Výbory Národního shromáždění
projednaly ve dnech 20. ledna až 13. února 1959 podle
jednotlivých kapitol státní rozpočet
na rok 1959 a vládní návrh rozpočtového
zákona na rok 1959.
Státní rozpočet na rok 1959 zabezpečuje
potřebné finanční prostředky
na další rozvoj národního hospodářství,
na další růst hmotné i kulturní
úrovně pracujících a na upevnění
hospodářské moci a síly republiky.
Státní rozpočet vychází z úkolů
vytyčených XI. sjezdem KSČ, z velkých
úspěchů, kterých pracující
lid dosáhl při výstavbě socialismu
a opírá se o neustále se prohlubující
spolupráci mezi zeměmi socialistického tábora.
K neustálému zvyšování rozvoje
hospodářství a k odstraňování
nedostatků je třeba zvýšené ekonomické
účinnosti řízení národního
hospodářství. Je proto třeba mobilizovat
všechny nevyužité rezervy a možnosti, zejména
v produktivitě práce a v nákladech. Je třeba
pro dovršení výstavby socialismu neustále
rychlejšího zvyšování tempa rozvoje
národního hospodářství. Ze
všech těchto hledisek projednávali poslanci
jednotlivé kapitoly státního rozpočtu.
Zabývali se zejména problémy základních
surovin, chemizace a elektrifikace. V průmyslové
výrobě snižováním nákladů,
zlepšováním kvality výrobků,
novou technikou, technologií, organizací a řízením
výroby. V dopravě byla věnována pozornost
velkým úkolům, před kterými
stojí, především elektrifikaci tratí.
Ve stavebnictví zajištění a zvýšení
výroby stavebních hmot, zlevnění nákladů
a zmechanizování stavebních prací.
V rozpravě o našem zemědělství
zabývali se poslanci především otázkami
organizace a řízení zemědělské
výroby, jejím dalším rozvojem, a příčinami
pomalejšího rozvoje zemědělské
výroby proti rozvoji ostatního národního
hospodářství.
Při projednávání rozpočtů
krajů, k němuž byla zvolena zvláštní
komise, byla poslanci zdůrazněna úloha národních
výborů, která se neustále zvyšuje
a rozšiřuje. Prováděnou decentralizací
roste podíl a význam hospodářství
spravovaného národními výbory na národním
hospodářství. Tím se také neustále
zvyšuje pravomoc a odpovědnost národních
výborů při výstavbě státu.
Národní výbory v současné době
spravují více než jednu třetinu základních
fondů celého národního hospodářství.
K hospodaření národních výborů
měli poslanci řadu připomínek.
Velké prostředky vynakládá stát
na sociální a kulturní opatření.
V rozpočtu na rok 1959 činí výdaje
na tato opatření 40 % z celkového objemu
výdajů státního rozpočtu. Ve
školství jedná se hlavně o opatření
vyplývající z prodloužení školní
docházky, které si vyžádá značného
investičního nákladu, dále nové
učebnice a jiné. Ve zdravotnictví jsou to
opatření k rozšíření kapacity
zdravotních zařízení, nemocnic a zdravotních
středisek. Poslanci upozorňovali na některé
závady v předpisování léků.
Je třeba, aby povolené prostředky, které
jsou vysoké, byly využívány co nejlépe,
je třeba dále snižovat nemocnost, zejména
úrazovost.
Rozpočet na obranu a bezpečnost vykazuje rok od
roku sestupnou tendenci. Třebaže náš státní
rozpočet je zaměřen na mírové
budování, horečné zbrojení
v imperialistických státech nás nutí,
abychom zabezpečovali obranyschopnost naší
republiky a starali se o vysoké morální uvědomění
a moderní techniku našich ozbrojených sil.
Poslanci přinesli do rozpravy ze svých pracovišť
kritické příspěvky, které směřovaly
k odstranění nedostatků, které se
ještě na úsecích našeho hospodářství
objevují. Mimo to zkoumali, zda vynaložené
prostředky jsou dostatečné a zda je jich
hospodárně vynakládáno na stanovené
úkoly.
Výbory pověřené projednáním
jednotlivých kapitol státního rozpočtu
na rok 1959 a vládního návrhu rozpočtového
zákona na r. 1959 projednaly a schválily a pověřily
předsedu rozpočtového a hospodářského
výboru a hlavního zpravodaje posl. Valo, aby vypracovali
společnou zprávu pro Národní shromáždění.
Výbory Národního shromáždění
doporučují vládní návrh rozpočtového
zákona na rok 1959 a státní rozpočet
na rok 1959 Národnímu shromáždění
ke schválení.