36

ležet v přidělení pokojíku ve svobodárně nebo
v opatření možnosti podnájmu (nájmu) zaří-
zené nebo nezařízené místnosti. Náhradní
ubytování se zpravidla poskytuje svobodným
osobám, jež bydlí se souhlasem výkonného
orgánu místního národního výboru v bytě ve-
dle uživatele bytu a příslušníků jeho domác-
nosti, tedy zpravidla podnájemníkům (§ 61 č. 2
a 4). Náhradní ubytování nelze ztotožňovat
s přístřeším, o němž se mluví v § 39 odst. 4
vyhlášky č. 73/1955 Ú. 1. a ve shodě s tím
i § 65 odst. 2 návrhu. Přístřeším je tu míněna
zdravotně nezávadná místnost, kterou lze pří-
mo nebo dostatečně nepřímo vytápět a v níž
vystěhovaná osoba může přechodně, než si
opatří řádný byt nebo jiné řádné ubytování,
v noci přespávat. V úvahu tu přicházejí hos-
tinské pokoje v hotelích nebo ubytovacích
hostincích a společné ložnice v noclehárnách.

Vykonatelné příkazy k vyklizení lze provést
správní nebo soudní exekucí [§ 44 vl. nař. č.
20/1955 Sb. a § 428 odst. 1 písm. ch), obč. s. ř. /.
Pro případy soudní exekuce bylo nutno vzhle-
dem k ustanovení § 556 odst. 1 obč. s. ř. učinit
opatření, aby soud mohl provést podle vyko-
natelného příkazu výkonného orgánu místního
národního výboru exekuci vyklizení bytu
i tehdy, poskytuje-li se uživateli bytu, který
má být vyklizen, místo náhradního bytu toliko
náhradní ubytování nebo není-li výkonný
orgán místního národního výboru povinen uži-
vateli bytu ani přidělit náhradní byt, ani po-
skytnout náhradní ubytování. To jsou důvody,
pro které bylo nutno do návrhu zařadit usta-
novení § 65.

Jakým podmínkám musí vyhovovat ná-
hradní byt, jakož i náhradní ubytování, sta-
noví § 63.

Stěhovací náklady.
K § 66.

Uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit,
poskytne výkonný orgán místního národního
výboru, který vydal příkaz k vyklizení, za
podmínek stanovených v § 66 úplnou nebo
částečnou náhradu stěhovacích nákladů.
Právní nárok na plnou úhradu stěhovacích
nákladů přiznává nárok osobám, jež budou
povinny vyklidit svůj byt na příkaz vydaný
z důvodů obecného zájmu.

Stěhovacími náklady se rozumějí částky,
jakých si vyžádá přestěhování z dosavadního
bytu do bytu náhradního a nezbytná úprava
tohoto bytu. O rozsahu těchto nákladů platí
přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášek č.
470/1950 a č. 486/1950 Ú. 1. I ve znění vyhláš-
ky č. 72/1952 Ú. 1.

Slučování a užívání bytů k jiným účelům.

K §§ 67 a 68.

Hospodaření s byty ukládá místním národ-
ním výborům pečovat též o to, aby bytový
prostor zůstal neztenčeně zachován svému
určení. Výkonné orgány místních národních
výborů musí proto zejména bránit tomu, aby
se byty rušily jejich slučováním (§ 67) nebo
aby se jich užívalo k jiným účelům než k by-
dlení (§ 68).

Zřizování a dělení bytů.
K § 69.

V § 69 zabývá se návrh případy, kdy vhod-
nými stavebními pracemi lze mimo rámec by-
tové výstavby získat nové byty. Návrh proto
zmocňuje výkonné orgány místních národních
výborů, aby provedením vhodných stavebních
změn

1. vytvořily z uvolněného bytu dvě nebo
více stavebně uzavřených bytových jednotek,
dovoluje-li to výměra podlahově plochy bytu
a její rozčlenění a lze-li každý takto vytvo-
řený byt vybavit nejnutnějším příslušenstvím
(§ 69 odst. 2);

2. upravily místnosti, které jsou určeny
nebo jichž se užívá k jiným účelům než by-
tovým, na byty, je-li zajištěna jejich zdra-
votní nezávadnost a lze-li je vybavit nejnut-
nějším příslušenstvím (§ 69 odst. 1).

Podmínky, za jakých může výkonný orgán
místního národního výboru provádět tyto sta-
vební práce, stanoví prováděcí předpisy.

