Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Aby byly sjednoceny a zjednodušeny předpisy o zpoplatnění dědictví, darování a úplatných převodů nemovitostí a zhospodárněny admínistrativní práce při zpoplatňování, zavádějí se jednotné notářské poplatky, a to z dědictví, z darování, z převodu nemovitostí a za úkony.

Z čeho se poplatek platí.

(¹) Poplatek z dědictví se platí z majetku,

a) kterého nabývají dědici odkazovníci nebo jiné osoby smrtí zůstavitele.

b) který zůstavitel převedl zcela nebo zčásti bezplatně za svého života v období tří měsíců před svou smrtí; zaplacený poplatek z darování se přitom započítá.

(²) Majetek uvedený v odstavci 1 se pro účely poplatku nazývá "dědictví", podíl, kterého nabývá z tohoto majetku dědic nebo jiná osoba, "dědický podíl".

(³) Pro základ a sazby poplatku a pro rozsah platební povinnosti je rozhodující stav v době smrti zůstavitele. Jestliže si však dědici za projednání dědictví rozdělí majetek patřící do dědictví a k dohodě je přihlíženo v potvrzení o nabytí dědictví, má se pro účely poplatku za to, že stav vytvořený takovou dohodou nastal již v době smrti zůstavitele.

(⁴) Místo poplatku z dědictví platí se poplatek z převodu nemovitostí, je-li dědictví, ve kterém je nemovitost, tak zadluženo, že by poplatek z dědictví byl nižší než poplatek z převodu nemovitostí.

(¹) Poplatek z dědictví platí nabyvatel. Rukou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem je povinen poplatek zaplatit právní nástupce ve vlastnictví věci, na niž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo, avšak jen do výše její ceny.

(²) Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník není však povinen zaplatit více, než činí cena dědického podílu jím nabytého. Ve vzájemném poměru je každý nabyvatel zavázán uhradit část poplatku připadající na jeho dědický podíl.

(³) Za poplatek ručí, kdo odmítl dědictví, jestliže je z toho důvodu nabyl jeho nezletilý potomek. To však neplatí, jestliže soud odmítnutí dědictví za nezletilého potomka neschválil.

(¹) Poplatek z dědictví se vypočítá z obecné (prodejní) ceny dědického podílu po srážce odpočitatelných závazků.

(²) Majetek,

a) který měl zůstavitel v době své smrti v držbě nebo

b) který byl uložen u třetí osoby na jméno zůstavitele. i když zároveň na jména jiných osob, považuje se pro účely poplatku za součást dědictví, pokud ten, kdo uplatňuje své vlastnické právo, toto právo neprokáže.

(³) Pohledávka zůstavitele proti dědici nebo odkazovníku zahrnuje se do dědictví, i když ji zůstavitel v závěti dlužníkovi prominul.

(⁴) Je-li nabyvatel dědictví členem jednotného zemědělského družstva, které přijalo vzorové stanovy, vyloučí se ze základu poplatku zděděný majetek, který je sdružen v jednotném zemědělském družstvu ke společnému hospodaření nebo bude takto sdružen do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele. Vstoupí-li nabyvatel do jednoho roku ode dne smrti zůstavitele do takového družstva, vyloučí se ze základu poplatku zděděný majetek, který v něm bude v této době sdružen ke společnému hospodaření. Nabyvatel je však povinen zaplatit (doplatit) poplatek, jestliže z družstva vystoupil nebo byl z něho vyloučen před uplynutím pěti let od smrti zůstavitele.

Odpočitatelnými závazky jsou

a) výdaje za léčení poslední nemoci zůstavitele, pokud do dne jeho smrti nebyly zaplaceny;

b) náklady zůstavitelova pohřbu stanovené jednotnou částkou; od jednotné částky se odečte pohřebné vyplacené podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle jiných obdobných předpisů anebo jiná úhrada nákladů pohřbu;

c) závazky vůči socialistickým právnickým osobám, které na dědice přešly smrtí zůstaviteie; dlužné daně, poplatky, pojistné placené podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících, jakož i jiné dávky (též ošetřovné ve zdravotnických zařízeních) se však odečtou jen tehdy, budou-li zaplaceny ve lhůtě, kterou s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví státní notářství (dále jen "notářství").

Sazba poplatku z dědictví se určuje podle příbuzenského (osobního) poměru nabyvatele k zůstaviteli a podle základu poplatku, a to v prvé skupině od 5 % do 25 %, ve druhé skupině od 12 % do 30 % a ve třetí skupině od 20 % do 55 %. Pro majetek v soukromém vlastnictví je sazba poplatku o 3 % vyšší.

