Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
144.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl první
Úvodní ustanovení
§1
Odpovědné úkoly soudů vyžaduji, aby soud-
ci byli vzorem občanské bezúhonnosti a od-
danosti k lidově demokratickému zřízení.
Porušování pracovní kázně, závady v soudcov-
ské práci a chování nedůstojné soudce pod-
rývají autoritu soudů, založenou na důvěře
občanstva, poškozuji zájmy státu a mohou
být i na újmu právům občanů. Je proto nutno
stanovit kárnou odpovědnost soudců.
Oddíl druhý
Obecná ustanovení
§ 2
Kárne provinění
(1) Soudci lidových a krajských soudů (dále
jen "soudci") mohou být kárně stíháni pro
a) porušení pracovní kázně,
b) vážně závady v soudcovské práci způso-
bené úmyslně nebo vzniklé jejich hrubou
nedbalosti,
c) chování nedůstojné soudce.
2
(2) Pro nepatrné provinění se kárné řízení
nezavede. Takové nepatrné provinění však
soudci vytkne předseda soudu; jde-li o před-
sedu lidového soudu, učiní tak předseda kraj-
ského soudu, jde-li o předsedu krajského
soudu, učiní tak ministr spravedlnosti.
(3) Soudci nemohou být kárně stíháni pro
vlastní rozhodování.
§ 3
Kárné tresty
Kárnými tresty jsou:
a) napomenutí,
b) důtka,
c) přísná důtka.
§ 4
Kárné senáty
(1) Kárné řízení konají kárné senáty zří-
zené u krajských soudů a u Nejvyššího soudu.
(2) Kárné senáty u krajských soudů se
skládají z předsedy soudu nebo jeho zástupce
a dvou soudců tohoto soudu.
(3) Kárný senát u Nejvyššího soudu se
skládá z předsedy soudu nebo jeho zástupce
a dvou soudců tohoto soudu.
(4) Potřebný počet členů pro obsazování
kárného senátu určuje na celý rok předseda
soudu, u něhož je kárný senát zřízen; pro
jednotlivá zasedání sestaví předseda soudu
kárný senát z takto určených členů.
(5) Členové kárného senátu rozhodují ne-
závisle a jsou vázáni jen právním řádem.
§ 5
Příslušnost kárných senátů
(1) Kárné řízení proti soudcům lidového
soudu provádí kárný senát zřízený u krajské-
ho soudu.
(2) Kárné řízení proti soudcům krajského
soudu provádí kárný senát zřízený u Nejvyš-
šího soudu.
Oddíl třetí
Zahájení kárného řízení
§ 6
Návrh
Kárné řízení se zahajuje usnesením kár-
ného senátu na návrh
a) ministra spravedlnosti proti kterémukoli
soudci u lidových nebo krajských soudů,
b) předsedy krajského soudu proti kterému-
koli soudci u tohoto soudu nebo u lidových
soudů v jeho obvodu,
c) předsedy lidového soudu proti kterémukoli
soudci u tohoto soudu.
3
§ 7
Lhůta k podání návrhu
Návrh na zahájení kárného řízení musí být
podán nejpozději do jednoho měsíce ode dne,
kdy se osoba oprávněná podat návrh o kár-
ném provinění soudce dováděla; návrh však
nelze podat, uplynulo-li ode dne spáchání
kárného provinění šest měsíců.
§ 8
Přípravné řízení
(1) Předseda kárného senátu zařídí, aby byly
prozkoumány důvody, pro něž má být soudce
kárně stíhán. Od soudce, proti němuž smě-
řuje návrh na zahájení kárného řízení, je
nutno vyžádat písemné vyjádření. Jestliže je
to třeba, vyslechnou se svědci, po případě
provedou se jiné důkazy.
(2) Na základě výsledků tohoto přípravného
řízení rozhodne kárný senát usnesením o ná-
vrhu. Usnesení o zahájení kárného řízení, po
případě usnesení o tom, že se kárné řízení
nezahájí, doručí se soudci, proti němuž bylo
kárné řízení navrženo, dále orgánu, který
zahájení kárného řízení navrhl, a jestliže za-
hájení kárného řízení nenavrhl ministr spra-
vedlnosti [§ 6 písm. a)], též ministerstvu spra-
vedlnosti.
§ 9
Přerušení kárného řízení
(1) Kárné řízení se usnesením kárného se-
nátu přeruší,
a) bylo-li proti soudci pro týž čin zavedeno
trestní řízení nebo trestní řízení správní,
b) byl-li podán návrh na odvolání soudce.
(2) Usnesení o přerušení kárného řízení se
doručí soudci, proti němuž bylo kárné řízení
zahájeno, dále orgánu, který zahájení kárného
řízení navrhl, a jestliže zahájení kárného
řízení nenavrhl ministr spravedlnosti [§ 6
písm. a)], též ministerstvu spravedlnosti.
(3) V přerušeném kárném řízení se pokra-
čuje jen, nebyl-li v některém řízení uvede-
ném v odstavci 1 písm. a) pravomocně uložen
trest, anebo nebyl-li soudce odvolán; jinak
se usnesením kárného senátu kárné řízení
zastaví. O doručení tohoto usnesení platí při-
měřeně ustanovení odstavce 2.
§ 10
Vzetí návrhu zpět
Byl-li návrh na zahájení kárného řízení
vzat zpět, kárné řízení se usnesením před-
sedy kárného senátu zastaví; o tom se vy-
4
rozumí soudce, proti němuž návrh směřoval,
a podal-li návrh na zahájení kárného řízení
předseda soudu, též ministerstvo spravedl-
nosti.
Oddíl čtvrtý
Řízení před kárným senátem
§ 11
Předvolání a upozornění
účastníků
(1) Předseda kárného senátu předvolá k jed-
nání před kárným senátem soudce, proti ně-
muž bylo kárné řízení zahájeno, a vyrozumí
ho, že má možnost nahlédnout do výsledků
předběžného projednání návrhu. Současně mu
sdělí složení kárného senátu, poučí ho o prá-
vu odmítnout členy kárného senátu a o právu
zvolit si obhájce z řad soudců.
(2) Předseda kárného senátu vyrozumí též
orgán, který navrhl zahájení kárného řízení,
o stanoveném jednání před kárným senátem,
pokud sám jako předseda soudu nepodal
návrh podle § 6.
(3) Předvolání je nutno doručit soudci nej-
méně osm dní před jednáním kárného senátu.
(4) Předseda kárného senátu též vyžádá od
závodního výboru základní organisace Revo-
lučního odborového hnutí na pracovišti ob-
viněného soudce vyjádření ke kárné věci,
která má být projednávána.
§ 12
Odmítnutí členů kárného
senátu
(1) Soudce, proti němuž bylo zahájeno kár-
né řízení, může ze závažných důvodů odmít-
nout kteréhokoli člena kárného senátu, a to
nejpozději před zahájením jednání kárného
senátu.
(2) O důvodnosti odmítnutí rozhodne kárný
senát bez účasti odmítnutého člena, místo
něhož povolá předseda soudu, nebo je-li od-
mítnut, jeho zástupce, jiného soudce, který
je za člena kárného senátu určen. Nemůže-li
kárný senát krajského soudu vzhledem k od-
mítnutí soudců kárnou věc projednat, pro-
jedná ji a rozhodne kárný senát Nejvyššího
soudu nebo určí kárný senát jiného krajské-
ho soudu, aby věc projednal a rozhodl.
§ 13
Průběh jednání před kárným
senátem
Na počátku projednávání věci před kárným
senátem přednese člen senátu podaný návrh
5
na zahájení kárného řízení a usnesení kár-
ného senátu o něm a podá zprávu o stavu
věci, zejména o výsledcích projednání návrhu
v přípravném řízení (§ 8). Potom se vyslech-
ne soudce, proti němuž bylo kárné řízení za-
hájeno, a udělí se slovo obhájci, kterého si
soudce zvolil. Orgán, který navrhl zahájení
kárného řízení nebo jeho zástupce má právo
kdykoli se k věci vyjádřit. Podle potřeby pro-
vedou se důkazy.
