Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Odpovědné úkoly soudů vyžadují, aby soudci byli vzorem občanské bezúhonnosti a oddanosti k lidově demokratickému zřízení. Porušování pracovní kázně, závady v soudcovské práci a chování nedůstojné soudce podrývají autoritu soudů, založenou na důvěře občanstva, poškozují zájmy státu a mohou být i na újmu právům občanů. Je proto nutno stanovit kárnou odpovědnost soudců.

(1) Soudci lidových a krajských soudů (dále jen "soudci") mohu být kárně stíháni pro

a) porušení pracovní kázně,

b) vážné závady v soudcovské práci způsobené úmyslně nebo vzniklé jejich hrubou nedbalostí,

c) chování nedůstojné soudce.

(2) Pro nepatrné provinění se kárné řízení nezavede. Takové nepatrné provinění však soudci vytkne předseda soudu; jde-li o předsedu lidového soudu, učiní tak předseda krajského soudu, jde-li o předsedu krajského soudu, učiní tak ministr spravedlnosti.

(3) Soudci nemohou být kárně stíháni pro vlastní rozhodování.

Kárnými tresty jsou:

a) napomenutí,

b) důtka,

c) přísná důtka.

(1) Kárné řízení konají kárné senáty zřízené u krajských soudů a u Nejvyššího soudu.

(2) Kárné senáty u krajských soudů se skládají z předsedy soudu nebo jeho zástupce a dvou soudců tohoto soudu.

(3) Kárný senát u Nejvyššího soudu se skládá z předsedy soudu nebo jeho zástupce a dvou soudců tohoto soudu.

(4) Potřebný počet členů pro obsazování kárného senátu určuje na celý rok předseda soudu, u něhož je kárný senát zřízen; pro jednotlivá zasedání sestaví předseda soudu kárný senát z takto určených členů.

(5) Členové kárného senátu rozhodují nezávisle a jsou vázáni jen právním řádem.

(1) Kárné řízení proti soudcům lidového soudu provádí kárný senát zřízený u krajského soudu.

(2) Kárné řízení proti soudcům krajského soudu provádí kárný senát zřízený u Nejvyššího soudu.

Kárné řízení se zahajuje usnesením kárného senátu na návrh

a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci u lidových nebo krajských soudů,

b) předsedy krajského soudu proti kterémukoli soudci u tohoto soudu nebo u lidových soudů v jeho obvodu,

c) předsedy lidového soudu proti kterémukoli soudci u tohoto soudu.

Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se osoba oprávněná podat návrh o kárném provinění soudce dověděla; návrh však nelze podat, uplynulo-li ode dne spáchání kárného provinění šest měsíců.

(1) Předseda kárného senátu zařídí, aby byly prozkoumány důvody, pro něž má být soudce kárně stíhán. Od soudce, proti němuž směřuje návrh na zahájení kárného řízení, je nutno vyžádat písemné vyjádření. Jestliže je to třeba, vyslechnou se svědci, po případě provedou se jiné důkazy. Osoby povolané kárným senátem za svědky jsou povinny se dostavit.

(2) Na základě výsledků tohoto přípravného řízení rozhodne kárný senát usnesením o návrhu. Usnesení o zahájení kárného řízení, po případě usnesení o tom, že se kárné řízení nezahájí, doručí se soudci, proti němuž bylo kárné řízení navrženo, dále orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a jestliže zahájení kárného řízení nenavrhl ministr spravedlnosti § 6 písm. a), též ministerstvu spravedlnosti.

(1) Kárné řízení se usnesením kárného senátu přeruší,

a) bylo-li proti soudci pro týž čin zavedeno trestní řízení nebo trestní řízení správní,

b) byl-li podán návrh na odvolání soudce.

(2) Usnesení o přerušení kárného řízení se doručí soudci, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno, dále orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a jestliže zahájení kárného řízení nenavrhl ministr spravedlnosti § 6 písm. a), též ministerstvu spravedlnosti.

(3) V přerušeném kárném řízení se pokračuje jen, nebyl-li v některém řízení uvedeném v odstavci 1 písm. a) pravomocně uložen trest, anebo nebyl-li soudce odvolán; jinak se usnesením kárného senátu kárné řízení zastaví. O doručení tohoto usnesení platí přiměřeně ustanovení odstavce 2.

Byl-li návrh na zahájení kárného řízení vzat zpět, kárné řízení se usnesením předsedy kárného senátu zastaví; o tom se vyrozumí soudce, proti němuž návrh směřoval, a podal-li návrh na zahájení kárného řízení předseda soudu, též ministerstvo spravedlnosti.

(1) Předseda kárného senátu předvolá k jednání před kárným senátem soudce, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno, a vyrozumí ho, že má možnost nahlédnout do výsledků předběžného projednání návrhu. Současně mu sdělí složení kárného výboru, poučí ho o právu odmítnout členy kárného senátu a o právu zvolit si obhájce z řad soudců.

