Zpravodaj posl. dr Klinger: Vážené Národní
shromáždění!
Předpisy, které dosud platí o zpoplatňování
dědictví, darování a převodů
nemovitostí, nevyhovují. Vznikaly v době
kapitalistického zřízení. Opíraly
se o staré buržoasní právo, které
znalo jedině vlastnictví kapitalistické.
Zachovávaly zisky docílené kapitalisty v
podstatě neztenčené. Mimo to předpisy
o poplatcích umožňovaly kapitalistům,
aby za pomoci odborných poradců unikali plné
poplatné povinnosti a tak zkracovali státní
pokladnu o příjmy. Naproti tomu dědicové,
kteří nabývali majetek získaný
prací, museli platit poplatky v plné částce.
To byl společný rys všech předpisů
o dědických poplatcích.
Dalším zbytkem z minulosti byla značná
roztříštěnost těchto předpisů.
Navrhovaná nová zákonná úprava
poplatků z dědictví, z darování
a z převodu nemovitostí dokončuje vlastně
reformu státních poplatků. Tato reforma začala
zákonem č. 169/1950 Sb. o zrušení některých
poplatkových předpisů. Pokračovala
ve dvou zákonech a to zákonem č. 173/1950
Sb. o soudních poplatcích a zákonem č.
105/1951 Sb. o správních poplatcích.
Když pak dalším zákonem č. 52/1954
Sb. se rozšířila s účinností
od 1. ledna 1955 působnost státního notářství
mimo jiné také o přímou působnost
v řízení o projednávání
dědictví, naskytla se tak možnost, aby státní
notářství byla pověřena agendou
vyměřování poplatků z dědictví
i poplatků je doplňujících, t. j.
poplatku z darování a poplatku z převodu
nemovitostí.
Hlavním účelem vládního návrhu
zákona je upravit předpisy o uvedených poplatcích
tak, aby odpovídaly současným společensko-ekonomickým
vztahům. Dalším cílem je úspora
práce při správě poplatků zjednodušením
administrativního řízení. Toho se
dosahuje zejména těmito skutečnostmi:
Ze zpoplatnění se vyloučí převody
majetku do socialistického vlastnictví s výjimkou
převážně úplatných převodů
nemovitostí. Poplatku nebudou podléhat převody
majetku sdruženého v JZD III. a IV. typu.
Výhodnější sazba se poskytne osobnímu
majetku před soukromým vlastnictvím.
O poplatcích z převodu majetku bude platit jediný
zákon a příslušné a příslušné
jedno a příslušné jedno prováděcí
nařízení, které nahradí celou
řadu starých předpisů.
Státní notářství, která
budou vyměřovat poplatky, projednávají
dědictví. Mají tudíž podklady
pro vyměření poplatků z dědictví,
za projednání dědictví vyměřují
již nyní poplatek. Proto budou mít podstatně
snazší práci při vyměřování
poplatků než finanční odbory rad ONV.
Za dosavadní praxe musely orgány finančních
odborů rad ONV nejprve prostudovat spisy o projednání
dědictví a pak teprve mohly provádět
samostatné vyměřovací řízení,
zejména obesílat účastníky
k ústnímu řízení, aby se výslechem
zjišťovaly a ověřovaly skutečnosti
rozhodné pro vyměření poplatků.
S tím byla spojena i jiná, někdy obsáhlá
šetření. Tím, že vyměření
poplatku se stane hned při projednání u státního
notářství, se uspoří také
pracovní čas poplatníků. Napříště
rozdílně od dnešního stavu nebudou samostatným
předmětem poplatku dohody dědiců o
rozdělení dědictví sjednané
za jeho projednávání.
Navrhovaným zákonem se odstraňuje dvojí
administrativní řízení a evidence
nejen při zpoplatňování dědictví,
nýbrž také při vyměřování
poplatků z úplatných převodů
nemovitostí a to tak, že se do poplatku z převodu
nemovitostí zahrne dávka z přírůstku
hodnoty nemovitostí i s případnou přirážkou.
Sazby poplatků se zjednodušují. Jejich počet
se sníží asi na čtvrtinu počtu
sazeb dosavadních.