(¹) Poplatník je povinen přiznat notářství, které je příslušné k projednání dědictví, nebo notářství, které určí nařízení vydané podle § 27, veškerý majetek podrobený poplatku nejpozději do tří měsíců od smrti zůstavitele. Doví-li se poplatník o dědictví (jeho části) později, počíná běžet tříměsíční lhůta ode dne, kdy se o něm dověděl.

(²) Nebylo-li dědictví (jeho část) přiznáno nebo nebylo přiznáno včas, zvýší se poplatek za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení o 1 % poplatku z majetku, který nebyl přiznán nebo byl přiznán opožděně.

(¹) Poplatek z darování se platí z majetku, který se převádí zcela nebo zčásti bezplatně do osobního nebo soukromého vlastnictví jiných osob.

(²) Převádí-li se majetek movitý, jehož cena beze srážky závazků nepřevyšuje 3000 Kčs, poplatek se neplatí.

(³) Převádí-li se částečně bezplatně majetek nemovitý, platí se poplatek z darování jen tehdy, je-li vyšší než poplatek z převodu nemovitostí.

(⁴) Pro poplatnost se sčítá cena majetku převedeného mezi týmiž osobami v období dvou let před posledním převodem.

(¹) Poplatek z darování platí nabyvatel. Rukou společnou a nerozdílnou s nabyvatelem je povinen poplatek zaplatit právní nástupce ve vlastnictví věcí, na níž vázne pro poplatek zákonné zástavní právo, avšak jen do výše její ceny.

(²) Jestliže nabývají dvě nebo více osob majetek společně, jsou povinny zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník není však povinen zaplatit více, než činí cena podílu jím nabytého.

(³) Má-li nabyvatel povinnost plnit ve prospěch třetí osoby, platí poplatek z tohoto plnění třetí osoba, nabyvatel však ručí za poplatek z takového plnění; zaplatí-li poplatek ručitel, může požadovat na třetí osobě (obdarovaném) náhradu anebo si částku poplatku srazit při plnění.

(⁴) Za poplatek ručí převodce.

(¹) Poplatek z darování se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedeného majetku. Je-li část ceny převedeného majetku kryta odpočitatelnou úplatou nebo odpočitatelnými závazky, sníží se základ poplatku o tuto úplatu a závazky; jaká úplata a které závazky jsou odpočitatelné, stanoví nařízení vydané podle § 27.

(²) Sazba poplatku z darování je stejná jako sazba poplatku z dědictví.

(¹) Poplatek z převodu nemovitostí se platí z nemovitého majetku, který je v osobním nebo soukromém vlastnictví a úplatně se převádí do vlastnictví jiných osob nebo přechází prodejem nebo udělením příklepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením.

(²) Je-li úplatou kryta jen část ceny převedeného nemovitého majetku, platí se poplatek z převodu nemovitostí, je-li vyšší než poplatek z darování. Poplatek z převodu nemovitostí se platí i tehdy, převádí-li se nemovitost z osobního nebo soukromého vlastnictví do socialistického vlastnictví převážně úplatně.

(³) Na převod (přechod) dočasných staveb a na zřízení a převod (přechod) práva stavby se hledí jako na převod (přechod) do vlastnictví k nemovitosti.

(⁴) Pro poplatnost se sčítá cena majetku. převedeného mezi týmiž osobami v období jednoho roku před posledním převodem.

(¹) Poplatek z převodu nemovitostí jsou povinni platit rukou společnou a nerozdílnou nabyvatel, převodce a nabyvatelův právní nástupce ve vlastnictví převedené věci (její částí). To platí obdobně. také, přechází-li nemovitost prodejem v exekučním řízení. Při převodu nemovitosti do socialistického vlastnictví platí poplatek převodce.

(²) Přechází-li nemovitost udělením příklepu v exekučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením, platí poplatek nabyvatel a rukou společnou a nerozdílnou s ním právní nástupce ve vlastnictví převedené věci, pokud nabyvatelem není socialistická právnická osoba.

(³) Jestliže nabývají nebo převádějí nemovitost dvě nebo více osob společně, jsou povinny platit poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Poplatník však není povinen zaplatit více, než činí cena podílu jím nabytého nebo převedeného.

(¹) Poplatek z převodu nemovitostí se vypočítá z obecné (prodejní) ceny převedené nemovitosti a jejího příslušenství (v dalším jen "nemovitost").

(²) Při směně se poplatek vypočítá z ceny jedné ze směňovaných nemovitostí; nemají-li stejnou cenu, vypočítá se poplatek z ceny nemovitosti, která má cenu vyšší.

(³) Sazba poplatku se určuje od 6 % do 13 % základu poplatku. Pro nabyvatele v blízkém příbuzenském (osobním) poměru k převodci určuje se sazba poplatku od 1 % do 5 % základu poplatku. Pro nemovitosti v soukromém vlastnictví je sazba poplatku o 2 % vyšší.

