Knihovnictví v lidově demokratickém Československu
zaznamenalo značné úspěchy. Je však
třeba vidět, že činnost některých
typů knihoven se opožďuje za současnými
potřebami naší společnosti. Právem
kritizovalo usnesení ÚV KSČ "O zvýšení
úrovně a dalším rozvoji vysokých
škol" v roce 1956 činnost státních,
vědeckých a vysokoškolských knihoven,
které zaostávaly za potřebami naší
vědy a vysokých škol. Stejně oprávněná
byla i kritika LK v Usnesení ÚV KSČ "O
dalším rozvoji a prohloubení ideové
činnosti osvětové práce", že
zaostávají v propagaci naučné, zejména
politické, přírodovědecké a
zemědělské literatury. Činnost některých
knihoven není úzce spjata s prací a životem
našeho lidu, není zajištěn plánovitý
rozvoj knihoven. Rozvoj slovenského knihovnictví
nepokračuje takovým tempem, jaké by zaručovalo
v dohledné době dosažení úrovně
českého knihovnictví.
Základním nedostatkem československého
knihovnictví je to, že dosud nebylo upraveno moderní
zákonnou normou, která by nejen zabezpečila
již dosažené organizační i pracovní
úspěchy, ale i otevřela další
smělé perspektivy vývoje našeho knihovnictví
v etapě dovršení výstavby socialismu
v naší vlasti a přechodu v budování
komunistické společnosti.
Tento požadavek má splnit zákon, který
dnes předkládáme Národnímu
shromáždění ke schválení.
Jednotná soustava všech druhů našich knihoven
umožní žádanou koordinaci činnosti
i výstavby, spolupráci, pomoc knihoven lépe
vybavených knihovnám slabším tak, aby
každý občan i na místě vzdáleném
od kulturního centra mohl dostat v nejkratším
čase jakoukoliv knihu z kterékoliv veřejně
přístupné knihovny jednotné soustavy.
Knihovny budou mít přednostní právo
při získávání knih, časopisů
a jiných sbírkových materiálů.
Prodejny knih dostanou od ministerstva školství a
kultury příslušné pokyny.
Evidence knihoven bude soustředěna u ONV v odboru
školství a kultury.
Novým zákonem se zřizuje Státní
knihovna Československé republiky jako ústřední
knihovna jednotné soustavy knihoven. Vedle plnění
důležitých úkolů v osnově
vyznačených má být ústřední
reprezentativní knihovnou Československé
republiky, jak je tomu ve všech zemích s vyspělým
knihovnictvím. Státní knihovna bude udržovat
potřebný styk s těmito knihovnami. Bude poskytovat
metodickou pomoc všem knihovnám jednotné soustavy.
Na Slovensku plní úkoly Národní knihovny
t. č. Matice slovenská v Martině a Universitní
knihovna v Bratislavě. Poměr Státní
knihovny ČSR ke knihovně, která bude vykonávat
podobnou funkci na Slovensku, bude vyřešen dohodou
ministerstva školství a kultury a pověřenectva
školství a kultury.
Ústřední řízení a kontrolu
knihoven ponechává nový zákon příslušným
ústředním úřadům, ústředním
orgánům a institucím.
Ministerstvo školství a kultury sleduje jejich činnost
a může doporučit příslušným
orgánům vhodná opatření. Poradním,
iniciativním a koordinačním orgánem
ministerstva školství a kultury pro zásadní
otázky knihoven jednotné soustavy je ústřední
knihovnická rada.
Poradním iniciativním a koordinačním
orgánem pověřence školství a
kultury je slovenská knihovnická rada. Rady KNV
a ONV jmenují členy krajských a okresních
knihovnických komisí, které jsou poradními,
iniciativními a koordinačními orgány
rad KNV a ONV.
Aby byl zvýšen i podíl široké veřejnosti
na řízení knihoven, předpokládá
se zakládání poradních sborů,
aktivistů z řad osvědčených
spolupracovníků a čtenářů
knihoven.
Ideovou a odbornou pomoc knihovnám sítě poskytuje
ústřední knihovna příslušné
sítě.
