Národní shromáždění republiky Československé 1955.

II. volební období. 3. zasedání.

23.

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k pro-
jevu souhlasu Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albán-
skou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou
republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou
Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik
a Československou republikou, podepsaná ve Varšavě dne 14. května 1955

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Českoslo-
venské souhlasí se Smlouvou o přátelství,
spolupráci a vzájemně pomoci mezi Albánskou
lidovou republikou, Bulharskou lidovou repu-
blikou, Maďarskou lidovou republikou, Ně-

meckou demokratickou republikou, Polskou
lidovou republikou, Rumunskou lidovou repu-
blikou, Svazem sovětských socialistických re-
publik a Československou republikou, pode-
psanou ve Varšavě dne 14. května 1955.

V Praze dne 17. května 1955.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.


2

SMLOUVA

O PŘÁTELSTVÍ, SPOLUPRACÍ A VZÁJEMNÉ POMOCI

MEZI ALBÁNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU, BULHARSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU, MAĎAR-
SKOU LIDOVOU REPUBLIKOU, NĚMECKOU DEMOKRATICKOU REPUBLIKOU, POLSKOU LIDO-
VOU REPUBLIKOU, RUMUNSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU, SVAZEM SOVĚTSKÝCH
SOCIALISTICKÝCH REPUBLIK A ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU

Smluvní strany,

znovu stvrzujíce své úsilí o vytvoření sy-
stému kolektivní bezpečnosti v Evropě za-
loženého na účasti všech evropských států
bez ohledu na jejich společenské a státní zří-
zení, což by umožnilo sjednotit jejich úsilí
v zájmu zajištění míru v Evropě,

přihlížejíce zároveň k situaci, která vznikla
v Evropě v důsledku ratifikace pařížských
dohod předvídajících vytvoření nového vo-
jenského seskupení v podobě "Západoevrop-
ské unie" za účasti remilitarisovaného západ-
ního Německa a jeho zapojení do Severo-
atlantického bloku, což zvyšuje nebezpečí
nové války a ohrožuje národní bezpečnost
mírumilovných států,

jsouce přesvědčeny o tom, že za těchto
podmínek mírumilovné státy Evropy musí
učinit nutná opatření k zajištění své bezpeč-
nosti a v zájmu zachování míru v Evropě,

řídíce se cíli a zásadami Charty Organisace
spojených národů,

v zájmu dalšího upevnění a rozvoje přá-
telství, spolupráce a vzájemné pomoci v sou-
ladu se zásadou respektování nezávislosti a
svrchovanosti států, jakož i zásadou nevmě-
šování do jejich vnitřních věcí,

rozhodly se uzavřít tuto Smlouvu
o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci

a jmenovaly svými zplnomocněnci:
Presidium Lidového shromáždění Albánské
lidové republiky -

Mehmeta S h e h u, předsedu Rady ministrů
Albánské lidové republiky,

Presidium Lidového shromáždění Bulhar-
ské lidové republiky -
Vylko Červenkova, předsedu Rady
ministrů Bulharské lidové republiky,

Presidium Maďarské lidové republiky -
Andráse Hegedüse, předsedu Rady mi-
nistrů Maďarské lidové republiky,

President Německé demokratické repu-
bliky -

Otto Grotewohla, předsedu vlády Ně-
mecké demokratické republiky,

Státní rada Polské lidové republiky -
Jozefa Cyrankiewicze, předsedu
Rady ministrů Polské lidové republiky,

Presidium Velkého národního shromáždění
Rumunské lidové republiky -
Gheorghe Gheorghiu-Deje, předse-
du Rady ministrů Rumunské lidové repu-
bliky,

Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovět-
ských socialistických republik -
Nikolaje Alexandroviče Bulganina,
předsedu Rady ministrů Svazu sovětských
socialistických republik,

President Československé republiky -
Viliama Širokého, předsedu vlády Čes-
koslovenské republiky,

kteří po předložení svých plných mocí, jež
byly shledány v náležité formě a v plném po-
řádku, dohodli se na tomto:

Článek 1.

Smluvní strany se zavazují v souhlase
s Chartou Organisace spojených národů
zdržovat se ve svých mezinárodních vztazích
hrozby silou nebo jejího použití a urovnávat
své mezinárodní spory mírovými prostředky
tak, aby nebyl ohrožován mezinárodní mír a
bezpečnost.


3

Článek 2.

Smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny
účastnit se v duchu upřímné spolupráce všech
mezinárodních jednání, jejichž cílem je za-
jistit mezinárodní mír a bezpečnost, a plně
poskytnou své síly pro uskutečnění těchto
cílů.

Při tom Smluvní strany budou usilovat o to,
aby v dohodě s jinými státy, které si budou
přát spolupracovat v této věci, byla učiněna
účinná opatření k všeobecnému snížení zbro-
jení a k zákazu atomových a vodíkových
zbraní, jakož i jiných druhů zbraní hromad-
ného ničení.

Článek 3.

Smluvní strany budou se spolu radit o všech
důležitých mezinárodních otázkách, které se
dotýkají jejich společných zájmů, vedeny
jsouce zájmem upevnění mezinárodního míru
a bezpečnosti.

V zájmu zajištění společné obrany a za-
chování míru a bezpečnosti budou se Smluv-
ní strany bezodkladně spolu radit v každém
případě, kdy podle mínění kterékoli z nich
bude hrozit ozbrojený útok proti jednomu
státu nebo několika státům zúčastněným na
Smlouvě.

Článek 4.