(2) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda
nález kárného senátu s podstatnými důvody.
(3) O jednání sepíše zapisovatel protokol.
§14
Doručení rozhodnutí
Opis nálezu kárného senátu je třeba do-
ručit soudci, proti němuž bylo kárné řízení
vedeno, a orgánu, který návrh na zahájení
kárného řízení podal; podal-li návrh na za-
hájení kárného řízení předseda soudu, zašle
se opis nálezu kárného senátu též minister-
stvu spravedlnosti.
§ 15
Opravný prostředek
(1) Proti nálezu kárného senátu zřízeného
u krajského soudu může se soudce, proti ně-
muž bylo kárné řízení vedeno, jakož i orgán,
který návrh na zahájení kárného řízení podal,
odvolat ke kárněmu senátu u Nejvyššího
soudu, a to do 15 dnů ode dne doručení ná-
lezu; jinak proti usnesení kárného senátu
krajského soudu není opravného prostředku.
(2) Odvolání musí být odůvodněno.
(3) Na řízení o odvolání se užije přiměřeně
ustanovení §§ 11 až 14.
(4) Proti nálezu a usnesení kárného senátu
Nejvyššího soudu není opravného prostředku.
Oddíl pátý
Ustanovení společná
§ 16
Jiná opatření kárného senátu
(1) Dojde-li kárný senát V kárném řízení
k názoru, že trest, který lze v kárném řízení
uložit, by byl nedostačující, anebo že soudce
se vzhledem k provinění, pro které bylo za-
hájeno kárné řízení, na svůj úřad nehodí,
předloží věc ministru spravedlnosti k posou-
zeni, zda by neměl být učiněn návrh na od-
volání soudce z funkce.
(2 )Shledá-li kárný senát v jednání soudce
znaky trestného činu, oznámí to generálnímu
prokurátorovi; současně o tom podá zprávu
ministru spravedlnosti.
6
(3) Shledá-li kárný senát v jednání soudce
přestupek, učiní příslušné oznámení.
(4) V případech uvedených v odstavcích l
až 3 kárný senát řízení usnesením přeruší;
přitom se užije ustanovení § 9 odst. 2 a 3.
§ 17
Zamezení dvojího potrestání
(1) Kárné řízení se neprovede, byl-li soudce
odvolán nebo bylo-li jeho vzdání se funkce
přijato.
(2) Byl-li soudci uložen pravomocně trest
v trestním řízení, nelze mu pro týž čin uložit
kárný trest; totéž platí, byl-li pro týž čin
uložen soudci trest v trestním řízení správ-
ním.
(3) V případech uvedených v odstavcích l
a 2 kárný senát řízení usnesením zastaví.
Usnesení o zastavení kárného řízení se doručí
soudci, proti němuž bylo kárné řízení zahá-
jeno, dále orgánu, který zahájení kárného
řízení navrhl, a jestliže nenavrhl zahájení
kárného řízení ministr spravedlnosti, též mi-
nisterstvu spravedlnosti.
§ 18
Výkon trestu
(1) Kárný trest pravomocně uložený vykoná
předseda soudu, u něhož kárné odsouzený
soudce působí; jde-li o předsedu soudu, vy-
koná kárný trest předseda soudu vyšší stolice.
(2) Kárný trest se vykoná doručením pí-
semného opatření do rukou kárně odsouze-
ného soudce.
§ 19
Zahlazení kárneho potrestání
Po uplynutí jednoho roku od posledního
pravomocného rozhodnutí o kárném potres-
tání se hledí na soudce jako by kárně potres-
tán nebyl.
Oddíl šestý
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 20
Působnost
Ustanovení tohoto zákona platí i pro po-
kračování v řízení ve věcech dosud neskon-
čených.
§ 21
Zrušovací ustanovení
(1) Platnosti pozbývají, pokud jde o soudce
lidových a krajských soudů, ustanovení §§ 17
až 22 zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a
7
platových poměrech soudců z povolání, pro-
kurátorů a soudcovských čekatelů (soudcov-
ského zákona).
(2) V kárném řízení proti soudcům ustano-
veným podle dosavadních předpisů užije se
však až do dne, kdy nastoupí na jejich místo
soudci zvolení, dosavadních ustanovení o kár-
ném řízení.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr spravedlnosti.
Důvodová zpráva.
Úvodní ustanovení návrhu zákona vyjadřuje
důvod a účel nové zákonné úpravy. Jde pře-
devším o to, aby soudci skýtali záruku, že při
výkonu funkce voleného soudce budou ne-
ustále střežit a upevňovat socialistickou zá-
konnost a vychovávat občany k uvědomělé-
mu plnění povinností vůči státu a společnosti.
K splnění těchto zásadních úkolů je zapo-
třebí, aby zvolení soudci byli vzorem mravní
čistoty a bezúhonného chování. K tomu je
bude zavazovat důvěra orgánu, který je
zvolil.
Kárné řízení sleduje především výchovný
účel. Tomuto účelu odpovídá soustava kár-
ných trestů, jakož i jednoduchost a rychlost
kárného řízení.
Druhy kárných provinění uvádí § 2 návrhu.
Rozlišují se porušení pracovní kázně, dále
vážné závady v soudcovské práci a posléze
chování nedůstojné soudce. Všechna tato
kárná provinění snižují důvěru občanstva
v spravedlivé rozhodnutí v souzených věcech,
ať byla spáchána úmyslně nebo z hrubé ne-
dbalosti.
Nebylo by účelné, aby u zcela ojedinělých,
nepatrných provinění soudců bylo zaváděno
kárné řízení. Postačí zpravidla, když provini-
lému soudci bude nepatrné provinění před-
sedou příslušného soudu vytknuto. Tím bude
výchovný účel dostatečně splněn.
Druhy kárných trestů uvedené v § 3 ná-
vrhu dávají kárnému senátu možnost v plné
šíři působit na provinilého soudce výchovně,
aby si po soudružském rozboru všech svých
nedostatků v práci i v občanském životě hlou-
běji uvědomil svoji odpovědnost vůči spo-
lečnosti a odstranil závady, které se v jeho
jednání vyskytují.
Provedení kárného řízení se svěřuje na
rozdíl od dřívější úpravy kárným senátům
zřízeným u krajských soudů a kárnému se-
nátu u Nejvyššího soudu (§ 4 odst. 1). Tyto
kárné senáty budou moci řešit jednotlivé
případy kárných provinění s lepší znalostí
všech okolností případu a budou tak moci
větší měrou přispět k odstranění těch závad
v jednání soudců, které by mohly snížit dů-
věru občanů v zlidověné soudnictví.
Příslušnost kárného soudu (§ 5) je upra-
vena především tak, aby kárné řízení bylo
možno provést rychle a účinně.
Kárné řízení lze zahájit jen na návrh
orgánů uvedených v ustanovení § 6. Ministru
spravedlnosti je přitom dána pravomoc dát
podnět k zahájení kárného řízení proti kte-
rýmkoli soudcům činným u obecných soudů.
Vedle toho přísluší předsedům soudů právo
navrhnout kárné řízení proti kterémukoli
soudci soudu, u něhož působí, nebo u někte-
rého soudu v jeho obvodu.
Jestliže je návrh na zahájení kárného řízení
vzat zpět, má to za následek zastavení kár-
ného řízení (§ 10).
Lhůta k podání návrhu na zahájení kárného
řízení (§ 7) je stanovena tak, aby kárná pro-
vinění soudců byla kárnými senáty řešena
pokud možno bezprostředně a rychle. Takový
způsob kárného řízení pomáhá soudci k to-
mu, aby si včas uvědomil chyby, kterých se
dopouští, aby se jich v budoucnu vyvaroval.
S odstupem času, zejména tam, kde se
soudce dopustil ojedinělého kárného provi-
nění, by uložení kárného trestu po delší době
již nesplnilo výchovný účel. Proto se stanoví,
že návrh na kárné řízení nelze podat po uply-
nutí šestiměsíční lhůty. Orgán oprávněný po-
dat kárný návrh může tak učinit jen do jed-
noho měsíce ode dne, kdy se o kárném pro-
vinění dozvěděl. Zachování těchto lhůt je
nutno zkoumat u každého, kdo je oprávněn
návrh podat.
8
Návrh zákona důsledně uplatňuje zásadu,
podle níž je vyloučeno pro týž čin dvojí po-
trestání (§§ 9 a 17). Kárné stíhání by odpadlo
i v případě, kdyby ministr státní kontroly
soudci již uložil kárný trest podle vl. nař.
č. 73/1951 Sb. ve znění vl. nař. č. 38/1952 Sb.
Uložení kárného trestu se vylučuje též v pří-
padech, byl-li soudce z funkce odvolán nebo
byl-li zproštěn funkce proto, že se jí vzdal.
V těchto případech již odpadá zájem společ-
nosti na kárněm potrestání bývalých soudců.
Pokračování v přerušeném kárném řízení
podle § 9 odst. 3 předpokládá, že kárný návrh
bude učiněn ve lhůtách, které jsou uvedeny
v § 7. Neskončilo-li trestní řízení správní
uložením -trestu, lze uložit kárný trest rovněž
jen tehdy, byl-li návrh na zavedení kárného
řízení podán ve lhůtě. V časnost podání ná-
vrhu bude i v tomto případě zkoumána již
v přípravném řízení.
Návrh zákona sleduje ten účel, aby řízení
před kárným senátem bylo jednoduché,
rychlé a hospodárně bez zbytečných formalit.
Nevylučuje, aby v případě potřeby bylo pod-
půrně použito obdobných ustanovení trestního
řízení soudního. Bude-li tedy třeba před kár-
ným senátem provést důkaz výpovědi svědka,
bude tento výslech proveden v podstatě ve
formách, které stanoví trestní řád.
Proti nálezu kárného senátu krajského
soudu může se podat odvolání, o němž roz-
hodne senát Nejvyššího soudu. Proti rozhod-
nutí kárného senátu Nejvyššího soudu, ať jde
o usnesení o zahájení kárného řízeni, přeru-
šení kárného řízení anebo o rozhodnutí ve
věci samé, však není opravného prostředku.
Rovněž nelze použít opravného prostředku
proti usnesení kárného senátu krajského
soudu.
Ustanovení § 16 návrhu je nutným doplň-
kem, který opravňuje kárný senát ke stano-
venému postupu v případech, ve kterých by
kárný trest nedostačoval, nebo kdy jednání
soudce naplňuje skutkovou podstatu trestné-
ho činu.
V § 19 se stanoví podle návrhu lhůta 1 roku,
v které se uložený kárný trest potrestanému
soudci zahlazuje, ovšem za podmínky, že
v této lhůtě se potrestaný soudce nedopustil
žádného dalšího kárného provinění.
V případech, v nichž bylo zahájeno řízení
před účinností navrhovaného zákona, bude
v řízení pokračováno podle nových předpisů.
Ve zrušovacích ustanoveních je třeba za-
jistit, aby kárných předpisů, které se účin-
ností navrhovaného zákona ruší, mohlo být
použito v kárném řízení proti soudcům usta-
noveným podle dosavadních předpisů.
Z provedení navrhovaného zákona nevze-
jdou pro státní rozpočet žádné nové náklady.
V Praze dne 24. dubna 1957.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.
KNT 01 - 4003-57