výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 214), kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb. (tisk 226).

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění projednal ve své schůzi dne 4. dubna 1958 vládní návrh zákona (tisk 214), kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb.

Zpravodaj poslanec František Bubník sdělil, že vláda se usnesením ze dne 31. března 1958, které bylo dne 1. dubna 1958 předloženo předsednictvu Národního shromáždění dopisem předsedy vlády čj. 15.78.3/58(7), rozhodla pozměnit vládní návrh zákona (tisk 214), kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., tak, že

(a) v čl. I č. 2 tohoto návrhu se upravuje znění § 3 uvedeného zákona takto:

(1) Útvary ozbrojených sil se doplňují bez rozdílu národnosti. Služebním jazykem je jazyk český a slovenský; ve styku s mužstvem neznalým služebního jazyka lze užít také jeho mateřského jazyka.

(2) Podrobnosti o právních poměrech příslušníků ozbrojených sil, plynoucích z jejich příslušnosti k nim, zejména z nadřízenosti nebo podřízenosti vůči jiným jejích příslušníkům, o způsobu, jakým se vojenský výcvik a vojenská služba vůbec vykonávají, jakož i o organisaci ozbrojených sil, upraví v mezích tohoto zákona, popřípadě v mezích vládních nařízení vydaných k jeho provedení, v oboru své působnosti ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra služebními předpisy, pokud tato úprava nenáleží presidentu republiky jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

(3) Počty vojska stanoví vláda na návrh ministra národní obrany, předložený, pokud jde o vojska ministerstva vnitra, v dohodě s ministrem vnitra";

b) důvodová zpráva zní v části týkající se § 3 zákona takto:

"Obrana státu a jeho lidově demokratického zřízení je podle § 34 ústavy vrcholnou povinností všech občanů, bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, vzdělání, sociálního původu a postavení. Ustanovení o služebním jazyku nebrání v tomu, aby v nutných případech, např. při používání volacích znaků a hesel apod., bylo používáno k zabránění nedorozumění jen nařízeného znění. Zásadám naší národnostní politiky odpovídá ustanovení, že ve styku s mužstvem neznalým služebního jazyka lze užít také jeho mateřského jazyka.

S vytvořením vojsk ministerstva vnitra souvisí i navrhované rozšíření působnosti k vydávání předpisů v rozsahu, ke kterému je dosud zmocněno ministerstvo národní obrany. V dohodě s ministerstvem vnitra budou též předkládány návrhy na ustanovení počtu vojsk ministerstva vnitra."

Zpravodaj poslanec Bubník se připojil k pozměňujícímu návrhu vlády a ústavně-právní výbor schválil § 3 obsažený v článku I č. 2 ve znění pozměňujícího návrhu ze dne 1. dubna 1958.

S touto změnou v § 3 obsaženém v článku I č. 2 a po některých tiskových opravách ústavně-právní výbor předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb. (tisk 214), schválil a doporučil též Národnímu shromáždění ke schválení.