14
Zásady nové úpravy
a) Notářský poplatek z dědictví
1. Dědictví se zpoplatní jedině poplatkem
z dědictví, který zahrne dosavadní dědickou
daň, nemovitostní poplatek ze zděděných ne-
movitostí a notářský poplatek za projednání
dědictví.
2. Dědický poplatek se bude platit z ma-
jetku, který přešel na dědice, odkazovníky
nebo jiné osoby smrtí zůstavitele a který
zůstavitel převede bezplatně v období tří
měsíců před svou smrtí (jako dosud).
3. Poplatek se bude platit ze všeho majetku,
kterého se nabývá smrtí určité osoby, tedy
také z daru na případ smrti poskytnutého
z ciziny, z pojistných plnění ze životního po-
jištění sjednaného v cizině a pod.
4. Poplatek se bude platit též z movitého
majetku v cizině, který zanechal českoslo-
venský státní občan, a z majetku cizích stát-
ních občanů, který je v tuzemsku.
5. Od poplatku budou osvobozena
a) dědictví záležející jen v movitých věcech
v ceně do 500 Kčs,
b) vklady na vkladních knížkách na jméno,
c) pojistná plnění z pojištění osob sjednané-
ho u Státní pojišťovny, pokud nejsou
určena ve prospěch majitele nebo doru-
čitele pojistky,
d) movitá dědictví po zástupcích cizích států
pověřených v ČSR, po příslušnících jejich
rodin, bydlících s nimi ve společné domác-
nosti, a po jiných osobách, kterým příslu-
šelo právo exteritoriality, pokud nebyly
čs. státními občany a vzájemnost je za-
ručena.
6. Místo poplatku z dědictví se bude platit
poplatek z převodu nemovitostí, je-li dědic-
tví, ve kterém je nemovitost, tak zadluženo,
že by poplatek z dědictví byl nižší.
7. Poplatek bude platit nabyvatel a s ním
rukou společnou a nerozdílnou právní ná-
stupce ve vlastnictví zděděné věci, avšak jen
do výše její ceny. Nabývají - li dvě nebo více
osob majetek společně, budou povinny platit
poplatek rukou společnou a nerozdílnou. Ve
vzájemném poměru bude každý nabyvatel
zavázán uhradit část poplatku připadající na
majetek, který nabyl.
8. Poplatek nebudou platit zejména
a) stát a státní ústavy,
b) Československá akademie věd a Slovenská
akademie věd,
c) Československá akademie zemědělských
věd,
d) kulturní fondy zřízené podle zákona
č. 115/1953 Sb., o právu autorském.
9. Základem poplatku bude cena dědického
podílu po srážce odpočitatelných závazků
(podílový poplatek).
10. Poplatek se vypočítá zpravidla z obecné
(prodejní) ceny zděděných majetkových před-
mětů. Zemědělská půda s inventářem patri-
cím k zemědělskému hospodářství se ocení
nejméně určitým násobkem základu země-
dělské daně.
11. Při stanovení základu poplatku se ode-
čtou výlohy za léčení zůstavitele v poslední
nemoci, pokud do dne jeho smrti nebyly za-
placeny, náklady pohřbu jednotnou částkou
1500 Kčs (sníženou o pohřebné z národního
pojištění nebo jinou úhradu) a závazky vůči
socialistickému sektoru; dlužné daně, poplat-
ky a jiné dávky (též ošetřovné ve zdravotnic-
kých zařízeních) se však odečtou jen tehdy,
budou-li zaplaceny ve lhůtě, kterou stanoví
státní notářství.
12. Odpočitatelné zásadně nebudou sou-
kromé dluhy ani břemena, jako jsou právo
požívání, právo užívání k vlastní potřebě, vý-
měnek a právo na opětující se plnění, které
mají zaniknout uplynutím Času nebo úmrtím
oprávněného. S výjimkou těchto práv budou
za odpočitatelné uznány závazky vůči jed-
notlivcům, které na dědice přešly smrtí
zůstavitele, pokud vznikly dřívějším dědic-
tvím nebo darem a je prokázáno, že poplatek
z dědictví nebo z darování (daň z obohacení)
byl zaplacen.
