Bolo by ovšem nesprávne, keby sme sa domnievali, že
nové zákonné opatrenia nám samočinne
odstránia všetky doterajšie nedostatky v poľnohospodárskej
výrobe. My v našom Košickom kraji si uvedomujeme,
že príčiny zaostávania poľnohospodárskej
výroby v prvom rade spočívajú v nedostatočnom
využití celého pôdneho fondu pre intenzívne
pestovanie rastlinných produktov a v slabom využití
mechanizačných prostriedkov, ako aj v pomalom zavádzaní
pokrokových foriem do poľnohospodárskej výroby.
Nízke hektárové výnosy majú
za následok nedostatok kvalitných krmovín,
čo zase zapríčiňuje aj pri zvýšenom
nákupe krmovín z centrálnych fondov slabú
úžitkovosť v živočíšnej
výrobe.
Najväčšie možnosti vidíme v našom
kraji v zúrodňovaní malovýnosných
lúk a pašienkov, ktoré dosahujú výmeru
144 000 ha a doteraz dávajú len nepatrné
výnosy. O tom svedčí tá okolnosť,
že nedokážeme z nich dopestovať krmivo pre
171 000 kusov HD ani tak, že aj na ornej pôde približne
na 40 000 ha pestujeme krmoviny. To znamená, že viac
ako jeden hektár krmovín pripadá nám
na 1 kus HD. Uvedomujeme si, že je to neudržiteľný
stav a preto vykonáme všetko na odstránenie
týchto nedostatkov.
To chceme docieliť tak, že pašienky a lúky
zúrodňujeme niekoľkými spôsobmi.
Tam, kde sa dajú menšími nákladmi previesť
úpravy a meliorácie a nie sú to strmé
svahy, prevedieme rozorávku. Na ďalších,
kde by rozorávka vzhľadom na veľké svahy
nebola účelná, prevedieme povrchnú
úpravu, zavedieme jednoduché kejdovanie košarovaním,
vápnením a dodávkou minerálnych látok,
vylepšujeme ich tak, aby pašienky neslúžili
ako doteraz len pre výbeh, ale za kvalitnú vysoko
výživnú pastvu. V tom sú v našom
kraji najväčšie možnosti pre rozšírenie
fondu ornej pôdy a vôbec zvyšovania poľnohospodárskej
výroby, ako o tom hovoril pri nedávnej návšteve
na východnom Slovensku aj súdruh Novotný,
prezident ČSR a prvý tajomník ÚV KSČ.
Vynaložíme preto veľké úsilie,
aby sme v prvom rade v týchto oblastiach zakladali aj melioračné
družstvá. Aj práca národných
výborov je zameraná na riešenie týchto
problémov. Chceme docieliť, aby v prvom rade MNV v
rámci zvýšenej právomoci poskytovali
maximálnu pomoc JRD v zúrodňovaní
a vo zvýšenom využití celej výmery
poľnohospodárskej pôdy, ktorá sa nachádza
v ich obvode. Je pravdou, že nemôžeme byť
spokojní ani s využitím ornej pôdy, ktorá
nám zatiaľ ešte neustále dáva slabé
výnosy. Ešte často je vidieť v našich
JRD, že dosť značné výmery ornej
pôdy sú len čiastočne, alebo vôbec
nevyužité.
Na druhej strane bude potrebné, aby aj na Ministerstve
poľnohospodárstva zodpovední pracovníci
urýchlene vyriešili problém výroby strojov
pre obrábanie pôdy, hlavne v podhorskej a vysokohorskej
oblasti. Doterajšia situácia je totiž taká,
že pomaly skončíme združstevňovanie
aj v tejto oblasti, ovšem nemáme vyriešený
problém vhodných poľnohospodárskych
strojov pre obrábanie pôdy v tejto oblasti.
Prvoradou úlohou v poľnohospodárstve bude,
aby sa dopestoval dostatok vlastnej krmovinovej základne.
