Čínska ľudová republika je jedna z najbohatších krajín na surovinové zdroje vo svete. Okrem síry a sľudy má na svojom území všetky základné suroviny a zvlášť veľké zásoby uhlia, železnej rudy, volfrámu, antimónu a ďalších.

Keďže naša republika je vysoko priemyslovým štátom, ale s malou surovinovou základňou v pomere k tomuto vysoko rozvinutému priemyslu - tým sa len zvyšuje ekonomicko-politický význam našej hospodárskej spolupráce s ľudovou Čínou.

My dostávame veľmi cenné suroviny pre náš priemysel a zároveň pomáhame ľudovej Číne budovať moderný priemysel a tak zdvíhať jej ekonomickú váhu. Táto okolnosť si ovšem vyžaduje, aby pracujúci našich závodov, v ktorých my vyrábame dodávky pre ľudovú Čínu, videli svoju prácu ako internacionálnu úlohu pri upevňovaní a rozvíjaní hospodárstva Číny a tým i ekonomickej váhy celej svetovej hospodárskej sústavy.

Pravda, úroveň hospodárstva ľudovej Číny nemožno ešte porovnať s úrovňou nášho hospodárstva. Čína do nastolenia Čínskej ľudovej republiky, t. j. do roku 1949, patrila medzi najzaostalejšie krajiny sveta. Od roku 1949 sa od základu mení hospodárstvo Číny. Čínsky ľud, vedený komunistickou stranou, za existencie Sovietskeho sväzu a celej svetovej socialistickej sústavy a teda i za ich veľkej pomoci rozvíja svoje hospodárstvo nevídanou dynamickou rýchlosťou. Uvedieme si niekoľko faktov: Na konci 1. 5RP, t. j. koncom roku 1957, mala byť hrubá hodnota výroby vyššia oproti roku 1949 o 168 %, avšak tento plán bol prekročený už v druhej polovici roku 1956. Ak v roku 1949 podiel priemyslu na národnom dôchodku činil len 10 %, tak koncom roku 1957 má činiť už 50 % a aj to už v roku 1956 bolo prekročené. V roku 1949 ani nebolo možné hovoriť o výrobe výrobných prostriedkov a koncom roku 1957 už výroba výrobných prostriedkov bude sa podieľať 40 % na celkovej priemyselnej výrobe. Ťažba uhlia sa zdvojnásobí, výroba ocele oproti roku 1949 v roku 1957 bude už 6krát vyššia. Elektrickej energie bolo vyrobené v roku 1949 4,3 miliardy kWh a v roku 1962 bude už 43 miliárd kWh vyrobené. Podobne aj v poľnohospodárskej výrobe je zaznamenávaný prudký rast. Vzrast výroby obilia za I. 5RP bude asi o 20 % a v druhom 5RP o ďalších 35 %. V živočíšnej výrobe v roku 1935 bolo v Číne 48 miliónov kusov hovädzieho dobytka, v roku 1952 56,5 miliónov kusov, r. 1957 má byť 73,5 miliónov kusov. Ošípaných v roku 1934 bolo 78 miliónov kusov, v r. 1957 má byť 138 a pol milióna kusov.

Súdružky a súdruhovia, tieto čísla nie sú vyčerpávajúce, ale aj ony svedčia o tom, čo dokáže slobodný ľud vedený komunistickou stranou pri budovaní svojho hospodárstva. V dejinách ľudstva niet národa, ktorý by v historicky tak krátkom období riešil industrializáciu svojej krajiny. To dokáže len ľud, ktorý uskutočňuje industrializáciu svojej krajiny revolučnou cestou pod vedením robotníckej triedy a svojej komunistickej strany za podmienok diktatúry proletariátu vo vlastnej krajine, za podmienok existencie a tým maximálnej pomoci svetovej socialistickej sústavy, vedenej najpokrokovejším štátom na svete, štátom robotníkov, roľníkov a inteligencie. Sväzom sovietskych socialistických republík. Ľudová Čína uskutočňuje industrializáciu svojej krajiny prostredníctvom najnovšej techniky na základe plánovitého proporcionálneho socialistického rozvoja hospodárstva. Práve preto epocha industrializácie Číny môže byť meraná v podstate jedným štvrťstoročím. Americkú epochu kapitalistickej industrializácie bolo treba merať v podstate celým jedným storočím. Rozvoj čínskeho národného hospodárstva, jeho sily a mohutnosti, má zaistené nekonečné perspektívy. Americké kapitalistické hospodárstvo, ovládané a riadené monopolmi, sa zmieta v neustálych trvalých zmätkoch a krízach. Ak sa ešte udržiava, prípadne ak aj zaznamenáva jeho výroba určitý vzostup, to len preto, že ťaží z vojnovej hystérie v kapitalistickom svete, ktorú vo vlastnom záujme rozdúchava, a ďalej z toho, že dožiera kostry svojich nedobrovoľných imperialistických partnerov-priateľov. Práve preto nie je nijaký div, že hospodárska sila ľudovej Číny a možnosť obchodu s ňou je príťažlivejšia i pre takých amerických "priateľov", ako je Veľká Británia, Holandsko, Belgicko, Francia a ďalšie štáty, ktoré preto porušujú americké embargo. I keď je táto novinka pre buržoáznych pisálkov veľkým prekvapením, pre nás nie je. Takých prekvapení, ako je porušenie embarga, čiže vypovedania poslušnosti americkým monopolistom, bude ešte viac. To preto, lebo rastie a mohutnie ľudová Čína, rastie jej medzinárodný význam a bude rásť, lebo mohutnie a rastie svetová socialistická sústava, vedená Sovietskym sväzom.

