Národní shromáždění republiky Československé 1956.
II. volební období.
92.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ..............
o prokuratuře.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ.
§ 1.
Nejvyšší dozor nad zachováváním socialis-
tické zákonnosti vykonává jménem státu ge-
nerální prokurátor; střeží, prosazuje a upev-
ňuje socialistickou zákonnost zejména tím,
že
dozírá na správně a jednotně používání a
zachovávání zákonů a jiných právních před-
pisů v celé republice bez ohledu na jakékoliv
místní odlišnosti a na jakékoliv místní vlivy,
vychovává občany k oddanosti a věrnosti
k Československé republice a k jejímu lidově
demokratickému zřízení, k přesnému a dů-
slednému zachovávání zákonů a jiných práv-
ních předpisů, k ochraně socialistického
vlastnictví, k pracovní kázni, k plnění povin-
ností, které jim ukládá obrana státu, a k za-
chovávání pravidel socialistického soužití.
§ 2.
(1) Generálního prokurátora jmenuje a od-
volává na návrh vlády president republiky, do
jehož rukou skládá generální prokurátor slib
(§ 33 odstavec 1).
2
(2) Generální prokurátor plni své úkoly buď
sám nebo prostřednictvím podřízených pro-
kurátorů.
(3) Prokurátoři vykonávají svou funkci ne-
závisle na jakýchkoliv místních orgánech a
jsou podřízení pouze generálnímu prokuráto-
rovi.
(4) Generálnímu prokurátorovi jsou podří-
zeni těž vyšetřovatelé (§ 30).
5) Při veškeré své činnosti se prokurátoři
opírají o iniciativu pracujícího lidu a jeho
organisací a postupují v součinnosti s nimi.
Každý má právo obracet se na prokurátora se
stížnostmi, návrhy, podněty a doporučeními
v zájmu upevnění socialistické zákonnosti;
prokurátor je povinen se jimi zabývat a vy-
řizovat je ve stanovených lhůtách.
§ 3.
Nejvyšší dozor vykonává generální
prokurátor
1. dozorem nad správným a jednotným
používáním a zachováváním zákonů a jiných
právních předpisů národními výbory, minis-
terstvy, pověřenectvy, jinými úřady, orgány
a institucemi, výkonnými orgány národních
výborů, národními a jinými podniky, družstvy
a jinými organisacemi, jakož i jednotlivými
občany (všeobecný dozor),
2. trestním stíháním osob, které se do-
pustily trestných činů nebo přestupků,
3. dozorem nad zachováváním zákonnosti
orgány přípravného řízení trestního,
4. účastí v řízení před soudy a dozorem nad
zákonností rozhodnuti soudů a státních no-
tářství,
5. dozorem nad zachováváním zákonností
v místech, v nichž se vykonává vazba, trest
odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná
výchova.
§ 4.
Výkonem nejvyššího dozoru na správné a
jednotně používání a zachovávání zákonů a
jiných právních předpisů generální prokurá-
tor především chrání
společenský řád a státní zřízení republiky,
její socialistickou výstavbu a socialistické
vlastnictví,
politická a osobní práva občanů, práva
z pracovního poměru, právo na užívání bytu,
jiná majetková práva a zájmy občanů proti
nezákonnému jejich omezováni,
práva a zájmy státu, národních výborů,
soudů a jiných státních orgánů, národních a
3
jiných podniků, družstev a jiných socialistic-
kých organisací,
bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a
pořádek v nich stanovený, nedílnou velitel-
skou pravomoc, jakož i práva příslušníků
ozbrojených sborů a přispívá tak k zabezpe-
čení obrany vlasti.
§ 5.
Generální prokurátor je povinen činit opa-
tření k odstranění porušení socialistické zá-
konnosti bez ohledu na to, kdo ji porušil, a
dbát, aby každý, kdo zavinil její porušení, byl
volán k odpovědnosti.
§ 6.
(1) Generální prokurátor se účastní s hla-
sem poradním zasedání vlády a sboru pově-
řenců.
(2) Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se
s hlasem poradním zasedání národních vý-
borů, jejich orgánů a jiných orgánů státní
správy, orgánů družstev, hospodářských a
jiných organisací.
§ 7.
Národní výbory, ministerstva, pověřenec-
tva, jiné úřady, orgány a instituce, soudy,
výkonné orgány národních výborů, národní
a jiné podniky, družstva a jiné organisace
jsou povinny pomáhat prokurátorům při
plnění jejich úkolů, s urychlením vyhovovat
jejich dožádáním, zejména jim půjčovat
žádaně spisy. Jsou rovněž povinny prokurá-
tory upozorňovat na porušení zákonů a jiných
právních předpisů, která neodstranily ve
vlastní působnosti.
§ 8.
(1) Každý je povinen na výzvu prokurátora
se k němu dostavit a podávat mu potřebná
vysvětlení.
(2) Podat vysvětlení může odepřít, kdo by
tím porušil zákonem výslovně uloženou nebo
uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by
byl této povinnosti zproštěn příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto po-
vinnost má, nebo kdo by tím způsobil nebez-
pečí trestního stíhání sobě, svému příbuzné-
mu v pokolení přímém, osvojiteli, osvojenci,
sourozenci nebo manželu nebo příbuznému
manžela v pokolení přímém anebo jiným
osobám v poměru rodinném nebo obdobném,
jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu
vlastní.
(3) Kdo se dostavil na výzvu prokurátora
podle ustanovení odstavce 1, má nárok na
náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za
4
práci. Nárok zaniká, neuplatní-li jej do tří
dnů po dostavení.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevzta-
huji na úkony prokurátora podle ustanovení
trestního řádu.
ČÁST DRUHÁ.
PROKURÁTORSKÝ DOZOR.
Oddíl 1.
Všeobecný dozor.
§ 9.
(1) Prokurátoři dozírají,
a) aby národní výbory, ministerstva, pověře-
nectva, jiné úřady, orgány a instituce, vý-
konné orgány národních výborů, národní
a jiné podniky, družstva a jiné organisace,
jakož i jednotliví občane správně a jed-
notně používali a zachovávali zákony a
jiné právní předpisy,
b) aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve
svých právech.
(2) K plnění těchto úkolů jsou prokurátoři
oprávněni zejména
a) žádat o předložení obecně závazných na-
řízení národních výborů, směrnic, výnosů,
usnesení a jiných aktů vydávaných orgá-
ny uvedenými v odstavci
1 písm. a) za
účelem prověrky, zda těmito akty nebyly
porušeny zákony a jiné právní předpisy,
b) žádat od orgánů uvedených v odstavci 1
písm. a) předložení spisů, dokladů, zpráv
a vysvětlení
c) provádět u orgánů uvedených v odstavci 1
písm. a) prověrky používání a zachovávání
zákonů a jiných právních předpisů,
d) žádat od příslušných orgánů provedení
prověrek, kontrol a revisí, pokud je jich
nezbytně třeba k zjištění skutečností
rozhodných pro závěr, zda došlo k poru-
šení zákonnosti,
e) žádat od každého potřebná vysvětleni
(§ 8).
(3) Pokud jde o ozbrojené sbory, nevzta-
hují se oprávnění prokurátorů uvedená v od-
stavci 2 na věci operační a mobilisační po-
vahy.
§ 10.
(1) Proti obecně- závazným nařízením ná-
rodních výborů (§ 13 zákona č. 13/1954 Sb.,
o národních výborech), proti obecným práv-
ním předpisům (§ 90 odstavec 3 ústavy,. § 25
odstavec 2 ústavního zákona č. 33/1956 Sb.,
o slovenských národních orgánech) a proti
rozhodnutím, opatřením a jiným aktům (dále
5
rozhodnuti), které odporují zákonům a jiným
právním předpisům, podá prokurátor protest
u orgánu, který akt vydal nebo u orgánu to-
muto orgánu nadřízeného nebo na něj do-
hlížejícího.
(2) Byl-li protest podán u orgánu, který
rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své
rozhodnutí, proti němuž protest směřuje,
zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídají-
cím zákonu. Nevyhoví-li takto orgán protestu
sám, je povinen předložit jej ve lhůtě uve-
dené v odstavci 5 orgánu nadřízenému nebo
dohlížejícímu; ten o protestu rozhodne.
(3) Proti rozhodnutí, kterým nebylo pro-
testu vyhověno, může prokurátor podat nový
protest.
(4) Jestliže ministerstvo nebo jiný ústřední
orgán protestu nevyhoví, předloží jej k roz-
hodnutí vládě; pověřenectvo nebo jiný orgán
podřízený sboru pověřenců předloží v tako-
vém případě protest k rozhodnutí sboru po-
věřenců.
(5) Protest musí být vyřízen do patnácti
dnů, není-li v něm stanovena jiná lhůta.
(6) Jestliže bylo protestu vyhověno a roz-
hodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu, jehož
rozhodnutím byl porušen zákon nebo jiný
právní předpis, je orgán vydávající nové roz-
hodnutí vázán právním názorem vysloveným
v rozhodnutí o protestu.
§ 11.
Podáním protestu se staví výkon trestu
uloženého v trestním řízení správním a výkon
rozhodnutí ve správní exekuci. Na návrh
prokurátora může orgán, u něhož se protest
podává nebo který o protestu rozhoduje, za-
stavit výkon rozhodnutí i v jiných případech.
§ 12.
Bylo-li protestu vyhověno, musí orgán,
jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno
(§ 10 odstavec 2), porušená práva neprodleně,
nejpozději však do třiceti dnů, obnovit, a ne-
ní-li to možně, zjednat jinou přiměřenou ná-
pravu.
§ 13.
(1) Národním výborům, ministerstvům, po-
věřenectvům, jiným úřadům, orgánům a
institucím, výkonným orgánům národních
výborů, národním a jiným podnikům, druž-
stvům a jiným organisacím podávají pro-
kurátoři upozornění za účelem odstranění
porušování zákonů a jiných právních před-
pisů, jakož i příčin, které k němu vedly.
6
(2) Není-li v upozornění stanovena jiná
lhůta, je orgán, jemuž bylo upozornění po-
dáno, povinen do třiceti dnů upozornění pro-
jednat a učinit opatření k odstranění poru-
šování zákonů a jiných právních předpisů,
jakož i příčin, které k němu vedly.
Oddíl 2.
Trestní stihání osob, které se dopustily
trestných činů nebo přestupků a dozor nad
zachováváním zákonnosti orgány přípravného
řízení trestního.
§ 14.
Prokurátoři
a) dbají, aby všechny trestné činy a pře-
stupky, o nichž přísluší rozhodovat sou-
dům, byly zjištěny, a podle ustanoveni
trestního řádu stihají osoby, které je
spáchaly,
b) dozírají podle ustanovení trestního řádu
na správně používání a zachovávání záko-
nů a jiných právních předpisů orgány
přípravného řízení trestního.
§ 15.
Prokurátoři zajišťuji při plnění úkolů uve-
dených v § 14, aby nikdo nebyl bezdůvodně
trestně stíhán nebo vzat do vazby nebo jinak
nezákonně omezován ve svých právech.
Oddíl 3.
Účast v řízení před soudy a dozor
nad zákonností soudních rozhodnutí.
§ 16.
Prokurátoři podle ustanovení soudních
řádů
a) účastni se řízení před soudy ve věcech
trestních a občansko-právních,
b) dozírají na zákonnost postupu a rozhod-
nutí soudů a státních notářství, jakož i na
zákonnost výkonu těchto rozhodnuti.
§ 17.
Proti rozhodnutím soudů a státních notář-
ství, která odporují zákonům a jiným právním
předpisům, podávají prokurátoři opravně
prostředky podle ustanovený soudních řádů.
§ 18.
(1) Generální prokurátor podává podle
ustanovení soudních řádů proti pravomoc-
ným rozhodnutím, jimiž byl porušen zákon,
stížnost pro porušení zákona.
7
(2) Generální prokurátor se účastní zase-
dání plena nejvyššího soudu. Účastni se těž
zasedání presidia nejvyššího soudu, jestliže
rozhoduje o stížnosti pro porušení zákona.
(3) Generální prokurátor je oprávněn podá-
vat plenu nejvyššího soudu návrhy, aby
v zájmu zajištění jednotnosti soudního roz-
hodování vydalo soudům směrnice pro správ-
ný výklad zákonů a jiných právních předpisů.
Oddíl 4.
Dozor nad zachováváním zákonnosti v mí-
stech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí
svobody, ochranně léčení a ochranná výchova.
§ 19.
(1) Prokurátoři dozírají, aby v místech,
v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svo-
body, ochranné léčení a ochranná výchova,
byly drženy osoby jen na základě rozhodnutí
k tomu oprávněného orgánu a aby byly přes-
ně zachovávány předpisy platné pro výkon
vazby, trestu odnětí svobody, ochranného
léčení a ochranné výchovy.
(2) Osoby, které jsou drženy v místech
uvedených v odstavci 1 nezákonně, je pro-
kurátor povinen ihned propustit.
§ 20.
Prokurátoři jsou povinni provádět pravi-
delně prověrky míst uvedených v § 19 od-
stavci 1, seznamovat se s činnosti jejich
správ, zastavovat provádění příkazů a roz-
hodnutí, která odporuji zákonům a jiným
právním předpisům.
§ 21.
Při plnění úkolů uvedených v §§ 19 a 20
jsou prokurátoři oprávněni:
a) v kteroukoli dobu navštěvovat místa uve-
dená v § 19 odstavci 1, při čemž mají vol-
ný přistup do všech jejich prostorů,
b) nahlížet do dokladů, podle nichž byly oso-
by zbaveny svobody,
c) hovořit s těmito osobami bez přítomnosti
jiných osob,
d) prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí sprá-
vy míst uvedených v § 19 odstavci
1 nebo
orgánů jí nadřízených, týkající se výkonu
i vazby, trestu odnětí svobody, ochranného
léčení a ochranné výchovy, odpovídají zá-
konům a jiným právním předpisům,
e) žádat od pracovníků správy míst uvede-
ných v § 19 odstavci 1 potřebná vysvětlení
a předložení spisů, dokladů, příkazů a roz-
hodnuti týkajících se výkonu vazby, třes-
8
tu odnětí svobody, ochranného léčení a
ochranně výchovy.
§ 22.
(1) Správa místa uvedeného v § 19 odstav-
ci 1 je povinna do 24 hodin odeslat prokurá-
torovi jemu určenou stížnost nebo oznámení
osoby drženě v tomto místě. Prokurátor je
povinen stížnost vyřídit podle předpisů plat-
ných pro vyřizování stížností.
(2) Prokurátoři jsou povinni dozírat, aby
stížnosti a oznámení osob držených v mís-
tech uvedených v § 19 odstavci
1 byly ne-
prodleně odeslány těm orgánům nebo čini-
telům, jimž jsou adresovány.
§ 23.
Správa místa uvedeného v § 19 odstavci 1
je povinna provést příkazy prokurátora, které
se týkají zachovávání předpisů platných pro
výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochran-
ného léčení a ochranné výchovy.
ČÁST TŘETÍ.
PROKURÁTOŘI A VYŠETŘOVATELÉ.
Oddíl 1.
Prokurátoři.
§ 24.
(1) Generálnímu prokurátorovi jsou podří-
zení:
a) náměstkové generálního prokurátora,
b) krajští, městští, okresní a obvodní proku-
rátoři a jejich náměstkově,
c) oblastní dopravní a obvodní dopravní pro-
kurátoři a jejich náměstkově,
d) vyšší vojenští prokurátoři, vojenští obvo-
doví prokurátoři a jejich náměstkově,
e) ostatní prokurátoři a vojenští prokurátoři.
(2) Jedním z náměstků generálního proku-
rátora je hlavní vojenský prokurátor.
(3) Jeden z náměstků generálního proku-
rátora plní jeho úkoly na Slovensku v roz-
sahu, který stanoví generální prokurátor.
(4) Městští prokurátoři vykonávají ve svých
obvodech pravomoc krajských prokurátorů,
obvodní prokurátoři vykonávají ve svých ob-
vodech pravomoc okresních prokurátorů.
(5) Oblastní dopravní prokurátoři vykoná-
vají v mezích své věcné působnosti pravomoc
krajských prokurátorů, obvodní dopravní pro-
kurátoři vykonávají v mezích své věcně pů-
sobnosti pravomoc okresních prokurátorů.
9
(6) Nadřízený prokurátor může sám vyko-
návat jednotlivě úkony prokurátorů jemu
podřízených.
§ 25.
(1) Generální prokurátor může ustanovit
prokurátorem svéprávného a bezúhonného
československého občana, který
1. dosáhl věku nejméně 24 let,
2. dokončil právnické studium,
3. po stanovenou dobu konal čekatelskou
praxi a s úspěchem prošel závěrečným
zhodnocením.
(2) Vojenským prokurátorem může být jen
důstojník justice v činně službě.
(3) Z důležitých důvodů může generální pro-
kurátor výjimečně prominout podmínky uve-
dené v odstavci
1 č. 3.
§ 26.
Náměstky generálního prokurátora jmenu-
je a odvolává generální prokurátor. Rovněž
ostatní prokurátory a vojenské prokurátory
ustanovuje do funkcí a z nich odvolává ge-
nerální prokurátor.
§ 27.
(1) Okresní (obvodní, obvodní dopravní)
prokurátoři jsou podřízení krajskému (měst-
skému, oblastnímu dopravnímu) prokurátoro-
vi a spolu s ním generálnímu prokurátorovi.
(2) Vojenští obvodoví prokurátoři jsou pod-
řízení vyššímu vojenskému prokurátorovi a
spolu s ním hlavnímu vojenskému prokurá-
torovi a jeho prostřednictvím generálnímu
prokurátorovi.
§ 28.
(1) Úkony vztahující se na činnost orgánů,
jejichž obvod působnosti přesahuje obvod
krajského (městského, oblastního dopravní-
ho) prokurátora, vykonává generální proku-
rátor sám nebo prostřednictvím svých ná-
městků.
(2) Úkony vztahující se na činnost orgánů,
jejichž obvod působnosti přesahuje obvod
okresního (obvodního, obvodního dopravního)
prokurátora, vykonávají krajští (městští,
oblastní dopravní) prokurátoři, ostatní úkony
okresní (obvodní, obvodní dopravní) proku-
rátoři.
(3) Generální prokurátor může stanovit vý-
jimky, z ustanovení odstavců
1 a 2.
§ 29.
(1) Sídla a obvody krajských (okresních)
prokurátorů se shodují se sídly a obvody kraj-
10
ských (okresních) národních výborů, sídla a
obvody městských (obvodních) prokurátorů
se shoduji se sídly a obvody ústředních (ob-
vodních) národních výborů.
(2) Sídla a obvody oblastních dopravních a
obvodních dopravních prokurátorů stanoví
generální prokurátor s přihlédnutím k obvo-
dům železničních správních jednotek.
(3) Sídla a působnost vyšších vojenských
prokurátorů a vojenských obvodových pro-
kurátorů stanoví generální prokurátor v do-
hodě s ministrem národní obrany.
(4) Generální prokurátor může stanovit vý-
jimky z ustanovení odstavce 1, zejména v tom
směru, že působnost okresního (obvodního)
prokurátora se vztahuje na obvod několika
okresních (obvodních) národních výborů. To-
to opatření vyhlašuje generální prokurátor
v úředním listu.
Oddíl 2.
Vyšetřovatelé.
§ 30.
