29
§ 77.
Vstup do závodů.
Pověření zaměstnanci orgánů sociálního za-
bezpečení jsou oprávněni vstupovat do závo-
dů a na pracoviště, pokud je toho třeba pro
účely tohoto zákona nebo ke zjištění rozhod-
ných skutečností pro nárok na náhradu dá-
vek důchodového zabezpečení. To platí též
o členech posudkových komisí, jestliže se
prokáží pověřením orgánu sociálního zabez-
pečení.
§ 78.
Rozhodnutí.
Opravné prostředky.
(1) Rozhodnutí ve věcech dávek důchodo-
vého zabezpečení se vydává vždy písemně.
(2) Poučení o opravném prostředku má ob-
sahovat údaj, zda je rozhodnutí konečné, či
zda je možno proti němu podat opravný pro-
středek, do jaké lhůty a kde. Chybí-li v roz-
hodnutí poučení o opravném prostředku nebo
je-li neúplné, může účastník řízení žádat do
15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí ozná-
meno, aby bylo doplněno. Lhůta k opravnému
prostředku počíná pak běžet ode dne, kdy
bylo účastníkovi oznámeno úplné poučení.
Bylo-li dáno poučení nesprávné a účastník
proto podal opravný prostředek po lhůtě, po-
važuje se opravný prostředek za podaný včas.
(3) Požádal-li účastník řízení před uplynu-
tím lhůty k opravnému prostředku o sdělení
podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet
nová lhůta ode dne, kdy byly účastníku tyto
podklady doručeny.
(4) O opravných prostředcích proti- roz-
hodnutím státního úřadu sociálního zabezpe-
čení ve věcech upravených tímto zákonem
rozhodují soudy; o odvoláních proti rozhod-
nutím výkonných orgánů národních výborů
se rozhoduje ve správním řízení.
(5) Opravný prostředek proti rozhodnutí
o odnětí, snížení nebo zastavení výplaty dáv-
ky nemá odkladný účinek.
§ 79.
Obecné předpisy o řízení.
Pokud tento zákon nebo předpisy podle
něho vydané nestanoví odchylky od obecných
předpisů o řízení ve věcech správních, platí
tyto předpisy.
ČÁST ŠESTÁ.
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ.
Díl I.
Přechodná ustanovení.
§ 80.
(1) Podle tohoto zákona se posuzují od
1. ledna 1957 i nároky na dávky, jejichž skut-
kové podmínky se splnily před tímto dnem a
30
nezakládaly nárok na dávky podle dosavad-
ních předpisů.
(2) Nároky na dávky (zaopatřovací požit-
ky), které vznikly do 31. prosince 1956 podle
dosavadních předpisů o důchodovém zabez-
pečení a podle § 81 zákona č. 76/1922 Sb.,
o vojenských požitcích zaopatřovacích, a
o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do po-
čátku účinnosti tohoto zákona, se posuzují
podle dosavadních předpisů, pokud tento zá-
kon nebo předpisy podle něho vydané nesta-
noví jinak; řízení se však provede podle usta-
novení tohoto zákona.
§ 81.
(1) Dávky (zaopatřovací požitky) poskyto-
vané podle dosavadních předpisů uvedených
v § 80 odst. 2 se považují za dávky podle
tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležely
ke dni 31. prosince 1956, a další trvání ná-
roku na ně se posuzuje podle ustanovení to-
hoto zákona, pokud tento zákon nebo před-
pisy podle něho vydané nestanoví jinak.
(2) Z dávek uvedených v odstavci 1 mohou
být sníženy nebo odňaty, jen pokud by to při-
pouštěly dosavadní předpisy,
a) úrazové důchody vyplácené podle dosavad-
ních předpisů o důchodovém pojištění,
b) zaopatřovací požitky invalidů vyměřené
podle zákona č. 164/1946 Sb. pro ztrátu
výdělečné schopnosti do 65 %,
c) zaopatřovací požitky vyměřené podle zá-
kona č. 164/1946 Sb. rodičům a sourozen-
cům a podle § 81 zákona č. 76/1922 Sb.
rodičům,
d) přídavek za zranění přiznaný osobě, na niž
se vztahuje ustanovení § 81 odst. 4 zá-
kona č. 76/1922 Sb., nebo vojenskému
invalidovi ze stavu mužstva z doby před
první světovou válkou.
(3) Bude-li poživateli důchodu nebo zaopa-
třovacích požitků uvedených v odstavci 2
přiznán invalidní nebo částečný invalidní dů-
chod pro zhoršení následků pracovního úrazu
nebo poškození zdraví, zanikne nárok na úra-
zový důchod nebo zaopatřovací požitky. Na-
stane-li souběh s jiným důchodem podle to-
hoto zákona, platí ustanovení § 44 odst. 2
obdobně.
§ 82.
(1) Dávky (zaopatřovací požitky) vypláce-
né ke dni 31. prosince 1956 po srážce daně
ze mzdy se po tomto dni považují za dávky
vyměřené ve výši, v níž byly takto vypláceny.
(2) Krácení důchodu, prováděné ke dni 31.
prosince 1956 podle dosavadních předpisů
pro souběh důchodu s výdělkem, zaniká po-
čínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu
1957.
31
(3) Starobní důchod, na nějž vznikl nárok
do 30. září 1956, náleží pracujícímu důchodci
i za účinnosti tohoto zákona v plně výši. Za
dobu zaměstnání, po kterou by podle § 10
odst. 4 a 5 náležel starobní důchod jen ve výši
jedné třetiny, se nárok na tento důchod zvy-
šuje za každý rok zaměstnání o 2%, 1, 5%
nebo
1 % průměru hrubých ročních výdělků,
které důchodce měl po 31. prosinci 1956, a to
podle toho, v které pracovní kategorii byl v té
době zaměstnán; ustanovení o novém vymě-
ření starobního důchodu (§ 18) tu neplatí.
(4) Zjistí-li se přezkoumáním zdravotního
stavu, že poživatel invalidního důchodu, na
nějž vznikl nárok do 31. prosince 1956, je jen
částečně invalidní, sníží se jeho dosavadní
důchod, čítajíc v to i nároky uvedené v §§ 83
a 84, na 60% dosavadní výše; takto snížený
důchod se posuzuje nadále jako částečný in-
validní důchod podle tohoto zákona.
§ 83.
(1) Nároky získané ve veřejném pensijním
zaopatření ke dni 31. března 1950 na zvýšení
důchodů podle § 3
odst. 1 a 2 vl. nař. č. 113/
1950 Sb., § 3 odst. 1 a 2 vl. nař. č. 114/1950
Sb. a § 7
odst. 1 a 2 vl. nař. č. 115/1950 Sb.
se u důchodů, na něž vznikne nárok po 31. pro-
sinci 1956, zachovávají v dosavadní výši, jest-
liže nepřevyšují 250 Kčs měsíčně, jde-li
o důchod starobní nebo invalidní, a 125 Kčs
měsíčně, jde-li o důchody pozůstalých; pře-
vyšuje-li dosavadní výše těchto nároků uve-
dené částky, zachovávají se ve výši jedné po-
loviny, nejméně však ve výši těchto částek.
Zvýšení důchodu však nepřísluší k starobní-
mu důchodu, na nějž vznikl nárok po 30. září
1956 a který náleží ve výši jedné třetiny (§ 10
odst. 4 a 5), ani k částečnému invalidnímu
důchodu; tím není dotčeno ustanovení § 82
odst. 4.
(2) Nároky na nejnižší výměru důchodů, za-
jištěné předpisy § 6
odst. 1 vl. nař. č. 113/
1950 Sb., § 6 odst. 1 vl. nař. č. 114/1950 Sb.
a § 10
odst. 1 vl. nař. č. 115/1950 Sb., zůstá-
vají nedotčeny; nepříslušejí však, jde-li o sta-
robní důchod, na nějž vznikl nárok po 30. září
1956 a který náleží ve výši jedné třetiny (§ 10
odst. 4 a 5), ani jde-li o částečný invalidní
důchod. Ustanovení § 82 odst. 4 není tím do-
tčeno.
§ 84.
(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají
nároků, které byly upraveny vládním naříze-
ním č. 18/1954 Sb., o úpravě nároků z dosa-
vadního pensijního nadlepšení.
(2) Důchody z pensijního nadlepšení vyplá-
cené ke dni 31. prosince 1956 po srážce daně
32
ze mzdy se po tomto dni považují za důchody
vyměřené ve výši, v níž byly takto vypláceny;
důchody, na něž vznikne nárok za účinnosti
tohoto zákona, se nezdaňují.
(3) Důchody z pensijního nadlepšení nepří-
slušejí k starobnímu důchodu, na nějž vznikl
nárok po 30. září 1956 a který náleží ve výši
jedné třetiny (§ 10 odst. 4 a 5), ani k částeč-
nému invalidnímu důchodu; tím není dotčeno
ustanovení § 82 odst. 4.
(4) Důchody z pensijního nadlepšení se ne-
započítávají do nejvýše přípustné výměry
starobního a invalidního důchodu (§ 19).
§ 85.
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví
v dohodě s Ústřední radou odborů vyhláškou
v úředním listě podrobnosti k provedení to-
hoto dílu zákona. Přitom může stanovit od-
chylky od ustanovení § 81 odst. 1; může ze-
jména stanovit, že se některé dávky téhož
druhu slučují v jedinou dávku a za které dáv-
ky podle tohoto zákona se považují dávky
poskytované podle dosavadních předpisů,
avšak v tomto zákoně již neupravené.
Díl II.
Závěrečná ustanovení.
§ 86.
Zhodnocení různých druhů za-
bezpečení (zaopatření,
pojištění).
Státní úřad sociálního zabezpečení v doho-
dě se zúčastněnými ústředními orgány vy-
hláškou v úředním listě
a) stanoví, jak se zhodnotí zaměstnancům,
členům jednotných zemědělských druž-
stev, členům výrobních družstev a oso-
bám samostatně hospodařícím doba jejich
důchodového zabezpečení (pojištění) při
přestupu do některého jiného druhu dů-
chodového zabezpečení (pojištění) a jak se
zhodnotí doba rozhodná pro nároky na
důchodové zaopatření příslušníků ozbro-
jených sil při jejich přestupu do důchodo-
vého zabezpečení (pojištění),
b) upraví souběh důchodů poskytovaných
podle tohoto zákona s důchody náležející-
mi podle jiných předpisů, a to obdobně
podle ustanovení § 44,
c) stanoví, které důchody poskytované po-
dle jiných předpisů a za jakých podmínek
se zvyšují obdobně podle ustanovení to-
hoto zákona o zvýšení starobního a inva-
lidního důchodu (§§ 11 a 15), jestliže je-
jich poživatelé jsou zaměstnáni.
33
§ 87.
Oprava pensijních nároků
založených na závazcích roz-
počtových a hospodářských
organisací.
Vláda upraví nařízením pensijní nároky,
které rozpočtové a hospodářské organisace
státního a družstevního socialistického sek-
toru plní nebo jsou zavázány plnit podle
smluvních ujednání se zaměstnanci nebo jako
náhradu škody vzniklé na nárocích zaměst-
nanců z důchodového zabezpečení (pojiště-
ni).
§ 88.
Odstranění tvrdostí.
Předseda státního úřadu sociálního zabez-
pečení může odstraňovat tvrdosti, které by
se vyskytly při provádění tohoto zákona.
§ 89.
Zrušení státní komise
důchodového zabezpečení.
Státní komise důchodového zabezpečení
zřízená ustanovením § 7 zákona č. 102/1951
Sb., o přebudování národního pojištění, se
zrušuje.
§ 90.
Úprava pojištění (zabezpečení)
členů družstev a osob samo-
statně hospodařících.
(1) Vláda upraví nařízením nemocenské a
důchodové pojištění členů jednotných země-
dělských družstev, nemocenské pojištění a
důchodové zabezpečení členů výrobních druž-
stev a důchodové pojištění jednotlivě hospo-
dařících rolníků a jiných osob samostatně
hospodařících; přitom může úpravu podrob-
ností svěřit prováděcím předpisům.
(2) Proti rozhodnutím vrcholných orgánů
výrobních družstev o pojištění, o vyměřova-
cím základě, o pojistném a o jiných otázkách
pojistného poměru členů výrobních družstev
lží podat opravný prostředek k lidovému
soudu, v jehož obvodě člen družstva bydlí;
přitom platí přiměřeně ustanovení občanské-
ho soudního řádu upravující řízení ve sporech
z pojištění zaměstnanců.
§ 91.
Zrušovací ustanovení.
