřátelených socialistických zemí. (Potlesk.)

Avšak Maďarsko nepředstavuje jediné těžiště zájmu světové veřejnosti. Zraky celého světa se již po několik týdnů obracejí také k Egyptu a vůbec na Střední Východ.

Britannie, Francie a Izrael využily událostí v Maďarsku jako kouřové clony, v jejímž zákrytu připravily a provedly agresivní útok proti Egyptu.

Co se skrývá za tímto útokem? Britská a francouzská propaganda se snaží světu namluvit, že agresorům šlo o ochranu Suezského průplavu přel izraelskými vetřelci. To je ovšem naivní vysvětlení, jež podceňuje rozumové schopnosti lidstva. Kdyby šlo Britannii a Francii skutečně o ochranu Suezského průplavu, varovaly by prostě Izrael před podobným dobrodružstvím. Tyto dvě země však naproti tomu Izrael k útoku povzbuzovaly a pak zaútočily na napadeného, na Egypt!

Vysvětlení agrese proti Egyptu je zcela jasné. Před časem byla znárodněna Společnost Suezského průplavu. To byl první důležitý krok k likvidaci hospodářských posic koloniálních mocností v Asii a Africe. Jestliže by likvidace těchto posic pokračovala, zůstaly by koloniální mocnosti odkázány samy na sebe. Nemohly by vykořisťovat práci desítek milionů obyvatel v nynějších i bývalých koloniích. Životní úroveň v Britannii, ve Francii a v dalších zemích by poklesla. Příliv zisků z Asie a Afriky do západních metropolí by se snížil anebo by ustal docela.

To jsou vyhlídky, s kterými se kolonisátoři nechtějí smířit. Potřebovali proto záminku k útoku na Egypt a k obnovení svého panství nad Suezským průplavem. Soudili, že tím ostatním asijským a africkým zemím zajde chuť sahat na to, co koloniální mocnosti považují za své vlastnictví.

Egypt měl být tedy sražen na kolena a spolu s ním celý arabský svět. Tento záměr se nepodařil. Lavina odporu, jež se v celém světě zvedla proti agresorům, donutila Britannii, Francii a Izrael zastavit útočné akce a přistoupit na uzavření příměří. To je nesporně velký úspěch mírových sil celého světa.

Naproti tomu ovšem nelze přehlížet, že vojska agresorů dosud nevyklidila Port Said a Sinajský poloostrov, ačkoliv jim to Valné shromáždění přikázalo. Jsme přesvědčeni, že vliv veřejného mínění na celém světě nakonec vetřelce donutí, aby egyptskou půdu opustili. Všechny národy by měly pozvednout svůj hlas a žádat agresory, aby odtáhli opět domů. (Potlesk.)

Náš lid na nesčetných shomážděních, na schůzích, v přijatých resolucích a usneseních vyjádřil své sympatie egyptskému lidu, bojujícímu za nezávislost proti vetřelcům. Přejeme egyptskému lidu, aby jeho boj byl úspěšný, aby agresoři byli donuceni k ústupu a aby nad Port Saidem zavláda opět egyptská vlajka.

Obyvatelstvo naší vlasti za těžkých let druhé světové války poznalo. jak těžký je boj za nezávislost. Poznalo však také, jak sladké je ovoce vítězství. Nechť se tohoto vítězství dostane také egyptskému lidu! (Potlesk.)

Není náhodou, že k agresi v Egyptě a ke kontrarevolučnímu spiknutí v Maďarsku došlo v údobí, kdy se na celém světě projevilo zřetelné zmírnění mezinárodního napětí. Uvědomovali jsme si a říkali jsme si otevřeně, že takové zmírnění mezinárodního napětí nebude stoupencům studené války po chuti. Uvědomovali jsme si, že se i nadále budou pokoušet kalit vodu mezinárodních vztahů.

Poslední vývoj situace ve světě potvrdil tento předpoklad. Přesto však nemůžeme ustoupit. Zastánci studené války musí být opět zatlačeni do pozadí, musí být isolováni a jejich vliv musí být omezen. Uvítali jsme proto novou iniciativu Sovětského svazu, směřující k omezení zbrojení a k zavedení kontroly nad prováděním tohoto odzbrojení. Prohlášení sovětské vlády správně poukázalo na to, že národy celého světa potřebují prostředky k lepšímu životu a nikoliv prostředky a vynálezy zkázy.

Veškerá mezinárodně politická iniciativa, směřující k omezení zbrojení a ke zmírnění mezinárodního napětí, se proto vždy setká s jednomyslnou podporou všeho našeho pracujícího lidu. Nepřejeme si ničeho toužebněji než míru! Mír a mezinárodní dorozumění jsou nejplodnější půdou pro naši budovatelskou práci, pro naše velké a ušlechtilé dílo socialistické výstavby.

A proto také se mírumilovná politika Sovětského svazu těší tak přesvědčivé a oddané podpoře mezi našimi občany. Právě probíhající Měsíc československo-sovětského přátelství zřetelně potvrdil, že bratrské vztahy k zemi sovětů jsou věcí všeho našeho lidu. Přátelství mezi národy Československa a národy Sovětského svazu bylo zpečetěno společně prolitou krví a proto je nikdo z našich srdcí nevyrve! (Potlesk.)

Československo-sovětské přátelství je žulovou hrází, o niž se rozrazí a rozbijí i ty nejprudší vlny lží a pomluv, o niž se rozbijí všechny pletichy nepřátel jednotného tábora socialistických zemí.

S vděčností oceňujeme, že také v ostatních zemích demokratického tábora máme dobré a věrné přátele.

Delegace našeho Národního shromáždění se o tom mohla přesvědčit na příklad při nedávné návštěvě v Německé demokratické republice. Československo se tam těší velké vážnosti a to nejen jako spojenec a přítel, ale též jako hospodářský partner. Obyvatelstvo Německé demokratické republiky se zájmem sleduje úspěchy naší socialistické výstavby. Tyto úspěchy jsou i pro pracující v Německé demokratické republice povzbuzením a uspokojením.

Naši přátelé z ostatních lidově demokratických zemí nejednou zdůrazňovali, že právě naše republika má nejpříhodnější podmínky k tomu, aby vbrzku dostihla a předstihla i nejvyspělejší kapitalistické země ve výrobě i spotřebě na jednoho obyvatele. Tuto odpovědnost vskutku máme, neboť naše vlast vstoupila na cestu budování socialismu jako země s rozvinutým a poměrně vyspělým průmyslem. Je tedy zejména na nás, abychom před celým světem osvědčili, čeho je v krátké době schopen socialistický systém dosáhnout, zvítězí-li v průmyslově rozvinuté zemi.

Náš lid si tuto odpovědnost uvědomuje a dokazuje to svými pracovními výsledky. Ty nám na př. nyní umožňují snížit státní maloobchodní ceny.

Je pravda, jde tu především o naši vnitřní záležitost, ale nemůžeme přehlédnout ani její mezinárodní význam. Vždyť právě v této době tam vzrůstají ceny. Agrese Britannie, Francie a Izraele proti Egyptu přinesla ten praktický důsledek, že Suezský průplav je uzavřen několika desítkami potopených lodí. Západní Evropa nemá arabskou naftu a její spojení s Asií se značně prodloužilo.

Zavádí se tam přídělové hospodaření s benzinem a naftou, ruší se provoz motorových vlaků, omezuje se topení olejem, vzrůstají ceny surovin, potravin a průmyslových výrobků. Životní náklady tam mají vzestupnou úroveň, inflace je tam na postupu. Nedostatek nafty ohrožuje provoz mnoha továren a všeobecně se soudí, že letos v zimě dosáhne nezaměstnanost v západoevropských zemích vyšší úroveň než jiná léta.

Takový je tedy výhled na hospodářství západoevropských zemí. Lidé tam sahají po novinách a v duchu se ptají, co bylo zase zdraženo. U nás lidé četli ve čtvrtek noviny, aby zjistili, co bylo zlevněno. Soudím, že jen toto samotné srovnání stačí k tomu, abychom si ověřili, že cesta, kterou jdeme, je správná a že budoucnost patří socialismu! (Potlesk.)

Zahraniční politika naší vlády, jak byla osvětlena v předneseném prohlášení, plně odpovídá zájmům a potřebám našeho lidu a je v naprostém souladu s přesvědčením našich občanů. Setkává se s jednomyslným souhlasem všech upřímných vlastenců, se souhlasem každého čestného člověka.

Mírovou politiku naší vlády nejlépe podpoříme tím, když se ještě pevněji semkneme v Národní frontě, vedené Komunistickou stranou Československa.

Podpoříme ji tím, že budeme mít neustále na zřeteli hluboce pravdivé a výstižné heslo: "Buduj vlast, posílíš mír!"

V nerozborné jednotě všeho našeho pracujícího lidu budeme kráčet k ještě smělejším cílům, k ještě výraznějším hospodářským úspěchům.

Učiníme vše, aby se naše vlast stala spokojeným domovem každého poctivého člověka. Ukážeme celému světu, jak bohatý život může socialismus národům zajistit, zvítězí-li v průmyslově vyvinuté zemi!