(2) Předseda kárného senátu vyrozumí též orgán, který navrhl zahájení kárného řízení, o stanoveném jednání před kárným senátem, pokud sám jako předseda soudu nepodal návrh podle § 6.

(3) Předvolání je nutno doručit soudci nejméně osm dní před jednáním kárného senátu.

(4) Předseda kárného senátu též vyžádá od závodního výboru základní organisace Revolučního odborového hnutí na pracovišti obviněného soudce vyjádření ke kárné věci, která má být projednávána.

(1) Soudce, proti němuž bylo zahájeno kárné řízení, může ze závažných důvodů odmítnout kteréhokoli člena kárného senátu, a to nejpozději před zahájením jednání kárného senátu.

(2) O důvodnosti odmítnutí rozhodne kárný senát bez účasti odmítnutého člena, místo něhož povolá předseda soudu, nebo je-li odmítnut, jeho zástupce, jiného soudce, který je za člena kárného senátu určen. Nemůže-li kárný senát krajského soudu vzhledem k odmítnutí soudců kárnou věc projednat, projedná ji a rozhodne kárný senát Nejvyššího soudu nebo určí kárný senát jiného krajského soudu, aby věc projednal a rozhodl.

(1) Na počátku projednávání věci před kárným senátem přednese člen senátu podaný návrh na zahájení kárného řízení a usnesení kárného senátu o něm a podá zprávu o stavu věci, zejména o výsledcích projednání návrhu v přípravném řízení (§ 8). Potom se vyslechne soudce, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno, a udělí se slovo obhájci, kterého si soudce zvolil. Orgán, který navrhl zahájení kárného řízení nebo jeho zástupce, má právo kdykoli se k věci vyjádřit. Podle potřeby provedou se důkazy.

(2) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda nález kárného senátu s podstatnými důvody.

(3) O jednání sepíše zapisovatel protokol.

Opis nálezu kárného senátu je třeba doručit soudci, proti němuž bylo kárné řízení vedeno a orgánu, který návrh na zahájení kárného řízení podal; podal-li návrh na zahájení kárného řízení předseda soudu, zašle se opis nálezu kárného senátu též ministerstvu spravedlnosti.

(1) Proti nálezu kárného senátu zřízeného u krajského soudu může se soudce, proti němuž bylo kárné řízení vedeno, jakož i orgán, který návrh na zahájení kárného řízení podal, odvolat ke kárnému senátu u Nejvyššího soudu, a to do 15 dnů ode dne doručení nálezu; jinak proti usnesení kárného senátu krajského soudu není opravného prostředku.

(2) Odvolání musí být odůvodněno.

(3) Na řízení o odvolání se užije přiměřeně ustanovení §§ 11 až 14.

(4) Proti nálezu a usnesení kárného senátu Nejvyššího soudu není opravného prostředku.

(1) Dojde-li kárný senát v kárném řízení k názoru, že trest, který lze v kárném řízení uložit, by byl nedostačující, anebo že soudce se vzhledem k provinění, pro které bylo zahájeno kárné řízení, na svůj úřad nehodí, předloží věc ministru spravedlnosti k posouzení, zda by neměl být učiněn návrh na odvolání soudce z funkce.

(2) Shledá-li kárný senát v jednání soudce znaky trestného činu, oznámí to generálnímu prokurátorovi; současně o tom podá zprávu ministru spravedlnosti.

(3) Shledá-li kárný senát v jednání soudce přestupek, učiní příslušné oznámení.

(4) V případech uvedených v odstavcích 1 až 3 kárný senát řízení usnesením přeruší; přitom se užije ustanovení § 9 odst. 2 a 3.

(1) Kárné řízení se neprovede, byl-li soudce odvolán nebo bylo-li jeho vzdání se funkce přijato.

(2) Byl-li soudci uložen pravomocně trest v trestním řízení, nelze mu pro týž čin uložit kárný trest; totéž platí, byl-li pro týž čin uložen soudci trest v trestním řízení správním.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 kárný senát řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení kárného řízení se doručí soudci, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno, dále orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a jestliže nenavrhl zahájení kárného řízení ministr spravedlnosti, též ministerstvu spravedlnosti.

(1) Kárný trest pravomocně uložený vykoná předseda soudu, u něhož kárně odsouzený soudce působí; jde-li o předsedu soudu, vykoná kárný trest předseda soudu vyšší stolice.

(2) Kárný trest se vykoná doručením písemného opatření do rukou kárně odsouzeného soudce.

Po uplynutí jednoho roku od právní moci posledního rozhodnutí o kárném potrestání se hledí na soudce jako by kárně potrestán nebyl.

Ustanovení tohoto zákona platí i pro pokračování v řízení ve věcech dosud neskončených.

(1) Platnosti pozbývají, pokud jde o soudce lidových a krajských soudů, ustanovení §§ 17 až 22 zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovského zákona).

(2) V kárném řízení proti soudcům ustanoveným podle dosavadních předpisů užije se však až do dne, kdy nastoupí na jejich místo soudci zvolení, dosavadních ustanovení o kárném řízení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti.