Národní shromáždění republiky Československé 1957.
II. volební období.
191.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne 1957
o umělém "přerušení těhotenství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákona:
§ 1
Úvodní ustanoveni
V zájmu dalšího rozšíření péče o zdravý
vývoj rodiny, ohrožované škodami způsobova-
nými při umělém přerušení těhotenství na
zdraví a životech žen zákroky nesvědomitých
osob a mimo zdravotnická zařízeni, upravuje
tento zákon umělé přerušení těhotenství.
Podmínky umělého přerušení těhotenství
§ 2
(1) Těhotenství lze uměle přerušit jen se
souhlasem těhotně ženy a po předchozím po-
voleni; je-li těhotná žena zcela zbavena své-
právnosti nebo pro duševní poruchu vůbec
neschopna obstarávat své věci sama, lze její
souhlas nahradit souhlasem jejího zákonného
zástupce.
(2) Těhotenství lze uměle přerušit jen v lůž-
kovém zdravotnickém zařízení.
§ 3
(1) O povolení umělého přerušení těhoten-
ství rozhoduje na žádost těhotné ženy (jejího
zákonného zástupce) komise k tomu zřízená.
2
(2) Povolení k umělému přerušení těhoten-
ství lze udělit jen ze zdravotních důvodů nebo
z jiných důvodů zvláštního zřetele hodných.
Protiprávní přerušení těhotenství
§ 4
(1) Kdo těhotné ženě pomáhá nebo ji svede
k tomu, aby
a) své těhotenství si sama uměle přerušila,
b) někoho požádala nebo někomu dovolila,
aby jí těhotenství bylo uměle přerušeno
jinak než způsobem přípustným podle
tohoto zákona,
bude potrestán pro trestný čin odnětím svo-
body až na dvě léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let
bude pachatel potrestán, má-li čin uvedený
v odstavci 1 za následek těžkou újmu na
zdraví těhotné ženy nebo její smrt.
§ 5
(1) Kdo se souhlasem těhotné ženy uměle
přeruší její těhotenství jinak než způsobem
přípustným podle tohoto zákona, bude potres-
tán pro trestný čin odnětím svobody na jeden
rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři až deset let
bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1
výdělečně, nebo
b) má-li takový čin za následek těžkou újmu
na zdraví těhotné ženy nebo její smrt.
§ 6
Beztrestnost těhotné ženy
Těhotná žena, která si své těhotenství sama
uměle přeruší nebo někoho o to požádá nebo
mu to dovolí, není trestná.
Závěrečná ustanovení
§ 7
Ministerstvo zdravotnictví vydá v dohodě
s ministerstvem spravedlnosti předpisy po-
třebné k provedení tohoto zákona, zejména
o zdravotních a jiných důvodech zvláštního
zřetele hodných (§ 3 odst. 2), o organisaci
komisí a řízení prováděném těmito komisemi
(§ 3 odst. 1).
§ 8
(1) Zrušuje se ustanovení § 218 trestního
zákona č. 86/1950 Sb.
3
(2) Trest pravomocně uložený před účin-
ností tohoto zákona za trestný čin usmrcení
lidského plodu podle § 218 odst. 1 tr. zák. se
nevykoná. Byl-li takový trest uložen jako
trest úhrnný nebo dodatkový, užije se přimě-
řeně ustanovení § 392 trestního řádu.
(3) Na pachatelku odsouzenou před účin-
nosti tohoto zákona pro trestný čin usmrcení
lidského plodu podle § 218 odst. 1 tr. zák. se
dnem účinnosti tohoto zákona
hledí, jako by
nebyla odsouzena.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provedou jej ministři zdravotnictví a
spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Důvodová zpráva.
Náš lidově demokratický stát poskytuje
všemožnou zdravotní i hospodářskou péči tě-
hotným ženám, matkám a dětem. Věnuje
velké částky na preventivní zdravotní péči,
výstavbu dalších jeslí a mateřských škol, po-
skytuje na nezletilé děti progresivně se zvy-
šující rodinné přídavky podle počtu dětí a na
druhé straně snižuje výši daní jednoho ze
zaměstnaných rodičů, poskytuje po dobu 18
týdnů zaměstnaným ženám dávky v mateřství
ve výši až 90% čisté mzdy a pod.
