Zahraniční výbor Národního
shromáždění usnesl se ve svých
schůzích dne 13. a 19. prosince 1957 po obšírné
rozpravě doporučit Národnímu shromáždění
k přijetí toto prohlášení:
"Národní shromáždění
republiky Československé se jednomyslně hlásí
k Manifestu míru, přijatému ve dnech 16.
až 19. listopadu 1957 na poradě představitelů
64 komunistických a dělnických stran v Moskvě,
a vyjadřuje mu plnou podporu. Tento nesmírně
důležitý dokument mluví jasnou a každému
srozumitelnou řečí: Svět potřebuje
mír a ne válku.
Zrychlující se závody ve zbrojení
a přípravy na atomovou válku ohrožují
existenci milionů lidí. Zvyšují mezinárodní
napětí a brání přátelské
spolupráci všech národů na velikém
díle vybudování takového světa,
ve kterém by všichni lidé bez rozdílu
národností, ras, náboženství
a politického přesvědčení žili
v míru, ve štěstí a radosti.
My, kteří vytváříme nový
svět, svět míru a socialismu, válku
nechceme, válku nepotřebujeme, válku nenávidíme,
jak to znovu jasně potvrdila Deklarace představitelů
komunistických a dělnických stran socialistických
zemí, přijatá v Moskvě 16. listopadu
1957. Válku nechtějí ani široké
masy obyvatelstva ostatních zemí.
Kdo tedy s válkou spekuluje? Je to úzký kruh
těch, jimž válka a smrt milionů přináší
obrovské zisky, těch, kdo by rádi válkou
zadrželi kolo dějin, jimiž byli již odsouzeni.
Zasedání Rady Severoatlantického paktu v
Paříži potvrzuje, že představitelé
vedoucích zemí NATO usilují o rozpoutání
nové vlny válečné hysterie, jež
by umožnila pokračovat v politice šíleného
zbrojení a přeměny evropských zemí
NATO v atomové a raketové základny pro válku
proti mírumilovným a především
proti socialistickým zemím. Tyto snahy, které
jsou v přímém rozporu s životními
zájmy obyvatelstva těchto zemí, vyvolávají
znovu vážné válečné nebezpečí.
Velkým ohrožením míru je stále
sílící militarismus a revanšismus v
Německé spolkové republice, která
se má stát přes rostoucí odpor německého
lidu hlavní atomovou základnou Severoatlantického
paktu v Evropě. Československý lid až
příliš dobře sám na sobě
- podobně jako jiné národy Evropy - pocítil,
co znamená německý imperialismus. Je proto
nejvyšším zájmem, aby se v boji proti
této hrozbě sjednotily všechny demokratické
a mírové sily evropských zemí, zejména
těch, které se západním Německem
sousedí.
Lidstvo v posledních letech již nejednou dosáhlo,
že byla sražena útočníkova ruka,
hrozící atomovou bombou. Tyto úspěchy
v boji proti válce mobilisují k dalšímu
upevňování mohutné světové
mírové fronty.
Návrhy vlády Svazu sovětských socialistických
republik, obsažené v dopisech předsedy Rady
ministrů SSSR N. A. Bulganina, jasně ukazují,
že k tomu, aby se mírové soužití
stalo skutkem, je třeba se zříci hrozby násilí
při řešení sporů mezi státy,
zastavit nepřátelskou propagandu vůči
cizím zemím a skoncovat s horečným
zbrojením. Uskutečnění řady
konkretních opatření k uvolnění
mezinárodního napětí, především
pak uzavření smlouvy o neútočení
mezi členskými státy NATO a Varšavské
smlouvy a vytvoření rozsáhlého pásma
ve středu Evropy, jež by bylo vyloučeno z atomového
zbrojení a zahrnovalo by Německou spolkovou republiku,
Německou demokratickou republiku, Polskou lidovou republiku
a Československou republiku, by bylo svrchovaně
významným krokem k posílení bezpečnosti
v Evropě.
Národní shromáždění republiky
Československé se spolu se vším československým
lidem připojuje k výzvě Manifestu míru
a žádá zastavení horečného
zbrojení, zákaz výroby a použití
atomových a vodíkových zbraní, skoncování
s politikou válečných bloků a vytváření
válečných základen v jiných
zemích, zastavení vyzbrojování německých
militaristů, skoncování s provokacemi imperialistů
na Blízkém a Středním východě
a nastolení politiky kolektivní bezpečnosti
a mírového soužití.
K dosažení těchto cílů je především
třeba neprodleně zastavit pokusy s atomovými
a vodíkovými zbraněmi a bezpodmínečně
zakázat výrobu a použití těchto
zbraní.
Národní shromáždění republiky
Československé schvaluje a plně se staví
za prohlášení vlády Československé
republiky k současné mezinárodní situaci
ze dne 14. prosince, které vyjádřilo plnou
podporu československého lidu a jeho vlády
návrhům SSSR, PLR a NDR a znovu potvrdilo, že
Československo je ochotno převzít závazek
zříci se rozmisťování a výroby
jaderných zbraní na svém území,
zřeknou-li se velmoci rozmisťování jaderných
zbraní na území Německé spolkové
republiky a Německé demokratické republiky
a bude-li dosaženo mezi oběma německými
státy dohody v témže směru.
My, volení zástupci československého
lidu, budeme spolu se vším naším lidem
nešetříce sil bojovat za tyto cíle,
za porážku politiky studené války, za
vítězství politiky míru.