Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Finanční prostředky jsou stanoveny státním rozpočtem jako základním finančním plánem státu. Jejich zdrojem je především socialistická výroba a budovatelské úsilí pracujícího lidu. Slouží k hospodárnému splnění všech úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, k urychlení rozvoje výrobních sil především v těžkém průmyslu, k podstatnému vzestupu zemědělské výroby a rozvoje jednotných zemědělských družstev, k zavádění nové techniky do výroby, k podstatnému vzestupu produktivity práce a tím k trvalému zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu a k podpoře úsilí o zachování míru. K dosažení těchto cílů je třeba ve zvýšené míře rozvinout aktivní účast lidu jako jediného hospodáře a společenského vlastníka všeho národního bohatství na řízení hospodářství a správě státu pro zabezpečení dalšího růstu národního důchodu.

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu se stanoví částkou 94.725,167.000 Kčs, celkové výdaje částkou 94.530,552.000 Kčs, takže vyplývá přebytek 194,615.000 Kčs; v rámci státního rozpočtu se stanoví pro rozpočet Slovenska příjmy částkou 15.824,128.000 Kčs a výdaje částkou 17.516,836.000 Kčs; Slovenská národní rada může zvýšit příjmy nad stanovenou částku a o tutéž částku i výdaje.

(2) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů, jejichž příjmy i výdaje činí 31.025,377.000 Kčs; zůstatek rozpočtových prostředků, který u národních výborů přechází do roku 1959, se určuje částkou 441,800.000 Kčs.

(3) Vláda stanoví k vyrovnání rozpočtů národních výborů podíly na státních příjmech.

(1) Výdaje mohou být uskutečňovány jen do výše částek stanovených ve státním rozpočtu.

(2) Vláda může povolit uskutečnění výdaje nezbytného pro národní hospodářství a nekrytého ve státním rozpočtu, zajistí-li jeho úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu, popřípadě odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně může vláda povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu nebo snížením výdajů.

Vláda a každý její člen, sbor pověřenců a každý jeho člen, vedoucí ostatních ústředních úřadů a rady národních výborů, jakož i vedoucí odborů a správ rad národních výborů jsou odpovědni za to, že v oboru jejich působnosti budou všechny plánované úkoly splněny hospodárně, že budou zjišťovány a využívány reservy v rozvíjejícím se hospodářství, že příjmových částek státního rozpočtu bude při nejmenším dosaženo a výdajové částky nebudou - s výjimkou případů přípustných podle tohoto zákona - překročeny.

(1) Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce roku 1958, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2) Úhrada výdajů, které mají a podle ustanovení tohoto zákona mohou být uskutečněny z rozpočtu na rok 1958, nesmí být odsunuta k tíži rozpočtových prostředků příštího roku.

(3) Poukazovat peníze k úhradě výdajů splatných po 31. prosinci 1958 nebo tvořit jakýmkoliv způsobem reservy z úspor na rozpočtových prostředcích není přípustno.

(1) U návrhů zákonů, zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, vládních usnesení, nařízení sboru pověřenců, usnesení sboru pověřenců, nařízení ministrů, nařízení pověřenců, vyhlášek a u všech opatření ústředních úřadů, jakož i u návrhů usnesení národních výborů a jejich rad musí být s největší odpovědností zváženy a v návrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření, zejména pro výdaje popřípadě pro příjmy státního rozpočtu, pro bilanci příjmů a výdajů obyvatelstva nebo pro úvěrový plán, je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Při každém navrhovaném opatření musí být zkoumáno, zda jeho povaha připouští zavedení nových rozpočtových příjmů, a v kladném případě musí být tyto nové příjmy vždy navrženy.

(2) U všech opatření, uvedených v odstavci 1, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu, musí být zároveň stanovena úhrada zvýšeného výdaje nebo náhrada úbytku příjmů.

Dlužník nemůže svůj závazek vůči státu uhradit započtením své pohledávky za státem.

(1) Jestliže národní výbor dosáhl nebo určitě dosáhne vyšších příjmů, než stanovil jeho rozpočet, nebo uspoří-li na rozpočtovaných výdajích, při čemž plnění všech jeho plánovaných úkolů je zajištěno, může sestavit doplňkový rozpočet.

(2) K získání vyšších příjmů jako zdrojů pro doplňkové rozpočty rozvíjejí národní výbory především služby a místní výrobu a vytvářejí tak podmínky pro další rozvoj hospodářství a kultury ve svém obvodu a tím k rozšíření své hospodářské základny.

3) Doplňkový rozpočet musí být vyrovnán.

(4) Doplňkový rozpočet národního výboru nižšího stupně schvaluje rada národního výboru vyššího stupně.

(5) Podrobnosti upraví ministr financí směrnicemi, v nichž stanoví též postup při převodu nevyčerpaných prostředků doplňkových rozpočtů do příštího roku. Ve směrnicích může též povolit odchylku z ustanovení odstavce 4.

Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1959 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1959, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen před 1. lednem 1959. Pro toto období platí obdobně ustanovení §§ 4, 6, 7, 8 a 12.

Ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 83/1952 Sb., o rozpočtech národních výborů se zrušuje a nahrazuje tímto zněním:

"Národní výbory se mohou zaručovat jen za závazky podřízených podniků a jen do výše úměrné svým příjmům z hospodářské činnosti; podrobnosti upraví ministerstvo financí. Za jiné závazky se mohou národní výbory zaručovat jen podle zvláštních předpisů."

(1) Vládní nařízení č. 108/1953 Sb., o fondech dlouhodobého úvěru pro výrobní a spotřební družstva, se zrušuje.

(2) Organisaci, úkoly a hospodaření fondů dlouhodobého úvěru pro organisace výrobního družstevnictví upravují statuty, které vydá ministr financí v dohodě s předsedou Ústředního svazu výrobních družstev pro fondy v českých krajích a pověřenec financí v dohodě s předsedou Slovenského svazu výrobních družstev pro fondy na Slovensku.

(1) Vláda se zmocňuje, aby k úhradě závazků z let minulých použila finančních přebytků hospodaření let minulých.

(2) Ministr financí se zmocňuje

a) vydat směrnice pro hospodaření podle státního rozpočtu a jeho kontrolu, a to zejména pokud jde o používání rozpočtových prostředků, úhradu výdajů na nové úkoly ukládané národním výborům, vázání rozpočtových prostředků určených na úhradu úkolů, které odpadly, a o postup při opatřování úhrady výdajů na úkoly, jež nejsou plně rozpočtově zajištěny. Přitom může ministr financí povolit odchylku z ustanovení § 5 odst. 1;

b) upravit používání nadplánových zisků a uhrazování neplánovaných a nadplánových ztrát hospodářských organisací státního socialistického sektoru;

c) stanovit výjimky a odchylky z ustanovení zákona č. 106/ 1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků, a z předpisů podle něho vydaných a stanovit, že se ustanovení těchto předpisů použije v rozsahu, který zároveň určí, na ostatní organisace socialistického sektoru.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958; provedou jej ministr financí a ostatní členové vlády.