Národní shromáždění republiky Československé 1956.
II. volební období.
96.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne................................................................................,
kterým se mění a doplňuje zákon o organisaci soudů.
Národní shromáždění republiky Československého usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 66/1952 Sb., o organisaci soudů,
se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 2 zní:
,, (2) Vojenské soudy jsou vyšší vojenské
soudy a vojenské obvodově soudy. "
2. § 3 odst. 2 zní:
"(2) Soudy zajišťují, aby zákony a jiné práv-
ní předpisy byly přesně a důsledně zachová-
vány a aby jich bylo používáno v souladu se
zájmy pracujícího lidu. Proto také upozor-
ňují příslušně, orgány na nedostatky, které
v tom směru zjistily. Vojenské soudy kromě
toho chrání bojeschopnost ozbrojených sbo-
rů, kázeň a pořádek v nich stanovený, upev-
ňují nedílnou velitelskou pravomoc a tím
přispívají k obraně vlasti. "
3. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Opravnou stolicí nad lidovým soudem
je krajský soud, nad vojenským obvodovým
soudem vyšší vojenský soud. Rozhodoval-li
krajský soud nebo vyšší vojenský soud jako
první stolice, je opravnou stolicí nejvyšší
soud. "
2
4. § 10 odst. 2 zní:
"(2) Vojenské obvodové soudy rozhodují
v senátech složených z vojenského soudce
jako předsedy a dvou soudců z lidu. "
5. § 11 zní:
(1) Krajské soudy rozhodují v první stolici
v senátech složených ze soudce jako předsedy
a dvou soudců z lidu, ve druhé stolici v sená-
tech složených ze tří soudců, z nichž jeden
předsedá, a dvou soudců z lidu.
(2) Vyšší vojenské soudy rozhodují v prvé
stolici v senátech složených z vojenského
soudce jako předsedy a dvou soudců z lidu;
v druhé stolici v senátech složených ze tří
vojenských soudců, z nichž jeden předsedá,
a dvou soudců z lidu. "
6. V § 15 odst. 1 nahrazují se slova "po-
drobnosti stanoví jednací řád" slovy "po-
drobnosti stanoví ministr spravedlnosti".
7. § 16 zní:
"(1) President republiky jako vrchní velitel
zřizuje a zrušuje vojenské soudy. Za zvýše-
ného ohrožení vlasti může president republiky
toto právo přenést na podřízené vojenské
orgány.
(2) Vojenské soudy se zřizují s působností
a) pro územní obvody,
b) pro funkcionáře ozbrojených sborů,
c) pro části ozbrojených sborů.
(3) Působnost podle jednotlivých bodů od-
stavce 2 může být spojována.
(4) Ustanovení § 15 se může použít obdobně
i pro vyšší vojenské soudy a pro vojenské
obvodové soudy. "
8. § 17 se zrušuje.
9. V § 19 se škrtají pod č. 1 slova "nebo
vyšších polních soudů" a pod č. 2 za slovem
"soudů" se vkládají před středníkem slova
"nebo generální prokurátor proti takovým
rozhodnutím prokurátorů".
10. § 20 odst. 1 zní:
"(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu
nebo generálního prokurátora může nejvyšší
soud,
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trest-
ného činu nebo osobu pachatele nebo se
zřetelem na význam občanskoprávní věci
za nutně, odejmout věc příslušnému lido-
3
vému soudu (vojenskému obvodovému
soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a
k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu
vojenskému soudu),
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve kte-
ré bylo podáno odvolání proti rozsudku
lidového soudu (vojenského obvodového
soudu), příslušnému krajskému soudu
(vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout
o odvolání sám.
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občan-
skoprávní věci předpisy o řízení platnými pro
soud, jemuž byla věc odňata..