13. Lhůta k přiznání zdědědného majetku
se z dosavadních šesti měsíců od smrti zů-
stavitele zkrátí na tři měsíce. Nebude-li zdě-
děný majetek přiznán nebo bude přiznán
opožděně, zvýší se poplatek za každý i za-
počatý kalendářní měsíc prodlení o 1 % po-
platku z majetku opožděně přiznaného.
14. Sazba poplatku bude progresivní podle
ceny dědického podílu a příbuzenského po-
měru nabyvatele k zůstaviteli; pro osobní ma-
jetek (předměty domácí a osobní spotřeby,
rodinné domky a úspory nabyté prací) bude
stanovena nižší sazba poplatku. Místo dosa-
vadních sedmi tříd nabyvatelů budou pro
zjednodušení zavedeny jen tyto tři skupiny:
I. vlastní a osvojené děti i jejich potomci;
rodiče vlastní a osvojitelé; ostatní pří-
buzní v přímé linii; manželé; manželé
vlastních i osvojených dětí a jejich po-
tomků;
15
II. sourozenci; nevlastní děti i vnuci a ne-
vlastní rodiče; osoby, které se zůstavite-
lem žily nejméně po dobu jednoho roku
před jeho smrtí ve společné domácnosti
jako členové rodiny a které z toho dů-
vodu pečovaly o společnou domácnost
nebo byly odkázány výživou na zůsta-
vitele;
III. ostatní osoby (t. j. zejména ty, které ne-
přicházejí v úvahu jako dědici ze zákona).
15. Je-li nabyvatel členem JZD, které při-
jalo vzorové stanovy, vyloučí se ze základu
poplatku zděděný majetek, který je sdružen
v JZD ke společnému hospodaření nebo bude
takto sdružen do jednoho roku ode dne smrti
zůstavitele. To platí také, vstoupí-li v této
lhůtě nabyvatel do takového družstva. Naby-
vatel bude však povinen doplatit poplatek,
jestliže z družstva do určité doby vystoupil
nebo byl z něho vyloučen a sdružený majetek
mu bude vrácen.
b) Notářský poplatek z darování
16. Darování se zpoplatní jedině poplatkem
z darování, který zahrne také nemovitostní
poplatek z darované nemovitosti.
17. Poplatek se bude platit z majetku,
který se zcela nebo zčásti bezplatně převede
do osobního nebo soukromého vlastnictví ji-
ných osob.
18. Nabývá-li se částečně bezplatně nemo-
vitý majetek, bude se platit poplatek z daro-
vání, pokud bude vyšší než poplatek z převodu
nemovitostí.
19. Pro poplatnost se sčítá cena majetku
převedeného mezi týmiž osobami vždy v ob-
dobí dvou let.
20. Od poplatku bude osvobozen movitý
majetek,
a) jehož cena beze srážky závazků nepřevy-
šuje 3000 Kčs,
b) je-li převodcem zástupce cizího státu po-
věřený v ČSR, příslušník jeho rodiny nebo
jiná osoba, pokud jim přísluší právo ex-
teritoriality, nejsou-li čs. státními občany
a vzájemnost je zaručena.
21. O povinnosti nabyvatele platit poplatek
z darování bude platit obdobně zásada sta-
novená pro poplatek z dědictví.
22. Pro poplatek z darování platí též zásada
č. 10.
23. Při stanovení základu poplatku se ode-
čtou, jde-li o převod mezi blízkými osobami,
od ceny převedeného majetku
a) ujednaná cena vyplacená převodci hotově
při registraci nebo do dne vyměření po-
platku prostřednictvím peněžního ústavu
(též převedením vkladu na knížce),
b) výplaty zřízené ve prospěch třetích osob,
pokud podléhají poplatku z dědictví nebo
poplatku z darování,
c) převzaté dlužné daně, poplatky a jiné dáv-
ky, pokud budou nabyvatelem zaplaceny
ve lhůtě, kterou stanoví státní notářství,
d) převzaté jiné závazky převodce z pohle-
dávek socialistického sektoru.