(1) Zrušují se veškeré předpisy o věcech
upravených tímto zákonem. Zejména se zru-
šují:
a) zákon č. 164/1946 Sb., o péči o vojenské
a válečné poškozence a oběti války a fa-
šistické persekuce, ve znění či. III. záko-
na č. 242/1949 Sb.,
3
34
b) zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojiště-
ní, ve znění pozdějších předpisů, pokud
upravuje důchodové pojištění, vyjma
§§ 110 až 112,
c) vládní nařízení č. 173/1949 Sb., o pře-
stupech některých osob, vyňatých před
1. říjnem 1948 z pojistně povinnosti ve-
řejnoprávního důchodového pojištění, do
národního pojištění,
d) vládní nařízení č. 174/1949 Sb., jímž se
určuje, jakým způsobem se splňuje zá-
kladní podmínka pro vznik nároků na
dávky národního důchodového pojištění
u sezónních zaměstnanců v zemědělství
a lesnictví,
e) vládní nařízení č. 30/1950 Sb., o přestu-
pech mezi veřejným pensijním zaopatře-
ním a národním (veřejnoprávním) důcho-
dovým pojištěním a o přestupech ve ve-
řejném pensijním zaopatření,
f) vládní nařízení č. 44/1950 Sb., o někte-
rých přestupech v sociálním pojištění
(zaopatření) před 1. říjnem 1948,
g) vládní nařízení č. 49/1951 Sb., kterým se
upravují některé nároky pracujících dů-
chodců národního pojištění,
h) zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování ná-
rodního pojištění, pokud upravuje dů-
chodové zabezpečení,
ch) vládní nařízení č. 101/1952 Sb., o úpravě
podmínek pro trvání nároků na některé
důchody z důchodového zabezpečení,
i) vládní nařízení č. 22/1953 Sb., o úpravě
důchodů z důchodového zabezpečení a
zaopatření osob nepřátelských lidově de-
mokratickému zřízení,
j) vládní nařízení č. 25/1953 Sb., o přesunu
působnosti v některých věcech důcho-
dového zabezpečení a nemocenského po-
jištění,
k) ustanovení §§ 6 až 12 vládního nařízení
č. 42/1953 Sb., o opatřeních v oboru
mezd, důchodů a některých sociálních
dávek v souvislosti se zrušením lístko-
vého systému zásobování.
(2) Dokud nebudou vydány předpisy podle
tohoto zákona, užije se dosavadních prová-
děcích předpisů, pokud nejsou v rozporu
s tímto zákonem; podmínky a rozsah nároků
upravených těmito dosavadními předpisy se
však posuzují podle ustanovení tohoto zákona.
§ 92.
Účinnost.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1957; provedou jej všichni členové vlády.
35
Seznam nemocí z povolání.
Příloha k § 16 odst. 3 zákona č....... /1956. Sb.
Čís. |
Nemoc z povolání |
vzniklá v podnicích |
1 |
Onemocnění z olova a jeho sloučenin |
  |
2 |
Onemocnění z fosforu a jeho sloučenin |
  |
3 |
Onemocnění z fluoru a jeho sloučenin |
  |
4 |
Onemocnění ze rtuti a jejích sloučenin |
  |
5 |
Onemocnění z arsenu a jeho sloučenin |
  |
6 |
Onemocnění z manganu a jeho sloučenin |
  |
7 |
Onemocnění ze sirouhlíku |
  |
8 |
Onemocnění ze sirovodíku |
  |
9 |
Onemocnění z kysličníku uhelnatého |
  |
10 |
Onemocnění z kyanových sloučenin |
K č. 1-18: ve kterých látky vedle uvedené se |
11 |
Onemocnění z benzenu a jeho homologů |
|
12 |
Onemocnění z nitro- a amino sloučenin benzenu nebo jeho |
|
  |
homologů a jejich odvozenin |
|
13 |
Onemocnění z halogenisovaných uhlovodíků mastné řady |
|
14 |
Onemocnění z dusičných esterů glycerinu a dusičných esterů |
  |
  |
jiných látek mastné řady |
  |
15 |
Onemocnění z látek bojových |
  |
16 |
Onemocnění z ionisujícího záření a ze záření s obdobným |
  |
17 |
Poškození elektromagnetickým zářením o vlnové délce |
  |
18 |