(¹) Poplatky se platí za úkony notářství.

(²) Za provedení úkonu mimo úřadovnu notářství je poplatník také povinen nahradit skutečně vzešlé výlohy.

(¹) Poplatek platí, kdo o úkon žádá.

(²) Je-li poplatníků několik, jsou povinní zaplatit poplatek rukou společnou a nerozdílnou.

(¹) Sazby poplatků za úkony stanoví nařízení vydané podle § 27, a to buď pevnými částkami za jednotlivé úkony nebo úhrn úkonů anebo z ceny předmětu úkonu.

(²) Notářství může poplatek zvýšit až o 50 %, jde-li o úkony zvlášť složité a obtížné nebo o úkony prováděné mimo úřadovnu notářství; v těchto případech zahrnuje zvýšený poplatek i drobné hotové výdaje (místní jízdné a pod.).

Nebyl-li zaplacen poplatek stanovený pevnou částkou, neprovede notářství úkon, leč by tak vyžadoval obecný zájem nebo bylo nebezpečí v prodlení.

(¹) Právní úkon o převodu majetku, ze kterého se platí poplatek z darování nebo poplatek z převodu nemovitostí, vyžaduje k platnosti, aby byl u notářství zapsán do poplatkového rejstříku (registrace). Je-li třeba k převodu majetku přivolení nebo schválení jiného orgánu, ohlašuje se právní úkon k registraci až po tomto přivolení nebo schválení. Právní úkon je platný jen v tom rozsahu a s tím obsahem, jak byl registrován.

(²) Ustanovení odstavce 1 se netýká nemovitého majetku, který se převádí do socialistického vlastnictví nebo přechází prodejem nebo udělením příklepu v exekučním řízení anebo vyvlastněním. Takový převod (přechod) nemovitosti jsou účastníci povinní do 15 dnů ohlásit u notářství.

(³) Účastníci právního úkonu jsou povinni předložit originál a opis listiny o převodu majetku, pokud byla vyhotovena, a jiné pomůcky potřebné pro posouzení poplatnosti a udat základ poplatku.

(⁴) Jestliže účastníci provedli převod majetku, který nebyl registrován, bude jim vyměřen zvláštní poplatek, jako by šlo o převod registrovaný. Dojde-li k registraci, bude poplatek vyměřen znovu.

(¹) Pro poplatky z dědictví, z darování a z převodu nemovitosti vázne zákonné zástavní právo na věcech, které jsou podrobeny poplatku; u nemovitých věcí má zástavní právo přednost přede všemi zástavními právy váznoucími na nemovitosti.

(²) Dokud nabytí dědictví nebylo potvrzeno, smí být majetek zůstavitele, který je uložen u jiných osob, před zaplacením nebo zajištěním poplatku z dědictví vydán, vyzvednut nebo dán do zástavy jen s přivolením notářství.

(¹) Do výše, kterou stanoví nařízení vydané podle § 27, vyměří poplatky notářství ústně, a není-li to možno, písemnou výzvou k zaplacení poplatku.

(²) Poplatky, které převyšují hranici stanovenou podle odstavce 1, vyměřuje notářství platebním výměrem. O výši skutečně vzešlých výloh rozhodne notářství zpravidla platebním výměrem, kterým vyměří poplatek.

(³) Jestliže poplatky vyměřené podle odstavce 1 nebyly včas zaplaceny, vydá na ně notářství platební výměr.

(¹) Poplatky vyměřené ústně nebo písemnou výzvou k zaplacení poplatku jsou splatné takto:

a) poplatek z dědictví do 15 dnů od ústního vyměření poplatku nebo doručení písemné výzvy,

b) z darování a z převodu nemovitostí před registrací,

c) za úkony před provedením úkonu.

(²) Poplatky vyměřeně ústně nebo písemnou výzvou se platí kolkovými známkami.

(³) Poplatek z převodu nemovitostí, pokud připadá na kupní cenu určenou v penězích. jsou poplatníci povinni zaplatit před registrací. Dokud poplatek není zaplacen, může notářství provedení registrace odepřít.

(⁴) S výjimkou poplatku splatného podle odstavce 3 jsou poplatky vyměřené platebním výměrem a náhrada výloh splatné do 15 dnů po doručení výměru. Nařízení vydané podle § 27 stanoví, na který účet mají být poplatky placeny.

(⁵) Nebyl-li poplatek zaplacen včas, je poplatník povinen zaplatit za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení penále ve výši 1 % dlužné částky.

(¹) Poplatky nelze vyměřit a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku. ve kterém mohl být poplatek (dodatek) vyměřen. Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit částky, o něž bylo předepsáno méně, protože poplatek nebyl správně vyměřen.