Oddaná práce na velkém díle budování socialismu - taková bude naše odpověď na pletichy nepřátel míru! (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Nyní má slovo p. posl. Ant. Fiala.

Posl. Ant. Fiala: Pane presidente, vážené Národní shromáždění!

Současná mezinárodní situace, s níž nás seznámil předseda vlády s. Viliam Široký, není zásluhou agresivních imperialistických sil některých západních zemí radostná, avšak není také bezvýchodná, neboť poslední slovo pronesou stamiliony čestných, mírumilovných lidí ve všech světadílech, které sjednocuje myšlenka míru a jeho uhájení. Dravčí touha kapitalistických monopolů přivlastnit si vše, co nese plody lidské práce, nenávist vůči pokroku, socialismu a nezávislosti národů, přivedly v posledních letech několikrát svět na pokraj samé války.

Přes to však obrovské světové mírové síly, inspirované mírovou politikou Sovětského svazu, dovedly vražedné ruce zastavit a rozpoutání světové války znemožnit. Mnohé zkušenosti posledních let ukázaly, že lid mnoha zemí, dříve vykořisťovaných, dovede dnes již bohatství své země a výsledky své práce bránit a ubránit. O tom se již britští a francouzští kolonisátoři mnohokrát přesvědčili a přesvědčují se o tom nyní znovu, i se svou izraelskou loutkou v Egyptě. O tom se přesvědčila konečně i nyní skuhrající mezinárodní reakce na případu Maďarska.

Zahraniční výbor našeho Národního shromáždění se 6. listopadu zabýval situací vzniklou surovou agresí v Egyptě a událostmi v Maďarsku. Odsoudil nemorální a protiprávní válečné přepadení Egypta Anglií, Francií a Izraelem, stejně jako hrubé vměšování se reakčních zahraničních sil do vnitřních záležitosti Maďarské lidové republiky. Naproti tomu vyslovil plné sympatie hrdinnému lidu Egypta i pracujícím a revoluční dělnicko-rolnické vládě Maďarska. Zahraniční výbor vyslovil také plný souhlas se zahraniční politikou naší vlády, která vychází ze zásady rovnoprávného mírového soužití mezi národy, kterou tak důsledně prosazuje v mezinárodní politice Sovětský svaz.

Nejkrásnější a nejradostnější skutečnost, se kterou jsme se v pohnutých dnech u nás všude setkávali, byl skvělý, rozvážný a moudrý postoj našich pracujících. Sami si vyžadovali a organisovali mnoho početně navštívených schůzí a besed v obcích i na závodech. Jen za poslední říjnový týden bylo v našem Ostravském kraji uspořádáno 2898 schůzí a besed, jichž se zúčastnilo na 180.000 občanů. Chtěli být správně a včas informováni, zejména o událostech v Maďarsku, kde byla situace po jistou dobu nepřehledná a nepřátelskými rozhlasovými stanicemi záměrně překrucována. Čím více však byl odhalován cíl kontrarevolučního puče, čím více se fašistická hesla proměňovala v běsnivé ničení a masové vraždění všeho pokrokového, tím rychleji pochopili naši pracující, že v Maďarsku jde o zničení lidově demokratického řádu, o nastolení horthyovského fašismu a nakonec i o ohrožení naší republiky a míru.

V těchto rušných dnech se nejlépe projevila pevnost, odhodlání a nerozborná jednota našeho lidu, který odložil stranou své denní drobné starosti a pevně se semkl k plnění svých úkolů kolem strany a vlády v Národní frontě. Naši pracující se na příkladě Maďarska znovu přesvědčili a také to zdůrazňovali, že u nás jdeme správnou cestou a že výsledky jejich práce se promítají nejen v ohromném rozvoji našeho hospodářství, v síle naší země, ale i v jejich životní a kulturní úrovni. Pochopili, že jen v produktivní práci a v jednotě lidu je záruka naší šťastné budoucnosti.

Velmi dobře a účinně zapůsobil rozhlasový projev pana presidenta republiky dne 3. listopadu t. r., který posílil sebevědomí našeho lidu a ukázal mu radostnou perspektivu, půjdeme-li bok po boku s bratrským Sovětským svazem a se všemi zeměmi lidových demokracií dále vpřed - k uskutečnění socialismu v naší krásné a milované vlasti. Stejně tak si naši občané pochvalovali pohotové zpravodajství našeho tisku a rozhlasu, které ukazovalo pravý stav věcí. Přes to však se dožadovali častějších informačních zpráv našeho rozhlasu v průběhu dne.