Dojde-li v Evropě k ozbrojenému útoku
proti jednomu státu nebo několika státům
zúčastněným na Smlouvě se strany kterého-
koli státu nebo skupiny států, každý stát zú-
častněný na Smlouvě na základě práva na
individuální nebo kolektivní sebeobranu,
v souhlase s článkem 51 Charty Organisace
spojených národů, poskytne státu nebo stá-
tům, které byly takto napadeny, okamžitou
pomoc, individuálně i v dohodě s ostatními
státy zúčastněnými na Smlouvě, a to všemi
prostředky, které považuje za nutné, včetně
použití ozbrojené síly. Státy zúčastněné na
Smlouvě budou se neprodleně radit o společ-
ných opatřeních, která je nutno podniknout
pro obnovení a zachování mezinárodního míru
a bezpečnosti.

O opatřeních podniknutých na základě
tohoto článku bude zpravena Rada bezpeč-
nosti v souhlase s ustanoveními Charty Or-
ganisace spojených národů. Tato opatření
budou zastavena, jakmile Rada bezpečnosti
učiní opatření nutná k obnovení a zachování
mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 5.

Smluvní strany se dohodly vytvořit Spo-
jené veleni svých ozbrojených sil, které

budou podle dohody mezi stranami vyčleně-
ny pod řízení tohoto velení, jež bude jednat
podle společně stanovených zásad. Smluvní
strany učiní také jiná dohodnutá opatření
nutná k upevnění jejich obranyschopnosti
tak, aby byla chráněna mírová práce jejich
národů, zaručena nedotknutelnost jejich hra-
nic a území a zajištěna obrana před možnou
agresí.

Článek 6.

K provádění touto Smlouvou stanovených
porad mezi státy zúčastněnými na Smlouvě a
k projednání otázek vznikajících při prová-
dění této Smlouvy zřizuje se Politický po-
radní výbor, v němž bude každý stát zúčast-
něný na Smlouvě zastoupen členem vlády
nebo jiným zvlášť jmenovaným zástupcem.

Výbor může zřizovat pomocné orgány, které
se ukáží být potřebnými.

Článek 7.

Smluvní strany se zavazují neúčastnit se
žádných koalic nebo spojenectví- a neuzaví-
rat žádných dohod, jejichž cíle jsou v roz-
poru s cíli této Smlouvy.

Smluvní strany prohlašují, že jejich zá-
vazky vyplývající z platných mezinárodních
smluv nejsou v rozporu s ustanoveními této
Smlouvy.

Článek 8.

Smluvní strany prohlašují, že budou půso-
bit v duchu přátelství a spolupráce k další-
mu rozvoji a upevnění vzájemných hospo-
dářských a kulturních styků, řídíce se zása-
dou vzájemného respektování nezávislosti a
svrchovanosti a zásadou nevměšování do
vnitřních věcí druhého státu.

Článek 9.

Tato Smlouva je otevřena přístupu dalších
států bez ohledu na jejich společenské a
státní zřízení, které vyjádří ochotu svou
účastí na této Smlouvě napomáhat sjednotit
úsilí mírumilovných států o zajištění míru a
bezpečnosti národů. Takový přístup vstoupí
v platnost se souhlasem států zúčastněných
na Smlouvě po odevzdání listiny o přístupu
ke Smlouvě do úschovy vládě Polské lidové
republiky.

Článek 10.

Tato Smlouva podléhá ratifikaci a ratifi-
kační listiny budou odevzdány do úschovy
vládě Polské lidové republiky.

Smlouva vstoupí v platnost dnem, kdy bude
odevzdána poslední ratifikační listina. Vláda


4

Polské lidové republiky zpraví ostatní státy
zúčastněné na Smlouvě o odevzdání každé
ratifikační listiny do úschovy.

Článek 11.

Tato Smlouva zůstává v platnosti po dobu
dvaceti let. Pro Smluvní strany, které do roka
před uplynutím této lhůty neodevzdají vládě
Polské lidové republiky prohlášení o vypově-
zení Smlouvy, zůstane Smlouva v platnosti po
dobu dalších deseti let.

Bude-li v Evropě vytvořen systém kolek-
tivní bezpečnosti a za tím účelem uzavřena
Celoevropská smlouva o kolektivní bezpeč-

nosti, o což budou Smluvní strany vytrvale
usilovat, pozbude tato Smlouva platnosti
dnem, kdy vstoupí v platnost Celoevropská
smlouva.

Sepsáno ve Varšavě dne čtrnáctého května
1955 v jednom vyhotovení v jazyce českém,
ruském, polském a německém, při čemž vše-
chna znění mají stejnou platnost. Ověřené
opisy této Smlouvy odevzdá vláda Polské
lidové republiky všem ostatním účastníkům
Smlouvy.

Na důkaz toho zplnomocněnci podepsali
tuto Smlouvu a přiložili k ní pečeti.

Z plně moci Presidia Lidového shromáždění

Albánské lidově republiky

MEHMET SHEHU

Z plné moci Presidia Lidového shromáždění

Bulharské lidové republiky

VYLKO ČERVENKOV

Z plné moci Presidia

Maďarské lidové republiky

ANDRAS HEGEDÜS

Z plné moci Presidenta

Německé demokratické republiky

OTTO GROTEWOHL

Z plně moci Státní rady
Polské lidové republiky
JÓZEF CYRANKIEWICZ

Z plné moci Presidia Velkého národního

shromáždění Rumunské lidově republiky

GHEORGHE GHEORGHIU-DEJ

Z plné moci Presidia Nejvyššího sovětu

Svazu sovětských socialistických republik

NIKOLAJ ALEXANDROVIČ BULGANIN

Z plně moci Presidenta
Československé republiky

VILIAM ŠIROKÝ

Kn 01 - 4483-55.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP