Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:

Čl. I

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, se mění a doplňuje takto:

1. § 31 zní:

"Vojáci z povolání přeložení do zálohy před vznikem nároku na starobní důchod mají nárok na umístění přiměřené jejich morálně politickým kvalitám a odborné způsobilosti. Podrobnosti stanoví vláda."

2. Na místo dosavadního dílu VIII, který se zrušuje, se vkládá nový díl VIII tohoto znění:

(1) Vojáci z povolání, kteří budou přeloženi do zálohy po dosažení věku 48 let, mají nárok na příspěvek za službu ve výši 350 až 650 Kčs měsíčně, pokud nesplní podmínky nároku na starobní důchod, popřípadě pokud nepobírají jiný důchod. Výši tohoto příspěvku stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra na návrh komisí jimi zřízených; přitom se přihlíží k dosavadnímu průběhu služby, funkci, zásluhám, sociálním poměrům, zdravotnímu stavu, získané kvalifikaci a věku vojáka.

(2) Příspěvek nenáleží vojákům z povolání přeloženým do zálohy na vlastní žádost nebo z morálně politických důvodů; nenáleží rovněž při odnětí nebo ztrátě vojenské hodnosti.

(3) Ministr národní obrany a ministr vnitra mohou přiznat příspěvek v nejnižší výměře i v případech uvedených v předchozím odstavci, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.

(4) Při souběhu příspěvku s výdělkem krátí se příspěvek o částku, o kterou součet příspěvku a hrubého výdělku přesahuje výši posledního hrubého služebního příjmu.

(5) Podrobnosti stanoví ministr národní obrany a ministr vnitra; mohou též odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení tohoto dílu."

3. V § 26 odst. 2 se slova "výsluhový důchod" nahrazují slovy "starobní důchod".

Čl. II

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. října 1964.

Důvodová zpráva

V důsledku neustálého upevňování obranyschopnosti státu, zavádění nové složité bojové techniky, zdokonalování práce bezpečnostních sborů a nutnosti neustálé bdělosti a bojové pohotovosti se zvyšují nároky na celkovou připravenost a na fyzickou zdatnost vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Na rozdíl od ostatních občanských povolání nemůže proto část vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů setrvat v činné službě až do doby, kdy splní podmínky nároku na starobní důchod, a musí být propuštěna mimo činnou službu dříve. Část vojáků musí být propuštěna i při hromadném snižování počtů. Protože vykonávali řadu let obtížnou službu v armádě, zejména u bojových útvarů nebo v operativních a výkonných složkách bezpečnostních sborů, je nezbytné zabezpečit jim vhodné umístění v občanském zaměstnání.

Po zrušení výsluhových důchodů novým zákonem o sociálním zabezpečení je zvlášť nezbytné hmotně zabezpečit ty propuštěné vojáky z povolání a příslušníky bezpečnostních sborů, kteří musí z činné služby odejít v poměrně vyšším věku a po dlouholeté službě. Pro fyzickou a psychickou opotřebovanost ztrátu civilní kvalifikace, zručnosti apod. přecházejí do občanského zaměstnání se ztíženými předpoklady a možnostmi, které nemohou být vyrovnány ani případnou zvláštní přípravou. Proto bude poskytován těm vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří musí odejít ze služby po dosažení věku 48 let, příspěvek za službu.

Náklady na příspěvek za službu budou uhrazeny z úspor vzniklých zrušením výsluhových důchodů a budou podstatně nižší než náklady na výsluhové důchody osob mladších 55 let.

Ustanovení zákona o vojenských soudružských soudech, které po dobu platnosti zákona nebylo uvedeno v život, se zrušuje. Nové služební předpisy řeší účast kolektivu při projednávání kázeňských poklesků jiným vhodnějším způsobem a v souladu s požadavky socialistické zákonnosti.