Změnou skupin nabyvatelů u poplatků z dědictví
a z darování pozmění se rozložení
poplatkového břemene. Vyššímu poplatku
bude podléhat majetek, který má přejít
na vzdálenější příbuzné,
kteří nejsou povoláni k dědictví
ze zákona. Toto zvýšení poplatku, jakož
i mírné zvýšení sazby poplatku
z úplatného převodu nemovitostí vyšší
hodnoty vyrovná úbytek příjmu vzniklý
tím, že se z poplatnění vyloučí
převody majetku do socialistického vlastnictví
a že nebudou podléhat poplatku převody majetku
sdruženého v JZD III. a IV. typu a konečně,
že nebudou samostatným předmětem poplatku
dohody dědiců. Dále k vyrovnání
těchto úbytků příjmů
přispěje i to, že se budou vyměřovat
jednotné poplatky z dědictví a z darování
pouze z čisté hodnoty zděděné
(darované) nemovitosti. Dosud se poplatek za projednání
dědictví a nemovitostní poplatek platí
z hrubé hodnoty nemovitostí bez zřetele k
závazku.
Podle předkládaného vládního
návrhu zákona zanikne agenda poplatků z převodu
majetku u finančních odborů rad ONV. Vyměřování
těchto poplatků budou obstarávat státní
notářství a evidenci platů a vymáhání
lidové soudy.
Návrh na nové úpravy poplatků z dědictví,
z darování a z převodu nemovitostí
navazuje na naše občanské právo.
Dovolte mi, abych s odvoláním na zásady,
které jsem uvedl, mohl ještě ukázat
v hrubých rysech, jak zákon prakticky rozvádí
tyto zásady.
Ze zpoplatnění se vylučují převody
majetku ze socialistického vlastnictví do osobního
vlastnictví a zcela nebo zčásti bezplatné
převody majetku do socialistického vlastnictví
s výjimkou převážně úplatných
převodů nemovitostí. Nižší
sazbou poplatku je preferován osobní majetek, jako
jsou na př. předměty domácí
a osobní spotřeby, rodinné domky a úspory
nabyté prací, před soukromým vlastnictvím.
V souladu s dědickým právem, které
podle své povahy má posilovat rodinné vztahy,
je podroben nižšímu poplatku majetek přecházející
na osoby, které jsou povolány k dědictví
ze zákona, než majetek přecházející
na jiné osoby, které dědí jen podle
závěti.
Zděděný majetek sdružený ke společnému
hospodaření v JZD, které přijalo vzorové
stanovy, vylučuje se ze základu poplatku, pokud
nabyvatel nevystoupí z družstva nebo nebude z něho
vyloučen. Podobně se vyloučí ze základu
poplatku majetek, který bude takto sdružen do jednoho
roku od nabytí dědictví.
Aby se zabránilo úniku ze zpoplatnění
a zjednodušilo se administrativní řízení
a práce při vyměřování,
nebudou se zásadně při stanovení základu
poplatku uznávat pohledávky soukromých osob
za odpočitatelné srážky.
Poplatek z darování zahrne rovněž nemovitostní
poplatek z darování nemovitostí a poplatek
z úplatného převodu nemovitostí se
sloučí s 10 % přirážkou a s dávkou
z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Státní notářství budou také
vyměřovat poplatek z darování a poplatek
z převodu nemovitostí jako poplatky, které
doplňují poplatek z dědictví a zabraňují
úniku z něho. K tomu cíli se stanoví,
že u převodů majetků podléhajících
poplatkům se vyžaduje k jejich platnosti registrace
u státního notářství. Toho
je také třeba s hlediska přesné evidence,
zejména pokud jde o převody nemovitostí.
Pro přehlednost obsahuje zákon i předpisy
o notářských poplatcích za úkony.
Nová úprava poplatků přispěje
ke zhospodárnění správy. Osnova zákona
duchem i skladbou odpovídá zásadám
našeho lidově demokratického zřízení
i tomu, jak se mění vlastnické poměry
a potřeby socialistické společnosti.
