Národní shromáždění republiky Československé 1954.
II. volební období. 1. zasedání.
4.
Zpráva
dočasného výboru
pro projednávání iniciativního návrhu zákona o jednacím řádu
Národního shromáždění a iniciativního návrhu zákona
o náhradách poslanců Národního shromáždění
o návrhu poslanců Štětky, A. Fialy, Haruse, Hodinové-Spurné, Dr. Polanského,
Valo, Žiaka a druhů
na vydání zákona,
kterým se zrušuje zákon ze dne 14. července 1949 č. 195 Sb.,
o jednacím řádu Národního shromáždění,
a nahrazuje zákonem novým (tisk 1).
Dočasný výbor Národního shromáždění pro-
jednal ve své schůzi, konané dne 13. prosince
1954 návrh poslanců Štětky, A. Fialy, Haruse,
Hodinové-Spurné, dr. Polanského, Valo, Žiaka
a druhů na vydání zákona o jednacím řádu.
Po zprávě zpravodaje posl. dr. Krofty a
projednání návrhu dospěl výbor k závěru, že
uzákonění předloženého návrhu znamená
podstatnou pomoc pro práci orgánů Národní-
ho shromáždění i každého poslance zejména
proto, že návrh zákona klade tak velký důraz
na spolupráci poslanců se svými voliči.
Po podrobném projednání návrhu zákona
a po provedení některých stilistických úprav
a oprav některých tiskových chyb usnesl se
výbor doporučit návrh zákona plenu Národ-
ního shromáždění ke schválení s těmito změ-
nami:
1. V § 9 škrtá se bod 1 a nahrazuje se novým
zněním:
"1. vykonává pravomoc ve věcech vyhra-
zených mu ústavou (§ 46 odst. 3, § 49
odst. 3 poslední věta, § 52 odst. 2, § 55
odst. 2, § 65, § 66, § 78, § 83 odst. 2,
§ 84 odst. 3, § 87 odst. 2 a § 91 odst. 2
ústavy), "
2. V § 10 se vkládá za bod 5 nový bod 6 to-
hoto znění:
"6. rozhoduje o žádostech poslanců o dovo-
lené. " V důsledku toho se původní body 6,
7, 8, přečíslují na body 7, 8, 9.
3. V § 43 odst. 1 škrtá se věta třetí a na-
hrazuje se tímto zněním:
"Zejména jsou poslanci povinni vysvětlo-
vat voličům význam zákonů schválených
Národním shromážděním a pomáhat tak,
aby státní a hospodářské orgány a občané
zákony zachovávali. "
Všechny doporučené změny znamenají
zpřesnění návrhu zákona.
V Praze dne 13. prosince 1954.
Harus v. r.,
předseda.
Dr. Krofta v. r.,
zpravodaj.
2
Zákon
ze dne.. ... 1954,
o jednacím řádu Národního shromáždění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I.
Úvodní ustanovení.
§1.
(1) Jednací řád Národního shromáždění vy-
tyčuje základní zásady jednání tohoto nej-
vyššího zastupitelského sboru českosloven-
ského lidu, stanoví práva a povinnosti poslan-
ců lidem zvolených a lidu odpovědných a
upravuje styky Národního shromáždění s vlá-
dou a navenek vůbec.
(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání
upravuje si Národní shromáždění v rámci
tohoto jednacího řádu vlastním usnesením.
Část II.
Zasedání Národního shromáždění a ustavující
schůze.
§2.
Zasedání Národního shromáždění svolává,
odročuje a prohlašuje za skončené president
republiky (§ 49 ústavy).
§3.
Nově zvolené Národní shromáždění svolá-
vá k ustavující schůzi dosavadní předsednic-
tvo Národního shromáždění nejpozději do čtyř
týdnů ode dne voleb.
§ 4.
(1) Než bude zvoleno předsednictvo Národ-
ního shromáždění, řídí ustavující schůzi vě-
kem nejstarší poslanec.
(2) Předsedající přijme slib poslanců a dá
provést volbu předsedy, místopředsedů a
ostatních členů předsednictva.
§ 5.
Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme
se nově zvolený předseda řízení schůze, při-
jme slib dosud předsedajícího poslance a dá
provést volbu zapisovatelů a volbu mandá-
tového výboru.
§6.
Předseda dřívějšího Národního shromáž-
dění nebo některý z jeho místopředsedů podá
pak zprávu o činnosti předsednictva za dobu
od skončení posledního zasedání Národního
shromáždění (§ 66 ústavy).
Část III.
Orgány Národního shromáždění.
§7.
Orgány Národního shromáždění jsou:
1. předsednictvo Národního shromáždění,
2. užší předsednictvo Národního shromáž-
dění,
3. předseda Národního shromáždění,
4. výbory,
5. zapisovatelé.
Předsednictvo Národního shromáždění.
§ 8.
(1) Předsednictvo Národního shromáždění
má 24 členů a skládá se z předsedy, místo-
předsedů a ostatních členů (§ 63 ústavy).
(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší
předsednictvo Národního shromáždění.
§ 9.
Předsednictvo Národního shromáždění:
1. vykonává pravomoc ve věcech vyhraze-
ných mu ústavou (§ 46 odst. 3, § 49 odst. 3
poslední věta, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2.
§ 65, § 66, § 78, § 83 odst. 2, § 84 odst. 3,
§ 87 odst. 2 a § 91 odst. 2 ústavy),
2. projednává vládní návrhy a podle povahy
věci i návrhy a podněty své nebo výborů,
nebyly-li přikázány k projednání někte-
rému výboru,
3. podává závazný výklad-jednacího řádu,
4. stanoví pořadí, v jakém místopředsedové
zastupují předsedu.
Užší předsednictvo Národního shromáždění.
§ 10.
Užší předsednictvo řídí ostatní práce Ná-
rodního shromáždění a pečuje o jejich řádný
chod, nejsou-li tyto práce vyhrazeny před-
sedovi Národního shromáždění, zejména:
1. přikazuje výborům vládní návrhy a podle
povahy věci i ostatní návrhy a podněty, ne-
vyhradí-li je k projednání předsednictvu
nebo neprojedná-li je Národní shromáž-
dění samo,
2. rozhoduje, zda iniciativní návrhy poslanců
mají být předmětem jednání Národního
3
shromáždění a v kladném případě je buď
projedná a podá o nich zprávu Národnímu
shromáždění, nebo je přikáže příslušnému
výboru k projednání a k podání zprávy,
3. projednává návrhy, podněty, resoluce, pe-
tice a pod., o nichž rozhodlo, že se ne-
stanou předmětem jednání Národního
shromáždění,
4. sleduje a usměrňuje činnost výborů a po-
slanců a poskytuje jim všestrannou pomoc
při plnění jejich úkolů,
5. určuje, kdy se Národní shromáždění sejde
ke schůzi a navrhuje mu pořad schůze,
6. rozhoduje o žádostech poslanců o dovolené,
7. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního
shromáždění, o výdajích v rámci rozpočtu
a o poukazovacím právu,
8. usnáší se o tisku návrhů,
9. usnáší se o organisaci Kanceláře Národ-
ního shromáždění, jakož i o jejím pracov-
ním řádu.
Předseda Národního shromáždění.
§11.
Do pravomoci předsedy Národního shro-
máždění náleží zejména:
1. svolávat a řídit schůze Národního shro-
máždění a schůze předsednictva,
2. zastupovat Národní shromáždění navenek,
3. podpisovat zákony (§ 60 odst. 2 ústavy)
a opatření předsednictva Národního shro-
máždění (§ 66 odst. 6 ústavy),
4. podávat Národnímu shromáždění zprávy
o činnosti předsednictva podle § 66 odst. 7
ústavy.
Výbory.
§ 12.
(1) Národní shromáždění zřizuje tyto stálé
výbory: ústavně-právní, rozpočtový a hospo-
dářský, zahraniční, mandátový a podle po-
třeby další stálé výbory.
(2) K projednávání určitých otázek může
Národní shromáždění zřídit výbory dočasné.
(3) Národní shromáždění stanoví počet čle-
nů jednotlivých výborů; volí je ze svého
středu.
§13.
Výbory projednávají věci, které jim při-
kazuje zákon, Národní shromáždění, před-
sednictvo nebo užší předsednictvo, jakož
i věci, jimiž se zabývají z vlastního podnětu.
Zapisovatelé.
§14.
Zapisovatelé odpovídají za správnost a
úplnost zápisů o schůzích Národního shro-
máždění a pomáhají při zjišťování výsledků
hlasování a při konání voleb v Národním shro-
máždění.
Část IV.
Jednání ve schůzích a ve výborech
Národního shromáždění.
Jednání ve schůzích.
§15.
Předmětem jednání Národního shromáždění
jsou:
1. návrhy zákonů, které vycházejí buď od
vlády nebo od poslanců,
2. státní rozpočet a státní závěrečný účet,
3. státní plán rozvoje národního hospodář-
ství republiky,
4. mezinárodní smlouvy politické a hospo-
dářské smlouvy obecné povahy, jakož
i smlouvy, k jejichž provedení je třeba
zákona,
5. vládní program, který vláda předkládá
Národnímu shromáždění po svém jmeno-
vání,
6. návrhy, prohlášení a zprávy vlády a členů
vlády,
7. zprávy a podněty presidenta republiky a
jeho připomínky k zákonům,
8. návrhy, podněty a zprávy předsednictva,
užšího předsednictva, předsedy a výborů
Národního shromážděni,
9. návrhy, podněty a interpelace (dotazy)
poslanců,
10. provádění voleb v Národním shromáž-
dění.
§16.
(1) Národní shromáždění stanoví na návrh
užšího předsednictva pořad jednání a způsob
projednávání jednotlivých bodů pořadu. Při-
tom může též stanovit řečnické lhůty.
(2) Zároveň může rozhodnout, že o někte-
rých bodech pořadu jednání bude vzhledem
k jejich závažnosti rozprava rozdělena na
rozpravu povšechnou a na rozpravu podrob-
nou.
§17.
(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedy, do-
kud není usnesen konec rozpravy nebo dokud
předseda neudělí závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla
v pořadí jejich přihlášek.
(3) Každý řečník má právo mluvit ve své
mateřštině.
§18.
(1) Poslance, který se odchyluje od projed-
návané věci nebo porušuje pravidla nebo váž-
4
nost jednání Národního shromážděni, volá
předseda k pořádku. Při opakování může mu
předseda odejmout slovo, ve vážných přípa-
dech jej vyloučit ze schůze.
(2) O případných námitkách proti některé-
mu z těchto opatření rozhodne Národní shro-
máždění prostým hlasováním bez rozpravy.
§19.
Národní shromáždění je způsobilé se usná-
šet, je-li přítomna alespoň třetina všech po-
slanců, a k platnosti usnesení je třeba sou-
hlasu nadpoloviční většiny přítomných, pokud
ústava nevyžaduje vyšší většiny.
§20.
(1) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.
Předseda dá sečíst hlasy, jsou-li pochybnosti
o výsledku hlasování.
(2) Podle jmen se hlasuje v případech sta-
novených ústavou, jakož i v případech,
v nichž se na tom Národní shromáždění
usnese prostým hlasováním bez rozpravy.
§21.
(1) O návrzích poslanců, týkajících se způ-
sobu a pořadí hlasování, rozhodne Národní
shromáždění prostým hlasováním bez roz-
pravy.
(2) Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí
hlasování, určí je předseda.
§22.
