O velikosti vykonaného díla našimi dělníky i techniky svědčí i toto srovnání: Po deseti letech rozvoje měl v roce 1957 náš hutní průmysl celkem 4,5 miliónu tun kapacity válcoven na 84 tratích. Nyní jsme za dva roky vybudovali nově 11 tratí s kapacitou 2,5 miliónu tun. Pro ocenění významu nových agregátů je třeba si připomenout, v jaké jsme byli situaci před dvěma lety. Stáli jsme před otázkou: Buď dokážeme rychle vybudovat nové kapacity a zvýšit výrobu válcovaného materiálu, nebo budeme muset snížit tempo růstu průmyslové výroby, omezit rozvoj strojírenství a zpomalit plánovaný růst produktivity práce, což by ve svých důsledcích vedlo i k pomalejšímu růstu životní úrovně a k pomalejšímu postupu při zkracování pracovní doby.

S tím se strana v žádném případě nemohla smířit. Proto ústřední výbor volil druhou cestu. Obrátil se na pracující, otevřeně je seznámil se situací a s nutností splnit nesmírně náročný úkol. A dělnická třída tuto nutnost pochopila a úkol dokázala zvládnout. Úspěšná výstavba metalurgických provozů představuje proto důležitou oporu rozvoje třetí pětiletky. A jestli jsou dnes určité obtíže ve zkušebním provozu, pak je potřebí, abychom my, vedoucí, sebrali zkušenosti a poučení z výstavby válcoven. Neboť existovalo usnesení ústředního výboru již dávno před tím a nikdo s ním nic nedělal. Jde také o to, abychom si vzali poučení, jak zajišťovat výstavbu v předstihu, aby nedošlo k takovému šturmování jako při výstavbě válcoven, kdy pak dochází k chybám, které se projevují v záběhových zkouškách jednotlivých provozů.

Výstavba spolu s dalšími opatřeními je základem prudkého tempa růstu našeho hutnictví. V letošním roce dosáhneme výroby 6,7 milionu tun oceli. Výroba oceli na obyvatele dosáhne 500 kg. To je hranice, kterou překročily na světě dosud jen 3 země. Československo tím značně a natrvalo předstihlo nejen Francii, ale i Velkou Británii a rychle dosahuje úrovně západního Německa. A pokud jde o Spojené státy, vezmeme-li za základ jejich dosavadní tempo, je otázkou jen několika málo let, abychom předstihli i je.

Tyto skutečnosti a fakta nám dodávají víru ve vlastní síly a přesvědčují nás o tom, že pod vedením Komunistické strany Československa naši pracující splní i úkoly třetího pětiletého plánu v hutích.

Jsme si vědomi toho, že nejde jenom o to, postavit nová zařízení, že jde současně o plné využití nových i stávajících zařízení a agregátů. V tomto směru máme ještě v hutním průmyslu velké rezervy a hutníci jistě ještě neřekli své poslední slovo. Proto krajský výbor KSČ v našem kraji považoval za správné poradit se všemi stranickými, odborovými a mládežnickými organizacemi v hutích i se všemi pracujícími, jak lépe využívat zařízení na stávajících agregátech a dosáhnout lepších výsledků. Za tím účelem jsme vydali již v měsíci srpnu teze, z nichž vyplývaly progresivní hodnoty jednotlivých ukazatelů, jako vodítko pro diskusi v provozech a závodech. Teze krajského výboru pro zajištění základních výrobně hospodářských ukazatelů plánu vycházely ze skutečnosti, že každá fáze hutní výroby se vyznačuje několika základními parametry využití agregátů a surovin, jež vyjadřují její efektivnost.

Takto rozpracované problémy byly předmětem jednání na výrobních poradách, členských schůzích a stranických, odborářských a mládežnických aktivech. Těchto akcí se zúčastnilo za podniky našeho kraje 41 000 pracujících, kteří v průběhu projednávání podali 3100 připomínek a návrhů. Výsledky celkového projednávání a diskuse pracujících k tezím byly předmětem jednání technicko-ekonomických konferencí v závodech a v jednotlivých podnicích.

V důsledku těchto skutečností se značně omezily dřívější rozpory mezi vedením. podniků a ministerstvem, a pracovníky provozu, kteří dříve požadovali zpravidla nižší rozpis plánovaných úkolů. Pro rok 1961 naopak například ve VŽKG bylo zajištěno již koncem měsíce října přijetí vyšších úkolů ve výrobě surového železa o 5000 tun, ve výrobě oceli o 12 500 tun a v průsadě blokovny o 14 000 tun i ve válcovaném zboží.

Teze KV KSČ v oblasti výroby i ekonomiky se staly významným činitelem konkrétního vedení pracujících stranou na zajišťování základních hospodářských úkolů pro první rok třetí pětiletky.

