Za těchto podmínek a při rozsahu stále narůstající agendy neobešlo se jednání často bez obtíží a urgencí, a to také vzhledem ke zvláštnímu postavení Berlína, kde nebylo možno odpovědně zajišťovat a plnit všechny úkoly, které však bylo nutno plnit jak v zájmu ČSR, tak i v zájmu účinné pomoci demokratickým silám v Německu. Zkušenosti ukázaly, že není ani možné bezprostřední sledování vývoje NDR, ani hájení, prosazování a uskutečňování zájmů ČSR pouze z jednoho místa v Německé demokratické republice. Z denní průměrné návštěvy až 200 návštěvníků byly ²/₃ lidí československé nebo německé státní příslušnosti, kteří přijížděli do Berlína často z oblastí až 300 km vzdálených. Již z toho vznikající obtíže a reklamace nemohly rovněž prospívat přátelským vztahům našich zemí. Tyto okolnosti vyvolaly naléhavý požadavek, aby kromě stávajících konsulárních oddělení byly zřízeny též samostatné konsulární úřady. Ke splnění tohoto požadavku došlo při příležitosti návštěv vládní delegace NDR v ČSR v září 1956, kdy po projednání situace bylo rozhodnuto o zřízení generálních konsulátů ČSR v Drážďanech a NDR v Bratislavě. Dále bylo rozhodnuto, aby rozsah oprávnění konsulů byl upraven mezinárodní smlouvou. Konsulární smlouva mezi ČSR a NDR projednávaná delegacemi v květnu letošního roku v Praze byla podepsána 24. května 1957 ministry zahraničních věcí u příležitosti návštěvy československé vládní delegace v NDR. Naše vláda tuto smlouvu schválila dne 26. července 1957. Tím byla uzavřena po roce 1945 první naše konsulární smlouva, která má charakter státní smlouvy. Tato skutečnost má i mezinárodní význam, neboť u konsulárních dokumentů bývá obvykle uzavírána jen dohoda. K podpoře mezinárodního postavení a autority NDR přispěje, i když jen po formální stránce, též registrace smlouvy u sekretariátu OSN, ke které dojde podle čl. 102 Charty OSN po schválení smlouvy Národním shromážděním a po její ratifikaci presidentem republiky.

Pro zřízení generálního konsulátu v Drážďanech bylo po oboustranné úvaze rozhodnuto především z těchto důvodů: Drážďany jsou důležitým průjezdním uzlem, přes který jezdí většina cestujících do ČSR, ale také z Československa, Maďarska, Bulharska, Rakouska. Drážďany jsou nedaleko Lipska, města s mezinárodní obchodní tradicí, a jsou důležitým kulturním centrem Německé demokratické republiky s řadou vysokých škol, na kterých studují též českoslovenští studenti. Významná je rovněž poloha města na Labi vzhledem ke stále rostoucím zájmům na říční plavbě a rozšíření transitu po Labi přes Hamburk. V neposlední řadě má svůj význam i skutečnost, že 85% československých občanů, žijících v NDR, bydlí v oblasti generálního konsulátu v Drážďanech. Kromě základních článků konsulární smlouvy je třeba vyzvednout zvláště přesné stanovení rozsahu pravomoci a odpovědnosti. Zejména třetí část konsulární smlouvy upravuje podrobně úřední oprávnění konsulů a jejich konsulárních spolupracovníků v oblasti práva správního, rodinného a občanského. Pokud jde o dědické věci, navazuje smlouva na ustanovení smlouvy o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne 11. září 1956. Těžiště konsulární smlouvy při praktickém provádění a zvládnutí konsulární agendy bude v článcích 12 až 15, které se týkají oprávnění konsulů při registraci občanů vysílajícího státu, při vydávání pasů a udělování vis. V čl. 15 jsou konkretně vyznačeny úkoly, které tvoří hlavní náplň činnosti konsulů, z nichž některé úkony by se musely provádět složitou notářskou cestou s nezbytnou legalisací. Podle čl. 23 je smlouva uzavřena na dobu 5 let a automaticky se prodlouží o dalších 5 let, neprojeví-li jedna ze smluvních stran 6 měsíců před uplynutím lhůty své přání smlouvu vypovědět.

Činnost nových generálních konsulátů podstatně ulehčí práci všem našim úřadům, zejména však našemu velvyslanectví v Berlíně. V souhrnu můžeme rozšíření konsulární služby a konsulární smlouvu mezi ČSR a NDR posuzovat tak, že přispěje podstatně k dalšímu prohloubení a posilování přátelství mezi lidem ČSR a NDR. Dále umožní ještě širší rozvoj hospodářských, kulturních, vědecko-technických, sportovních a jiných styků ku prospěchu obou zemí v zájmu další společné výstavby socialismu a upevnění světového tábora míru.

Vážené Národní shromáždění! Zahraniční výbor NS projednal návrh smlouvy na své schůzi dne 10. října a doporučuje Národnímu shromáždění, aby přijalo toto schvalovací usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Konsulární smlouvou mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou, podepsanou v Berlíně dne 24. května 1957." (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Hlási sa niekto do rozpravy k tomuto bodu poriadku? (Nikto.)

Nehlási.

Budeme teda hlasovať podľa predloženej výborovej zprávy, ak proti tomuto spôsobu hlasovania nebudú námietky.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s tým, aby Národné zhromaždenie Republiky československej vyslovilo súhlas s Konzulárnou zmluvou medzi Československou republikou a Nemeckou demokratickou republikou, podpísanou v Berlíne dňa 24. mája 1957, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Nie je tomu tak.

Ďakujem. - Tým národné zhromaždenie prejavilo s touto Konzulárnou zmluvou svoj jednomyseľný súhlas.

Tým sme prerokovali schválený poriadok 20. schôdze Národného zhromaždenia.

Končím zasadnutie.