Základem těchto nových vztahů bude
pětiletý plán rozvoje zemědělské
výroby, který se bude sestavovat pro zemědělství
jako celek i pro jednotlivá zemědělská
družstva. Plánované úkoly v rozvoji
zemědělské výroby a tržní
produkce budou vycházet na jedné straně z
potřeb celé společnosti a na druhé
straně z přírodních a ekonomických
zvláštností jednotlivých výrobních
oblastí a zemědělských závodů.
Stanovení ročních plánovaných
úkolů, které bude výrazem aktivní
spolupráce družstev a národních výborů
vylučuje jakékoliv snahy o administrativní
postup. Plán okresu a plán družstva se musí
stát věcí všech družstevníků.
Musí podněcovat jejich iniciativu a umožnit
široký rozvoj socialistické soutěže.
Jedině tak bude možno vytvořit soulad mezi
zájmy družstev, jednotlivých družstevníků
a požadavky celé společnosti.
O kladném postoji našich družstev k novým
opatřením svědčí současný
průběh projednávání nového
systému výkupu na členských schůzích
JZD, na veřejných besedách v obcích,
zvláště ve stranických organizacích
komunistické strany.
Značná část a živá diskuse
svědčí o tom, že nová opatření
přicházejí v pravý čas, kdy
je nutno s plnou rozhodností nastoupit k plnění
výrobních úkolů daných XI.
sjezdem KSČ.
To dokazuje, že družstevníci chápou svou
odpovědnost vůči celé naší
společnosti, že využívají nová
zásadní opatření k tomu, aby se na
naší vesnici rozvinulo široké hnutí
za splnění a překročení úkolů,
které před naše zemědělství
postavila KSČ. K tomu již nyní, v období
sklizně, přípravy podzimních prací
a rozpisu plánu na rok 1960 musíme soustředit
všechny síly. Je to v zájmu rozvoje socialistické
velkovýroby na vesnici, v zájmu všeho lidu,
v zájmu dovršení výstavby socialismu
v naší vlasti.
Je třeba zdůraznit, že družstva přistupují
k novému systému výkupu především
tím způsobem, že uvažují, jak výrobu
zvýšit a zhospodárnit, aby čistý
důchod družstev stále rostl. S velkou iniciativou
přistoupili k projednávání nových
opatření i družstevníci zvláště
v okrese Přerov. Jejich odpovědí jsou konkrétně
vypracovaná opatření v zavádění
nové technologie v živočišné i
rostlinné výrobě, urychlené dokončení
výstavby společných stájí.
S takovým postojem družstev se lze dnes setkat všeobecně
v každém okrese.
Soudružky a soudruzi,
v souvislosti se zavedením nových ekonomických
opatření je nutné mít na zřeteli,
že splnění zvýšených úkolů
v zemědělské výrobě je závislé
od plného využití zemědělské
půdy, stálého zvyšování
její úrodnosti a jejího správného
obhospodařování.
Má-li být dosaženo rozhodného obratu
v zemědělské výrobě, je nutné,
aby každý hektar zemědělské půdy
byl co nejlépe a co nejpečlivěji obděláván
a aby poskytoval v daných výrobních podmínkách
co nejvyšší efekt. Zvyšování
úrodnosti půdy v našich podmínkách
musí jít cestou vysoce intenzívního
obdělávání zemědělské
půdy, doslova, se zahradnickou pečlivostí.
Je proto nutno vyvinout největší úsilí
k obnově, udržování a zvyšování
úrodnosti půdy a využití všech
rezerv v tomto směru.
Jednou z hlavních cest ke zvýšení intenzívního
obdělávání půdy je především
v našich poměrech úprava vodního režimu
v půdě. XI. sjezd KSČ ukládá
jiným důsledněji využívat a zúrodňovat
zemědělskou půdu, podstatně v širším
měřítku odvodňovat zamokřené
pozemky a budovat v širokém měřítku
systém závlah. Na tomto úseku nás
čekají veliké úkoly. Za posledních
20 let se melioračním zařízením
nevěnovala pozornost, dosavadní meliorační
díla nebyla řádně udržována,
což vedlo k značnému zhoršení vodního
režimu našich půd, a je to i příčinou,
že veliké plochy zemědělské půdy
zůstávají dodnes nevyužity, nebo jsou
využívány velmi extenzívně. Podle
výhledového plánu, který se zpřesňuje,
má být odvodněno zhruba 643 0000 ha půdy
a zavlaženo 473 000 ha půdy nejdéle do roku
1975. Mimo to se počítá s úpravou
vodních toků v rozsahu 4600 km hrazením bystřin,
budováním nových rybníků, vysázením
břehových porostů a s vybudováním
protierozních opatření. K zvládnutí
tak velkého úkolu bude nutno využít
všech vymožeností nové techniky, mechanizovat
stavební, zejména zemní práce a na
meliorovaných plochách užívat správné
agrotechniky a hnojení. Úspěšným
zvládnutím úkolu budeme moci mobilizovat
pro rozvoj zemědělské velkovýroby
statisíce hektarů zemědělské
půdy vždyť na příklad jen ve Východoslovenské
nížině jde o úpravu vodních poměrů
ve výměře zhruba 100 000 ha.