11. § 23 odst. 1 zní:
"(1) Trestní a občanskoprávní kolegium roz-
hoduje jako soud druhé stolice v senátech slo-
žených ze tří soudců příslušného kolegia a
dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v se-
nátech složených ze tří vojenských soudců
vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; ji-
nak rozhoduje trestní a občanskoprávní kole-
gium v senátech složených ze tří soudců pří-
slušného kolegia, vojenské kolegium v sená-
tech složených ze tří vojenských soudců.
12. § 24 se zrušuje.
13. § 28 včetně nadpisu zní:
"Jednací řád nejvyššího soudu.
Podrobnosti, zejména o organisaci práce
u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavo-
vání senátů v jednotlivých kolegiích, o orga-
nisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích,
o postupu při jednání a hlasování presidia nej-
vyššího soudu a plena nejvyššího soudu,
o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodo-
vací činnost soudů a o způsobu zajišťování
jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jed-
nací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm
plenům nejvyššího soudu. "
14. § 29 odst. 1 zní:
"O Počet soudců z lidu potřebný pro lidové
a krajské soudy stanoví předseda krajského
soudu, pro vojenské obvodové soudy a vyšší
vojenské soudy náčelníci těchto soudů, pro
nejvyšší soud předseda nejvyššího soudu. "
15., § 38 odst. 2 zní:
"(2) Ministr spravedlnosti nebo jím zmoc-
něné orgány dohlížejí, jak soudy plní své
úkoly a jak ve své činnosti dodržují socialis-
tickou zákonnost. Předmětem dohledu na
soudní rozhodování mohou být jen rozhodnutí,
která jsou v právní moci. "
4
16. § 39 zní:
"(1) Soudní správu u krajských soudů a
u lidových soudů v obvodu krajského soudu
vykonává předseda krajského soudu, který
ve věcech soudní správy podléhá ministerstvu
spravedlnosti.
(2) Soudní správu u nejvyššího soudu vy-
konává předseda nejvyššího soudu, který ve
věcech soudní správy podléhá ministru spra-
vedlnosti. Úkoly soudní správy uvedené
v § 38
odst. 1 plní u vojenského kolegia nej-
vyššího soudu předseda nejvyššího soudu
prostřednictvím předsedy vojenského kolegia.
(3) Soudní správu u vojenských soudů vy-
konává v ministerstvu spravedlnosti hlavni
správa vojenských soudů. "
17. § 43 se zrušuje.
18. V § 44 odpadá zmínka o § 43.
19. § 48 zni:
"Oprávnění ve věcech soudní správy, která
dosavadní předpisy svěřují krajské soudní
správě nebo správě ministerstva spravedlnosti
při krajském národním výboru, vykonává'na-
příště předseda krajského soudu.
20. V § 49 nahrazuji se slova "jednací řád,
který vydá ministr spravedlnosti nařízením"
slovy "ministr spravedlnosti. "
Čl. II.
U soudců z lidu obecných soudů snižuje
se dolní věková hranice na 23 roky; horní
věková hranice se ruší.
Čl. III.
Ustanovení § 18 zákona č. 142/1950 Sb.,
o řízení ve věcech občanskoprávních (občan-
ského soudního řádu) ve znění zákona č. 68/
1952 Sb. se ruší.
Čl. IV.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. led-
na 1957. Provede jej ministr spravedlnosti a
ostatní zúčastnění členově vlády.
6
Důvodová zpráva.
Základní předpis, který upravuje organisaci
soudů, zákon č. 66/1952 Sb. se v podstatě
osvědčil. Novelisace trestního řádu však vy-
žaduje, aby v některých směrech byla upra-
vena i organisace soudů.