Onemocnění kožní rakovinou nebo kožními změnami, mají- |
  |
19 |
Kožní onemocnění účinkem škodlivin, která jsou v příčinné |
K č. 19 a 20: v nichž jsou zaměstnanci vydáni to- |
20 |
Onemocnění rakovinou plic z radioaktivních látek nebo po- |
|
21 |
Onemocnění přenosnými a parasitárními nemocemi |
Na všech zdravotnických pracoviš- |
22 |
Nemoci přenosné se zvířat na lidi buď přímo nebo prostřed- |
v nichž jsou zaměstnanci vydáni to- |
23 |
Onemocnění vyvolané prací ve stlačeném vzduchu |
v nichž se používá kesonů, potápě- |
24 |
Onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů končetin způ- |
Kč. 24- 25: v nichž jsou zaměstnanci vydáni to- |
25 |
Onemocnění dolních dýchacích cest a plic způsobené hliní- |
3
36
Čís. |
Nemoc z povolání |
vzniklá v podnicích |
26 |
Onemocnění dolních cest dýchacích a plic z berylia a jeho |
  |
27 |
Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím kysličník a) při kterém jsou zjištěny typické rtg znaky a klihicko- b) ve spojení s aktivní tuberkulosou |
K č. 26-28: v nichž jsou zaměstnanci vydáni to- |
28 |
Onemocnění zaprášením plic asbestovým prachem |
  |
29 |
Onemocnění dolních dýchacích cest a plic škodlivými účinky |
jež dopravují nebo zpracovávají |
30 |
Onemocnění z chromových sloučenin |
v nichž se tyto sloučeniny vyrábějí, |
31 |
Onemocnění hluchotou nebo těžkou nedoslýchavostí způso- |
v nichž jsou zaměstnanci vydáni |
32 |
Onemocnění šedým zákalem |
v nichž jsou zaměstnanci vydáni |
33 |
Onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarech |
v dolech |
34 |
Onemocnění nervu loketního otlakem |
v brusírnách skla |
35 |
Rozedma plic foukačů skla |
v nichž jsou zaměstnanci vydáni |
36 |
Profesionální nedomykavost hlasivek nebo uzlíky na hlasiv- |
v divadlech a školách |
37
  |
OBSAH ZÁKONA. |
  |
Část prvá. |
Úvodní ustanovení. |
§§ 1-2 |
Část druhá. |
Důchodově zabezpečení. |
  |
  |
Díl I. Důchodově zabezpečení zaměstnanců. |
  |
  |
Oddíl první. Základní ustanovení. |
§§ 3-8 |
  |
Oddíl druhý. Dávky. |
§§ 9-33 |
  |
Díl II. Důchodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, kteří |
§§ 34-38 |
  |
Díl III. Společná ustanovení o dávkách důchodového zabezpečení. |
§§ 39-48 |
Část třetí. |
Zabezpečení důchodců v nemoci. |
§ 49 |
Část čtvrtá. |
Sociální péče. |
  |
  |
Všeobecné ustanovení. |
§ 50 |
  |
Díl I. Péče o osoby se změněnou pracovní schopností. |
§§ 51-60 |
  |
Díl II. Ústavní zaopatření. |
§§ 61-63 |
  |
Díl III. Doplňková péče. |
§ 64 |
  |
Díl IV. Péče o rodinné příslušníky osob povolaných ke službě |
§ 65 |
  |
Díl V. Prováděcí předpisy. |
§ 66 |
Část pátá. |
Organisace a řízení. |
  |
  |
Díl I. Organisace. |
§§ 67-70 |
  |
Díl II. Řízení. |
§§ 71-79 |
Část šestá. |
Přechodná a závěrečná ustanovení. |
  |
  |
Díl I. Přechodná ustanovení. |
§§ 80-85 |
  |
Díl II. Závěrečná ustanovení. |
§§ 86-92 |
Příloha. |
Seznam nemocí z povolání. |
k § 16 odst. 3. |
38
Důvodová zpráva
k návrhu zákona o sociálním zabezpečení.
VŠEOBECNÁ ČÁST.
1. Vývoj sociálního zabezpečení v minulosti.
Cílem socialismu je stále zlepšovat životní
úroveň všech pracujících. Toho lze dosáhnout
jen stálým zvyšováním produktivity práce
pomocí vyspělé moderní techniky a rozmno-
žováním národního důchodu, z něhož jsou
hrazeny i náklady sociálního zabezpečení.
Zkvalitňování sociálního zabezpečení je nedíl-
nou součástí zvyšování životni úrovně občanů
a vyvíjí se v souladu s rozvojem socialistické
výroby.