Knihovník bude mít i nadále velmi významné
politickovýchovné poslání, takové,
jako učitel. Bude i nadále šířit
vědecký světový názor a socialistickou
kulturu v městech i na vesnicích. Prací s
odbornou literaturou bude pomáhat plnit úkoly naší
hospodářské výstavby. Vedle odborných
sil knihovníka v zaměstnaneckém poměru
budou i nadále působit dobrovolní knihovníci,
jejichž práce si neobyčejně vážíme.
Uvedu jen jeden příklad. V našem Gottwaldovském
kraji máme jednoho nadšeného knihovníka
v obci Vytonicích v okrese Holešov. Je to 29letý
řidič autobusu, který od dětství
lnul ke knize. Po návratu z vojny, kde byl knihovníkem
jednotky a kde zálibu v knihách obohatil praktickou
a odbornou znalostí knihovnickou, dal se do práce
ve své obci a probudil k životu pavučinami
opředenou a v prachu pochovanou knihovnu. V krátké
době v ní udělal pravé zázraky:
V obci, kde o knihovně téměř nikdo
nevěděl, dosáhl toho, že dnes si půjčují
mladí i dospělí nejen beletrii, ale i politickou
a odbornou literaturu. Pořádá besedy o knize,
výstavky a všemožně budí zájem
o knihu. Tato malá knihovna zaznamenala loni 6000 výpůjček,
tj. 10 na jednoho občana. Jak si jeho práce vážíme,
je vidět z toho, že do roka dostal vyznamenání
okresu, za rok 1956 již měl krajské uznání
za dobrou práci a letos si přivezl z Prahy Ladislav
Pátek celostátní vyznamenání.
Dnes, kdy už je kandidátem strany, sleduje nejvyšší
metu: získat čestný titul Vzorné lidové
knihovny.
U dobrovolných knihovníků se bude dbát
toho, aby si doplnili a prohloubili kvalifikaci. Proto příslušné
ústřední úřady v dohodě
s min. školství a kultury vydají předpisy
o kvalifikačních předpokladech pracovníků
a doplní vzdělání těchto knihovníků.
V sídle KNV plní zpravidla KLK též funkci
OLK a Městské knihovny, v sídle ONV OLK plní
funkci MLK.
MLK může být zřízena také
jako organizační složka osvětového
zařízení MNV. Se souhlasem výkonného
orgánu ONV může plnit úkoly MLK knihovna
JZD, ROH, popřípadě jiná knihovna
jednotné soustavy.
Nový knihovnický zákon zpřesněním
úkolů knihoven i jejich organizace, evidence a materiálního
zabezpečení odstraní dosavadní nedostatky
na tomto úseku kulturní práce. Knihovny budou
moci ještě lépe sloužit pracujícím,
kteří touží po dobré knize, kteří
jsou v tomto směru velmi nároční,
jak jsme poznali na Sjezdu socialistické kultury i na předsjezdových
besedách.
Kulturní výbor projednal na své schůzi
dne 23. června 1959 vládní návrh zákona
o jednotné soustavě knihoven a doporučuje
jej Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Teraz žiadam o prednesenie zpravodajskej
zprávy k devätnástemu bodu poriadku, ktorým
je
19. Zpráva výboru kultúrneho k vládnemu
návrhu zákona o múzeách a galériách
(tisk 327).
Zpravodajcom je poslanec Palas, dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Palas: Soudružky a soudruzi poslanci,
v naší historii, v boji našich národů
za svobodu hrála vždy velkou úlohu kultura.
Naše národy se po osvobození vydaly už
s mohutnými pokrokovými tradicemi z dávné
minulosti, s bohatými kulturními zkušenostmi
na cestu nové, socialistické kultury.
Od roku 1945 jsme měli nové objektivní i
subjektivní předpoklady pro rozvoj naší
nové socialistické kultury. V únoru 1948
se náš pracující lid postavil proti
snahám reakce a za vedení KSČ vyhrál
rozhodující boj na bitevním poli socialistické
revoluce. Nejlepším důkazem toho je nevídaný
kulturní rozvoj naší vlasti po roku 1945 a
zvláště pak po únoru 1948, po sjezdu
národní kultury.