Tyto předpisy budou vycházet z ustanovení
§ 12 odst. 1 zákona č. 280/1949 Sb. Podle něho
může stavební úřad nařídit vlastníku domu,
aby provedl na svůj náklad určité nové úpra-
vy, potřebné z důvodu obecného zájmu. Ne-
vyhoví-li vlastník domu tomuto příkazu, pro-
vede nařízené úpravy výkonný orgán míst-
ního národního výboru. Opravy, jejíchž
provedení může stavební úřad vlastníku domu
takto uložit, jsou vypočteny v § 117 odst. 1
vyhlášky č. 709/1950 Ú. 1. I; zmíněné stavební
práce jsou uvedeny mezi nimi.

Zjistí-li tedy výkonný orgán místního ná-
rodního výboru, že by bylo možno získat sta-
vebními pracemi podle § 69 odst. 1 a 2 návrhu
nové byty, požádá stavební úřad, aby nařídil
na podkladě stavebních předpisů vlastníku
domu, aby provedl zmíněné úpravy. Vyhoví-li
stavební úřad tomuto návrhu, zmocní zároveň
výkonný orgán místního národního výboru,
aby provedl práce na náklad vlastníka domu,
jestliže vlastník domu příkazu nevyhoví.

37

Náklady na stavební změny a práce hradí
u domů, které jsou v socialistickém vlast-
nictví, výkonný orgán místního národního vý-
boru z rozpočtových prostředků. U soukro-
mého a osobního majetku hradí tyto náklady
vlastník domu, jsou-li stavební změny a práce
k jeho výhradnému prospěchu (na př. sta-
vební změnou se zřídí byt pro vlastníka
domu. ) Jinak tyto náklady pokud je nelze
uhradit ze zvýšeného výnosu domu, uhradí
výkonný orgán místního národního výboru
z rozpočtových prostředků.

Místní poplatek.

K § 70.

O místním poplatku byla již zmínka ve vše-
obecné části důvodové zprávy. Třeba jen po-
jednat o místním poplatku, který budou platit
ti uživatelé bytů, kteří užívají svých bytů
jako celků nebo jen jejich jednotlivých částí
k jiným účelům než k bydlení, tedy zejména
na kanceláře nebo k provozním, zdravotnic-
kým nebo podobným účelům. Motivem je
okolnost, že tito uživatelé odnímají bytový
prostor k nebytovým účelům. V obou přípa-
dech půjde o místní poplatek ve smyslu zá-
kona č. 82/1952 Sb. Předpisy o tomto po-
platku budou vydány podle zák. č. 82/1952 Sb.,
o místních poplatcích.

Přesun působnosti.

K § 72.

Působnost příslušející podle tohoto zákona
výkonným orgánům místních národních vý-
borů vykonává u místních národních výborů,
kde jsou zřízeny odbory, příslušný odbor, ji-
nak rada místního národního výboru. V hlav-
ním městě Praze a v městě Bratislavě zajiš-
ťují úkoly vyplývající z provádění zákona
v městských obvodech výkonné orgány ob-
vodních národních výborů (§ 1 odst. 3 vl. nař.
č. 23/1954 Sb. ). U některých těchto úkolů
bude však z důvodu jednotného provádění a
z důvodu účelnosti nutné, aby je zajišťovaly
výkonné orgány ústředních národních výborů.
To platí zejména o schvalování pořadníků
(§ 13), o přidělování bytů, vystavěných ústřed-
ním národním výborem jako přímým investo-
rem, jakož i bytů vyhrazených (§ 83), o při-
dělování bytů představitelům a zaměstnancům
zastupitelských úřadů cizích států a jiným
osobám, jejichž ubytování je ve státním
zájmu (§ 18 odst. 2) a o přidělování po-
kojíků ve svobodárnách. U těchto úkolů bu-
dou rady ústředních národních výborů nuceny
učinit potřebné opatření. Obdobná opatření se
souhlasem rady krajského národního výboru
budou muset učinit též rady městských ná-

rodních výborů krajských měst, v nichž působí
okresní národní výbory. Ustanovení § 72 ná-
vrhu představuje odchylku od ustanovení § 1
odst. 3 a § 2 odst. 3 vl. nařízení č. 23/1954 Sb.

Rodinné domky.

K §§ 74 a 75.

Rodinně domky jsou podle ústavy ne-
dotknutelným osobním majetkem (§ 158 odst.
2) Osnova proto přiznává jejich vlastníkům
určité výhody a úlevy, jež jim mají umožnit,
aby mohli v domcích bydlet, po případě po-
skytnout v nich bydlení svým ženatým (vda-
ným) dětem. Z této snahy vyplynulo zejména
ustanovení § 27 odst. 1 č. 1 jakož i další usta-
novení, která nedovolují vydat příkaz k vy-
klizení bytu osobám, jež bydlí ve vlastním ro-
dinném domku nebo v rodinném domku pří-
slušníka své rodiny.

Výhody a úlevy, přiznané vlastníkům rodin-
ných domků, budou přiměřeně příslušet též
poživatelům rodinných domků (§§ 172 až 174
obč. zák. ) a uživatelům domků jako věcně
oprávněným (§§ 175 a 176 obč. zák. ), jakož
i dlouhodobým nájemcům rodinných domků,
které jsou národním majetkem, a čekatelům
družstevních rodinných domků. U dlouhodo-
bých nájemců půjde o rodinné domky ve
správě národních výborů nebo domovních
správ, které je pronajímají zájemcům na urči-
tou řadu let s nájemníkovým závazkem, že
bude sám z vlastních prostředků provádět
opravy domku. Podrobné předpisy o těchto
dlouhodobých pronájmech byly dány směrni-
cemi č. 42/1955 Sb. instr. ve znění směrnic
č. 161/1955 Sb. instr. Čekateli družstevních
rodinných domků jsou členové družstva, s ni-
miž družstvo sjednalo o prodeji domku pod-
mínečnou kupní smlouvu (viz § 3 zák. č. 41/
1947 Sb. ).

Při definici pojmu rodinného domku upustil
návrh od dosavadního systému, který připínal
charakter rodinného domku na počet bytů.
Při tomto systému docházelo často k nespra-
vedlivým tvrdostem. Tak na př. domek stojící
na rovném stavebním pozemku a obsahující
byt o pokoji a kuchyni a 2 garsoniéry (celkem
3 byty) nebyl již rodinným. domkem, zatím co
sousední, dvakrát tak velký dům obsahující
dva pětipokojové byty měl povahu rodinného
domku. Návrh proto pro vymezení pojmu ro-
dinného domku převzal zásadu, jež platí v So-
větském svazu a která v určité obměně přešla
do právního řádu i v Maďarsku. Zásadu návrh
doplňuje ještě tak, že za rodinný domek se
považuje i dům se 6 nebo více obytnými míst-
nostmi (nečítajíc v to kuchyně), jestliže
podlahová plocha obytných místností, počítaná
podle § 76 nepřesahuje 120 m2 (§ 73),

38

Výklad některých pojmů.
K §§ 76 až 85.

V §§ 76 až 85 podává návrh výklad někte-
rých pojmů, jichž se v něm užívá. Téměř ve
všech případech shoduje se výklad těchto
pojmů s definicemi obsaženými buď v zákonu
č. 138/1948 Sb. nebo v prováděcích předpi-
sech k němu vydaných. To platí zejména
o pojmu bytu, obytných místnosti, příslušníků
rodiny a příslušníků domácnosti.

Příslušníky rodiny uživatele bytu rozumí se
proto podle § 84 návrhu uživatelův manžel
(manželka), jeho příbuzní v přímém pokolení
(prarodiče, staří rodiče, rodiče, děti, vnuci a
pravnuci) a sourozenci (bratři a sestry)].
S hlediska uživatele bytu nejsou tedy přísluš-
níky jeho rodiny tchán a tchýně, ani švagr a
švagrová; příslušníkem rodiny není ani zeť
a snacha. Od rodinných příslušníků nutno lišit
příslušníky domácnosti, jejichž okruh je širší;
shoduje se do jisté míry s pojmem osob uži-
vateli blízkých ve smyslu § 17 odst. 2 obč.
zák. (§ 85 odst. 1).

V §§ 79 a 80 opouští návrh dosavadní širo-
kou definici vojenských bytů a bytů SNB, jak
ji vytvořil zákon č. 94/1950 Sb. Pojem bytů
SNB (nyní bytů ministerstva vnitra) vymezuje
návrh tak, že řadí sem toliko byty v obytných
domech, určených výhradně k ubytování pří-
slušníků ministerstva vnitra v činné službě,
tedy pouze byty uvedené v § 4 odst. 3 písm. a)
cit. zákona č. 94/1950 Sb., počítajíc k tomu
byty, jež pro tento účel vystavěla po 31. čer-
venci 1950 správa ministerstva vnitra. Obdob-
ně byty v obytných domech, určených výhrad-
ně pro ubytování vojáků z povolání a občan-
ských zaměstnanců vojenské správy, tedy
byty uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) právě zmí-
něného zákona, tvoři trvalý základ pojmu
vojenských bytů. Které byty v jiných domech
se budou dočasně považovat za vojenské byty,
je stanoveno v § 79 odst. 1 č. 2 návrhu. Na-
proti tomu byty ve vojenských objektech
nebo objektech ozbrojených součástí minis-
terstva vnitra, t. j. v budovách, o nichž mluví
§ 4 odst. 1 cit. zákona budou ze samozřejmých
důvodů z působnosti zákona vůbec vyňaty
(§ 86 5. 4).

Rovněž nová je definice zaměstnaneckých
bytů. Pojem těchto bytů je vymezen dvěma
charakteristickými znaky; především musí jit
o byt zřízený buď ve veřejné nebo provozní
budově nebo sice v jiné budově, avšak takové,
která tvoři s určitým provozním objektem
(silnice, vodárny, elektrárny, vysílací stanice
a pod. ), nebo s určitým ústavem nebo zaříze-

ním (výzkumný ústav, nemocnice a pod. )
s místního hlediska jednotný účelový celek;
zároveň musí být tyto byty určeny pro ubyto-
vání zaměstnanců, kteří jsou pověřeni dozo-
rem na tyto budovy, objekty, ústavy nebo za-
řízení nebo v těchto budovách, objektech,
ústavech nebo zařízeních jsou z jiných slu-
žebních důvodů povinni bydlet (§ 87). Tyto
byty budou vůbec vyňaty z působnosti zákona
(viz § 86 č. 5).

Naproti tomu pojem podnikových bytů
přejímá návrh v podstatě z ustanovení § 33
odst. 1 č. 1 písm. b) a f) zákona č. 138/1948
Sb. (§ 76). Rozdíl je pouze v tom, že byty vy-
stavěné při výrobním závodu pro jeho zaměst-
nance řadí návrh pod pojem bytů zaměstna-
neckých.

S výkladem pojmu podnikových bytů, vo-
jenských bytů a bytů ministerstva vnitra
úzce souvisí ustanovení § 81 návrhu. Vynu-
cuje si je zásadní rozhodnuti, že správa veš-
kerého národního bytového majetku bude po-
stupně svěřována domovním správám. Pro
takové případy bude nutno učinit zvláštní
opatřeni, poněvadž pak zájmy domovních
správ jako vlastníků domů nemusí být vždy
shodně se zájmy organisací, náčelníků posá-
dek a krajských správ jako osob oprávně-
ných disponovat s byty v těchto domech.

O vyhrazených bytech, o nichž jedná § 83
návrhu, byla již zmínka ve všeobecně části
důvodové zprávy.

Pokud jde o vyhrazené byty, nutno tento
výklad ještě doplnit, že vláda bude moci vý-
jimečně stanovit, bude-li toho vyžadovat zá-
jem obrany státu, aby se části vyhrazených
bytů použilo k těmto účelům. Tím ovšem
nebudou tyto vyňaty z přidělovacího práva
výkonných orgánů místních národních výborů.

Závěrečná ustanovení.
K §§ 86 až 92.

Od budov a bytů uvedených v § 86 a vyňa-
tých zcela z působnosti zákona nutno lišit
byty, které jsou podle § 27 vyňaty jen z při-
dělovacího práva výkonných orgánů místních
národních výborů.

Do § 87 je pojata definice zaměstnaneckých
bytů, ježto věcně souvisí s ustanovením § 86
č. 5.

V § 88 přejímá návrh doplněk zákona
č. 138/1948 Sb., obsažený ve vyhlášce č. 362/
1950 Ú. L I.

Ustanovením § 89 návrh podrobněji vyme-
zuje zásadu vyslovenou v § 36 odst. 1 obč.
zák. Vzhledem k formulaci tohoto ustanoveni
zůstanou v platnosti smlouvy, které byly
sjednány před počátkem účinnosti navrhova-
ného zákona ve shodě se zákonem č. 138/1948
Sb., třebas odporovaly ustanovením nového
zákona. Naproti tomu smlouvy neplatně podle
§ 26 zákona č. 138/1948 Sb. zůstávají nadále
neplatnými; na takové případy lze použít
ustanovení § 58 návrhu.

39

Podrobné předpisy k provedení zákona vydá
ministerstvo místního hospodářství v dohodě
se zúčastněnými ústředními úřady (orgány).
(§ 91). V těchto předpisech vymezí mimo jiné
též některé pojmy, jichž se v návrhu užívá.
V těchto předpisech bude též blíže určena
účast výkonných orgánů místních národních
výborů při soudním řízení o výpovědi chrá-
něných nájmů a o výkonu exekuce vyklizením
bytu (§ 389 odst. 3 a § 556 odst 1 obč. s. ř. ).

V Praze dne 4. prosince 1956.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr místního hospodářství:
Dr. J. Kyselý v. r.