24. Jestliže nabyvatel má povinnost plnit
ve prospěch třetí osoby, zaplatí poplatek
z tohoto plnění třetí osoba, nabyvatel však
bude ručit za poplatek z takového plnění bez
újmy práva postihu.
c) Notářský poplatek z převodu
nemovitostí
25. Poplatek z převodu nemovitostí se bude
platit z nemovitého majetku, který je v osob-
ním nebo soukromém vlastnictví a úplatně se
převede do vlastnictví jiných osob nebo pře-
jde prodejem nebo udělením příklepu v exe-
kučním řízení, vyvlastněním nebo vydržením.
26. Vedle poplatku z převodu nemovitostí
se již nebude platit dávka z přírůstku hod-
noty nemovitosti, ani přirážka k poplatku
z převodu nemovitostí mezi živými.
27. Na převod dočasných staveb a na zří-
zení a převod práva stavby se bude hledět
jako na převod vlastnictví k nemovitosti.
28. Pro poplatnost se bude sčítat cena ma-
jetku převedeného mezi týmiž osobami vždy
v období jednoho roku.
29. Poplatek budou platit nabyvatel i pře-
vodce rukou společnou a nerozdílnou, jakož
i nabyvatelův právní nástupce; při nucené
dražbě, vyvlastnění a vydržení nabyvatel a
jeho právní nástupce. Při převodu do vlast-
nictví socialistického platí poplatek převodce.
30. Základem poplatku bude obecná (pro-
dejní) cena převedené nemovitosti, zpravidla
ujednaná kupní cena s hodnotou vedlejších
závazků. Při směně se bude platit jen z ceny
jedné ze směňovaných nemovitostí; je-li cena
různá, jen z ceny nemovitosti vyšší hodnoty.
31. Sazba poplatku bude progresivní podle
základu poplatku a příbuzenského poměru
nabyvatele k převodci. Nižší sazba poplatku
bude platit pro převody
s rodičů na děti (též osvojené) nebo jejich
potomky a obráceně,
16
s rodičů na manžele dětí nebo jejich potomků
a obráceně, s nevlastních rodičů na nevlastní
děti,
mezi manžely.
d) Notářské poplatky za úkony
32. Předpisy o notářských poplatcích za
úkony budou, s výjimkou poplatku za pro-
jednání dědictví, převzaty z dosavadní úpra-
vy podle § 11 zákona č. 52/1954 Sb. a nařízení
ministra financí č. 118/1951 Sb. ve znění na-
řízení č. 4/1955 Sb., o notářských poplatcích.
Hlavní zásady pro ustanovení společná
33. K převodu majetku, který podléhá po-
platku z darování nebo poplatku z převodu
nemovitostí, bude třeba registrace u státního
notářství. Právní úkon o takovém převodu,
který k registraci nebyl ohlášen, bude ne-
platný. Převod nemovitosti do socialistického
vlastnictví, prodej a udělení příklepů v exe-
kučním řízení a vyvlastnění nebudou regis-
trovány; k vyměření poplatku je však nutno
takový převod (přechod) ohlásit státnímu no-
tářství.
34. Poplatky z dědictví, darování a z pře-
vodu nemovitostí budou váznout na věcech,
které jsou podrobeny poplatku (zákonné zá-
stavní právo).
35. Všechny uvedené poplatky bude vymě-
řovat státní notářství. Poplatky do určité
částky (asi do 300 Kčs) budou zásadně pla-
ceny kolkovými známkami, ostatní poplatky
i penále hotově do 15 dnů po vyměření. Splat-
ně a nezaplacené poplatky i penále budou
vymáhány soudní exekucí.
36. Ministerstvo financí a podle jeho směr-
nic orgány jím pověřené se budou přesvěd-
čovat občasnými kontrolami o způsobu pro-
vádění předpisů o notářských poplatcích.
37. O odvolání proti vyměření poplatků bu-
dou zásadně rozhodovat finanční odbory rad
krajských národních výborů.
III. Finanční dosah nově úpravy
Nová úprava poplatku z dědictví bude zna-
menat určitě, nikoli však podstatně snížení
výnosu z tohoto poplatku, protože
a) základem poplatku podle návrhu je hod-
nota zděděného majetku po srážce odpo-
čitatelných závazků, kdežto notářský po-
platek za projednání dědictví a nemovi-
tostní poplatek ze zděděných nemovitostí
se dosud vybírají z hrubé hodnoty bez
zřetele k závazkům; rozdíl v základu po-
platku nelze při stanovení nových sazeb
plně vyrovnat, nemá-li dojít k jiným ne-
srovnalostem;
b) pojistná plnění z pojištění osob sjedna-
ného u Státní pojišťovny, pokud nejsou
určena ve prospěch majitele nebo doru-
čitele pojistky, budou od poplatku z dě-
dictví osvobozena.
Výnos poplatku z úplatného převodu ne-
movitého majetku se podle odhadu vzhledem
k navrhovaným sazbám zvýší, takže stačí na-
hradit jak výnos z dosavadní přirážky k němu,
tak i výnos dávky z přírůstku hodnoty nemo-
vitostí. Podle odhadu lze očekávat, že výnos
poplatků placených při převodu majetku ne-
dozná novou úpravou podstatnější změny.
Zvláštní část
K § 2.
Poplatek z dědictví je v podstatě dávkou
majetkovou vybíranou při přechodu majetku
dědictvím a zčásti náhradou nákladů za pro-
jednání dědictví. Proto se proti dosavadní
konstrukci, podle níž dědické dani podléhala
"nabytí" následkem úmrtí, jasně určuje, že
předmětem poplatku je majetek, kterého na-
bývají dědici, odkazovnici nebo jiné osoby
smrtí zůstavitele. Majetek, jehož se nabývá
smrtí zůstavitele, nepřipadne vždy jen dědi-
cům nebo odkazovníkům; může přejít i na
jiné osoby, na př. majetek cizince může přejít
darem na případ smrti a pod.
Úniku z vyšší sazby poplatku, po případě
ze zpoplatnění vůbec se čelí tím, že předmě-
tem dědického poplatku je i majetek, který
zůstavitel převedl zcela nebo zčásti bezplat-
ně v období 3 měsíců před svou smrtí. Při-
počtení ceny majetku v tomto období pře-
vedeného k ceně majetku nabytého smrtí zů-
stavitele zvýší se sazba poplatku a docílí se
rovnoměrnosti se zpoplatněním podílů těch
dědiců, na které zůstavitel v období 3 měsíců
před svou smrtí žádný majetek bezplatně
nepřevedl.
Ustanovením odstavce 4 je vyjádřeno, že
přechod vlastnictví k zadlužené nemovité věci
dlužno stavět na roven úplatnému převodu
nemovitostí.
K § 3.
Platební povinnost právního nástupce ve
vlastnictví zděděně věci souvisí se zákonným
zástavním právem podle § 19 odst. 1 osnovy;
je stanovena proto, aby bylo možno požadovat
poplatek od právního nástupce jako osobního
dlužníka a nebylo třeba vést proti němu exe-
kuci prodejem věci. Právo na poplatek se vůči
němu uplatní doručením platebního výměru.
17
Ustanovení o společné a nedílně platební
povinnosti dědiců, kteří nabývají majetek
(na př. nemovitou věc) společně, má přimět
dědice, aby se včas starali o úhradu poplatku;
sleduje se tím také zjednodušení administra-
tivy spojené s jeho vybráním.
Má-li se zabránit úniku z povinnosti platit
poplatek odmítnutím dědictví z toho důvodu,
aby je nabylo nezletilé dítě nebo vnuk nejprve
povolaného dědice, je ručení za poplatek
podle odst. 3 nutně. Od nezletilého dědice je
poplatek po dobu jeho nezletilosti zpravidla
nedobytný, zatím co zděděného majetku uží-
vají obvykle jeho rodiče.
K § 4.
Základem poplatku je cena dědického po-
dílu každého jednotlivého dědice po srážce
odpočitatelných závazků, které na dědice
přešly smrtí zůstavitele (podílový poplatek).
Zjednodušení administrativních prací a za-
bránění úniku ze zpoplatnění vyžaduje, aby
bylo upuštěno od obtížného a zdlouhavého
šetření o srážkových položkách. Pro účely
projednání dědictví nemusí státní notářství
provádět šetření a důkazní řízení za účelem
zjištění existence a správnosti pohledávek
vůči zůstaviteli přihlášených při projednání
dědictví, jestliže spoludědici je uznali. Pro
účely vyměření poplatku uznání pohledávky
dědici však nestačí u pohledávek soukromní-
ků, má-li být čeleno úniku ze zpoplatnění.
Proto budou vedle paušální částky pohřeb-
ních nákladů, a dále výdajů za léčení zůsta-
vitele v poslední nemoci, uznány za odpoči-
tatelné zásadně jen závazky vůči socialistic-
kému sektoru.
Zabraňovat úniku ze zpoplatnění je také
účelem ustanovení odstavce 2. Poplatník může
však podat důkaz opaku.
Ustanovení odstavce 3 má zamezit pochyb-
nosti, zda je podroben poplatku zánik pohle-
dávky zůstavitelovy, k němuž dojde tím, že
se úmrtím zůstavitele sejde pohledávka i dluh
u téže osoby,
Ustanovení odstavce 4 má na zřeteli pomoc
při dalším rozvoji JZD a rozšiřování jejich
členské a půdní základny. Při vystoupení nebo
vyloučení člena z JZD vyměří se poplatek se
zřetelem na snížení hodnoty majetku o vklad
do nedělitelného fondu.
K § 6.
Pro sazby poplatku z dědictví zahrnují prvé
dvě skupiny nabyvatelů v podstatě okruh dě-
diců ze zákona. Osoby, které nedědí ze zá-
kona, nýbrž se staly dědici jen proto, že byly
k dědictví povolány závětí zůstavitele, jsou
zásadně zahrnuty do třetí skupiny nabyvatelů.
K § 7.
Povinnost přiznat majetek podrobený po-
platku z dědictví vztahuje se také na majetek,
který notářství neprojednává, ale který po-
platku podléhá.
Jsou-li údaje o majetku, který notářství
projednává, obsaženy ve spisech o projednání
dědictví, sepsaných ve stanovené lhůtě, není
třeba majetek zvlášť přiznávat k vyměření
poplatku.
K § 8.
Poplatku se podrobují darování majetku do
osobního nebo soukromého vlastnictví; není
důvodu, aby o poplatek bylo zkracováno da-
rování, převádí - li se jím majetek do socia-
listického vlastnictví.
Je-li cena převedené nemovitosti převážně
kryta odpočitatelnou úplatou nebo odpočita-
telnými závazky, takže poplatek z darování
rozdílu obou hodnot by byl nižší než poplatek
z převodu nemovitostí podle hrubé ceny ne-
movitosti, zpoplatní se převod jako zcela
úplatný, aby se vyrovnalo zatížení poplatkem
z darování a poplatkem z převodu nemovitostí
a nedošlo k obcházení vyššího zpoplatnění.
Ustanovení odstavce 4 má vzhledem k pro-
gresivní sazbě a k tomu, že budou od poplatku
osvobozeny dary do určité hodnoty, zabra-
ňovat obcházení a úniku ze zpoplatnění roz-
dělením převáděného majetku na drobná da-
rování týmž osobám postupovaná postupně.
K § 9.
Ručení za poplatek stíhá převodce a toho,
jemuž byl majetek darován a zároveň mu bylo
uloženo plnění ve prospěch třetího. Ručitelé
jsou nuceni se starat o zaplacení poplatku již
v době, kdy dochází k převodu majetku, aby
se uchránili toho, že budou muset sami po-
platek zaplatit.
K § 11.
Poplatek z převodu nemovitostí je omezen
v podstatě na úplatné převody nemovitostí,
které jsou v osobním nebo soukromém vlast-
nictví a převádějí se do vlastnictví jiných
osob. Poplatku podléhá tedy i převod nemo-
vitého majetku z osobního nebo soukromého
vlastnictví do socialistického vlastnictví. Pře-
vádí-li se úplatně nemovitost do socialistic-
kého vlastnictví, je důvodné požadovat od
převodce, aby z prostředků, které prodejem
nemovitosti získal, zaplatil poplatek.
18
Pokud jde o odstavec 2, odkazuje se na dů-
vody uvedené k § 8 odst. 2.
Poplatek nemovitostní se dosud v praxi
vyměřuje také z převodu t. zv. weekendových
chat přesto, že důvodová zpráva k občanské-
mu zákoníku (k §§ 24 až 27) uvádí weeken-
dové chaty, jako příklad dočasných staveb;
k odstranění pochybností, podléhá-li převod
takových chat nadále poplatku, je ustanovení
odstavce 3 nutné.
Ustanovením odstavce 4 se má zabránit
úniku z vyšší sazby poplatku postupnými pře-
vody nemovitostí mezi týmiž osobami.
K §§ 14 až 17.
Tato ustanovení jsou převzata z dosavadní
úpravy notářských poplatků obsažené v na-
řízení ministra financí č. 118/1951 Sb. ve znění
nařízení č. 4/1955 Sb., o notářských poplat-
cích.
K §18.
Nová úprava poplatků z převodu majetku
jako poplatků notářských vyžaduje, aby pře-
vody podléhající poplatku byly hlášeny státní-
mu notářství k registraci. Je to také v zájmu
náležitě evidence o soukromých převodech
majetku, zejména nemovitého.
Uložení povinnosti hlásit poplatné úkony ke
zpoplatnění nebylo by dostatečně účinné bez
stanovení sankce. Je třeba, aby zajištění ma-
jetko-právních poměrů, které poskytují ob-
čanskoprávní předpisy, bylo uvedeno v soulad
s plněním poplatkové povinnosti. Proto se
stanoví, že právní úkony o převodu majetku,
ze kterého se platí poplatek z darování nebo
poplatek z převodu nemovitostí, vyžadují
k platnosti registrace u státního notářství.
Vzhledem k možným pokusům uniknout ze
zpoplatnění tím, že se přes neplatnost práv-
ního úkonu převod majetku skutečně provede
(darovaná věc se obdarovanému odevzdá,
nabyvatel je uveden do fysické držby nemo-
vitosti a pod. ), stanoví se, že z provedeného
převodu majetku bude vyměřen poplatek,
jako by šlo o registrovaný právní úkon. Do-
jde-li k registraci, bude vyměřen další samo-
statný poplatek.
K § 22.
Promlčecí lhůty jsou tříleté jako obecná
promlčecí lhůta stanovená v občanském zá-
koníku. Úkon k vyměření nebo vymáhání,
má-li mít účinky podle odstavce 2, musí být
ovšem proveden před uplynutím promlčecí
lhůty.
K § 27.
Zmocnění ministerstva financí přiznat
osvobození nebo povolit úlevy od poplatků,
po případě stanovit odchylky ze zákona za
účelem zjednodušení administrativy, vyvaro-
vání se dvojího zdanění nebo zachování vzá-
jemně stejného postupu s cizinou rozšiřuje
se i na dosavadní poplatky, pokud se mají
vybrat po účinnosti tohoto zákona. Je nutno
odstranit všechny překážky, které by bránily
tomu, aby tyto poplatky byly co nejdříve
zlikvidovány. Urychlenou likvidaci starých
poplatků vyžaduje skutečnost, že se vyměřo-
vání nových poplatků z převodu majetku pře-
sunuje na státní notářství.
V Praze dne 4. března 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr financí:
J. Ďuriš v. r.
KNT 01 - 3762-57