Vedle změn některých organisačních usta-
novení z oboru vojenského soudnictví upra-
vuje návrh po dosavadních zkušenostech vě-
kovou hranici u soudců z lidu. Odstraňuje se
horní věková hranice vůbec a dolní věková
hranice se snižuje na 23 roky. Dále návrh
nově upravuje organisaci soudní správy ve
směru dalšího zjednodušení a zhospodárnění
tak, že orgánem soudní správy v kraji se stává
podle návrhu předseda krajského soudu místo
dosavadní správy ministerstva spravedlnosti
při krajském národním výboru. Tato úprava
sleduje další upevnění socialistické zákon-
nosti, zlepšení práce lidových soudů a sou-
středění dohledu nad jejich činností u jed-
noho orgánu. V roce 1952 zákonem č. 66/1952
Sb., o organisaci soudů, byla oddělena justič-
ní správa od výkonu soudnictví zřízením
krajských soudních správ a oddělení kraj-
ských soudních správ při lidových soudech.
Tím bylo v tomto období vývoje dosaženo
upevnění státního aparátu a zlepšení jeho
práce. Po nové organisaci národních výborů,
když zákon č. 13/1954 Sb., o národních výbo-
rech, dal pro to zákonný podklad v § 31, došlo
k užšímu přimknutí organisace justiční sprá-
vy v krajích ke krajským národním výborům
zřízením správ ministerstva spravedlnosti při
KNV. Tím byly vytvořeny předpoklady pro
úzkou spolupráci justiční správy s národními
výbory za účelem řešení krajových problémů,
které mají odraz jak v oboru veřejné správy,
tak na poli soudnictví. Tato spolupráce jus-
tičních orgánů s národními výbory a pracov-
níky jejich aparátu přinesla řadu kladných
hodnot. Zkušenosti však ukázaly, že zavedení
dvoukolejnosti při dohledu na činnost soudů
bylo nepraktické, neboť vyžadovalo větší ad-
ministrativní aparát. Proto se v rámci zjed-
nodušování administrativy tato dosavadní
úprava mění, pří čemž ovšem nedojde k tomu,
že by byla porušena spolupráce justičních or-
gánů s národními výbory. Podle navrhované
úpravy svěřuje se řízení výkonu soudnictví
v krajích předsedům krajských soudů. Docílí
se tím větší operativnosti potřebných opatření
a posílí se tím i výkon soudnictví. Předsedově
soudu budou i nadále zajišťovat spolupráci
soudů s národními výbory.
K jednotlivým ustanovením navrhované
úpravy se uvádí:
K čl. I bod 1:
Dosavadní označení vojenských soudů ne-
odpovídá zcela povaze a působnosti těchto
soudů. Návrh proto označuje vojenské soudy,
které vykonávají působnost soudů první sto-
lice jako vojenské obvodové soudy, při čemž
ponechává u soudů, které vykonávají v pod-
statě působnost soudů druhé stolice, dosa-
vadní název vyšší vojenské soudy.
K bodu 2:
Soudy mají při své rozhodovací činnosti
často příležitost seznat, že v různých státních,
společenských i hospodářských organisacích
dochází k porušení zákonů a jiných právních
předpisů, nebo že tam není těchto předpisů
užíváno v souladu se zájmy pracujícího lidu.
V zájmu účinného a soustavného odstraňo-
vání takových nedostatků je vhodné, aby byla
stanovena přímo v zákonném předpise povin-
nost soudů upozorňovat na takové nedostat-
ky. Současně se zde stanoví nové zvláštní
úkoly vojenských soudů, které mají zajišťo-
vat brannou připravenost státu, jak byly již
nyní stanoveny v § 2 dosavadního trestního
řádu.
K bodům 3 a 4:
V § 7 odst. 2 a v § 10 odst. 2 se provádí
změna v označení dosavadních nižších vojen-
ských soudů v souladu s ustanovením, které
je uvedeno pod bodem 1.
K bodu 5:
V § 43 stanovil zákon č. 66/1952 Sb., o or-
ganisaci soudů, že v opravném řízení se v se-
nátech zúčastní soudci z lidu jen do doby,
než budou provedeny volby soudců. Důsledné
provedení zásady zlidovění soudnictví však
vyžaduje, aby i nadále v řízení u opravné sto-
lice se zúčastnili soudci z lidu a aby svými
životními zkušenostmi mohli přispět ke spra-
vedlivému a hluboce výchovnému soudnímu
rozhodnutí. Proto navrhované znění § 11 uvá-
dí, že v druhé stolici rozhoduje krajský soud
a vyšší vojenský soud v senátech složených
ze tří soudců a dvou soudců z lidu.
K bodu 6:
Protože jde při stanovení podrobností or-
ganisace soudních poboček a úředních dnů
o vnitřní organisační otázky, které se nedo-
týkají práv občanů, není nutno, aby byly vy-
dány ve formě nařízení ministra spravedl-
6
nosti uveřejněného ve sbírce zákonů, nýbrž
sledovanému účelu lépe vyhoví, když pří-
slušnou úpravu bude provádět ministr spra-
vedlnosti pouze vnitřní instrukcí. Bude tak
možno zřizování a zrušování poboček lidových
soudů a stanovení úředních dnů pružně při-
způsobovat praktickým potřebám našich pra-
cujících.
K bodu 7:
Změny dosavadního § 16 vyplývají z nového
označení vojenských soudů. Hlediska, podle
nichž se zřizují vojenské soudy, jsou lépe
uspořádána podle jejich významu, takže na
prvé místo se klade hledisko podle územních
obvodů, dále hledisko podle funkcionářů
ozbrojených sborů a posléze hledisko podle
částí ozbrojených sborů.
K bodu 8:
Nový trestní řád opouští instituci polních
soudů, a proto se dosavadní organisační usta-
novení o polních soudech obsažená v § 17
zákona zrušují. Pokud dosavadní zákon obsa-
hoval i na některých jiných místech ustano-
vení týkající se polního řízení, vypouštějí se
v navrhované úpravě (§§ 2 odst. 2, 7 odst. 2,
10 odst. 2, 11 odst. 2, 19).
K bodu 9:
Návrh vyjadřuje ve shodě s trestním řádem,
že nejvyšší soud rozhoduje také o stížnostech
pro porušení zákona podaných generálním
prokurátorem proti rozhodnutí prokurátora
(§ 291 nového trestního řádu).
K bodu 10:
Návrh nového znění § 20 vychází z úpravy
provedené v § 24 nového trestního řádu. Po-
užívá této úpravy stanovené pro obor trest-
ního řízení i pro obor občanskoprávního říze-
ní. Opouští se zde zásada, že nejvyšší soud
mohl odejmout věc soudu prvé stolice a roz-
hodnout o ní sám. Toto atrakční právo bude
nejvyššímu soudu podle návrhu příslušet jen,
pokud jde o rozhodování v druhé stolici, tak-
že. může odejmout věc, ve které je podáno
odvolání, příslušnému krajskému soudu a sám
o ní rozhodnout. Zajišťuje se tak, že každá věc
bude projednána ve dvou stolicích. Stejně
jako v trestním řízení bude o delegaci rozho-
dovat jen nejblíže nadřízený soud i v občan-
skoprávním řízení. Napříště odpadnou podle
návrhu delegace nejvyšším soudem mezi dvě-
ma lidovými soudy ležícími v témže kraji.
Nejvyšší soud bude rozhodovat o delegacích
pouze mezi krajskými soudy (vyššími vojen-
skými soudy) a mezi lidovými soudy (vojen-
skými obvodovými soudy) ležícími v obvodu
různých soudů druhé stolice. Podle návrhu
se pak nově stanoví, stejně jako v novém
trestním řádu, že nejvyšší soud může ode-
jmout věc příslušnému lidovému soudu a při-
kázat ji krajskému soudu. Obdobně to platí
u vojenských soudů. Atrakční pravomoc takto
upravená se nedotýká zásady projednávání
věcí ve dvou stolicích. Navrhované znění § 20
stanoví jako všeobecnou zásadu platnou pro
občanskoprávní řízení, že soud, který po od-
nětí věci některému soudu o ní rozhoduje, se
řídí předpisy o řízení platnými pro soud, je-
muž byla věc odňata. Jde sice v podstatě
o procesní ustanovení uvedené také již v § 18
občanského soudního řádu ve znění zákona
č. 68/1952 Sb., pro svou všeobecnou platnost
se však zahrnuje do organisačního předpisu.
V důsledku toho se ustanovení § 18 o. s. ř.
v čl. III ruší.
K bodu 11 a 12:
Znění § 23 se upravuje tak, aby senát nej-
vyššího soudu, který bude jako soud druhé
stolice rozhodovat o věci, již projednával
v prvé stolici krajský soud nebo nejvyšší vo-
jenský soud, po př. o věci odňaté krajskému
nebo nejvyššímu vojenskému soudu jako
soudu druhé stolice, měl složení obdobné
jako senát u krajského soudu nebo u vyššího
vojenského soudu při projednávání věci
v druhé stolici, pokud jde o účast soudců
z lidu.
Bude-li rozhodovat senát nejvyššího soudu
o stížnosti pro porušení zákona nebo delegaci,
bude složen jako dosud, t. j. ze tři soudců
příslušného kolegia.
K bodu 13:
Do § 28 se vkládá ustanovení, podle něhož
jednací řád nejvyššího soudu upravuje i po-
stup při jednání a hlasování presidia nej-
vyššího soudu. Tato úprava vyplývá jako dů-
sledek zákonného opatření předsednictva Ná-
rodního shromáždění č. 21/1955 Sb., kterým
bylo zřízeno presidium nejvyššího soudu.
K bodu 14:
Jde o úpravu nutnou vzhledem ke změně
v označení vojenských soudů.
K bodu 15:
Nová úprava § 38 odst. 2 dává soudům a
orgánům justiční správy do rukou jasnější
rozlišující hledisko pro působnost soudní
správy v poměru k činnosti soudů a neulpívá
7
na theoretických konstrukcích. Je zde vy-
jádřeno oprávnění ministra spravedlnosti a
orgánů, které k tomu zmocní, dohlížet, jak
soudy postupují při soudním rozhodování a
zda správně vykládají a používají zákony a
jiné právní předpisy.
Správný výklad zákona a jeho správné po-
užívání se vytváří rozhodovací činností soudů
za součinnosti nejvyššího soudu jako nejvyš-
šího soudního orgánu, který dozírá na roz-
hodovací činnost všech soudů, při čemž po-
žadavek, že zákony budou správně vykládány
a používány a že v tomto smyslu budou také
soudy jednotně rozhodovat, je zaručen ústav-
ně zakotvenou zásadou soudcovské nezávis-
losti. Krajské soudy a nejvyšší soud vyko-
návají prostředky uvedenými v zákoně dozor
na rozhodovací činnost nižších soudů, t. j.
nad správným výkladem zákonů a jiných
právních předpisů a nad jejich správným po-
užíváním.
Pokud orgány dohledu v rámci plnění svých
úkolů kontrolují a prověřují, zda soudy při
rozhodování správně vykládají zákony a jiné
předpisy a zda jich správně používají, činí
tak se zřetelem k již ustáleně soudní praxi.
Vedle toho ovšem podrobují všestranné kri-
tice činnost soudů a tím působí na linii soud-
ního rozhodování. Navrhované znění přitom
jasně vyjadřuje, že předmětem tohoto do-
hledu mohou být jen rozhodnutí, která jsou
v právní moci, a že tudíž nejde o zásah justič-
ní správy do konkrétního rozhodování.
K bodu 16:
Návrh zde opouští v navrhované úpravě
§ 39 dosavadní zákonný stav, podle něhož
ministr spravedlnosti mohl na podkladě usta-
novení § 39 zákona č. 13/1954 Sb., o národ-
ních výborech, zřídit se souhlasem vlády sobě
podřízené správy ministerstva spravedlnosti
při krajských národních výborech jako orgá-
ny soudní správy v kraji, které nahradily dří-
vější krajské soudní správy. Zásada decentra-
lisace, zjednodušení a zhospodárnění justiční
administrativy vyžaduje, aby úkoly, které
v určité vývojové etapě byly úspěšně plněny
správami ministerstva spravedlnosti a dřívěj-
šími krajskými soudními správami, byly pře-
neseny na předsedy krajských soudů, kteří
za pomoci administrativního aparátu budou
moci důsledněji a operativněji činit opatření
k zajištění řádného výkonu soudnictví. Na-
vrhovaná úprava navazuje také na nynější
stav organisace justiční správy v okresech,
kde předsedové lidových soudů již vykoná-
vají zároveň působnost orgánů soudní správy.
K bodu 17 a 18:
Vzhledem k úpravě provedené v § 11, po-
kud jde o obsazení soudů druhé stolice
(bod 5) zrušuje se dosavadní § 43, který při
nové úpravě pozbývá významu. Vzhledem ke
zrušení § 43 je nutno upravit znění § 44, kde
je dosud § 43 citován.
K bodu 19:
Za účinnosti zákona č. 66/1952 Sb. došlo
v právních předpisech k některým úpravám,
které svěřily určitá oprávnění ve věcech
soudní správy krajským soudním správám,
po případě správám ministerstva spravedl-
nosti při krajských národních výborech. Na
tyto orgány byla zákonem o organisaci soudů
přenesena také všechna dřívější oprávnění
předsedů krajských soudů ve věcech soudní
správy. Je proto třeba stanovit v souladu
s úpravou § 39, že tato oprávnění přecházejí
na předsedy krajských soudů.
K bodu 20:
Protože zde nejde o úpravu, která by se
dotýkala zájmů a práv občanstva, je vhodné,
aby napříště úpravy sem spadající vydával
ministr spravedlnosti vnitřními předpisy a
aby úprava nebyla obsažena v jednacím řádu.
K článku II:
Dosavadní praxe ukázala, že horní věková
hranice 60 let u soudců z lidu nevyhovuje,
protože znemožňuje další výkon funkce těm,
kteří pravidelně mají ještě plnou způsobilost
funkci zastávat a mohou se naopak dobře
uplatnit pro své bohatě životní zkušenosti.
Horní věková hranice jako podmínka způso-
bilosti pro funkci soudce z lidu se proto ruší.
Současně se ukázala dolní věková hranice
30 let u soudců z lidu příliš vysoká. Neodpo-
vídá také věkovým podmínkám pro volitel-
nost do národních výborů ani době, kdy ob-
čané nabývají zletilosti. Za přiměřenou hra-
nici je možno považovat věk 23. let odpoví-
dající době, kdy absolvovaný právník se může
stát soudcem. Tato věková hranice přichází
také v budoucnu v úvahu u volených soudců.
Odpovídá také věkově hranici pro soudce
z lidu v některých zemích lidově demokracie.
Pro soudce z lidu zůstávají dále v platnosti
ustanovení §§ 10 až 15, 17 a 18 zákona č. 319/
1948 Sb., o zlidovění soudnictví, při čemž § 11
uvedeného zákona je dotčen úpravou prove-
denou v navrhovaném znění článku II tohoto
8
zákona. Pokud jde o soudce z lidu u vojen-
ských soudů, platí nadále ustanovení §§ 308,
309, 314 dosavadního trestního řádu (z. č. 87/
1950 Sb. ). Také zůstává v platnosti ustanove-
ní § 306 dosavadního trestního řádu upravu-
jící některé právní poměry vojenských
soudců.
K článku IV:
Účinnost se stanoví souhlasně s účinností
nového trestního řádu.
Navrhovaně změny a doplňky zákona o or-
ganisaci soudů neznamenají zvýšený finanční
náklad.
V Praze dne 27. listopadu 1956.
Předseda vlády:
V Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. V. Škoda v. r.
KNT 01 - 5745-56