Stojíme-li před tak velkým úkolem,
musíme říci, že s dosavadní úrovní
provádění vodohospodářských
a melioračních prací bychom nevystačili.
Jde tu o celý komplex opatření, které
nelze bez přímé účasti družstev
a státních statků v tak krátké
době uskutečnit, neboť jde o rozsáhlý
a náročný program na pracovní síly,
materiál a mechanizaci. Komplexnost meliorační
výstavby vyžaduje, aby byla řešena v rámci
celých povodí, tedy v širokém rozsahu
zájmových oblastí. Toho se úspěšně
docílí sdružováním JZD, státních
statků a ostatních organizací socialistického
sektoru v melioračních družstvech. Tato družstva
budou provádět meliorace a zajišťovat
nejen jejich výstavbu, ale i údržbu melioračních
zařízení v širším zájmovém
území svépomocí a za pomoci národních
výborů, krajských podniků zemědělských
a lesnicko-technických meliorací, krajských
ústavů pro projektování zemědělské
a lesnické výstavby a STS. Naše družstva
dnes chápou, že vynaložené prostředky
se vyplatí podstatným zvýšením
výroby a získáváním tisíce
hektarů nové úrodné půdy. Meliorace
a závlahy, v tom je velká budoucnost našeho
zemědělství.
Musíme zmobilizovat všechny síly a prostředky
na splnění tohoto úkolu. Zejména očekáváme,
že v boji o rozhodný obrat v rozvoji zemědělství
se uplatní v celostátní soutěži
organizace ČSM a mládežnické pracovní
kolektivy v JZD a na státních statcích a
jsme přesvědčeni podle dosavadních
zkušeností, že v této soutěži
naši mladí čestně obstojí. Již
krátce po vyhlášení této soutěže
zapojuje se naše mládež úspěšně
do těchto akcí, zejména v některých
krajích. Po vzoru naší mládeže
půjde o to, aby kvalitní a rychlé provedení
meliorací, jako hlavního článku trvalého
zvyšování úrodnosti našich půd,
se stalo úkolem celonárodním, aby každý
v tomto směru přiložil účinně
ruku k dílu.
Zvyšování úrodnosti půd lze zajistit
jedině celým souborem na sebe navazujících
opatření, která musí být prováděna
soustavně a plánovitě a musí na sebe
navzájem navazovat tak, aby tvořila jeden organický
celek v plánu zúrodnění každého
JZD a státního statku.
Zvyšování úrodnosti půdy a její
důsledná ochrana před odnímáním
zemědělské výroby umožňuje
zajistit rychlejší tempo růstu zemědělské
výroby. Předkládaný zákon o
ochraně zemědělského půdního
fondu sleduje ochranu půdy ze všech hledisek. Problémem
je např. poškozování a devastování
zemědělského půdního fondu
na velkých plochách a narušování
vodního režimu v oblastech dolů. Tyto plochy
bude nutno vrátit po rekultivaci zpět zemědělské
a lesní výrobě. Zákon sleduje i ochranu
proti erozi půdy, která nám každoročně
způsobuje veliké ztráty nejcennější
půdní substance.
Musíme zároveň co nejdříve
vyřešit problém od stranění škod
způsobovaných znečišťováním
ovzduší a vod továrními exhalacemi,
únikem popílků a znečišťováním
odpadními vodami. Zvýšené úkoly
v zemědělské výrobě proto vyžadují,
aby byla učiněna různá preventivní
opatření k zajištění účinné
ochrany zemědělského půdního
fondu a k ochraně ovzduší a vod. Lze oprávněně
očekávat, že tento zákon bude důležitým
nástrojem národních výborů
k zabezpečení ochrany zemědělské
půdy a k zvyšování zemědělské
výroby.