Když zkoumáme toto období vývoje, můžeme
být právem hrdi na dosažené výsledky.
Věda, kultura, umění se staly skutečně
věcí nejširších vrstev našeho
lidu, věcí miliónů pracujících.
K tomuto období se váže hluboká demokratizace
našich škol, jak pokud jde o jejich obsah, o obsah jejich
práce, tak i o třídní složení
žáků, zvláště výběrových
a vysokých škol. Byla utvořena ČSAV,
ČSAZV, SAV, vyrostly stovky vědeckých a výzkumných
ústavů. Máme více než 11 000
kulturních a osvětových zařízení,
hustou síť knihoven, kin a divadel jako nikde na světě.
Rozhlasový a televizní přijímač
je u nás samozřejmou potřebou každého
občana. Máme 74 000 vysokoškolských
posluchačů a s hrdostí konstatujeme, že
u nás neexistuje negramotnost, poněvadž u nás
už takřka není občana, který
by neměl nějaké školní vzdělání.
Těchto několik vybraných údajů
i náš velký úspěch na loňské
světové výstavě v Bruselu vyjadřuje
stupeň kulturnosti a vzdělanosti našeho lidu.
Dnes, když projednáváme vládní
návrh zákona o muzeích a galeriích,
můžeme právem říci, že to
bude v naší kulturní revoluci, napomáhající
výstavbě socialismu, další krok vpřed.
S úkoly, které před nás staví
XI. sjezd KSČ v kulturní oblasti, stoupá
úměrně i význam muzeí i galerií,
neboť jejich nejvýznamnějším úkolem
je politickovýchovná a vzdělávací
práce. V naší vlasti není počet
muzeí a galerií malý. Máme 229 muzeí
se 165 pobočkami a s radostí pozorujeme vzrůst
počtu jejich návštěvníků.
Zatímco v r. 1954 měla naše muzea 2 880 000
návštěvníků, byl loňského
roku jejich počet už 4 607 000. V 18 galeriích
a 14 jejich pobočkách bylo r. 1 954 539 000 návštěvníků,
roku 1958 už 1 908 000. To znamená, že přibližně
každý osmý občan naší vlasti
navštívil loňského roku galerii. Kromě
toho galerie pořádaly v loňském roce
jen v českých zemích 603 výstavy pro
1 950 000 návštěvníků, a když
k tomu připočítáme přednášky
a výstavy slovenských galerií, navštívilo
v loňském roce naše galerie, jejich výstavy
a přednášky 4 290 000 našich občanů.
Přitom můžeme vidět kvalitativní
rozdíl v porovnání s návštěvníky
jiných kulturních zařízení,
jako např. kin, divadel, posluchači rozhlasu a televize.
Zatímco tito hledají v uvedených odvětvích
kultury do určité míry jen zábavu,
návštěvníci muzeí a galerií
studují sbírky, chodí sem pro rozšíření
svého duševního obzoru, svého vzdělání,
k prohloubení svého kulturního růstu.
Uvedené úspěchy neopravňují
však k tomu, aby byly zakrývány nedostatky
v práci muzeí. Hlavně je třeba kritizovat
nedostatečnou ideovou úroveň muzejní
práce. Neuspokojivý je i stav a ochrana muzejních
sbírek, z nichž značná část
není od borně a vědecky zpracována
a tím je znemožněno jejich využití
jak pro vědecké, tak pro osvětové
účely. Příčiny tohoto neuspokojivého
stavu jsou jednak v nedostatečném kádrové
obsazení muzeí co do počtu i kvality, jednak
v tom, že národní výbory jako provozovatelé
muzeí jim nevěnují tolik péče,
jakou vzhledem k svému významu a poslání
vyžadují. Palčivým problémem
muzeí a galerií jsou potíže prostorové
a v mnoha případech i špatné umístění
sbírek, což mnoha ústavům znemožňuje
rozvinout činnost v žádoucím rozsahu,
a v řadě případů dokonce ohrožuje
sbírky. Toto zjištění platí v
plné míře i o našem právním
vědecko-osvětovém a výzkumném
ústavu - Národním museu v Praze, které
rozsahem a bohatstvím svých sbírek, svou
knihovnou a archívy se řadí mezi první
toho druhu v Evropě a představuje nejen pro nás,
ale pro celý svět nenahraditelný a vzácný
kulturní poklad. Společnost Národního
musea upozornila loňského roku předsednictvo
NS na závažné nedostatky, kterými trpí
tato naše významná kulturní instituce.