Rozprava v ústavně-právním výboru
dne 2. dubna 1957 ukázala, že poslanci Národního
shromáždění jsou bdělými
strážci zájmů našeho lidu. Uváděli
v rozpravě k jednotlivým paragrafům zákona
případy, se kterými přicházejí
k nim občané, a žádali vysvětlení
s hlediska vládního návrhu o notářských
poplatcích. Na př. zda-li dědic přejímá
i závazky vůči soukromým osobám
a do jaké výše, jak je to s poplatky, jestliže
se převádí zemědělská
usedlost s otce na syna, aby na ni dál hospodařil,
nebo v případě, kdy mladý hospodář
obdržel od otce hospodářství a chce
ve chvíli, kdy je přejímá, vstoupit
do JZD. Jiné dotazy se týkaly výšky
sazby poplatku, jejich progresívního rozpětí,
proč se poplatková agenda odnímá ONV,
zda zákon dostatečně zajišťuje,
aby neunikaly zpoplatnění majetky, které
ještě dnes nabývají jednotlivci a soukromá
sdružení osob bezpracně a pod.
Po provedené rozpravě dospěl ústavně-právní
výbor k usnesení doporučit Národnímu
shromáždění vládní návrh
zákona o notářských poplatcích
ke schválení tak, jak je obsažen ve zprávě
výborové. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Děkuji. Hlásí se někdo do rozpravy?
(Nikdo.)
Do rozpravy se nikdo nehlásí, budeme tedy hlasovat.
Dám hlasovat, nebudou-li proti tomu námitky, o celém
vládním návrhu zákona najednou podle
výborové zprávy.
Má někdo nějaké námitky proti
tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Nemá.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona o notářských
poplatcích, a to ve znění předložené
zprávy výboru ústavně-právního,
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o notářských poplatcích.
Tím je vyřízen šestý bod pořadu
schůze.
Přistoupíme k projednávání
sedmého denního pořadu, kterým je:
7. Zpráva výboru rozpočtového a
hospodářského k vládnímu
návrhu zákona o podnikových fondech pracujících
(tisk 140).
Zpravodajem je posl. Toman. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Toman: Vážené Národní
shromáždění!
Rozpočtový a hospodářský výbor
projednal na své schůzi dne 6. dubna t. r. vládní
návrh zákona o podnikových fondech pracujících
a pověřil mne, abych jej plenu Národního
shromáždění předložil ke
schválení.
Usnesení celostátní konference komunistické
strany Československa a směrnice středního
výboru pro druhý pětiletý plán
kladly důraz na plánovitý rozvoj národního
hospodářství a zvyšování
produktivity práce, a referát náměstka
předsedy vlády s. Dolanského na účinnější
hospodárnost. Toto lze docílit jen takovými
zařízeními, jež budí zájem
pracujících. Jedním z těchto nástrojů
jsou podnikové fondy pracujících - dříve
ředitelské fondy. Novou úpravou těchto
fondů má býti zvýšena zainteresovanost
pracujících na hospodářských
výsledcích svých závodů a tím
i celého našeho národního hospodářství.
S rozšiřováním pravomoci podniků
se otvírají před naším Revolučním
odborovým hnutím, t. j. závodními
výbory, stále širší možnosti
prohlubování účasti pracujících
na řízení hospodářství.
Tato opatření, jako výraz rozvoje socialistického
demokratismu u nás, jsou nerozlučně spjata
se zvyšováním odpovědnosti závodních
výborů, aby důsledně uplatňovaly
práva našeho pracujícího lidu při
řešení rozhodujících otázek
výroby, hospodaření podniků, hmotných,
sociálních, zdravotních a kulturních
potřeb. Moudrost i zkušenosti dělníků
i jejich nesmiřitelnost k nedostatkům, spojená
s iniciativou, dávají nejlepší záruku,
že jen ti vedoucí podniků, kteří
se takto opírají o jejich zkušenosti, mohou
s jejich pomocí co nejlépe říditi
výrobu i ekonomiku podniků.
Že lze v tomto směru ještě hodně
učiniti, ukazují nám socialistické
soutěže, zlepšovatelské hnutí,
úplné využití odpadů při
výrobních procesech, různá organisační
opatření atd. Dovoluji si k tomu uvésti několik
příkladů:
Zavedením kruhového stavu, jak jej navrhl s. Mohelnický
v nár. podniku Technolen, zvýšila se produktivita
práce o 72 % a na mzdách, materiálu a elektrické
energii se ušetří 650.000 Kčs ročně.