(1) U prokuratury se zřizuji vyšetřovatelé.
(2) Vyšetřovatelé vykonávají svou funkci
samostatně podle ustanovení trestního řádu.
(3) Na činnost vyšetřovatelů dozírá (§ 14)
prokurátor, u něhož jsou zřízení.
§ 31.
Vyšetřovatele ustanovuje do funkci a z nich
odvolává generální prokurátor.
§ 32.
(1) Vyšetřovatelem může být ustanoven,
kdo splňuje podmínky pro ustanovení proku-
rátorem (§ 25).
(2) Generální prokurátor může však z dů-
ležitých důvodů výjimečně prominout také
podmínku uvedenou v § 25 odstavci 1 č. 2.
Oddíl 3.
Ustanovení společná.
§ 33.
(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé složí při
svém prvním ustanovení tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu
věrný a oddaný republice Československé a
jejímu lidově demokratickému zřízení, že bu-
du střežit, prosazovat a upevňovat socialis-
tickou zákonnost, dbát při plnění všech svých
povinností zájmů republiky a pracujícího lidu
a zachovávat mlčenlivost ve věcech úřed-
ních".
11
(2) Prokurátoři složí slib do rukou nadříze-
ného prokurátora, vyšetřovatelé do rukou
prokurátora, nadřízeného tomu prokurátorovi,
u něhož jsou zřízeni.
§ 34.
Prokurátoři, vyšetřovatelé a ostatní za-
městnanci prokuratury jsou státními zaměst-
nanci.
§ 35.
(1) O vojenském služebním poměru platí
pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento
zákon nestanoví jinak, právní předpisy vzta-
hující se na vojáky, jakož i vojenské služební
předpisy a řády.
(2) Osobním úřadem vojáků činných u pro-
kuratury a ostatních zaměstnanců činných
u vojenských prokurátorů, je ministerstvo
národní obrany.
§ 36.
(1) Kárnou moc nad prokurátory a vyšetřo-
vateli vykonává generální prokurátor podle
zvláštního řádu, který vydá se souhlasem
vlády.
(2) Kázeňskou pravomoc nad vojáky čin-
nými u prokuratury vykonává generální pro-
kurátor podle předpisů pro ně platných.
§37.
(1) Generální prokurátor má postavení ve-
doucího ústředního úřadu.
(2) O příjmech generálního prokurátora
platí ustanovení o příjmech ministrů, o pří-
jmech náměstků generálního prokurátora,
kromě hlavního vojenského prokurátora,
ustanovení o příjmech náměstků ministrů.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vzta-
hují se na prokurátory a vyšetřovatele usta-
novení zákonného opatření předsednictva Ná-
rodního shromáždění č. 59/1955 Sb., o plato-
vých poměrech soudců, prokurátorů a práv-
ních čekatelů (platový řád), a ustanoveni
soudcovského zákona č. 67/1950 Sb. a před-
pisů podle něho vydaných, při čemž práva,
která podle tohoto zákona a předpisů podle
něho vydaných má ministr spravedlnosti, vy-
konává generální prokurátor.
ČÁST ČTVRTÁ.
USTANOVENI ZÁVĚREČNÁ.
§ 38.
Zrušuje se zákon č. 65/1952 Sb., o proku-
ratuře.
12
§ 39.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1957; provedou jej všichni členově vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Ústavním zákonem č. 64/1952 Sb., o sou-
dech a prokuratuře, byla vybudována podle
sovětského vzoru prokuratura nového typu
v čele s generálním prokurátorem, v jehož
rukách byl soustředěn nejvyšší dozor nad za-
chováváním socialistické zákonnosti. Bylo sta-
noveno, že orgány generálního prokurátora
vykonávají své funkce nezávisle a jsou pod-
řízeny jedině generálnímu prokurátoru. Po-
drobnější vymezení postavení generálního
prokurátora, jeho působnost a zásady orga-
nisace prokuratury byly pak provedeny zá-
konem č. 65/1952 Sb. o prokuratuře.