Predkladaná Zmluva o priateľstve a spolupráci medzi ČSR a ČLR ešte viac upevní veľkú socialistickú rodinu. Je to zmluva medzi dvoma socialistickými krajinami, ktoré spája veľké nesmrteľné učenie marxizmu-leninizmu a boj za výstavbu socializmu. Táto zmluva utvorí predpoklady, aby sme ešte pevnejšie a organizovanejšie po boku Sovietskeho sväzu bránili a vybojovali mier, túžby a želania väčšiny ľudstva. Dnes sme v takom období krízy svetového imperializmu, že už nestačí len nechcieť vojnu, ale treba nám dosiahnuť, aby táto zdrvujúca väčšina ľudstva, ktorá nechce vojnu, pozdvihla svoj boj na vyšší stupeň, aby nielen nechcela, ale aby donútila monopolistov prestať s prípravou atómovej a vodíkovej vojny. Imperialisti dobrovoľne neprestanú. Vojna pre monopolistov je dnes jedna z hlavných ciest, ako získať monopolné vysoké zisky, a ziskov sa nikdy dobrovoľne nezrieknu, musia ich k tomu donútiť stámiliónové masy, zorganizované okolo sovietskych návrhov na odzbrojenie i na zákaz atómových a vodíkových zbraní. V tom vidíme i vážnosť našej úlohy, učiť sa od Sovietskeho sväzu mobilizovať svetové pokrokové sily do boja za zachovanie mieru.

Význam predkladanej Zmluvy je i o to väčší, že je to Zmluva o priateľstve a spolupráci medzi dvoma krajinami, ktoré majú spoločného priateľa a spoločného učiteľa. Že Sovietsky sväz bol, je a bude pre nás príkladom i zdrojom poučení a čerpania skúseností pre výstavbu socializmu. V tom je naša sila i budúcnosť. V tom je sila a mohutnosť svetovej socialistickej sústavy i záruka definitívneho víťazstva socializmu vo svete.

Vychádzajúc len z niekoľkých uvedených faktov vidíme, že Zmluva o priateľstve a spolupráci medzi Československou republikou a Čínskou ľudovou republikou predkladaná nám našou vládou plne zodpovedá zmýšľaniu, cíteniu i záujmom nášho ľudu, plne zodpovedá našej mierovej zahraničnej politike, a preto zahraničný výbor odporúča Národnému zhromaždeniu Zmluvu schváliť. (Potlesk.)

Předseda: Soudružky a soudruzi, dříve než přistoupíme k podání zpravodajské zprávy ke 4. bodu pořadu, dovolte, abych uvítal jménem Národního shromáždění republiky Československé mezi námi co nejsrdečněji delegaci parlamentu Barmského svazu, kterou vede místopředseda sněmovny národností Thakin Thein Maung. (Přítomní povstávají. - Dlouhotrvající bouřlivý potlesk.)

Delegace parlamentu Barmského svazu přijela do Československa na 14denní návštěvu. Během ní se seznámí se životem a prací československého pracujícího lidu a jsme jisti, že její návštěva přispěje k posílení přátelských styků mezi oběma našimi zeměmi.

Žádám nyní o přednesení zpravodajské zprávy ke čtvrtému bodu poradu, kterým je

4. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k vyslovení souhlasu Smlouva o přátelství a vzájemné spolupráci mezi Československou republikou a Mongolskou lidovou republikou, podepsaná v Ulan Batoru dne 8. dubna 1957 (tisk 162).

Zpravodajem je poslanec František Komárek, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. František Komárek: Vážené Národní shromáždění!

Vláda republiky Československé předložila Národnímu shromáždění ke schválení smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci mezi Československou republikou a Mongolskou lidovou republikou, podepsanou v Ulan Batoru dne 8. dubna tohoto roku. Smlouva byla projednávána 18. června v zahraničním výboru, který mne též pověřil podáním zprávy zpravodaje. Abychom co nejlépe posoudili všechny články projednávané smlouvy, chtěl bych se několika větami zmínit o Mongolské lidové republice.

V Mongolské lidové republice žije asi 845.000 lidi, t. j. asi tolik obyvatel jako má Praha. spíš o něco méně, a rozprostírá se na ohromné rozloze přes 1,500.000 km², čili na rozloze, jakou zaujímá Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko a Italie dohromady. Je to země bohatá na zlato, stříbro, měď, železo, uhlí a manganové rudy. Je to země řek a jezer, ale také pouští a stepí, země nebetyčných hor, avšak také země tajgy a hlubokých lesů, v nichž žije zvířena, která se jinde již nevyskytuje.

Tvářnost a rozsáhlost země vysvětluje, že jen asi 10 % všeho obyvatelstva žije ve městech, ostatní jako pastevci žijí ještě většinou kočovným způsobem. V současné době již socialistický způsob hospodaření i na venkově získává stále více půdy. Nyní se přikračuje k vysvětlovací kampani za změnu dosavadního způsobu života mongolského lidu a to za odstranění kočování, za vytvoření stálých a pevných sídlišť chovatelů dobytka. Hlavní sektor mongolského hospodářství bude tímto způsobem přiveden na vyšší kulturní i životní úroveň.

Těžkou a dlouhou cestou prošel ke svobodě mongolský lid. Kdysi obrovská říše, sahající od Pacifiku až ke Dněstru, již založil Džingischán - postrach středověké Evropy, upadla v zapomenutí, zůstal však lid, který uslyšel ohlas vítězné revoluce, který se přenesl přes Altaj do země, kde povstal Suche, jejž lid sám nazval Bator čili hrdina, aby se postavil do čela revoluce mongolského lidu. Byly to vítězné boje, mongolský lid se osvobodil, ale cesta byla ještě dlouhá a trnitá, neboť v předrevolučním Mongolsku nebyl ani jediný průmyslový závod.

V předrevolučním Mongolsku znalo necelé 1 % obyvatelstva číst a psát a v zemi byla jen jedna škola.

V předrevolučním Mongolsku nebyl ani jediný lékař mongolského původu. Za takového stavu bylo Mongolsko sjednoceno a podřízeno první ústřední lidové vládě v červenci r. 1921. Do r. 1924 se však v zemi udržela monarchie, moc krále, jež byla lidovou revoluční vládou značně omezena. V listopadu r. 1924 se sešel v místě Urga, nynějším Ulan-Batoru první lidový Veliký chural - všemongolský sjezd zástupců lidu. Byla přijata první ústava Mongolské lidové republiky, která upevnila moc pracujícího lidu, a zároveň byla vyhlášena Mongolská lidová republika. Hlavním úkolem bylo vytvoření a upevnění základů pro přechod k nekapitalistickému rozvoji země.

Na základě návrhu vlády Mongolské lidové republiky došlo v dubnu 1950 k navázání diplomatických styků mezi Československem a Mongolskou lidovou republikou, jež na začátku byly udržovány prostřednictvím moskevských zastupitelských úřadů obou zemí. Na poli politickém byla v následujících letech nejvýznačnější událostí účast československé vládní delegace na oslavách 30. a 35. výročí vítězství mongolské lidové revoluce, jakož i jiných delegací v Mongolské lidové republice. Také vládní i jiné delegace Mongolské lidové republiky při různých příležitostech navštěvují Československo.

V r. 1956 v červenci bylo v Praze otevřeno mongolské velvyslanectví. Rovněž v červenci bylo zřízeno československé velvyslanectví v Ulan-Batoru. Přímé styky umožňují další rozvoj vzájemných vztahů. Právě u příležitosti návštěvy naší vládní delegace v asijských socialistických zemích letošního roku byla uzavřena Smlouva o přátelství a vzájemné spolupráci, kterou právě projednáváme. Smlouva o přátelství a vzájemné spolupráci mezi Československou republikou a Mongolskou lidovou republikou, jejíž znění jste obdrželi, má čtyři články:

V prvním článku, kde obě strany prohlašují, že ve všech mezinárodních aktech budou se vždy řídit duchem upřímné spolupráce a v souladu se zásadami Charty Organisace spojených národů budou usilovat o upevnění světového míru a bezpečnosti, je třeba vyzdvihnout skutečnost, že přesto, že Mongolské lidové republice je protiprávně bráněno v přijetí do Organisace spojených národů, Mongolská lidová republika se zavazuje, že bude podporovat zásady, na nichž je Charta založena.

V druhém článku se obě strany zavazují k rozvíjení hospodářské spolupráce pro mírovou výstavbu obou zemí. Mezi Československem a Mongolskou lidovou republikou nebyly až do r. 1956 žádné obchodní styky. Navázání přímých diplomatických styků mělo svůj význam i v navázání vzájemných hospodářských styků. Za tím účelem byla vyslána do Ulan Batoru vládní delegace s úkolem, uzavřít dohodu o výměně zboží a plateb s platností do konce r. 1957. Jednání bylo uzavřeno 23. srpna 1956 podepsáním obou dokumentů. Mimo to byl v červenci 1956 podepsán protokol o zdravotnické spolupráci.

V současné době probíhají jednání o uzavření poštovní a telekomunikační dohody a dohoda o spolupráci rozhlasu. Vzájemně neustále se rozvíjející hospodářské styky jsou položeny na smluvní základ a prováděny za oboustranné výhodnosti.

Položky nabídnuté s mongolské strany obsahují ovčí vlnu, velbloudí srst, kožky a jiné suroviny a polotovary z živočišné výroby. Řada jiných nabídnutých položek nemohla být akceptována pro neúměrný dopravní náklad z důvodu velké vzdálenosti.

Mongolská strana má zájem o techniku a zaškolovací praxi v kožedělném průmyslu s ohledem na jejich velmi rozšířené pěstování skotu, které vzhledem k počtu obyvatel je největší na světě, neboť na jednoho obyvatele připadá asi 30 ks skotu.

Pokud jde o perspektivu rozvoje hospodářských styků, dá se předpokládat, že poznáváním jakosti, upotřebitelnosti a širokého sortimentu našeho zboží budou kvantitativní nároky mongolské strany stoupat. Vyzkoušením surovin a polotovarů mongolského původu přímo v naší výrobě a vyhledáváním nových potřebných druhů surovin bude se zvyšovat zase náš dovoz.

Třetí článek smlouvy pojednává o spolupráci v oblasti vědy, osvěty a kultury. Československo-mongolské kulturní styky se slibně rozvíjely od r. 1950. Počínaje rokem 1953 byly sjednávány roční plány kulturní spolupráce, které byly vždy se zdarem splněny. V roce 1955 na základě žádosti mongolské vlády bylo umístěno pět mongolských studentů na československých vysokých školách. V letošním školním roce bylo přijato dalších 10 mongolských studentů. Kulturní styky se úspěšně rozvíjely i v minulém roce. Došlo k zájezdu souboru mongolské lidové armády do Československa a k instalaci výstavy o mongolském výtvarném umění. S naší strany byl organisován zájezd významných československých hudebních umělců do Mongolské lidové republiky a instalována výstava o československé lidové tvořivosti v Ulan Batoru.

Čtvrtým a ukončujícím článkem je jednání o stanovení termínu účinnosti smlouvy a o délce její platnosti. Smlouva nabývá platnosti výměnou ratifikačních listin, které budou vyměněny v Praze, a zůstává v platnosti po dobu 20 let. Platnost smlouvy se bude prodlužovat vždy o 10 let.

Při projednávání smlouvy v zahraničním výboru poslanci kladně hodnotili, že Československá republika je třetím státem, se kterým je uzavřena takováto smlouva. Členové zahraničního výboru připomínali, že opětovně byla dokumentována správná linie naší zahraniční politiky, neboť smlouva je uzavírána na zásadě rovný s rovným.

Poslanci dále připomínali, že právě země asijských oblastí jsou změnou na měřítku vah světové rovnováhy. Diskuse potvrdila, že vítáme výsledky naší vládní delegace na Dálný Východ. V této souvislosti poslanci uváděli, že kdysi Dálný Východ je nám dnes mnohem bližší, neboť uzavíraná smlouva patří ke článku spojení nejvýchodnějších oblastí s nejzápadnější výspou jednoho mírového tábora.

Mnozí poslanci uváděli, že zahraniční politika, která je pokračováním politiky vnitřní, má i v opačném směru souvislost, že pro nás poslance vyplývá povinnost, abychom ve svých volebních obvodech připomínali důležitost našeho průmyslu, pokud jde o zahraniční obchod.

V našich závodech musíme ukázat výsledky dovedných rukou našich dělníků a tvůrčí schopnost pracující inteligence při vyřizování zakázek, které jsou určeny pro tyto oblasti.

Dobrou prací dáváme nejlepší důkazy a musíme se též zasloužit o to, aby každá naše zahraniční smlouva byla nejen úspěchem iniciativy ministerstva zahraničních věcí po politické a diplomatické stránce, ale aby byla též čestným výsledkem po ekonomické stránce ostatních ministerstev, jež hospodářský obsah smlouvy plní.

Soudružky a soudruzi poslanci! Vzhledem k tomu, že projednávaná smlouva je smlouvou dvou spojeneckých zemí a obsahuje zásady podporující jejich mírové budování, doporučuje zahraniční výbor plenu Národního shromáždění toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se smlouvou o přátelství a vzájemné spolupráci mezi Československou republikou a Mongolskou lidovou republikou, podepsanou v Ulan Batoru dno 8. lV. 1957. (Potlesk.)