Uvedení nových výrobních a ekonomických
opatření v život nezbytně vyžaduje
řešit cestou zákona společenské
a ekonomické postavení jednotných zemědělských
družstev, která jsou již dnes rozhodujícím
faktorem pro dosažení podstatného vzestupu
zemědělské výroby a rozvoje společenského
a kulturního života na naší vesnici. Výrobní
a ekonomická základna JZD se již natolik upevňuje,
že se většina družstev stává
skutečným vzorem hospodaření pro jednotlivě
hospodařící rolníky. Lze proto oprávněně
očekávat, že drobní a střední
rolníci, stojící ještě dnes stranou
vývoje naší vesnice, se ještě letos
rozhodnou rozšířit rozsáhlou rodinu
družstevního rolnictva.
Další upevňování ekonomiky JZD
je podmíněno jednak zdokonalováním
vnitřní organizace výroby, organizace práce
a způsobů odměňování
a dále ekonomicky odůvodněným rozdělováním
produktů práce družstevníků tak,
aby byla plně zabezpečena rozšířená
reprodukce. K tomu bude třeba, aby současně
se správným řešením výrobních
otázek byla uplatňována v družstvech
zásada, že přednostní místo v
rozdělování produktů má rozvoj
společných výrobních prostředků
a že růst osobní spotřeby musí
být v souladu s růstem produktivity práce.
Plnit tuto zásadu znamená mimo jiné, aby
družstva s plnou vážností přistupovala
k uplatňování stanov schválených
na IV. celostátním sjezdu JZD, zejména pokud
jde o pořádek v odměňování
v naturáliích, v řešení záhumenkových
hospodářství, celkem v ochraně družstevního
vlastnictví. Pokud jde o posílení správného
řešení těchto otázek, bude jistě
nový zákon o JZD družstvům platným
nástrojem. Nový výkupní systém
vytváří vhodné podmínky pro
to, aby družstva se stále více podílela
svými vlastními prostředky na rozšířené
reprodukci. Je možno očekávat, že v roce
1960 budou všechna družstva v průměru
přidělovat do nedělitelných fondů
přes 12,5 % z hrubých peněžních
příjmů. Rostoucí dotace nedělitelných
fondů i ostatních družstevních fondů
otevírají před každým družstvem
stabilní hospodářský vývoj
v příštích letech.
Řada našich družstev se již delší
dobu zabývá otázkami účelné
spolupráce mezi sebou s cílem dosáhnout rychleji
a ekonomičtěji splnění výrobních
úkolů. Jde o takové sféry činnosti,
jako např. údržba a opravy nářadí,
zařízení, rychlé provádění
investičních akcí, sušení a úprava
krmiv, lepší využívání pastvin
atd., v nichž by bylo účelné, aby se
družstva sdružovala. V tomto směru přináší
zákon o JZD značnou podporu těmto správným
snahám družstev a jistě pomůže
odstranit řadu obtíží, které
při organizování sdružení měla
družstva např. na Kolínsku, v Českých
Budějovicích a v jiných krajích.
Způsoby sdružování JZD k některým
činnostem umožňují lépe využívat
místní zdroje, vytvářet vhodné
pracovní příležitosti rovnoměrně
po celý rok a hospodárněji využívat
všech výrobních prostředků.
Při správném uplatňování
těchto možností, které navrhuje zákon,
hlavně okresními národními výbory,
lze v poměrně krátké době vytvořit
dobré podmínky k efektivní hospodářské
spolupráci mezi JZD.
Všechna navrhovaná opatření směřují
k podpoře rozvoje výroby. V těchto dnech
probíhá rozpis plánu výroby na příští
rok. Úkoly ve zvyšování rostlinně
a živočišné výroby jsou náročné,
jejich splnění však umožní dosáhnout
plánovaného růstu životní úrovně
pracujících. Naši družstevníci,
pracovníci státních statků a všichni
pracující v zemědělství si
nesporně tuto vysokou odpovědnost uvědomují
a budou aktivně přistupovat k úkolům
na rok 1960 i k úkolům 3. pětiletky tak,
aby jejich splnění bylo po všech stránkách
zajištěno.
Soudruzi a soudružky.
Nová zákonná opatření, která
dnes projednáváte, plně odpovídají
současným podmínkám vývoje
našeho zemědělství. Jejich uvádění
do života na naší vesnici bude nutno uskutečňovat
v celém komplexu opatření. Jejich cílem
musí být plnění úkolů
daných XI. sjezdem KSČ. Jsme si vědomi toho,
že nová opatření nepřinesou úspěch
sama o sobě. K tomu bude třeba, aby se podstatně
zlepšila kvalita hospodářsko organizátorské
práce celé státní správy od
shora až dolů od ministerstva počínaje
až po okresní a místní národní
výbory. Zvýšit ekonomickou účinnost
řízení, odstranit administrativní
formy znamená, aby každý pracovník na
jakémkoliv stupni státní správy uplatňoval
nová opatření s důkladnou znalostí
výrobních a ekonomických podmínek
daného kraje, okresu, družstva a státního
statku. To ovšem vyžaduje, aby odborná a politická
úroveň všech pracovníků v zemědělství
i všech družstevníků se zvýšila
a aby plně odpovídala novým, náročnějším
úkolům. Můžeme se opřít
při plnění těchto úkolů
plně o naše rolníky, kteří vřele
vítají nová opatření zvýšeným
odhodláním splnit všechny požadavky, které
naše socialistická společnost od zemědělství
očekává.
