Nejdůležitějším činitelem ve výrobě je ovšem člověk. Naši hutníci dokázali v minulosti vyřešit mnoho obtížných a spletitých úkolů. Značně se zvýšila jejich kvalifikace a odborné schopnosti. Stačí porovnat odborný profil pracovníků, kteří přicházeli na Novou huť před šesti či sedmi lety, a jejich dnešní znalosti a schopnosti. Můžeme říci, že v některých případech i z naprostých laiků nám vyrostli zdatní taviči, slévači, valcíři a vysokopecaři. O tento výrazný politický i odborný růst nových pracovníků se společně zasloužili stranické organisace, odborové skupiny, organisace Československého svazu mládeže a mnozí mistři, kteří se stali opravdovými učiteli nových hutníků.

Naše hutnictví tedy zaznamenalo v minulých letech rozhodné a nepopíratelné úspěchy. Ani s těmito úspěchy se však spokojit nechceme a ani nemůžeme. Vždyť národní hospodářství staví před hutní průmysl stále vyšší a vyšší nároky. Všechna odvětví hospodářského života potřebují více železa, oceli a válcovaných výrobků.

Českoslovenští hutníci se však nezaleknou ani těchto zvýšených úkolů. Jako hutník a poslanec z Ostravského kraje mohu prohlásit, že ostravští hutníci nebudou litovat sil, aby zvládli povinnosti, jež jim ukládá státní plán rozvoje národního hospodářství a učiní vše, aby svou prací posílili naší republiku, její obranyschopnost, hospodářskou sílu a aby tak přispěli i k dalšímu zlepšení životních podmínek našeho obyvatelstva. (Potlesk.)

Ostravští hutníci, ruku v ruce s havíři a ostatními pracujícími Ostravského kraje, v pevné jednotě Národní fronty, vedené Komunistickou stranou Československa, překonají všechny obtíže, jež se nám staví v cestu, dále zdokonalí hutní výrobu a tak významnou měrou přispějí k tomu, abychom i letos dále pokročili na své cestě k socialismu, na své cestě ke spokojenému a šťastnému životu všech pracujících naší vlasti! (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Děkuji poslanci Závětovi. Dávám slovo poslanci Boučkovi.

Posl. Bouček: Soudružky a soudruzi poslanci!

Státní hospodářský plán, jeho rozvoj na rok 1957, ukládá našemu strojírenství další velké úkoly. A to právem, neboť strojírenství, které nazýváme klíčem k modernizaci a mechanizaci našeho průmyslu. má vytvořit podmínky pro to, aby se dále rozvíjela naše průmyslová výroba a zvyšovala se ještě více produktivita práce.

Strojírenství je často kritisováno, jsou mu vytýkány nedostatky, hlavně při plnění investiční výstavby v uhelném průmyslu, energetice a dopravě. Je kritisováno, že zaostává na poli rozvoje nové techniky a technologie.

Chtěl bych říci několik slov o tom, jak tyto úkoly plníme v Plzeňském kraji, kde jest jeden z největších závodů strojírenství v naší republice a to Závody V. I. Lenina. Podnik splnil v roce 1956 plán hrubé výroby a plán výroby zboží. Avšak jmenovité úkoly splnil jen na 94,4 % a dodávky pro export pouze 69,4 %.

Ve strojírenství podíl strojů, zařízení a nástrojů pro výrobu úplných investičních celků s ohledem na vývoz stále stoupá. V roce 1937 představovaly tyto výrobky pouze 6,4 % vývozu, v roce 1955 již plných 46 % vývozu a v roce 1960 má stoupnout asi na 60 %. Od roku 1945 vyvezlo naše strojírenství v oboru investičních celků řadu cukrovarů, pivovarů, cementáren, lihovarů, elektrárny různých typů, válcovací zařízení a podobně. Bylo by možno uvést doklady o tom, že i v tomto sektoru se náš zahraniční obchod rozvíjí celkem úspěšně. Ale mohl by se rozvíjet ještě úspěšněji, kdybychom odstranili nedostatky, které tempo jeho rozvoje brzdí. My se s nimi musíme vyrovnat, chceme-li dodržet tempo růstu zahraničního obchodu předpokládané ve druhé pětiletce.

Co je třeba zlepšit? Naše strojírenství zůstalo v celostátním měřítku dlužno vývozu v roce 1956 výrobky v ceně více než 400 milionů korun. Leninovy závody v Plzni se na tomto dluhu podílejí částkou téměř 140 milionů korun. Náš závod, jak jsem řekl, splnil plán exportu pouze na 69,4 %. A neplnění závazků pokračuje i v letošním roce. Nesplníme-li zahraniční dodávky, musíme platit penále a to nám ujídá se stolu. Je tedy třeba kvalitně pracovat a smluvní závazky plnit. Vždyť naše parní lokomotivy, elektrické lokomotivy, těžké obráběcí stroje, zařízení na dělení koksového plynu. vysokotlaké chemické nádoby, třtinové mlýny a jiné výrobky mají světovou třídu a tyto naše výrobky jdou do celého světa. Přesto naši technici musí bedlivě sledovat světový vývoj ve strojírenství a držet s ním krok, účastnit se na veletrzích a výstavách, jak u nás, tak i v zahraničí.

K zakázkám pro export bych chtěl poznamenat jedno, že nesmíme zapomínat, že jsme byli vždy vývozní zemí a že touto zemí jsme zůstali. Každému z nás je jasné, že zahraniční obchod má pro nás veliký význam a tam, kde se pracuje na zakázkách do ciziny, je zapotřebí dělníkům i technikům vysvětlit jak je důležité pro nás, abychom zde odvedli co nejlepší naši práci, říci jim co vyzískáme, jestliže včas a kvalitně dodáme za hranice naše výrobky. Nebát se jim však také říci, že špatnou kvalitou a dlouhými dodávkami můžeme ztratit trh nebo na ceně výrobku.

V našem závodě dodací lhůty jsou ve srovnání se světovou konkurencí někdy velmi dlouhé. My máme možnosti zkracování dodacích lhůt, a to hlavně v předvýrobních etapách, které mají podstatný podíl na celkové průběžné době. Tedy jednou z hlavních příčin našich dlouhých dodacích lhůt je průběh zakázky v předvýrobních etapách. Vydání disposic, konstrukční a technologické zpracování spotřebuje zpravidla více času, než je s ohledem na konečnou dodací lhůtu možno poskytnout vlastní výrobě.

Tento stav je zaviněn jednak všeobecným zbrzděním příprav výroby již z minulých let - dále vlastními nedostatky v organisaci práce a někde i nepostačující kvalifikací pracovníků. Tyto nedostatky působí tím tíživěji, že předvýrobní etapy trpí i kvantitativním nedostatkem lidí. Jako příklad uvedu lhůtově nesplněnou zakázku úpravny uhlí. Objednávka byla přijata 5. července 1955. Zakázkování bylo provedeno 15. července 1955. Sjednaná konečná dodací lhůta byla 30. prosince 1956. Časové rozpětí mezi objednávkou a konečnou dodací lhůtou bylo 18 měsíců. Z tohoto času probíhalo vydávání celkové disposice v konstrukci 4 a půl měsíce, vydávání dílenských výkresů, hlášek materiálu a externích objednávek 10 měsíců. Mezi touto dobou započalo zpracování technologických podkladů a to od počátku září 1955 do poloviny srpna 1956. Z uvedeného je tedy vidět, že předvýrobní etapy spotřebovaly 8 a půl měsíce, nežli bylo možno započít s vlastní výrobou (na kterou zbylo již jen 9 měsíců), přičemž zpracování podkladů v konstrukci a technologii pokračovalo během výroby ještě téměř dalších 5 měsíců.

Dále je třeba, aby náš výrobek při stejné kvalitě a funkci neobsahoval větší množství mrtvé a živé práce než výrobek konkurenční. V čem vidí pracující našeho závodu hlavní příčiny některých zde uvedených nedostatků? Především v tom, že například rok 1956 se vyznačoval velkou neustáleností plánu, což způsobilo značné obtíže v řízení výroby a zajišťování plánu.

Svízelná situace naší elektrotechnické továrny v Doudlevcích v minulém roce byla způsobena především dalším všeobecně závažným nedostatkem, kterým je materiálně technické zásobování, kooperace a subdodávky.

Na prvém místě jsou to transformátorové plechy tuzemské výroby, které jsou ještě technicky nedokonalé, takže jsme byli nuceni omezit jejich odběr a dovézti je z ciziny. Plechy byly dovezeny ze Sovětského svazu a vyrovnají se zcela plechům vyrobeným v USA a předčí rovněž plechy z NSR. Obdobná situace jako v trafoplechách je i v dynamoplechách. Výhledově čekáme v tomto směru pomoc od našich hutí, které v druhé polovině letošního roku zavedou lití vakuované oceli, čímž by byly vytvořeny podmínky pro výrobu kvalitní ocele pro tyto plechy, neboť wattová poruchovost by se tím snížila o 6 až 10 %.

Neuspokojivá je rovněž situace co do kvality ve výrobě lesklé lepenky pro elektrotechniku a zavádění výroby silikonů pro elektrotechnický průmysl.

Z druhé strany se setkáváme s celou řadou velmi pěkných příkladů, kdy naši konstruktéři a technici ekonomickou konstrukcí a novou technologií vyvažují nedostatek materiálu. Tak na příklad: nová vodorovná vyvrtávačka typu WD 200 znamená úsporu 5.000 kg proti staršímu stroji HVF 200, nový typ kolesového velkorypadla nevykazuje sice úsporu materiálu, ale při stejné váze jeho výkon stoupne o 70 % proti staršímu typu K 1000. Zavedení pastorků s předlitým ozubením používaných u třtinových mlýnů znamená úsporu 16.200 kg kvalitní lité oceli, kromě značných úspor na opracováni. Velká kovárna ušetřila lepším využitím ingotů 1,416.794 Kčs. Velká obrobna ušetřila za minulý rok cca 300 tisíc korun lepším využitím materiálu.

Mluvíme-li o úsporách, nelze opomenouti výsledky práce zlepšovatelského hnutí. Jako příklad zlepšovacího návrhu na úsporu materiálu uvádím zlepšovací náměty soudruhů Nováka a Havlíka, kteří nástřihovými plány ušetřili při lisování pólů 23.503 kg dynamových plechů. To znamená pro závod zisk cca 26.000 korun. Dále kromě jiných soudruh Reiniš z mědikovárny Strojírny I byl vyznamenán jako nejlepší pracovník ministerstva těžkého strojírenství. Tento soudruh navrhl 10 zlepšovacích návrhů, které byly zavedeny a znamenají úsporu asi 100.000 korun. S tím se však nespokojil a má další tři náměty. Sám je iniciátorem celé řady dalších zlepšovacích návrhů ve svém kolektivu.

Neustálému rozvoji našeho strojírenství pomáhá nejedno usnesení strany a vlády. Díky této péči, díky tvůrčím technikům a především nadaným, zručným dělníkům, zaujímá naše strojírenství ve světové konkurenci stále přední místo. Malý příklad to dokazuje s výjimečnou konkrétností. Před několika měsíci jsme doprovázeli dílnami našich Leninových závodů v Plzni dva brazilské senátory. Oba byli průmyslníky a jejich věcné dotazy i pohotové charakteristiky dokládaly, že jsou ve strojírenství znalí. Snad právě proto všude tam, kde členové jiných delegací byli nadmíru vzrušeni velikostí, přesností, prostě dokonalostí našich nových soustruhů, hoblovek a karuselů, hosté z Brazílie jen pokyvovali hlavou.

Když jsme se však zastavili před světlezelenou vodorovnou vyvrtávačkou WD 250, oba hosté roztáli a nemohli se od stroje odtrhnout. Nadchlo je dálkové elektrotlačítkové řízení vyvrtávačky, soustředěné na nevelkém panelu, nechtěli věřit, že stroj najíždí do záběru s přesností 2 setin milimetru, byli unešeni celkovým vzhledem stroje. A při přátelské besedě oba senátoři prohlásili, že pod dojmem WD 250 bude u nich jméno města Plzně vždy vyvolávat představu dokonalého obráběcího stroje.

V závěru bych chtěl použít slov našich dělníků, kteří často říkají: "Zajistěte nám, abychom měli stále hromadu práce za zády a výrobní podklady a nářadí u stroje a my vám ukážeme, co se dá ještě udělat." Tato prostá slova velmi výstižně charakterisují, kde je třeba hledat problémy a kam je třeba se zaměřit na odstranění nedostatků. A že to jde, ukázaly konečné výsledky za rok 1956 v našem závodě. V důsledku někdy objektivních, jindy zase vnitřních nedostatků byla situace koncem roku tak neutěšená, že jen málokdo věřil, že by bylo možno celoroční plán hrubé výroby a zboží splnit.

Širokou mobilizací všech pracujících, kterou organisovala strana za pomoci odborových a mládežnických složek, detailním rozdělením úkolů a zlepšenou organisací nakonec nemožné stalo se skutečností. Za poslední měsíc bylo pak docíleno tak vysokého výsledku, jako dosud nikdy v Leninových závodech dosaženo nebylo - a plán byl splněn. Ukazuje to jedno: Dokážeme-li vytvořit všechny podmínky k výrobě, jsou naši pracující s to splnit sebetěžší úkoly. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dávám dále slovo posl. ing. Goppoldové.

Posl. ing. Goppoldová: Soudružky a soudruzi poslanci!

Ve svém diskusním příspěvku chtěla bych se krátce zmínit o jednom z důležitých úseků našeho národního hospodářství - o chemickém průmyslu.

Z celkové produkce chemie jest určeno 60 % pro výrobu a provoz ostatních odvětví, 23 % pro vlastní spotřebu. 9 % pro tržní fondy a 8 % pro vývoz. Již z této skladby výrobků podle jejich určení jest zřejmé, že chemický průmysl musí hrát důležitou roli ve zvyšování technické úrovně a tím i ekonomiky celého národního hospodářství.

Po znárodnění se náš chemický průmysl úspěšně vyvíjel. Byla zavedena nebo zvládnuta celá řada nových výrob. Na příklad na úseku synthetických vláken byla vyřešena a zavedena výroba silonu a výzkumně vyřešena výroba synthetických vláken majících vlastnost vlny čeká na svoji provozní realisaci. Byla zavedena výroba umělých hmot, z nichž přední místo zaujímá polyvinylchlorid, zavedena výroba nových druhů koženek, antiparasitních přípravků atd.

Příkladem rychlého rozvoje chemického průmyslu mohou být Stalinovy závody, které jsou jediným naším závodem zpracovávajícím chemicky hnědé uhlí. Byla zde zavedena a zvládnuta celá řada nových výrob jako jest methanol, síra, formaldehyd, toluen, xyleny, cyklohexan, čpavek, síran amonný, suchý led atd. Výroba fenolů, které jsou cennou surovinou pro výrobu synthetických vláken, se zvýšila 23krát. Zde mi dovolte malou odbočku - od pracovníků Stalinových závodů mám totiž vyříditi s. předsedovi vlády, že se již vypořádali s jím kritisovaným nedostatkem, že nečerpají prostředky ředitelského fondu určené na malou mechanizaci, do té míry, že v letošním roce již nepostačuje ředitelský fond krýt všechny požadované akce.

Přes řadu úspěchů jest ministerstvo chemického průmyslu právem kritisováno, že nedostatečně zabezpečuje národní hospodářství chemickými výrobky. To platí na příklad o výrobě dusíkatých a fosforečných hnojiv, plastických hmot, synthetických vláken, nátěrových hmot, papíru, celulózy a dalších. K výrobě papíru a celulózy bych chtěla upoutat vaši pozornost poněkud blíže. Často slyšíme stížnosti, že papíru a lepenky je nedostatek a že není jakostní. Výroba papíru rok od roku stoupá. V roce 1937 bylo v ČSR spotřebováno na 1 obyvatele 22 kg papíru a lepenky, v letošním roce překročí spotřeba 33 kg. V nejvyspělejších kapitalistických státech jest výroba papíru na 1 obyvatele sice větší, ne však vždy účelnější. U nás jest dnes již dostatek např. sešitů a jiných výrobků z papíru. Neuspokojivě jsou však pokryty požadavky průmyslu. V letošním roce zůstává 18 % požadavků průmyslu zejména na papírové obaly nepokryto. To jest závažné z toho důvodu, že v zahraničí používané obaly z vlnité lepenky jsou 6-10 krát levnější než dřevěné bedny. K tomu, aby mohla být dále podstatně zvýšena výroba papíru, jest především třeba zajistit dostatek surovin. Jak víme, není již možné bez dalších opatření zvyšovati těžbu dřeva. Jest několik způsobů ke zvýšení surovinových zdrojů pro výrobu papíru:

1. Lepší organisací sběru starého papíru. Jest překvapující, že v našem státě jest sběr papíru zhruba na stejné výši jako v kapitalistických státech, kde těmto otázkám není věnována žádná pozornost. Sběr papíru jest třeba účinněji propagovat a účinněji jej využít i k pedagogické práci na školách.

2. Lepším hospodařením v lesích. Je třeba věnovati víc péče vysazování rychle rostoucích dřevin, na příklad topolů, které lze v období 30 let vypěstovati v stromy o objemu 2 m, což je třetina doby potřebná k vypěstování jedle nebo smrku.

3. Všude tam, kde jest to možné, na příklad ve stavebnictví při stavbě lešení, nahrazovati dřevo jiným materiálem.

4. Pracovníci v papírenském průmyslu se musejí vypořádati s úkolem zlepšení kvality papíru zejména pokud jde o snížení váhy plošné jednotky.

Domnívám se, soudružky a soudruzi poslanci, že i my můžeme pomoci zajišťováním těchto úkolů ve svých volebních obvodech, aby výroba papíru mohla i nadále stoupat, aniž by tím utrpěly naše lesy.

Jen o malém počtu chemických výrobků lze říci, že jejich produkce jest dostatečná již z toho důvodu, že jejich vývoz jest žádoucí, neboť na zahraničním trhu lze je lépe umístiti než většinu jiných průmyslových výrobků. To jest proto, že chemizace všech průmyslových odvětví probíhá velmi intensivně, neboť nahrazování klasických surovin chemicky vyrobenými, použití chemických procesů a nových chemických výrobků v ostatních odvětvích dává předpoklady nesmírnému rozvoji techniky. Není tedy divu, že nedostatek chemických surovin má světový charakter přes to, že na příklad vyspělé kapitalistické státy dávají na výstavbu chemického průmyslu absolutně i relativně k jiným průmyslovým odvětvím velké prostředky. Chemický průmysl těchto států má před ostatním průmyslem větší předstih, než jakého dosahujeme u nás.