Tato péče o těhotné ženy, matky a jejich
nezletilé děti přináší podstatně snížení mateř-
ské, kojenecké a dětské úmrtnosti. Odstra-
něním nezaměstnanosti a rozšířením pracov-
ních příležitostí, zvyšováním reálně hodnoty
mezd a snižováním cen vytváří socialistický
stát pro ženy perspektivu šťastně a spokojené
rodiny.
Československé ženy reagují na tuto péči
státu tím, že se ve stále větším počtu za-
pojují do pracovního procesu a dobrými pra-
covními výsledky pomáhají rozmnožovat ná-
rodní bohatství a na jeho základě zvyšovat
životní úroveň pracujících. Zapojují se rovněž
stále více do veřejně činnosti na správě státu.
Socialistická soustava péče o blaho pracu-
jících a systém ochrany mateřství, rodiny a
dětí spolu s vysokou uvědomělostí a kultur-
ností našich žen vytvářejí příznivě podmínky
pro vzestupný, rovnoměrný rozvoj populace.
Tyto skutečnosti zároveň umožňují podstatně
omezit počet potratů, k nimž dochází v dů-
sledku dosud existujících přežitků minulosti
a které způsobují značně škody na životě,
zdraví a plodnosti žen a tím i růstu populace.
Protože trestní represe těhotných žen za
umělé přerušení těhotenství dnes již neod-
povídá právnímu vědomí naší společnosti a
protože snížení počtu potratů může být za-
bezpečeno dalším zlepšováním sociálních a
kulturních podmínek pro šťastné mateřství,
rozšiřováním státních opatření k povzbuzení
mateřství, osvětově výchovným působením na
nastávající matky a ostatní členy společnosti
a posilováním ochrany mateřství, dětství a
rodiny, je třeba nově upravit trestní odpo-
vědnost za umělé přerušení těhotenství. Ze-
jména je možno zrušit trestní odpovědnost
těhotných žen v přesvědčení, že naše pracu-
jící ženy budou rozhodovat o mateřství v sou-
ladu se zájmy společnosti a u vědomi, že
mateřství a rodina je základem zdravého roz-
voje národa.
Dosavadní úprava obsažená v § 218 odst. 4
trestního zákona umožňuje uměle přerušit
těhotenství, jen je-li zjištěno, že by donošení
plodu nebo porod vážně ohrozily život tě-
hotné ženy nebo že by jí způsobily těžkou a
trvalou poruchu zdrávi anebo že některý z ro-
dičů trpí těžkou dědičnou nemoci. Umožňuje
tedy uměle přerušit těhotenství jen z velmi
úzce vymezených důvodů zdravotních a vůbec
nepřihlíží k důvodům jiným.
Zkušenosti těž ukázaly, že dosavadní trest-
ní hrozba za přerušení těhotenství vůči tě-
hotným ženám není účinná. Zatím co soudy
v roce 1956 projednávaly pouze 1320 případů
nedovolených potratů (tento počet zahrnuje
i případy, kdy byli souzeni návodčí, pomocnici
a pokoutníci), byl podle statistiky ošetřován
ve zdravotnických zařízeních daleko větši
4
počet žen, u nichž přerušení těhotenství skon-
čilo zdravotní poruchou. Z toho vyplývá, že
se před soud dostává jen malý zlomek pří-
padů umělého přerušení těhotenství a že jde
převážně o pracující ženy.
Nová úprava umělého přerušení těhotenství
v předkládané osnově je budována na těchto
základních zásadách:
1. umožňuje povolení umělého přerušení tě-
hotenství nejen ze zdravotních, ale i z ji-
ných důvodů zvláštního zřetele hodných;
2. zajišťuje, že k umělému přerušení těhoten-
ství bude beztrestně docházet jen v lůžko-
vém zdravotnickém zařízení po předchozím
povolení komise k tomu zřízené;
3. stanoví beztrestnost těhotných žen;
4. ponechává přísný postih pokoutníků a ná-
vodců.
Návrh osnovy přináší tedy oproti dosavad-
nímu stavu rozšíření důvodů, z nichž je mož-
no povolit umělé přerušení těhotenství, a to
jak o další důvody zdravotní, tak i o jiné dů-
vody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze
na těhotné ženě spravedlivě požadovat dono-
šení plodu nebo porod; tyto důvody budou
uvedeny v prováděcím předpise k navrhova-
nému zákonu.
Skutečnost, zda důvody pro umělé přeru-
šení těhotenství jsou dány, posoudí komise
složená z lékařů odborníků života znalých,
kteří při rozhodování o tom, zda má být po-
voleno umělé přerušení těhotenství či nikoli,
musí přihlížet jak k zájmům společnosti, tak
i ke všem okolnostem případu, zejména k zá-
važnosti důvodů, pro které těhotná žena se
rozhodla těhotenství přerušit. Musí těhotně
ženě zodpovědně vysvětlit, že i při odborně
provedeném zákroku a zachování všech hy-
gienických podmínek může umělé přerušení
těhotenství ohrozit její zdraví. Připomenou jí
společenský význam poslání matky v socia-
listické společnosti a budou se snažit výchov-
ným působením těhotnou ženu od jejího roz-
hodnutí odvrátit.
Uměle přerušit těhotenství bude podle
osnovy možno jen v lůžkovém zdravotnickém
zařízeni. Jedině v takovém zařízení je totiž
zaručena vysoká odbornost a všechny pod-
mínky bezvadné hygieny, které mohou zajistit
podstatně snížení nebezpečí škod na zdraví a
životech těhotných žen při umělém přerušení
těhotenství.
Aby se skoncovalo s neodůvodněnými po-
traty, které jsou prováděny tajně, pokout-
níky, často neodborným způsobem a bez do-
držení hygienických podmínek, je třeba za-
chovat přísnou trestní odpovědnost pokout-
níků, návodců a pomocníků. Umělá přerušeni
těhotenství, prováděná mimo lůžková zdra-
votnická zařízení a bez pečlivého zachovávání
všech pravidel lékařské vědy, zpravidla způ-
sobují na zdraví a životech těhotných žen
značně škody, zbavují ženy do budoucna na-
děje na nově mateřství a zapříčiňují vleklé
choroby.
Organisaci komisí, řízení konané těmito ko-
misemi, stanovení zdravotních i jiných dů-
vodů zvláštního zřetele hodných, postup, ja-
kým budou zjišťovány komisemi podmínky
pro umělé přerušení těhotenství a jeho pro-
vádění, upraví v podrobnostech ministerstvo
zdravotnictví v dohodě s ministerstvem spra-
vedlnosti.
Prováděním tohoto zákona vzniknou vyšší
náklady, a to ošetřovací náklady v lůžkových
zdravotnických zařízeních ve výši ročních
300. 000 Kčs, náklady na zdravotnickou osvětu
v souvislosti s problémy umělého přerušení
těhotenství ve výši ročních 40. 000 Kčs a pro
rok 1958 náklady na propagaci a výchovu
s thematikou o škodlivosti potratů ve výši
250. 000 Kčs.
Ohrada nákladů na propagaci a výchovu
pro rok 1958 bude zajištěna v ústředním roz-
počtu ministerstva zdravotnictví na r. 1958.
Ohrada výdajů na ostatní úkoly zdravotnické
osvěty a na zvýšení ošetřovacích nákladů
v lůžkových zařízeních bude zajištěna v roz-
počtech krajů (kapitola 20 - zdravotnictví).
Zvýšené náklady v roce 1957 jsou takového
rázu, že budou uhrazeny z kapitoly 20 -
zdravotnictví.
V Praze dne 11. října 1957.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 01 - 4600-57