Vyriešenie vodného režimu v povodí lpľa si nutne vyžaduje previesť úpravu hlavného toku Ipľa. Otázka úpravy jeho toku je v štádiu riešenia a pre riešenie bola zostavená komisia, zložená zo zástupcov Maďarskej ľudovej republiky a ČSSR. Podľa doterajšieho jednania komisia nedokázala dosiaľ otázku komplexnej úpravy Ipľa vyriešiť už aj z toho dôvodu, že táto komisia zasadá len dvakrát do roka. Vyriešenie tejto otázky si vyžaduje pružnejší postup.

Pre splnenie úloh v závlahách je potrebné v našom kraji budovať retenčné a hospodárske nádrže v povodí Ipľa a Slanej. V tretej päťročnici však nie je v našom kraji plánovaná výstavba týchto nádrží.

Nepriaznivé počasie tohoto roku, zvlášť v období zberu sena a obilia, viedlo nás k hlbšiemu riešeniu, aj k novým spôsobom týchto zberových prác. Po získaných skúsenostiach v tomto roku v priebehu budúceho roka plánujeme v širokom meradle pristúpiť k nepretržitému zberu objemových krmovín a ich konzervovanie prevádzať nie tradičným sušením, ale i silážovaním. Tento spôsob nám umožní nielen včas previesť tieto práce, ale pomôže nám v krmovinách zachovať maximálne množstvo bielkovín a znížiť náklady na zber až o 50%.

Zber obilia plánujeme uskutočniť dvoj až trojfázovým zberom z plochy takmer 40 000 ha. K splneniu tejto úlohy už teraz robíme opatrenia. Tieto a ďalšie opatrenia nám majú prispieť, aby sme aj v rastlinnej výrobe dosiahli podstatnejšieho rastu produktivity práce a súčasne dosiahli zberu kvalitnejších krmív a obilia a zabránili veľkým stratám.

Mechanizácia rastlinnej výroby si však vyžaduje rýchle riešenie problémov. Ide hlavne o nedostatok lisov na zber slamy po kombajnoch, nedostatok pásových traktorov zvlášť v horských terénoch, ako i v niektorej ďalšej mechanizácii pre ošetrovanie a zber okopanín, hlavne zemiakov a cukrovej repy, ako bolo tuná hovorené.

Nejde nám však len o prísun nových strojov, ide nám i o ich využitie. Priebeh letných prác a jesenných prác ukazuje, že i pri celkovom nedostatku strojov nie sú všade plne využívané. Veď napríklad v okrese Liptovský Mikuláš na 1 pásový traktor DT 54 pripadá 326 ha orby, kým v okrese Martin len 129 ha. Problém využitia strojov riešime zabezpečením dostatočného množstva traktoristov a rozvojom socialistického súťaženia medzi nimi. Napriek tomu musíme problém využitia strojov riešiť aj inou cestou. Po presune strojov na JRD došlo k ich lepšiemu a operatívnejšiemu využitiu, ale len vo väčších JRD. Ukázalo se, že táto cesta bola správna tam, kde JRD majú predpoklady pre plné využitie strojov. V kraji však máme 234 JRD vo výmere do 300 ha poľnohospodárskej pôdy, ktoré nemôžu vlastniť všetky stroje a práve tu pociťujú veľké nedostatky pri plnení úloh. Mnohé JRD vidia len svoje záujmy a len veľmi ťažko vypomáhajú susedným JRD. I tento problém úspešne riešime cestou zlučovania malých JRD vo väčšie.

Skúsenosti, ktorých sme dosiahli v okrese Liptovský Mikuláš i iných nám ukazujú, že vytvorenie väčších hospodárskych celkov nám umožní nielen lepšie využiť stroje, ale umožňuje i širšie zavádzať špecializáciu a len na investičnej výstavbe môžeme ušetriť viac, ako 20% pôvodne plánovaných investícií.

Ďalej veľkú pozornosť venujeme rozvoju živočíšnej výroby, kde počítame tiež s veľkými investičnými prostriedkami. Napriek tomu, že stavy dobytka chceme splniť za 4 roky, potreby investičnej výstavby pokryjeme s pôvodnými prostriedkami.

Už v priebehu posledných rokov podarilo sa nám podstatne znížiť náklady na ustajnenie 1 kusa dobytka. Náklady nepresiahli tohto roku u kráv 4900 Kčs na kus, u mladého dobytka 2500 Kčs a u ošípaných 750 Kčs.

V priebehu budúcich rokov náklady ešte podstatne znížime hlavne cestou výstavby ľahších stavieb a zavedením novej technológie.

Výstavba hospodárskych objektov, hlavne ľahších typov s použitím novej technológie, nám umožní znížiť povodne plánované náklady u kráv z 987 000 000 Kčs na 908 miliónov a u mladého dobytka zo 450 000 000 Kčs na 411 miliónov Kčs.

Zavedenie voľného ustajnenia mladého dobytka na 90% nám umožňuje v rovnakých objektoch ustajniť o 30 000 kusov mladého dobytka viac, ako pri tradičnom ustajnení.

Zníženie nákladov na jeden kus sa nám najvýraznejšie ukáže pri výstavbe ošipární. Pri uplatnení nových, už vyskúšaných projektov na voľné ustajnenie so samokrmením, kde doterajšie náklady činia 750 Kčs na kus, sa znížia na 400 Kčs.

Široké zavedenie voľného ustajnenia ošípaných so samokrmením nám umožňuje, aby sme mohli pôvodne plánované prostriedky na výstavbu ošipární znížiť o 50% a tieto použiť na ustajnenie dojníc. Ďalšie potrebné kapacity na chov ošípaných zabezpečíme prebudovaním starých ošipární na voľné ustajnenie so samokrmením, čím sa ich kapacita zvýši temer o 100%. Tento postup nám zaručuje, že prostriedky pridelené nášmu kraju využijeme čo najlepšie.

Je však potrebné poukázať aj na niektoré nedostatky, prejavujúce sa pri investičnej výstavbe.

Ide o nedostatok materiálu a to hlavne krytiny, železa a skla. Ťažko je plne uspokojiť potreby, keď napríklad závody vyrábajú tabuľové sklo pre potreby investičnej výstavby namiesto plánovaných 10 000 m² 2 mm hrubého skla, len 3300 m², ale 6 mm hrubého. Tieto a podobné nedostatky je potrebné skutočne operatívne odstrániť.

Napriek niektorým nedostatkom sme presvedčení, že pod vedením strany, pracujúci nášho Stredoslovenského kraja tieto úlohy v tretej päťročnici čestne splnia. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Dávám slovo poslanci Zdeňku Vávrovi.

Posl. Zdeněk Vávra: Soudružky a soudruzi poslanci!

Ve zprávě zpravodaje k projednávanému návrhu zákona o III. pětiletém plánu rozvoje s. poslance Mockovčiaka a předsedy S PK s. Otakara Šimůnka bylo ukázáno, jak pracující lid Československa vedený Komunistickou stranou s úspěchem vyřešil základní úkoly přechodu od kapitalismu k socialismu a v nerozborném svazku se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického tábora vstupuje do období budování a rozvíjení vyspělé socialistické společnosti.

Jedním z důležitých předpokladů rychlého rozvoje výrobních sil v období třetí pětiletky a v prvních letech pětiletky čtvrté, je v souladu s generální linií strany v budování a rozvíjení vyspělé socialistické společnosti i investiční výstavba, její objem, struk. tura a celé zaměření.

Proto investiční výstavba vzroste ve 3. pětiletce o 59% proti v období 2. pětiletky a bude o 5 miliard větší než v celém desetiletí 1951-1960. Ve srovnání s obdobím 2. pětiletého plánu objem investic do průmyslu se zvětší téměř o 88%, objem zemědělských investic se zvýší o 60%, což je téměř na čtyřnásobek investic v pětiletí 1951-1955 a investice do dopravy a spojů se zvýší o více než tři čtvrtiny. Na školství, kulturu a tělesnou výchovu bude vynaloženo o dvě třetiny více a na zdravotní a sociální zabezpečení dvojnásobek investičních prostředků proti objemu vynaloženému ve 2. pětiletce.

Podíl decentralizované investiční výstavby na celkovém rozdělení objemu investiční výstavby se rovná 51,5%. Z tohoto objemu je téměř polovina určena na zajištění výstavby prováděné národními výbory.

Podíl strojů se zvýší z 36,6% v druhé pětiletce na 41% v pětiletce třetí.

Celková úroveň výrobních sil v posledním roce druhé pětiletky dosáhne tak značného zvýšení proti předchozímu roku, že stanovené úkoly zákonem budou nejen splněny, ale překročeny, jak v průmyslu, tak i ve stavebnictví.

Naše úspěchy ve výstavbě by byly ještě výraznější, kdybychom dokázali všechny plánované akce investiční výstavby včas připravit a tak v průběhu vlastních prací je vším potřebným zabezpečovat a vytvářet podmínky pro uvádění všech plánovaných kapacit do provozu přesně podle stanovených termínů.

