Oddíl 11 pak zajišťuje jednotné řízení oboru v případech, kdy obor, popř. i doplňková výroba bude zahrnut do více výrobních hospodářských jednotek.

V úpravě řízení výrobních hospodářských organizací a účelových organizací přímo ministry se výrazně projevuje oproštění našich ministrů od nutnosti řešit operativní otázky; (mám na mysli běžné řízení výroby). Pro takový způsob řízení byly vytvořeny organizační předpoklady tím, že ve výrobních hospodářských jednotkách komplexně vybavených, které mají vlastní odpovědnost za zásobováni národního hospodářství svými výrobky, se vyřeší všechny otázky běžného řízení. Tím se také posílí a zkvalitní ústřední řízení, které se může omezit na řešení jen základních a zásadních otázek.

Osnova zdůrazňuje, že hlavní činnost ministrů při řízení výrobní hospodářské jednotky se soustřeďuje na určování základních vývojových koncepcí a zajištění proporcionálního rozvoje.

Uvádí pak nejzávažnější příklady otázek, které spadají do řídící působnosti, tak jak je vytyčilo usnesení ÚV KSČ. Přitom ovšem osnova pamatuje na možnost další decentralizace, ať již v konkrétním případě nebo v širším rozsahu, v odstavci třetím § 50.

Velmi závažná ustanovení, která v dosavadním zákoně nebyla vůbec obsažena, jsou ustanovení 13. oddílu o řízení výrobních hospodářských jednotek a účelových organizací NV. Tato ustanovení vycházejí ze zásad ÚV KSČ z 10. VI. 1958 "O zvýšení ekonomické účinnosti řízení hospodářství spravovaného národními výbory" a dávají podklad pro organizaci a řízení hospodářských odvětví celostátního významu, pokud jejich řízením byly pověřeny národní výbory. Zásady ÚV KSČ uložily, aby i na hospodářských úsecích řízených národními výbory byly uskutečněny stejné zásady jako při nové organizaci průmyslu a stavebnictví, zejména zvýšena samostatnost a odpovědnost hospodářských organizací tak, aby rady KNV se mohly soustředit na řešení základních a zásadních otázek, při čemž má být zvětšena úloha zasedáni národních výborů. Ministerstva se musí zaměřit - a to ve vztahu k výkonným orgánům - na pomoc při řešení zásadních ekonomických problémů rozvoje odvětví, vytváření předpokladů pro co nejúčinnější využívání ekonomických zákonů a na soustavnou péči o uplatňování nejnovějších poznatků vědy a zavádění nejvyspělejší techniky. Podle těchto zásad je upraveno řízení výrobních hospodářských jednotek národními výbory. Přitom osnova zajišťuje, aby bylo KNV svěřeno řízení národních podniků na všech úsecích, kde NV mohou tento úkol účelněji obstarávat. Při zachováni zásady dvojí podřízenosti zajišťuje osnova převedení těchto organizací do řízení národních výborů podle zásady, aby organizace byla podřízena tomu národnímu výboru, v jehož obvodu působnosti převážně uspokojuje potřeby našich pracujících. Tak vytváří předpoklady k tomu, aby národní výbory mohly takové organizace řídit účinněji a se znalostí věci, jakož i využívat místních možností a zdrojů a rozvinout organizátorskou a výchovnou práci k zabezpečení co nejhlubší účasti pracujících na řízení.

Oddíl 14 umožňuje, aby byly řešeny i některé mimořádné případy zřízením zvláštních organizací, jako na příklad sdružení nakladatelských podniků, kde budou i podniky společenských organizací a rozpočtové organizace.

Provádění zákona, soudružky a soudruzi, si nevyžádá dalších prostředků ze státního rozpočtu. Navržená opatření jsou organizačním podkladem a součástí celého souboru dalekosáhlých změn v plánování, financování, zásobování a odbytu a ve využívání ekonomických podnětí, které mají byt uskutečněny v našem hospodářství od 1. 1. 1959 a které mají zajistit, abychom co nejlépe využili všech předností našeho zřízení, zejména uvědomění, iniciativy a tvořivé síly našeho lidu k dovršení socialistické výstavby v naší vlasti.

V celonárodní diskusi vyjádřil náš lid svůj plný souhlas s politikou strany a s úkolem dovršit socialistickou výstavbu, i přesvědčení o správnosti úkolů, které vytýčil Xl. sjezd KSČ. Tato důvěra pracujících a jejich odhodlání je zárukou, že smělé a velké úkoly uložené Xl. sjezdem také čestně splníme.

Návrhem, soudružky a soudruzi, se zabýval ve své schůzi dne 7. října t. r. ústavně právní výbor a dne 9. října t. r. výbor rozpočtový a hospodářský, z jejichž pověření doporučuji Národnímu shromáždění, aby vládní návrh, kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizací, schválilo. (Potlesk.)

Místopředseda NS Fiala: Do rozpravy k projednávanému bodu se přihlásil poslanec Závěta a poslankyně Svobodová.

Dávám slovo poslanci Závětovi.

Poslanec Josef Závěta:

Soudružky a soudruzi poslanci!

Komunistická strana Československa, plníc své poslání vůdčí síly socialistické výstavby, včas ukázala, že organizace a řízení našeho hospodářství již neodpovídají potřebám dalšího rozvoje a že je třeba vzhledem k narůstajícím úkolům postupovat rychleji vpřed. Celostátní konference KSČ z června 1956 svým usnesením postavila do popředí jako rozhodující článek boje za další rozvoj našeho hospodářství zdokonalení organizace, řízení a plánování. Tato celostátní konference konstatovala, že nedostatky, které snižují ekonomickou účinnost řízení hospodářství, spočívají především v silné centralizaci, jež vede k složitosti a těžkopádnosti v rozhodování, tlumí iniciativu pracujících, ztěžuje vedoucím hospodářským pracovníkům spojení s masami a plodí byrokratické metody práce. Z toho všeho vyplývá, že chceme-li dosáhnout nápravy, pak ruku v ruce s rozšiřováním pravomoci podniků musí jít odpovídající úpravy v organizační výstavbě hospodářství. Především půjde o to, vybavit podniky tak, aby rozšířené pravomoci mohly plně využívat a uloženým povinnostem dostát. Rozšíření pravomoci podniků by samo o sobě nestačilo, kdyby zůstala beze změny naše metodika plánování. Proto dalším základním předpokladem pozvednutí úrovně řízení rozšířením iniciativy podniků je další zdokonalování naší metodiky plánování, jak to uložila již celostátní konference KSČ.

Nyní bych chtěl uvést některé konkrétní příklady z Ostravska. Ve Vítkovických železárnách Klementa Gottwalda bylo s přípravou na nový systém započato v období všenárodní diskuse, kde pracující podávali mnoho podnětných připomínek k zlepšení a zjednodušení výroby po nabývajících zkušenostech z praxe. Od 1. dubna letošního roku je ve VŽKG uplatněna změna v systému řízení výroby.

K uskutečnění usnesení ÚV KSČ o změnách v organizaci plánování, financování a evidence národního hospodářství byla provedena ve VŽKG první etapa začleňováním dosavadních podniků a vytvořením hutnicko-strojírenského kombinátu. Současně k 1. dubnu t. r. byla provedena změna v organizační struktuře podniku VŽKG, která se vyznačuje třístupňovým systémem řízení. Byly vytvořeny organizační podmínky pro zajištění zvýšené pravomoci a odpovědnosti přenesené na podnik a současně v nejširší míře přenesena odpovědnost a pravomoc na závody a provozy. Tyto organizační změny vytvořily podmínky pro zajištění druhé etapy, podstatně významnější, to je provedení změny v metodice, plánování, financování a evidenci.

Z obtíží, které podniku brání v úspěšném zavádění nové metodiky plánování a financování, nutno vyzvednout především nedostatek výhledových plánů, a to jak na úseku technického rozvoje, tak i v plánu odbytu. Ukázalo se, že rozhodující úlohu sehrávají stranické a odborové orgány na závodech VŽKG při přesvědčování našich pracujících, že nová organizace našeho národního hospodářství je správná. Získaná důvěra pracujících ve správnost všech opatření v našich národních podnicích, ve správnost nové plánovací metodiky, mobilizuje všechny pracující v období přípravy plánu k odhalování rezerv a tak umožňuje zajišťování již při sestavování plánu přijetí vyšších, než rozpisem stanovených úkolů.

Plánované snížení nákladů je v současné době zajišťováno v úhrnu i ostatními ukazateli plánu soutěžením a socialistickými závazky jednotlivců a kolektivů na pracovištích, provozech a závodech. Všechny tyto socialistické závazky byly uzavírány na počest Velké říjnové socialistické revoluce. Kupříkladu VŽKG závod 1. uzavřel závazek na nadplánovanou výrobu 5750 tun koksu ve IV. kvartále, 1970 tun surového železa, 4000 tun aglomerátu, 1000 tun cementační mědi, dále závazek na zvýšení vytěžení vápence již v měsíci září o 7000 tun, páleného vápna o 600 tun a výroby cementu o 7000 tun. Dále v tomto závodě byly uzavřeny závazky na snížení vlastních nákladů, snížení zdržného atd.

V závodě 2. se všichni pracující zavázali vyrobit do konce roku 1958 7000 tun oceli nad plán, 7551 tun válcovaného materiálu za tepla, 1020 tun válcovaného materiálu za studena, dále sníží výrobní náklady ve IV. čtvrtletí o 1 000 000 Kčs, a ke 100% splnění exportu. Z těchto údajů je vidno, jakým velikým pomocníkem a hybnou pákou je socialistická soutěž jak k zvyšování produktivity, tak k prověrce efektivnosti. Z toho také vidíme, že naši pracující jsou plně srozuměni s celou politikou našeho národního hospodářství. Na některých pracovištích jako ve válcovně za studena a jinde po dobu 7 let byly sváděny boje při přijímání kontrolních čísel plánu.

V tom se projevuje zásadní rozdíl proti staré plánovací metodice, kdy snahou pracovníků na závodech bylo, prosadit co nejnižší úkoly do plánu a tyto v průběhu roku překračovat a tím si zajistit příznivé podmínky pro výplatu prémií.

Proto i příprava plánu na příští rok 1959 byla přijímána v pracovištích s vyššími výrobními úkoly, jelikož pracující byli široce seznámeni se správností této nové metodiky za pomoci stranické a odborové organizace, a tím se snaží vytvářet podmínky k zvládnutí úkolu plánu. Přesvědčují se zároveň, že zvýšená účast pracujících na řízení podniků jim dává prostřednictvím normativů jak pravomoc, tak i právo na vyšší odměnu. Obdobně tomu bylo u vysokých pecí ve válcovnách, ve slévárně ocelolitiny, v lisovně, kovárně a dalších provozech.

Dobré zkušenosti s organizací podniků vykazují také Železárny a drátovny národní podnik v Bohumíně. Vedoucí podnik v Bohumíně vznikl z Bohumínských železáren Gustava Klimenta Bohumín, jež změnily název na Železárny a drátovny n. p. Bohumín a byly k nim přičleněny bývalé podniky Drátovny n. p. Bohumín, Kovové tkaniny n. p. Kamenná, Ocelárna n. p. Uhříněves. Z podniků Železárny Antonína Zápotockého n. p. Vamberk, Pérovna n. p. Hostivař a Kovové tkaniny n. p. Brezová pod Bradlom se staly pobočné podniky, podřízené vedoucímu podniku v Bohumíně. Jak vyplývá z úvodu, došlo reorganizací ke zrušení tří podnikových ředitelství, tj. n. p. Drátovny Bohumín, n. p. Kovové tkaniny Kamenná a Ocelárna Uhříněves. Podnikové ředitelství n. p. Drátoven bylo úplně likvidováno proto, že došlo ke splynutí s bývalými Bohumínskými železárnami Gustava Klimenta ve vedoucí podnik. Z n. p. Kovové tkaniny Kamenná byl vytvořen pobočný závod, který je řízen vedoucím závodu. Vedoucí závodu má dva zástupce, a to technicko- výrobního a ekonomicko-obchodního. K témuž řízení došlo u dalších shora jmenovaných pobočných podniků.

Z rozboru a dosavadních zkušeností vyplývá, že příznivý vliv organizace se projevuje v tom, že v důsledku likvidace tří podnikových ředitelství došlo k zjednodušení kooperačních vztahů, zkrácení odbytových a zásobovacích cest, k lepšímu využití základních fondů, takže již ve druhém čtvrtletí jsou vykazovány úspory na pracovní a celopodnikové režii. Například na jiná důležitá pracoviště bylo přeřazeno 74 inženýrsko-technických a administrativních pracovníků. Zde mohu zdůraznit i takovou skutečnost, že hlavní správa druhovýroby byla zrušena a většina úkolů tohoto bývalého útvaru byla převzata základním závodem, který plní výrobní úkoly stejně odpovědně, jako před zrušením hlavní jmenované správy.

Taktéž i z mého volebního obvodu na velkodole Stalin mohu podat pádné důvody příprav a výsledků z usnesení celostátní konference KSČ z roku 1956 o reorganizaci k zákonu o národních podnicích právě projednávanému. Přirovnávám měsíc srpen 1958 s týmž měsícem z roku 1957:

V srpnu 1957 byl těžební plán 56 380 tun a splněn na 46 060 t = 81,7%, v srpnu 1958 byl těžební plán 62 920 tun a splněn na 8 7 920 t = 139,7%,

při průměrném výdělku v celém podniku v roce 1957 = 1 794 Kčs,

při průměrném výdělku v celém podniku v roce 1958 = 2 052 Kčs.

V roce 1958 byl také zvýšen stav na 1 technika z 11 na 14 horníků.

V roce 1958 byl také zvýšen stav na 1 administrativní sílu ze 47 na 63.

Také stoupla produktivita z 22,26 z roku 1957 na 26,39 t na 1 dělníka v roce 1958. Tedy produktivita stoupla o celých 18%. Celkový výkon těžby na 1 směnu činil v roce 1957 - 1053 t a nyní činí v roce 1958 - 1356 t. Produktivita s průměrnými výdělky je relativní. V plánu 1959 stoupne těžba na velkodole Stalin o 15,5%, což bylo prodiskutováno pracujícími.

Taktéž v roce 1959 bude ¹/₄ těžby mechanizována; je to sice nízké procento oproti jiným dolům, ale i to se budou snažit zvyšovat postupně, jelikož jim dělá potíže tektonika. Hlavním pilířem zvyšování těžby uhlí je stabilizace kádrů neb pracují se 64% brigádníků a souvisí to zároveň s bytovou výstavbou, která pevně váže získání brigádníků.

Již tyto některé příklady ukazují, že jedním ze základních cílů opatření k důslednému uplatnění zásady demokratického centralizmu je vytvářet předpoklady pro další zvýšení aktivní účasti pracujících na řízení. Komunistická strana Československa na aktivní účast mas v socialistické výstavbě vždycky kladla největší důraz.

Závěrem k projednávanému zákonu, kterým se mění a doplňuje zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích chtěl bych říci, že stále nejdůležitějším úkolem v současné době je správně vysvětlovat smysl a cíle boje za vyšší efektivnost národního hospodářství, obrátit na tento problém pozornost všech pracujících podniků a závodů a rozvíjet široké hnutí za odhalování rezerv, za zdokonalování a všestranné zhospodárňování výroby a zvyšování produktivity práce. Musíme si být všichni neustále vědomi toho, že ne několik vedoucích pracovníků, jak o tom hovořil na XI. sjezdu první tajemník KSČ a president republiky s. Antonín Novotný, nýbrž porozumění, účast a tvůrčí činnost celé masy pracujících rozhodne o tom, jaký bude přínos našich podniků k dovršení výstavby socialismu. (Potlesk.)

Místopředseda posl. Fiala: Dávám dále slovo posl. Svobodové.

Posl. Svobodová: Soudružky a soudruzi.

Při studování novely zákona o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích je na první pohled zřejmé, jak veliký význam bude mít pro vytvoření ještě užších vztahů spolupráce odborových organizací s vedoucími hospodářskými pracovníky.

Je to jeden z vážných kroků, který vyplynul z jednání XI. sjezdu KSČ, kde první tajemník ÚV KSČ a president republiky s. Novotný zdůraznil, že "poměr mezi odbory a hospodářskými orgány musí být i nadále poměrem vzájemné spolupráce a součinnosti, jak to vyplývá z charakteru našeho státu. Odborová organizace ani nenahrazuje hospodářské vedení, ani není jeho přívěskem. Tato zásada musí najít jasný výraz v nových opatřeních, která se na úseku odborů připravují a také v příslušných zákonech."

A mohu zcela otevřeně říci, že naši odboráři přijmou s velkým porozuměním toto nové zákonné opatření, které bude jedním z prostředků, jak dále zvýšit účast pracujících na řízení a kontrole výroby.

Chtěla bych v této souvislosti zdůraznit, že úroveň vzájemné spolupráce hospodářských a odborových orgánů bude i nadále odvislá od toho, jak odborové organizace budou umět využít daných jim práv.

Až doposud platila zásada, že váha stanovisek a názorů odborové organizace na závodě byla vždy taková, jakou si svými pracovními výsledky, svou schopností aktivizovat kolektiv dělníků a zaměstnanců, dovedla vytvořit.

A právě tyto skutečnosti přispěly k tomu, že je možno dnes i po právní stránce formulovat otázky vztahů a spolupráce mezi hospodářskými a odborovými orgány daleko přesněji.

Důležitým momentem v předložené osnově i statutu je nepochybně vymezení vztahů hospodářských orgánů k odborové organizaci. To povede k tomu, aby hospodářští pracovníci ještě více než dosud viděli v závodních výborech své spolupracovníky, aby se oprostili od nesprávného výkladu zásady jediného vedoucího, kdy nepovažovali za potřebné projednávat otázky týkající se ať již výroby či pracujících, se závodním výborem, ani skládat účty ze své činnosti kolektivu dělníků a zaměstnanců. Na druhé straně vymezení vztahů povede i k tomu, aby si závodní výbory uvědomily svoji zvýšenou odpovědnost, aby se ještě více než dosud radily s kolektivem techniků, konstruktérů, novátorů. A tím bude záruka, že nová technika, zlepšovací náměty a dobrá příprava novátorské práce se dostane na všechna pracoviště a bude lepší porozumění pro zavádění nové technologie mezi závody na zvýšení kvality i produktivity práce.