Po určení způsobu a pořadí hlasování se
hlasuje o vlastním předmětu jednání, při čemž
se nejprve hlasuje o pozměňovacích a do-
plňovacích návrzích.
§ 23.
(1) Schůze Národního shromáždění jsou
zpravidla veřejné.
(2) Národní shromáždění se může na návrh
svého předsedy nebo na návrh vlády nebo
jejího člena prostým hlasováním bez rozpra-
vy usnést, že schůze je neveřejná.
§ 24.
Usnesení Národního shromáždění a listiny
jím vydávané podpisuje předseda a zapiso-
vatel.
§25.
O každé schůzi Národního shromáždění se
vyhotoví zápis a těsnopisecká zpráva. Zápis
ověřuje předseda a zapisovatel.
Jednám ve výborech.
§ 26.
(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí
člen výboru pověřený předsedou Národního
shromáždění do doby, než výbor zvolí svého
předsedu.
(2) V ustavující schůzi zvolí výbor ze svého
středu předsedu, místopředsedu a zapiso-
vatele.
§ 27.
(1) Úkolem výboru je přikázané věci vše-
stranně posoudit, využít v nejširší míře zku-
šeností a námětů pracujícího lidu, podat o vý-
sledcích jednám výboru podrobnou zprávu a
tak připravit řádné projednání v Národním
shromáždění.
(2) Vlastní podněty předkládají výbory už-
šímu předsednictvu Národního shromáždění.
(3) Ve své činnosti se výbory opírají o ini-
ciativu svých členů a o pomoc spolupracov-
níků (§ 29 odst. 1).
§ 28.
Výbory mohou se souhlasem užšího před-
sednictva vytvořit k přípravě určitých otázek
komise. Složení komisí stanoví výbor tak, aby
v nich bylo zajištěno všestranné posouzení
přikázané otázky. Za předsedu komise určí
výbor některého ze svých členů. Ostatními
členy komise nemusí být členové výboru.
§29.
(1) Výbor může se souhlasem užšího před-
sednictva přibrat k poradě další spolupra-
covníky, a to jak poslance, kteří nejsou čle-
ny výboru, tak i jiné pracovníky, zejména
vědce, odborníky, pracovníky státního a hos-
podářského aparátu a zástupce organisací
pracujícího lidu.
(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mo-
hou být přítomni jednání výboru, nebylo-li
prohlášeno za tajné. Mají poradní hlas.
§ 30.
Výbor si může vyžádat se souhlasem užšího
předsednictva od orgánů státní správy a ji-
ných orgánů vysvětlení, informace a posudky,
jakož i jiný materiál, který potřebuje pro svá
jednání. Za téhož předpokladu může provádět
v oboru činnosti těchto orgánů průzkum na
místě samém. Stejná oprávnění mají také
jeho komise.
§31.
Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna
alespoň polovina jeho členů. K platnosti usne-
sení je třeba nadpoloviční - většiny přítom-
5
ných. Předseda výboru se může účastnit roz-
pravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem
předsedy podávat ústně. Jinek platí pro jed-
nání ve výboru obdobně pravidla pro jednání
ve schůzích Národního shromáždění.
§32.
Schůze výboru jsou neveřejné. Na návrh
předsedy Národního shromáždění, vlády nebo
jejího člena nebo předsedy výboru může být
jednání výboru prohlášeno za tajné.
§33.
Výbory a jejich komise vyvíjejí činnost
i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.
Část V.
Jednání o návrzích zákonů.
§34.
Návrhy zákonů může podávat vláda nebo
poslanci.
§35.
(1) Návrhy zákonů podané poslanci nebo
jednotlivým poslancem (iniciativní návrhy)
musí obsahovat přesnou formulaci toho, na
čem se Národní shromáždění má usnést, a
musí k nim být přiložen rozpočet o jejich fi-
nančním dosahu a návrh na úhradu potřeb-
ného nákladu (§ 57 ústavy).
(2) O tom, zda iniciativní návrh má být
předmětem jednání Národního shromáždění,
rozhoduje užší předsednictvo. Zamítne-li užší
předsednictvo iniciativní návrh, mohou po-
slanci (poslanec) žádat, aby návrh byl dán na
pořad jednání nejbližší schůze Národního
shromáždění. O takové žádosti rozhodne Ná-
rodní shromáždění prostým hlasováním bez
rozpravy.
§36.
Vládní návrhy zákonů a iniciativní návrhy,
které se mají stát předmětem jednání Ná-
rodního shromáždění, přikáže užší předsed-
nictvo příslušnému výboru, nevyhradí-li je
k projednání předsednictvu Národního shro-
máždění nebo neprojedná-li je Národní shro-
máždění samo.
§37.
Návrhy zákonů se vytisknou a dodají po-
slancům.
§38.
(1) Při projednávání přikázaného návrhu
zákona rozhoduje výbor o tom, jakým způ-
sobem má být přikázaný návrh zákona pro-
jednán, zda má být vzhledem k povaze návrhu
zřízena komise a mají-li být přibráni k po-
radě další spolupracovníci.
(2) K projednávání vládního návrhu zákona
je třeba pozvat do schůze výboru vždy též
zástupce příslušných ústředních úřadů.
§39.
(1) Pro projednání návrhu zákona přiká-
zaného výboru ustanoví předseda nebo, bu-
dou-li vzneseny námitky, výbor svým usne-
sením zpravodaje, který podává Národnímu
shromáždění zpravidla též zprávu o výsledku
jednání výboru. Při zvlášť obsáhlých návrzích
zákonů lze ustanovit vedle hlavního zpravo-
daje i zpravodaje dílčí.
(2) Projednává-li tentýž návrh zákona ně-
kolik výborů, může podat zprávu zpravodaj
nebo zpravodajové, na nichž se dohodli před-
sedové výboru; nedohodnou-li se, určí zpra-
vodaje předseda Národního shromáždění.
§40.
Jinak platí pro jednání o návrhu zákona
ustanovení části IV.
Část VI.
Poslanci.
§41.
(1) Poslanci mají právo předkládat Národ-
nímu shromáždění návrhy zákonů i jiné ná-
vrhy vyplývající z jejich činnosti jako zá-
stupců lidu.
(2) Poslanci jsou oprávněni vznášet dotazy
na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo
jim přísluší vůči předsednictvu a užšímu
předsednictvu Národního shromáždění. Do-
tazy mohou být písemné nebo ústní.
(3) Poslanci mají právo požadovat od or-
gánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení
potřebná pro plnění svých úkolů.
(4) Členové národních výborů a všichni ob-
čané a organisace pracujících podporují po-
slance v jejich činnosti a pomáhají jim při
plnění jejich úkolů.
§42.
(1) Poslanci jsou povinni zúčastnit se všech
jednání a prací Národního shromáždění,
zvláště se zúčastnit schůzí Národního shro-
máždění a jeho výborů a komisí, do nichž byli
zvoleni.
(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jed-
nání nebo prací Národního shromáždění nebo
jeho orgánů, musí se omluvit.
(3) Poslanec může z vážných příčin žádat
o dovolenou. O udělení dovolené rozhoduje
užší předsednictvo.
§43.
(1) Poslanci udržují nejužší spojení s pra-
cujícími. Jsou povinni pravidelně skládat
6
svým voličům účty ze své činnosti a podávat
jim zprávy o činnosti Národního shromáž-
dění. Zejména jsou poslanci povinni vysvět-
lovat voličům význam zákonů schválených
Národním shromážděním a pomáhat tak, aby
státní a hospodářské orgány a občané zákony
zachovávali. Poslanci si ověřují v denním ži-
votě, jak jsou zákony prováděny a jak se
osvědčují.