Z pověření kulturního výboru
NS navštívili poslanci Šafařík,
Kučera, Zvára a Homola Národní museum
a potvrdili skutečnosti, na něž poukazuje Společnost
Národního musea. Naše Národní
museum trpí ve své práci řadou závad,
zvláště nedostatkem prostoru a nedostatkem
odborných a vědeckých pracovníků.
To nejen že znemožňuje vědecko-osvětovou
práci, využití sbírek, ale ohrožuje
i jejich stav. Zde bude třeba rychlé pomoci ÚNV
v Praze a MŠK.
V květnu m. r. jsme se při návštěvě
naší parlamentní delegace v Lidové republice
rumunské s nadšením obdivovali umístění
i uspořádání sbírek několika
krajských muzeí, např. v Jaši, v Temešváru
i v Bukurešti. Byli jsme všichni překvapeni péčí,
kterou rumunský stát věnuje tomuto úseku
kulturní práce. Zvláště nás
zaujalo Muzeum rumunské vesnice, které v největším
bukurešťském parku soustřeďuje a
uchovává pro budoucí časy lidovou
architekturu a lidovou kulturu všech oblastí Rumunska.
I když rumunští soudruzi tvrdí, že
našli vzor v našem rožnovském muzeu, bylo
by třeba uvažovat, zda by nebylo vhodné a účelné,
zřídit i u nás podobná muzea, např.
muzeum slovenské vesnice, muzeum moravské vesnice
a muzeum české vesnice.
Nový zákon o muzeích a galeriích dává
jednotný právní podklad pro činnost
muzeí a galerií a má zajistit, aby jejich
činnost odpovídala potřebám socialistické
výstavby. § 2 navrhovaného zákona stanoví
pojem muzea a galerie a § 3 jasně vytyčuje
úkoly muzeí a galerií.
Cituji:
"(1) Muzea a galerie přispívají k rozvoji
vědy, vytvářejí nezbytné předpoklady
pro svou osvětovou činnost a účinně
napomáhají kulturnímu a hospodářskému
rozvoji tím, že
a) provádějí soustavný průzkum,
popřípadě vědecký výzkum
ve svém oboru,
b) soustavně sbírají doklady o vývoji
přírody a společnosti, o socialistické
výstavbě, uměleckém tvoření
nebo jiných druzích lidské činnosti
(předměty muzejní hodnoty) s příslušnou
dokumentací,
c) odborně uchovávají, konzervují
a restaurují muzejní sbírky,
d) vedou evidenci sbírek a odborně, popřípadě
vědecky je zpracovávají.
(2) Muzea a galerie plní své osvětové
poslání tím, že svými vlastními
prostředky, tj. především využitím
sbírek v expozicích a na výstavách,
publikační činností, přednáškami
apod.
a) objasňují zákonitosti vývoje přírody
a společnosti, uměleckého tvoření
nebo jiného druhu lidské činnosti a tak přispívají
k výchově občanů v duchu vědeckého
světového názoru,
b) podílejí se na zvyšování všeobecného
i odborného vzdělání občanů,
popularizují výsledky vědecké práce
svých oborů a propagují úkoly výstavby
socialismu,
c) pečují na základě soustavného
poznávání své oblasti o rozvoj vlastivědné
práce; názorným objasňováním
a zdůrazňováním pokrokových
tradic upevňují socialistické vlastenectví
a proletářský internacionalismus,
d) rozvíjejí estetickou výchovu, přispívají
k rozvoji socialistické kultury, zvláště
umělecké tvorby, a pomáhají zvyšovat
kulturní úroveň občanů.
(3) Muzea a galerie vyvíjejí svou činnost
ve spolupráci s ústavy a institucemi, společenskými
organizacemi a za pomoci dobrovolných spolupracovníků;
vědecký výzkum provádějí
ve spolupráci s příslušnými vědeckými
ústavy akademií věd. "