Přesto, že následky války a okupace pod-
statně ztěžovaly z počátku rozvoj výroby
našeho lidově demokratického státu, bylo již
od jeho vzniku pamatováno na důležitost a
význam sociálního zabezpečení, jehož nové
úkoly naznačil Košíčky vládní program a zko-
difikovala Ústava 9. května. Výsledkem této
péče nového státu o sociální zabezpečení bylo
rozdělení národního důchodu tak, že z něho
bylo umožněno zvýšit dělnické důchody, za-
bezpečit oběti války a vydat zákon o národním
pojištění, který zahrnul do své působnosti
všechny pracující vrstvy našeho lidu.
Zákon o národním pojištění byl v platnosti
po více než osm let a položil základy k roz-
voji socialistické péče o staré a práce ne-
schopné občany. Jeho hlavní součástí je dů-
chodové zabezpečení, doplňované řadou so-
ciálních služeb poskytovaných zejména těm,
kteří jsou práce neschopní, nemocní, osamělí
a odkázáni na pomoc státu.
O významu zákona o národním pojištění
mluví tato čísla: Počet zaměstnaneckých dů-
chodů vyplácených v roce 1946 vrostl
z 1, 085. 000 na 1, 844. 000 v roce 1955 a prů-
měrná výše dělnických důchodů dosáhla sko-
ro trojnásobku předválečné výše. Náklady na
výplatu důchodů vzrostly za stejnou dobu
z 4. 560 milionů Kčs na 6. 700 milionů Kčs.
Při konstrukci dávkového schématu důcho-
dového zabezpečení vycházel zákon o národ-
ním pojištění ze zásady, že je nutno vyrovnat
se s hlavními nedostatky sociálního pojištění
první republiky, jehož stav se ještě zhoršil
vlivem okupace. Okruh pojištěnců nezahrno-
val všechny pracující a v důsledku toho po-
nechal velký počet starých a práce neschop-
ných občanů bez dostatečných prostředků
k živobytí. Tuto mezeru odstranil zákon o ná-
rodním pojištění: zavedl pro tyto občany prá-
vo na pojištění a tím jim dal v budoucnosti
nárok na výplatu dávek; mimo to nemajet-
ným občanům, kteří původně pojištěni nebyli,
avšak stali se práce neschopnými z důvodu
stáři nebo nemoci, přiznal sociální důchody
k úhradě nejnutnějších životních prostředků.
Rozšířením působnosti zákona na všechny děl-
níky, úředníky, rolníky a živnostníky zajistil
právo na sociální zabezpečení každému pra-
cujícímu občanu a stal se tak důležitým či-
nitelem ve zvyšování životní úrovně lidu.
Druhou stěžejní zásadou zákona o národ-
ním pojištění bylo úsilí o dostatečné zabezpe-
čení občanů ve všech případech neschopnosti
k práci, a to v podstatě za stejných podmínek
pro všechny kategorie pracujících. Této ten-
denci odpovídalo organisační sjednocení
všech dříve roztříštěných druhů důchodového
pojištění.
Při uskutečňování těchto hlavních požadav-
ků zákon o národním pojištění i další před-
pisy o důchodovém zabezpečení navázaly na
tradice našeho sociálního pojištění, doplnily
je zásadami převzatými z nejvyspělejších
systémů zahraničních, avšak podstatně je
zlepšily a průkopnicky rozšířily. Tento postup
byl v souladu s tehdejším stupněm hospodář-
ského, politického a sociálního vývoje, účelně
jej podporoval a zejména přispíval k utužení
svazku dělnické třídy s pracujícími rolníky a
inteligencí.
2. Nedostatky dosavadního důchodového za-
bezpečení.
Při postupující socialisaci našeho hospodář-
ství se ukázalo, že systém, který zabezpečuje
všechny pracující vrstvy stejným způsobem
a za stejných podmínek, dostává se stále více
do rozporu s upevňujícími se socialistickými
výrobními vztahy. V době vydání zákona o ná-
rodním pojištění nebylo a nemohlo být pama-
továno na sociální zabezpečení členů jednot-
ných zemědělských družstev, která v této
době ještě neexistovala. Bylo třeba rolníky
sdružené v těchto družstvech diferencovat
proti rolníkům, kteří setrvali v individuálním
hospodaření. Nebylo také možno předvídat
poměr těchto vrstev k instituci pro ně nové
a nezvyklé. Proto bylo nutno důchodové za-
bezpečení zaměstnanců a samostatně hospo-
dařících, zavedené zákonem o národním po-
jištění, doplnit sociálním pojištěním členů
JZD vyšších typů a v souladu s dalším vý-
vojem také novelisovat důchodové zabezpe-
čení jednotlivě hospodařících občanů (vl. nař.