Velké hnutí rolníků zvýšit
zemědělskou výrobu na počest 15. výročí
osvobození republiky Sovětskou armádou sehraje
v tomto směru jistě velkou úlohu.
Jsem přesvědčen, že pod vedením
KSČ všechny tyto úkoly, které znamenají
nástup na uskutečnění rozhodného
obratu v zemědělské výrobě,
se ctí splníme. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Pristúpime k spoločnej
rozprave, do ktorej sa prihlásili poslanci Pešák,
Cap, Garažijová a Jakoubek.
Dávam slovo poslancovi Pešákovi.
Posl. Pešák: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci!
Zemědělství naší země
prošlo v několika minulých letech bouřlivými
změnami. Od roztříštěné
malovýroby přešla naprostá většina
rolníků k socialistické velkovýrobě,
postavené na základě moderní techniky.
I situace v našem Jihlavském kraji potvrzuje tento
bouřlivý přerod zemědělství.
Stačí srovnat situaci v roce 1954 a dnes. V roce
1954 hospodařil socialistický sektor na 16 % celkové
výměry zemědělské půdy
a dnes obhospodařuje již plných 87 %, přičemž
dnes, právě přede žněmi, každý
den vstupují do družstev další drobní
a střední rolníci. Jen v měsíci
květnu vstoupilo do družstev téměř
900 rolníků s výměrou více
než 2900 ha zemědělské půdy.
Jsou tedy i v našem kraji všechny předpoklady
již v letošním roce, jak to před pokládají
směrnice XI. sjezdu strany, dokončit v podstatě
socializaci vesnice.
Zcela nová je dnes situace na vesnicích Vysočiny,
zcela nový je její obraz než v roce 1949, kdy
Národní shromáždění projednávalo
zákon o jednotných zemědělských
družstvech. Zmizela drobná, úzká políčka
a změnila se v družstevní lány, na nichž
je možno plně využít všechny moderní
mechanizační prostředky. Vyrostly tisíce
družstevních staveb, v nichž je soustředěna
živočišná výroba. Ale vyrostli
na vesnicích noví lidé, zcela přesvědčení
vybudovat socialismus, usilovat ze všech sil o rychlé
pozvednutí zemědělské výroby,
o vyřešení problémů, které
vyplývají pro zemědělství z
úkolu všeho našeho lidu - dovršení
socialistické výstavby v naší zemi.
Nechci situaci v zemědělství v našem
kraji přikrašlovat, dělat ji lepší
než je, přeceňovat dosažené úspěchy.
Ani my jsme nedokázali plně využít převahy
socialistického sektoru pro rychlé zvýšení
zemědělské výroby. V roce 1957 se
celková zemědělská výroba proti
roku 1956, který však byl poněkud nadprůměrným
rokem, částečně snížila,
ale rok 1958 znamená již první kroky při
rychlejším zvyšování zemědělské
výroby. K částečnému zvýšení
došlo i v rostlinné výrobě, která
vzrostla v roce 1958 proti roku 1957 o 9,5 %, přesto však
nesplnila dosud hlavní úkol - zajistit dostatek
kvalitních krmiv pro živočišnou výrobu.
Proto také došlo, vedle dalších příčin,
ke snížení živočišné
výroby proti roku 1957 o 2 %. Nelze však při
tom přehlížet, že živočišná
výroba byla v roce 1958 proti roku 1956 vyšší
o 11,8 %, čímž ovšem zdaleka nejsou vyčerpány
všechny možnosti, které pro zvyšování
výroby máme. Vždyť jsme vyráběli
na 1 ha zemědělské půdy 56,7 kg jatečného
skotu a 526 litrů mléka, na 1 ha orné půdy
98,8 kg jatečných prasat a 506,5 kusů vajec.
Ukazuje se tedy, že v zemědělské výrobě
i v Jihlavském kraji jsou takové možnosti,
které zabezpečují při jejich plném
využití splnění směrnic XI. sjezdu
KSČ o zvýšení zemědělské
výroby o 40 % do roku 1965.