Vynález s. Raniska z nár. podniku MEZ Krompachy
ušetří na mzdách a materiálu
550.000 Kčs hlavně v barevných kovech. Realisováním
několika desítek tisíc zlepšovatelských
návrhů v roce 1956 bylo ušetřeno našemu
národnímu hospodářství 583
milionů Kčs, při čemž tisíce
dalších návrhů čekají
ještě na realisaci.
V rafinerii Severočeských tukových závodů
v Ústí n. L. se shromažďovaly tukové
usazeniny, které vznikají při rafinaci tuku.
Už jich tam bylo na 350 tun. Zaměstnanci přišli
na to, že odpad je možno dobře zpracovat na mastné
kyseliny, potřebné k výrobě mýdla.
Myšlenka byla okamžitě uplatněna a v oddělení
již zpracovali 250 tun tukových usazenin v mastné
kyseliny.
Technicko-organisačními opatřeními,
zejména však účelnou mechanisací
výroby dodal v minulém roce děčínský
závod Mosteckých keramických závodů
za 2 miliony žáruvzdorného materiálu,
který hutní závody tolik potřebují,
nad plán, při čemž produktivita na 1
pracovníka činila 119 % a na vlastních nákladech
ušetřili 623.000 Kčs.
Těchto několik případů ukazuje,
jak mnoho možno ještě vykonati, zvláště
když hlava a ruce našich techniků a dělníků
spolupracuji. A toto společné úsilí
projevuje se pak i ve výši dotace podnikových
fondů pracujících. Prostředků
fondů se používá k zlepšení
pracovních podmínek, k zlepšení organisace
práce pomocí zavádění nové
techniky (malá mechanisace, automatisace), k zlepšení
bezpečnostních opatření, zdravotních
zařízení, k výstavbě a údržbě
bytového majetku podniku, ke kolektivnímu i individuálnímu
odměňování pracovníků
za vynikající pracovní výkon, na investice
určené ke kulturním, sociálním
nebo tělovýchovným účelům.
Jaké jsou kladné výsledky z čerpání
prostředků z dosavadních ředitelských
fondů, chci doložiti opět několika příklady:
Závod Karborundum Benátky staví nákladem
několika set tisíc Kčs jesle pro děti
zaměstnaných žen v závodě. AZNP
Mladá Boleslav - vzdor tomu, že obdržel v roce
1956 jen malý podíl - mohl odměniti větší
počet vzorných pracovníků. Ústřední
odbytová základna Mladá Boleslav zakoupila
menší zvedací a transportní zařízení
ulehčující podstatně těžkou
prácí v přepravě zboží;
postaví letos sklad z montážních prefabrikátů
o rozloze 1090 m2 z podílu z nadplánovaného
zisku, kterážto stavba ulehčí práci
zaměstnancům a zhospodární skladování
součástek.
ČKD Stalingrad zlepší rekreační
středisko v Živohošti, zlepší zařízení
nočního sanatoria a na podporu závodního
klubu dává 100.000 Kčs.
A takovýchto příkladů je v naší
republice jistě nespočetné množství,
i když výše nečerpaných ředitelských
fondů v roce 1956 dosahuje úctyhodné částky
600 mil. Kčs.
A nyní dovolte, abych řekl několik vět
k vlastní osnově navrženého zákona.
Určitým nedostatkem tohoto předkládaného
vládního návrhu zákona jest jeho pozdní
předložení k legislativnímu schválení.
Naproti tomu jest tento nedostatek vyvážen tou okolností,
že navržený zákon - vzhledem k jeho velkému
mobilisačnímu charakteru a určení,
že způsob hmotného zainteresování
musí býti přizpůsoben měnícím
se potřebám našeho národního
hospodářství a nutno proto umožniti
pružné přizpůsobení předpisů
o podnikových fondech pracujících - byl důkladně
projednáván a korigován postupně vyššími
a vyššími složkami. V důsledku toho,
že rozpočet podnikových fondů pracujících
tvoří součást kolektivních
smluv, jež měly být uzavřeny nejpozději
do 31. března t. r., vydalo ministerstvo financí
předem příslušnou vyhlášku,
vysvětlující obsah tohoto rámcového
zákona, jenž ruší téměř
všechny předpisy o ředitelských fondech
v hospodářských organisacích státního
socialistického sektoru.