Je známo, že v roce 1959 se nám podařilo soustředit síly na urychlení postupu výstavby důležitých centralizovaných staveb, čímž bylo dosaženo ve srovnání s předchozím rokem zvýšení objemu provedených stavebních prací na této výstavbě o 27% a přírůstku dodávek strojů a zařízení o 40%.

Objem investiční výstavby, jak ukazuje dosavadní plnění plánu, bude v letošním roce nejen splněn, ale o něco překročen.

Tímto splněním dosáhneme snížení průměrné doby výstavby centralizovaných staveb na méně než 7 let, proti asi 10 letům dosahovaným v letech 1955-1956 a do konce třetí pětiletky se dále postupně sníží průměrná doba až na 4,7 roků.

Při celkově uspokojivém plnění výstavby dochází však k narušování plánovaných proporcí tím, že při překračování prací a dodávek pro decentralizovanou výstavbu nejsou důsledně plněny všechny úkoly v centralizované investiční výstavbě.

Značné překročení decentralizované investiční výstavby v prvém pololetí letošního roku bylo umožněno výrobně hospodářským jednotkám především vyšší tvorbou finančních zdrojů v rámci normativů, v důsledku jejich lepších hospodářských výsledků, úspěšnějším plněním stavebních prací na decentralizovaných stavbách a zejména pak překročením dodávek strojů nezahrnutých do rozpočtu budovaných objektů.

Je třeba uvážit, zda vysoké překračování úkolů na decentralizované investiční výstavbě není dosahováno na úkor plnění plánu výstavby na rozhodujících stavbách centralizované investiční výstavby, kde není tak uspokojivý průběh plnění plánu a kde dochází ke zpožďování především u stavebních prací na nově zahajovaných stavbách.

Pozornost je třeba věnovat také stavbám, které mají být dokončovány. Pomalé dokončování centralizovaných staveb v prvém pololetí letošního roku se projevilo v uvádění základních fondů do provozu, kdy prakticky zůstalo na úrovní stejného období minulého roku.

Neuvádění základních fondů do provozu v centralizované výstavbě, na druhé straně vzrůst objemu pro tuto výstavbu o 13,4% proti úrovni dosažené za prvé pololetí loňského roku způsobily, že došlo přechodně ke zvýšení rozestavěnosti. I když toto zjištění je do určité míry přirozené, neboť je způsobeno do značné míry dosud trvající sezónností stavební výroby, nemůžeme se s tím spokojit a opomenout dosud trvající nedostatky, které nám snižují a znehodnocují celkové dobré výsledky.

Je tedy prvořadým úkolem zaměřit naší pozornost na plánovaný růst hlavních a ekonomicky zdůvodněných kapacit, jimiž jsou v prvé řadě investice centralizované investiční výstavby, kde stálým problémem zůstává nedostatečná projekční připravenost, která nám v letošním roce působí značné potíže, ztráty finanční i materiálové.

Například prověrka přípravy důležitých staveb centralizované investiční výstavby určených k zahájení v roce 1961 v Jihomoravském kraji ukázala, že dosud nebylo docíleno obratu k zásadnímu zlepšení. Ze šesti prověřovaných staveb je u čtyř nutným předpokladem rozdělení do etap vyžadujících výjimku z vyhl. 152/59.

Naproti tomu prověrka připravenosti staveb decentralizované investiční výstavby ukázala, že ve velké většině jsou stavby připraveny přesto, že některé nedostatky jsou oběma skupinám společné.

Z nedostatků zjištěných u projektových ústavů u dodavatelských organizací a investorů vyplývá, že spolupráce dodavatelů a projektantů je narušována nevčasným předáváním podkladů, zejména technologické části. Dále tím, že funkce generálních dodavatelů, zejména technologická část není zajišťována. V některých případech odmítavý postoj dodavatelů k převzetí funkce vede k tomu, že funkci generálního dodavatele přebírá na sebe buď investor, nebo generální projektant. Je to i neujasněnost celkové koncepce investiční výstavby některých závodů, která způsobuje opožděné schválení investičních úkolů a nepříznivě ovlivňuje zpracování projekční a rozpočtové dokumentace. Jako příklad je možno uvést Železárny Bohumín, lisovnu soukolí, kde ani ve stadiu zadávacího projektu není dosud rozhodnuto, jaké technologické zařízení bude použito. Dochází pak k tomu, že se zkracuje doba potřebná k vypracování zadávacího projektu a ve snaze dodržet stanovený termín zahájení stavby dochází ke snižování kvality projektu anebo jsou dávány příkazy k vypracování zadávacích projektů před schválením investičních úkolů.