V této souvislosti bych chtěl upozornit, že iniciativa pracují cích je oslabována nepravidelným zásobováním surovinami.

Jsme přesvědčeni, že dotčené obtíže v zásobování rudami lze v poměrně krátké době překonat a vytvořit již v zásobování základními surovinami předpoklady k rovnoměrnému plnění plánu v potřebném sortimentu a ve všech ukazatelích.

Soudruzi poslanci! Naši lidé ani na okamžik nezapomínají, že naše socialistická výstavba má důležitou mezinárodní stránku. Své mírové budovatelské dílo uskutečňujeme v době, kdy ve světě probíhá s nebývalou intenzitou politické, ideologické a hospodářské soutěžení obou společenských systémů, v období, kdy se s nebývalou intenzitou rozhořel zápas národů za izolaci amerického imperialismu, za odzbrojení, za zajištěni stálého a trvalého míru.

Zásluhou ohromného, obětavého úsilí sovětského lidu, vedeného slavnou KSSS, dosáhl již dnes socialismus v mezinárodním měřítku převahy sil nad imperialismem. Naši den ze dne vzrůstající převahu ještě umocňuje skutečnost, že se do tábora protiimperialistických sil vlévá mohutná posila národně osvobozeneckého hnutí národů Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Posice imperialismu rychle slábnou. Dramatickým výrazem toho je vývoj v Africe, která se doslova během několika let proměňuje ze zázemní rezervy imperialismu v dějiště ostrého protiimperialistického boje.

V nových historických podmínkách vyvstávají před námi nové možnosti, nové dějinné předpoklady, jak vybojovat stálý a trvalý mír, jak prosadit odzbrojení, jak zachránit rozpoutání nové zkázonosné války, prosadit, nebo spíše vnutit imperialismu mírové soužití, otázku "kdo s koho" rozhodnout v mírové soutěži s kapitalismem.

Více než kdy jindy záleží proto právě nyní, právě v této etapě a v těchto letech na tom, abychom i my ze všech sil přispěli svými hospodářskými výsledky, dosaženou úrovní výroby, novými úspěchy v rozvoji vědy a techniky, rozkvětem socialistické kultury, příkladem rozkvětu socialistické demokracie k tomu, aby socialistický tábor v maximálně krátké lhůtě dosáhl převahy nad kapitalismem i v ekonomické oblasti, aby i síla našeho příkladu i naše spolupráce pomohla nalézt správnou cestu pracujícímu lidu celého světa. Československo není veliká země. A přece v tomto boji je povoláno sehrát úlohu, na kterou náš lid může být právem hrdý. Je to úloha, o které se rozhoduje především v dílnách, v závodech, v konstrukčních kancelářích, úloha, o které se rozhoduje na stavbě válcoven, při výchově nových kvalifikovaných kádrů.

Na naší straně je dějinný pokrok, pod našimi prapory jdou milionové masy z celého světa vstříc socialistické budoucnosti. Nám bude patřit vítězství.

Z takových posic, s takovou vírou, s takovým elánem přistupují pracující Severomoravského kraje k plnění hospodářského programu vytyčeného KSČ. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: O slovo se přihlásil ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství soudruh Lubomír Štrougal. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr dr. Štrougal: Vážené soudružky a soudruzi,

význam rozvoje zemědělství ve třetí pětiletce vyjadřuje úkol vybudovat v etapě rozvinuté socialistické výstavby vysoce produktivní socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

Základní předpoklad ke splnění tohoto úkolu máme ve vytvořených socialistických výrobních vztazích na vesnici. Exitencí socialistické společnosti je dána hlavní podmínka pro rychlý rozvoj výrobních sil v zemědělství.

Průměrný roční plánovaný přírůstek v zemědělské výrobě činí v průběhu pětiletky 4,4%. Půjde o to, aby počínaje již prvními lety pětiletky bylo toto průměrné tempo podstatně zvýšeno. Zkušenosti z letošního roku ukazují na možnost podstatně vyšších ročních přírůstků, než se kterými počítá plán třetí pětiletky.

V letošním roce bude dosaženo ročního vzestupu zemědělské výroby zhruba o 6%. Přitom bylo těchto výsledků dosaženo v roce, který svými podmínkami nebyl zvlášť příznivý. V rostlinné výrobě projevují se již první důsledky zvýšené péče o půdu a ostatní komplexní opatření, organizovaná stranou a vládou na pomoc rozvoji našemu socialistickému zemědělství.

Hlavním úkolem zemědělské výroby, na kterém se rozhoduje o úspěšném splnění celého zemědělství ve třetí pětiletce, zůstává rostlinná výroba. Proto soustřeďujeme úsilí i prostředky k přednostnímu rychlému zvyšování rostlinné výroby především v oblasti zvýšené produkce krmiv a k vytváření nezbytných rezerv. Takové zaměření plně odpovídá charakteru zemědělství, v němž úroveň rostlinné výroby v jednom roce ovlivňuje výsledky živočišné výroby i v letech dalších.

V letošním roce jsme dosáhli ve výnosech obilovin, které jsou základem celé rostlinné výroby, významného úspěchu, který dokazuje, že v možnostech zvyšování výnosu obilovin a stupňování objemu výroby i tržní produkce máme dosud značně nevyužité rezervy. Srovnáme-li výnosy jednotlivých druhů obilovin dosažené v letošním roce podle údajů Státního úřadu statistického s výsledky v letech předcházejících, vidíme, že letošního průměrného výnosu 23,1 q u pšenice a 24,7 q u ječmene nebylo u nás dosaženo. Výnosy pšenice a ovsa na úrovni plánovaných pro první rok třetí pětiletky a hektarový výnos ječmene odpovídá dokonce úrovni plánu pro rok 1963.

Těžiště opatření k dalšímu rychlému vzestupu ve výrobě obilovin ve třetí pětiletce bude spočívat v dalším zlepšování úrovně agrotechniky. K dosažení rychlejšího vzestupu hektakových výnosů přispěje především postupné zvyšování úrovně šlechtitelské a semenářské práce, zlepšení odrůdové skladby obilovin, zlepšení mechanizace polních prací a důsledný, široce založený boj proti ztrátám. Přitom je třeba upozornit na to, že nelze souhlasit s tím, že jsou tendence v některých okresech ba i krajích omezovat v průběhu jednotlivých let třetí pětiletky určené plochy obilovin. Je třeba znovu zdůraznit, že obilí je základem rostlinné produkce a je hlavní součástí krmivové bilance. V našich podmínkách, kdy velká kvanta obilí dovážíme, musíme všemožně usilovat nejen o zvyšování hektarových výnosů obilovin, ale i o důsledné dodržení rozpočtovaných ploch obilí.

Některá opatření k urychlenému zvýšení hektarových výnosů byla realizována už v letošním roce. Při podzimním osevu se podařilo zabezpečit rozšíření nejvýkonnějších odrůd ozimých pšenic zhruba na 47% celkové osevní plochy pšenice. Pro jarní osev je k disposici osivo nejvýnosnějších odrůd na 60-70% osevní plochy jarního ječmene a ovsa.

Správnost těchto opatření potvrzují provozní výsledky dosažené u výkonných odrůd obilovin v letošním roce. Nové výkonné odrůdy pšenic daly v průměru o 5 q větší výnos než činil celostátní průměr všech ostatních u nás dosud pěstovaných odrůd. Tak na příklad u odrůdy Hammerslebener VIII bylo dosaženo na JZD Tursko na 33 ha v průměru 62 q/ha, u odrůdy Kaštická osinatka dosáhlo JZD Nový Směr Hradecka na ploše 47 ha v průměru 52 q/ha, u odrůdy Diana I dosáhlo JZD Bojnice na ploše 20 ha v průměru 51,6 q/ha a JZD Bříza 53 q/ha. Podobné výsledky jsou také u ostatních druhů výkonných odrůd obilovin.

Vedle těchto opatření věnujeme nyní soustavnou pozornost světovému sortimentu odrůd obilovin zvláště italským pšenicím a některým speciálním zahraničním odrůdám, které se v našich podmínkách osvědčují. Chceme je postupně zavádět do praxe.

Veliké sklizňové ztráty u obilí nám způsobují plevele, choroby a jiní škůdci. Při současné úrovni ochrany proti nim dosahují podle odhadu 10-15% z celkové sklizně. Abychom zabránili také těmto ztrátám a co nejvíce je snížili, staráme se o dostatek chemických přípravků a mechanizačních prostředků k hubení všech škůdců. K omezení ztrát u obilí, způsobených plevely, chorobami a škůdci ošetříme chemickými přípravky v roce 1961 téměř 40% celkové plochy obilovin a rozsah ošetření se bude v jednotlivých letech třetí pětiletky postupně zvyšovat.

Mimořádná pozornost se věnuje i rozšíření velkovýrobní technologie při sklizni obilovin. V letošním roce byla provedena a plně se osvědčila dvou a třífázová sklizeň obilovin na ploše zhruba 30 000 ha. Chceme v příštím roce rozšířit tyto způsoby sklizně nejméně na 500 000 ha obilovin. Pro rozšíření této nové technologie sklizně dostane zemědělství už v příštím roce potřebné mechanizační prostředky, zvláště 3000 výkonných řádkovačů, sběrací zařízení, velkoobjemové vozy apod. Předpokládáme, že dvou a třífázová sklizeň spolu s komplexní kombajnovou sklizní se uplatní zhruba na 65% celkové sklizňové plochy už v roce 1963 a že v dalších letech třetí pětiletky se jejich podíl dále zvýší.

V pěstování krmných plodin klademe ve třetí pětiletce největší důraz na kukuřici.

Zatím její plochy se nám podařilo postupně zvyšovat, ale nemůžeme být plně spokojeni s dosahovanými hektarovými výnosy. Rozdílné výsledky sklizně v letošním roce ukazují, že bude třeba podstatně zlepšit pokrokovou agrotechniku pěstování kukuřice. Zatím co některé zemědělské závody v celých okresech i v širších oblastech sklízely pouze 200 q silážní kukuřice z hektaru při minimálním podílu paliv, dosáhla některá špičková JZD výkonů 900-1100 silážní hmoty z hektaru při podílu 35-40% paliv.

Pro příští rok budou mít zemědělské závody k disposici dostatek výkonných raných odrůd a hybridů pro vyšší polohy. Rovněž zajistíme chemické ošetřování zhruba 65% celkové plochy kukuřice proti plevelům speciálními herbicidy.

Vážná situace, jak již zde bylo zdůrazněno, je zejména v posledních letech ve výrobě brambor. Neplněním plánované výroby dochází k narušování krmivové základny a k špatnému uspokojování spotřebitelů a zpracovatelského průmyslu.

V referátu s. Šimůnka bylo již řečeno, že příčiny nepříznivých výsledků v pěstování brambor jsou vedle nedostatečného hnojení, nízké úrovně kultivace, především ve špatné jakosti používané sadby.

Abychom dosáhli rychlého obratu ve výrobě brambor, jsou prováděna některá opatření k odstranění stávajících vážných nedostatků.

Mimořádnou pozornost je třeba věnovat především odrůdové skladbě brambor. V současné době se provádí prověřování sortimentů z hlediska zdravotního stavu a výnosnosti a realizujeme rychlé změny v udržovacím šlechtění a množení bramborové sadby tak, aby odrůdy s dobrým zdravotním stavem a výnosností byly co možná nejvíce rozšířeny a odrůdy s kolísavým zdravotním stavem aby byly vyloučeny nebo omezeny na nejmenší míru. Bude rozšířeno množení a běžné pěstování zejména u odrůd našeho sortimentu, který odolává virovým chorobám, jako je Krasava, Kardinál, Oslava, Universál, Aquila, Blaník, Tatranka, Čajka, Rajka a Krasava. Dále se budou rozšiřovat odrůdy s průměrným zdravotním stavem, které však dávají vysoký výnos, nebo s jinými dobrými hospodářskými vlastnostmi, jako Vltava a Ambra. Budou využity i cizí odrůdy brambor a to hlavně z NDR, které vykazují vysokou odolnost proti virovým chorobám. Za tím účelem se zajišťuje další dovoz a rozšíření některých odrůd, které se již letos dobře osvědčily. Osázené produkční plochy těmito odrůdami budou evidenčně podchyceny a jejich produkce bude využita v dalším roce pro výsadbu. Je to však řešení dílčí a dočasné, sadbu si musíme vyrobit sami a proto na úseku šlechtění je třeba provést rozhodná opatření. Vybudujeme specializované šlechtitelské stanice, do kterých převážně soustředíme novošlechtění brambor podle užitkových směrů.

V letech 1961-1963 bude dobudována potřebná síť semenářských hospodářství tak, aby uznaná sadba byla v plném rozsahu produkována v potřebné koncentraci v těchto specializovaných zemědělských závodech.

Zvýšenou produkcí kvalitní sadby je třeba dosáhnout plánovité obměny sadby na plochách běžného pěstování u všech zemědělských závodů.

Rychlé překonávání nedostatků v pěstování brambor je nutné považovat za velmi závažný úkol třetí pětiletky. V socialistickém zemědělství i v naší zemědělské vědě máme dost prostředků, které nám umožňují stávající nedostatky urychleně odstranit.

Růst životní úrovně a zásobování obyvatelstva ve třetí pětiletce klade mimořádné požadavky na výrobu potravin živočišného původu, zvláště masa a mléka.

Současný stav živočišné výroby ukazuje, že máme již některé dílčí úspěchy, zejména ve zvýšení stavů prasat a prasnic. K 1. říjnu 1960 dosáhly stavy prasat přes 6,5 mil. kusů, což je téměř o 2 mil. kusů více než na počátku první pětiletky a o 3 mil. více než v roce 1945

Úkolem zůstává zvyšovat dosavadní přírůstky ve výkrmu prasat.