(2) Poslanci jsou povinni při své práci při-
hlížet k návrhům, stížnostem a přáním ob-
čanů a uplatňovat v Národním shromáždění
zkušenosti získané ve styku s občany. V úzké
součinnosti s národními výbory a organisa-
cemi pracujícího lidu pomáhají provádět zá-
kony a usnesení strany a vlády, zvláště tím,
že získávají občany svých volebních obvodů
pro plnění úkolů socialistické výstavby a roz-
víjejí tvůrčí síly pracujících.
Krajská sdružení poslanců a rada poslanců.
§44.
(1) V zájmu co nejlepšího výkonu své práce
sdružují se poslanci zvolení ve volebních ob-
vodech na území téhož krajského (ústřední-
ho) národního výboru v krajské sdružení po-
slanců, a to bez ohledu na místo svého byd-
liště a pracoviště.
(2) Krajské sdružení poslanců volí ze svého
středu předsednictvo, které se skládá z před-
sedy, jeho zástupce a tajemníka.
(3) Na schůzích krajského sdružení po-
slanců se projednávají směrnice pro práci po-
slanců v jejich volebních obvodech a v kraji
a otázky koordinace jejich práce.
§45.
Užší předsednictvo Národního shromáždě-
ní a představitelé krajských sdružení poslan-
ců tvoří radu poslanců Národního shromáž-
dění. Každé krajské sdružení poslanců vysílá
do rady poslanců po jednom zástupci. Užší
předsednictvo může pozvat též další poslance
do rady poslanců.
§46.
(1) Rada poslanců pomáhá užšímu předsed-
nictvu při zajišťování řádného chodu prací
v Národním shromáždění, při usměrňování
práce krajských sdružení poslanců a při sle-
dování a koordinaci činnosti poslanců ve vo-
lebních obvodech.
(2) Práci rady poslanců řídí užší předsed-
nictvo.
(3) Schůze rady poslanců svolává a řídí
předseda Národního shromáždění.
Část VII.
Styk s vládou.
§47.
(1) Členové vlády se mohou zúčastnit všech
schůzí Národního shromáždění. Udělí se jim
slovo, kdykoli o to požádají, a to i k prohlá-
šením, která nesouvisí s pořadem schůze.
(2) Člen vlády je povinen dostavit se osobně
do schůze Národního shromáždění, jestliže se
na tom Národní shromáždění usnese. Jinak
se může dát zastoupit pracovníkem svého
úřadu (§ 55 ústavy).
§ 48.
(1) Ustanovení § 47 platí obdobně i o účasti
členů vlády na schůzích předsednictva Ná-
rodního shromáždění a výborů.
(2) Schůzí předsednictva Národního shro-
máždění a výborů se mohou se souhlasem
příslušného ministra zúčastnit též pověřenci.
Kdykoli o to požádají, bude jim uděleno slovo
ve věcech, které spadají do oboru jejich pů-
sobnosti.
(3) Zástupci vyslaní Členy vlády mohou se
zúčastnit schůzí předsednictva Národního
shromáždění a výborů a předseda jim může
udělit slovo.
§49.
Předseda vlády i ostatní členové vlády
jsou povinni odpovědět na dotazy poslanců
nejpozději do 30 dnů.
Část VIII.
Kancelář Národního shromáždění.
§50.
(1) Pomocným orgánem Národního shro-
máždění a jeho předsednictva je Kancelář
Národního shromáždění, která je bezprostřed-
ně podřízena předsedovi Národního shromáž-
dění. V jejím čele je vedoucí, který má zá-
stupce.
(2) Kancelář Národního shromáždění posky-
tuje všestrannou organisačně-technickou po-
moc také výborům i jednotlivým poslancům
při plnění jejich úkolů.
Část IX.
Ustanovení závěrečná.
§51.
Zákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu
Národního shromáždění, se zrušuje.
§52.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej všichni členové vlády.
Kn 01 - 5721-54.