(²) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání poplatku, běží promlčecí doba znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu uvědoměn.

Notářství jsou povinna pečovat, aby poplatky byly správně a včas vyměřovány, a pokud jde o poplatky podle § 20 odst. 1 a § 21 odst. 3, též správně a včas placeny.

(¹) Proti vyměření poplatků lze u notářství, které poplatky vyměřilo, podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(²) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční odbor rady krajského národního výboru, v jehož obvodu je sídlo notářství, které poplatek vyměřilo. Lze-li odvolání plně vyhovět, rozhodne o něm notářství, proti jehož rozhodnutí bylo odvolání podáno.

(³) Splatné a nezaplacené poplatky a penále se vymáhají soudní exekucí.

Orgány justiční správy jsou povinny pečovat, aby poplatky byly včas vymáhány, a kontrolují pravidelnými dohlídkami, zda se poplatky vybírají a vymáhají podle platných předpisů.

(¹) Ministerstvo financí a podle jeho směrnic orgány jím pověřené se přesvědčují občasnými kontrolami o způsobu provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

(²) Místní orgány státní správy jsou povinny poskytovat účinnou pomoc při provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

(³) Pří provádění kontroly jsou kontrolní orgány oprávněny vstupovat do místností, zařízení nebo na pozemky a provádět přitom šetření potřebná pro zjištění skutečností, které jsou rozhodující pro výši poplatků.

(⁴) Poplatníci jsou oprávněni a povinni pří kontrole spolupůsobit, poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky, týkající se skutečností rozhodných pro vyměření poplatků a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

(¹) Ministr financí vydá v dohodě s ministrem spravedlnosti nařízením předpisy k provedení tohoto zákona, zejména

a) předpisy o poplatností v poměru k cizině,

b) blíže vymezí základ poplatků a stanoví podrobné sazby poplatků,

c) určí podmínky pro použití sazby poplatků platné pro osobní majetek,

d) stanoví osvobození od poplatků a úlevy a

e) vydá předpisy o řízení.

(²) Ministerstvo financí může

a) stanovit pro účely poplatků přepočítací kursy cizozemských hodnot na koruny československé a určit hodnotu cenných papírů;

b) přiznat osvobození nebo povolit úlevy pro určitě druhy majetku nebo skupinám osob nebo jednotlivým osobám; ministerstvo financí může pověřit jiné orgány, aby povolovaly úlevy jednotlivým osobám;

c) stanovit odchylky ze zákona za účelem zjednodušení administrativních prací, vyvarování se dvojího zdanění nebo zachování vzájemně stejného postupu s cizinou anebo provádění práva odvetného;

d) učinit opatření k zamezeni nesrovnalostí nebo tvrdostí, jež by mohly vzniknout z provádění zákona.

(³) Zmocnění podle odstavce 2 písm. b) a c) použije se také na dávky, které budou vybrány podle dřívějších předpisů (§ 28 odst. 1); ministerstvo financí může zejména také stanovit, že zaniká odklad placení daně z obohacení a s ní nemovitostního souvisícího poplatku, které se podle dřívějších předpisů platily po zániku práva požívání, práva užívání k vlastní potřebě nebo práva na opětující se plnění.

(¹) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na dědictví, zemřel-li zůstavitel za účinnosti tohoto zákona, a na převody majetku, které byly za této účinnosti uskutečněny (dovršeny); došlo-li k těmto skutečnostem do dne účinnosti tohoto zákona, použije se dřívějších předpisů.

(²) Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zrušují se všechny předpisy, které mu odporují nebo upravuji věci, na něž se tento zákon a předpisy podle něho vydané vztahují; zejména se zrušují.

1. prozatímní zákon č. 50/1850 ř. z., o poplatcích z právních jednání, listin, písemností a úředních úkonů,

2. zákon č. 74/1901 ř. z., o poplatcích z převodu jmění;

3. nařízení č. 278/1915 ř. z.. o poplatcích z bezúplatných majetkových převodů;

4. zákonný článek XI/1918;

5. zákon č. 337/1921 Sb., o dani z obohacení;

6. zákon č. 65/1933 Sb., o změně a doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a jiných dávkách;

7. zákon č. 178/1937 Sb., o změně a doplnění některých právních ustanovení o poplatcích a jiných dávkách;

8. zákon č. 13/1947 Sb., o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování;

9. zákon č. 178/1947 Sb., o částečně změně sazby daně z obohacení;

10. § 5 odst. 2 zákona č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích;

11. § 11 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství;.

12. nařízení ministra financí č. 4/1955 Sb., o notářských poplatcích.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, který stanoví nařízením ministr financí v dohodě s ministrem spravedlnosti; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.