K tomu bude treba správne využiť každý
m2 poľnohospodárskej pôdy. Preto
pripisujeme veľký význam aj predloženému
návrhu zákona o ochrane pôdneho fondu. Na
tomto úseku máme zvlášť čo
naprávať. Doterajšie hospodárenie s pôdnym
fondom je veľmi nedostatočné. Aj v našom
kraji stalo sa akousi módou zaberať najlepšiu
pôdu na stavebné účely. Napriek opatreniam,
ktoré doteraz boli uplatnené, neustále sa
vyskytujú prípady, kde aj mimo intravilánu
si postavia rodinný domček uprostred honu so slušnou
výmerou ovocného sadu.
O tom, že priemyselné a iné podniky koľko
kvalitnej poľnohospodárskej pôdy zničia
aj mimo staveniska, uvádzam len jeden príklad: veľký
povrchový lom pre ťažbu magnezitovej rudy pod
Bankovom si všetci vysoko ceníme a uznávame
jeho význam v našom národnom hospodárstve.
Ani neľutujeme poľnohospodársku pôdu, ktorú
nám zobrali, lebo vieme, čo na druhej strane magnezitové
závody donesú pre národné hospodárstvo.
Ale dalo by sa prevádzku uskutočňovať
podľa nášho názoru aj bez toho, aby s
dopravou zničili úrodu aj na okolitých pozemkoch.
Totiž situácia je taká, že cestu pre odvoz
hliny pri odkrývaní povrchového lomu nevybudovali
a odvážajú ju cez pozemky ŠM po poľnej
ceste asi 1,5 km. Keď už jednu cestu s ťažkými
nákladnými autami dokonale zničili, idú
ďalej do poľnohospodárskej kultúry. Takto
len za tento rok zničili porast ďateliny na niekoľkých
hektároch.
Ani priemyselné podniky pri svojom dôležitom
poslaní v našej spoločnosti nikdy by nemali
zabúdať na význam poľnohospodárskej
výroby a záujmy poľnohospodárstva by
mali plne rešpektovať.
Aj národné výbory budú musieť
v budúcnosti viacej sa starať o uplatnenie zákonných
opatrení na úseku ochrany pôdneho fondu a
nedopustiť takto plytvať ornou pôdou, ktorej máme
ozaj veľmi málo.
Sme si toho plne vedomí, že uskutočňovať
nové pokrokové metódy, zavádzať
novú technológiu do poľnohospodárskej
výroby dokážeme len vtedy, keď sa budeme
neustále starať o zvýšenie odbornej úrovne
našich družstevníkov. Preto v našom kraji
popritom, že vychovávame družstevníkov
v DŠP, staráme sa o získavanie mladých
ľudí do poľnohospodárskych odborných
škôl.
Takto pod vedením našej KSČ chceme riešiť
aj výchovu poľnohospodárskych odborníkov.
Sme presvedčení, že nová pracujúca
inteligencia aj na poľnohospodárskom úseku
dokáže zdolať všetky prekážky
a splní uznesenia XI. sjazdu KSČ. Pevne veríme,
že aj nové zákony, ktoré po desaťročných
skúsenostiach družstevného života dnes
schvaľujeme, pomôžu nám zlepšiť
život našich JRD. Hlavne tá okolnosť, že
tieto zákony pomôžu riešiť niektoré
problémy aj tým, že v zákone o poľnohospodárskych
daniach aj ekonomické páky sú prispôsobené
k zvýšeniu nedeliteľného fondu. Takto
budú mať JRD lepšie možnosti k zvyšovaniu
spoločných družstevných fondov, čo
rozhodne pomôže rýchlejšie rozvíjať
výrobu v JRD.
Preto budeme hlasovať za schválenie nových
zákonov. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo poslankyni Garažijové.
Posl. Garažijová: Vážení
soudruzi a soudružky!
K návrhu zákona o JZD chci říci několik
slov za oblast severního pohraničí. Již
od roku 1945 žiji a pracuji se svou rodinou na nevelkém
frýdlandském okrese v kraji Liberec a od roku 1949
jsem s manželem a synem nepřetržitě členkou
JZD. Mladší dcera pracuje jako ekonomka v STS.
Za uplynulých 10 let jsme prošli různými
vývojovými těžkostmi. I když na
Frýdlandsku je již přes 82 % zemědělské
půdy v socialistickém sektoru, jsou u nás
některé odlišnosti oproti jiným krajům,
zvláště v počtu pracovních sil
v zemědělství. Družstevníci se
dříve snažili své děti zaměstnat
všude jinde jen ne v zemědělství. Nedůvěřovali,
že jim družstevní hospodaření zajistí
dobrou existenci. Družstevníci pracovali jako na cizím
a věnovali se více svým záhumenkům
a záhumenkovému zvířectvu, ve kterém
viděli své vlastnictví.
Díky trpělivé a výchovné činnosti
uvědomělých pracovníků v JZD
se podařila převýchova družstevníků
a jejich smýšlení tak, že dnes převážná
většina z nich vidí, že v JZD je možno
pracovat a žít spokojeně.
Dnes, díky uskutečňování zákona
o předání mechanizačních prostředků
do vlastnictví JZD, se daří nábor
mladých do JZD. Je však nutné upravit mladým
podmínky, aby se cítili spokojeni. Tak např.
v našem JZD má mládež do 18 let kratší
pracovní dobu, je zařazována do práce
s lidmi, kteří mají pro mládež
porozumění a za odpracované jednotky je jim
vypláceno hotově 18 Kčs, bez ohledu, má-li
družstvo 14 Kčs plánovanou jednotku jako u
nás.
Rovněž se na našem okrese projevuje nedostatek
odborných kádrů pro vedoucí funkce
v JZD. To všechno v minulosti způsobilo, že práce
hlavně v rostlinné výrobě nebyly kvalitně
a v agrotechnických lhůtách prováděny,
což se ve značné míře projevilo
v zaplevelení pozemků a ve snížení
hektarových výnosů.
Převážná část našeho
okresu spadá do horské a podhorské oblasti,
kde proti jiným oblastem je podstatně větší
počet srážek. To působí značné
organizační potíže, zvláště
při sklizni sena, která je u nás rozhodující
pro zajištění živočišné
výroby. Nedostatečná krmná základ
na a šetření krmivy na nepravém místě
mělo nepříznivý vliv na vývoj
mladého dobytka, zejména u chovných jalovic.
Sama ze zkušenosti potvrzuji, že pokud jsem prováděla
u telat vzdušný odchov, telata byla velmi pěkná,
vyvinutá a zdravá, avšak po převedení
do stájí nebyla věnována mladému
dobytku taková péče jako dříve,
chyběl pobyt ve výbězích a kvalitní
krmení. Vlivem nevhodného odchovu a nesprávného
krmení se brzy projevil nedostatek v zástavu mladých
dojnic a také v dojivosti.
V celém okrese se projevil nedostatek krmné základny.
Vždyť v roce 1957 bylo oseto jetelinami jen 12,5 % orné
půdy. To byla plocha rozhodně nedostačující.
Ani v osevu kukuřice na siláž nebyla situace
lepší. Družstevníci této plodině
nedůvěřovali a nevěřili, že
v našem okrese je možno kukuřici na siláž
pěstovat. Tak v roce 1957 bylo v okrese oseto kukuřicí
jen 2,8 % orné půdy. Již v loňském
roce nastal obrat k lepšímu. Družstevníci
si ověřili přednosti pěstování
kukuřice na siláž, a tak bylo zaseto 116 ha,
tj. 3,6 % z orné půdy. Rovněž osev jetele
a jetelotráv byl značně zvýšen
a bylo oseto 690 ha zemědělské půdy.
Další příčinou neplnění
plánu v živočišné výrobě
je ta skutečnost, že lidé si neuvědomují
vztah mezi výsledky výroby a vlastní životní
úrovní, a proto vedle družstev s velmi dobrými
hospodářskými výsledky máme
i taková, kde se teprve letos pracovní jednotka
zvyšuje na 10 Kčs. Není náhodou, že
právě v těchto JZD neprováděli
ošetřovatelé krav zchutňování
krmiv, jako řezání píce, příprava
pařenice, zákvasů apod. Toto všechno
se odrazilo na výrobě mléka, a tak v roce
1957 činila průměrná dojivost necelých
1400 litrů mléka. Rovněž jak u skotu,
tak i u prasat a prasnic se stavy stále snižovaly
až do roku 1958.
Byla učiněna různá opatření,
aby tato nepříznivá situace byla odstraněna.
Trvalým lukám byla věnována větší
péče ošetřením, hnojením
a odvodněním, takže výnosy luk se podstatně
zvýšily.
Krmná základna v loňském roce byla
již o 30 % lepší a projevilo se to ve větším
zástavu mladého dobytka a v lepší kondici
dojnic v zimním období. Tím byly vytvořeny
předpoklady ke zvýšení výroby
mléka v letošním roce. Také ve výkrmu
prasat bylo v několika JZD přikročeno k nové
metodě pomoci automatů na hluboké podestýlce.
Tímto novým způsobem bude do konce roku vykrmeno
nejméně 750 prasat. Dalším dobrým
předpokladem pro zajištění výroby
v příštím roce je úspěšné
zvládnutí senoseče v letošním
roce, neboť senoseč byla dokončena zhruba za
22 dnů a zásoba sena z této první
senoseče zajišťuje 4 kg sena na kus a den.
I zde se již projevuje v několika družstvech
charakter socialistických lidí, jako např.
družstevníci v Krásném Lese, kteří
vyzvali ostatní družstva v okrese k soutěži
o rychlou a kvalitní sklizeň sena.
Pracující v našem zemědělství
mění vztah k společnému družstevnímu
vlastnictví, a projevuje se to i v zájmu družstevníků
o nový systém výkupu, diskutují o
nových jednotných výkupních cenách
zemědělských produktů i o zemědělské
dani. Počítali s tužkou v ruce a uznali, že
tento nový způsob bude spravedlivější
pro naši podhorskou oblast. V našich podmínkách
je výhodné pěstování žita,
brambor a lnu. A přitom jsou zvýhodněny právě
ceny těchto plodin. Také ceny živočišných
výrobků jsou pro nás výhodnější
a povzbuzují k vyšší výrobě.
V našem družstvu např. jsme zvýšili
zástav prasnic z původních 14 na 30, to je
na 8 ha orné půdy jedna prasnice, a odchováváme
od každé prasnice v průměru 15 selat.
Dnešní družstevníci ve vzpomínkách
zabloudili do minulosti a porovnávali dnešní
hospodaření s poměry v předmnichovské
republice, kdy se ani neodvážili porovnávat
výrobní náklady se ziskem. Tehdy svou práci
do nákladů ani nepočítali, byli rádi,
když prodali za jakoukoli cenu, aby mohli zaplatit daně
a jiné poplatky, jinak jim stále hrozila exekuce.
Nikdo se tehdy o zemědělce nestaral, jak budou pro
stáří zabezpečeni. Kulturní
život pro ně neexistoval, na to měli čas
a peníze jen statkáři, kteří
prostřednictvím svých hospodářských
družstev, cukrovarů, lihovarů, mlýnů
a bank utlačovali drobné a střední
zemědělce na všech stranách. Sama jsem
poznala dobře život drobného zemědělce.
Měli jsme předepsáno, kolik smíme
dodat cukrovky, a bylo-li vyrobeno víc, nikdo ji od nás
neodkoupil, jedině akcionáři za nízké
ceny. Za vykrmená prasata výběrové
hodnoty jsem stěží dostala 5 Kčs za
1 kg. Často jsem stála několik hodin v městě
na trhu a snažila se prodat vejce, kuřata nebo zeleninu,
abych utržila několik vzácných korun.
Houska, kterou jsem dětem z města přinesla,
byla jim pamlskem. Jaká je v tom ironie! Maso, vejce, máslo
a kuřata jsme prodávali za každou nabízenou
cenu a doma nám tyto poživatiny byly vzácností.
Každá koruna byla párkrát obrácena
v dlani, než byla vydána. Toto jsou fakta, která
se nezapomínají, a dnes velká většina
družstevních zemědělců plně
chápe, že máme možnost bohatšího
a spokojenějšího života, že záleží
jen na nich, aby se vyrábělo více rostlinných
i živočišných produktů bez obav,
že budou neprodejné. Družstevníci společně
s ostatními pracujícími usilují o
dovršení socialismu na svých pracovištích.
Víme dobře, že z tisíců těchto
pracovišť se skládá naše vlast. Proto
i Frýdlandsko přispěje k dovršení
socialismu v našem státě. (Potlesk.)