I když tento zákon v podstatě správně vy-
mezil obsah prokurátorského dozoru nad za-
chováváním socialistické zákonnosti, stanovil
prostředky sloužící k odstranění nezákonných
rozhodnutí a opatření a položil základy k or-
ganisaci prokuratury nového typu, přece jen
měl nedostatky a mezery a neposkytoval vždy
dostatečný právní základ pro účinný a dů-
sledný dozor nad zachováváním socialistické
zákonnosti.
V předkládané osnově je plně vyjádřena
úloha prokuratury jako nejvyššího strážce
socialistické zákonnosti, jako orgánu zajiš-
ťujícího jednotně používání zákonů v celé re-
publice a jako ochránce jak práv a zájmů stá-
tu, tak i politických a osobních práv občanů,
práv z pracovního poměru, práva na užívání
bytu a jiných majetkových práv a zájmů
občanů. Jsou v ní stanoveny prostředky pro-
kurátorského dozoru na všech jeho úsecích.
Osnova obsahuje též ustanovení o vyšetřo-
vatelích u prokuratury.
Nová úprava odstraňuje především všechna
omezení prokurátorského dozoru a dává pro-
kuratuře široká oprávnění všude tam, kde je
třeba zvláště účinně chránit ústavou zaruče-
ná práva občanů.
Osnova se dělí na čtyři části.
V základních ustanoveních (§§ 1 až 8) jsou
vytýčeny zejména základní organisační prin-
cipy prokuratury a úkoly generálního proku-
rátora,
V části druhé (§§ 9 až 25) jsou obsažena
ustanovení o prokurátorském dozoru, který
je rozdělen na čtyři úseky: všeobecný dozor,
trestní stíhání osob, které se dopustily trest-
ných činů nebo přestupků a dozor nad za-
chováváním zákonnosti orgány přípravného
řízení trestního, účast v řízení před soudy a
dozor nad zákonností rozhodnutí soudů a
státních notářství, dozor nad zachováváním
zákonnosti v místech, v nichž se vykonává
vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení
a ochranná výchova.
Obsahem třetí části (§§ 24 až 37) jsou orga-
nisační ustanovení o prokurátorech a vyšetřo-
vatelích.
Čtvrtá část (§§ 38 a 39) obsahuje ustano-
vení závěrečná.
Část zvláštní.
K §§ 1 až 6:
Osnova vychází z Leninovy these, že zákon-
nost v celém státě může být jen jedna. Pro-
kuratuře se svěřuje proto nejvyšší dozor nad
zachováváním socialistické zákonnosti v celé
republice bez ohledu na jakékoliv místní od-
lišnosti a na jakékoliv místní vlivy.
Veškerý prokurátorský dozor se soustře-
ďuje v osobě generálního prokurátora, který
plní své úkoly buď sám nebo prostřednictvím
podřízených prokurátorů.
Prokurátorský dozor nad zachováváním zá-
konů a jiných právních předpisů je dozorem
nejvyšším (§ 6 ústavního zákona č. 64/1952
Sb. ). Prokurátoři jsou při výkonu své funkce
nezávislí na jakýchkoliv místních orgánech.
Střežení, prosazování a upevňování socia-
listické zákonnosti nevykonávají však proku-
rátoři jen dozorem, nýbrž také činností vý-
chovnou, zejména propagací právního řádu,
zobecňováním zkušeností z prokurátorské
praxe, seznamováním místních orgánů se sta-
vem zákonnosti a pod. Při veškeré své čin-
nosti se opírají o iniciativu pracujícího lidu
a jeho organisací. Přímo v zákoně se stanoví
jejich povinnost zabývat se stížnostmi, pod-
něty a návrhy pracujících a vyřizovat je ve
stanovených lhůtách.
Cíle nejvyššího dozoru jsou příkladmo vy-
počteny v § 4. Vedle těch cílů prokurátor-
ského dozoru, které byly v podstatě už vy-
týčeny v dosud platném zákoně o prokura-
tuře, zdůrazňuje osnova těž ochranu politic-