V některých případech projektové ústavy (především ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů) nesprávně využívají své kapacity např. pracemi na prováděcích projektech a nezajišťují přednostně projekční práce na důležitých a naléhavých stavbách centralizované výstavby.

Narušení plynulé výstavby je způsobováno v některých případech také změnami projekce v průběhu vlastní výstavby, jako např. u ZKL Líšeň, kde došlo k zásadnímu přepracování projektu především technologického zařízení, čímž stavební organizace nemá podklady pro plynulou výstavbu.

Na nedostatcích v projektovém zajištění mají podíl, jak ukázaly první zkušenosti, i některá ustanovení nových předpisů o dokumentaci staveb. Jde zejména o přísnost ve stanovení zásad rozdělení staveb na etapy a přílišnou pracnost zadávacího projektu vzhledem k podrobnostem nutným pro možnost navržení limitu odbytové ceny a překážky ve věcném zajišťování strojů a zařízení s dlouhou dodací lhůtou před schválením zadávacího projektu.

Státní plánovací komise se těmito otázkami v současné době zabývá a již nyní připravila k vydání úpravu předpisů o dokumentaci staveb tak, že řada hlavních obtíží bude z velké části odstraněna.

Dílčí nedostatky máme ve stavebně montážních organizacích, jak ukázala prověrka v Jihomoravském kraji, které se zpožďují v plánovaných úkolech. Z rozborů provedených v červenci v rámci krajského výboru odborového svazu "Stavba" se ukázalo, že časové využití jednotlivých druhů mechanismů je stále nedostačující, což má vliv na úroveň produktivity práce. Např. u průmyslových staveb Brno za prvé pololetí letošního roku u těžkých stavebních strojů činily ztrátové časy 35,8% z celkového počtu hodin dle pracovního řádu. Např. rypadla lopatová z celkového počtu pracovních hodin byla využita pouze na 58,2%.

O nic lepší situace není ani u Ingstavu Brno, kde např. u strojních míchaček z celkového počtu pracovních hodin bylo využití 55%.

Podle návrhu zákona o III. pětiletém plánu má být do konce roku 1965 podstatně dokončena mechanizace všech zemních prací. Přitom bude komplexně mechanizováno nejméně 85% objemu těchto prací. Komplexní mechanizace betonářských prací vzroste z 52,5% v letošním roce nejméně na 75% v roce 1965. Na 75% vykládacích a nakládacích prací bude mechanizováno a montážní práce na stavbách vzhledem k svému rostoucímu významu budou komplexně mechanizovány nejméně na 95%.

Výše uvedené příklady o nevyužívání stávajících základních fondů ukazují značné rezervy, které ještě máme ve stavební výrobě. Cestou ke splnění úkolů v zabezpečení mechanizace musí být nejen dodávky nových strojů a zařízení, ale především co nejlepší časové využití dosavadního strojního vybavení, pokud je na potřebné technické úrovni.

Vždyť v podmínkách 3. pětiletky, kdy řešíme investičně náročný problém rychlého rozšíření surovinové a energetické základny, podstatného zvýšení spotřeby obyvatelstva, bytový problém a zkrácení pracovní doby, má otázka mobilizace vnitřních zdrojů a především maximálního využití základních fondů, klíčový význam.

V souvislosti s tím bude potřebí důsledněji řešit zavádění druhých směn.

To plně platí i pro stavební podniky provádějící výstavbu v Jihomoravském kraji.

Je nutno soustředit veškerou pozornost a úsilí na splnění úkolů investiční výstavby v letošním roce a kvalitně připravit plán na rok 1961, na prvý rok naší 3. pětiletky.

A že to jde, ukazuje celá řada dobrých příkladů. Uvedu alespoň jeden z nich, o kterém se zmínil posl. Kolder v souvislosti s uvedením nových válcovacích tratí a některých základních hutních agregátů do provozu. I když se v některých případech šturmovalo a v současné době máme přechodné potíže, je třeba vidět, že realizace výstavby válcovacích tratí znamenala z hlediska investiční výstavby velkou kumulaci ve výrobě a dodávkách technologického zařízení, v provádění stavebních a montážních prací v rozsahu a ve lhůtách u nás dosud nebývalých. Vždyť během necelých tří let bude vybudováno více jak polovina kapacity dosavadních tratí budovaných po desetiletí.