a) rozpočtové prostředky na decentralizovanou investiční výstavbu nevyčerpané do konce roku 1959 se ponechávají ústředním orgánům ve výši 219 miliónů 336 tisíc korun a národním výborům ve výši 1 miliarda 500 miliónů 368 tisíc korun;

b) k financování naléhavých potřeb se ponechává národním výborům dalších 708 miliónů 13 tisíc korun;

c) zbytkem v částce 578 miliónů 16 tisíc korun se doplňují státní finanční rezervy.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1959.

Tím je projednán třetí bod denního pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu denního pořadu, kterým je

4. Společná zpráva výborů zemědělského a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 12) o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon) (tisk 25).

Společným zpravodajem je poslanec Jurča, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jurča: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Na dnešním zasedání Národního shromáždění máme projednat a schválit nový zákon o lesích a lesním hospodářství - který bude mít podstatný vliv na rychlejší zvyšování životní úrovně našich pracujících.

Jsme si vědomi toho, že význam lesů pro naše národní hospodářství je skutečně nesmírný, ovšem doceněn byl teprve v našem lidově demokratickém státě. Naše strana a vláda učinily již řadu konkrétních opatření k tomu, aby nepříznivé následky kapitalistického hospodaření v lesích byly urychleně odstraněny, aby tak lesy mohly plnit co nejlépe všechny svoje funkce, které plnit mají.

Důležitost se jeví především v tom, že lesní hospodářství v Československé socialistické republice zaujímá celou jednu třetinu rozlohy. Význam lesů spočívá v prvé řadě v tom, že v nich produkujeme jednu z nejcennějších surovin, která v průmyslovém zpracování nabývá stále většího upotřebení.

Proto dnešní hodnocení lesů musí však být posuzováno z daleko širšího hlediska, než je surovinový zdroj.

Stále více se zdůrazňují a také nabývají většího významu ostatní užitečné funkce lesů v národním hospodářství i v životě našich pracujících lidí. Stále mocněji vystupuje například vodohospodářský plán lesů. Vždyť již ze školy víme, že všechny naše hlavní řeky a jejich přítoky pramení v oblasti lesů.

Lesy po stránce vodohospodářské v zadržování vodních srážek v udržování rovnováhy ve vodní bilanci mají ohromný a je možno říci, že ještě zcela nedoceněný význam, jak se stále více potvrzuje zkušenostmi i významem hlavně v Sovětském svazu.

Mají velký význam také po stránce půdoochranné, mají velký význam pro zlepšení celého životního prostředí vůbec, jsou rozhodujícím činitelem pro veškerý život. A jistě jejich funkce nejsou bezvýznamné ani z hlediska zdravotního a rekreačního.

Lesnímu hospodářství je nutno věnovat tu největší pozornost, abychom co nejdříve splnili předpoklady vytvořené naší stranou a vládou, tj. odstranění nedostatků v lesnictví a nastoupení konečné cesty k zvelebení našich lesů.

XI. sjezd KSČ stanovil našemu lesnímu hospodářství velmi významné úkoly, jež vyústily hlavně ve zvýšení produkce dřevní hmoty na 1 ha a s postupným rozvojem lesního hospodářství a vytvoření všech předpokladů, jak odstranit disproporci mezi přírůstkem a těžbou dřeva do roku 1970.

Tyto základní úkoly lesního hospodářství jsou rozpracovány a jejich řešení je zajišťováno a realizováno postupně dle vytvořených předpokladů. V naší ČS SR platí dosud lesní zákon z roku 1852, tj. z dob Marie Terezie. Je to již poslední úsek našeho národního hospodářství, který navždy oprošťujeme od pozůstatků starého kapitalistického zřízení.

K tomuto zákonu v průběhu dalších let byla vydána celá řada prováděcích předpisů, kterých bylo tolik, že nás lesníky z nich často bolela hlava a děkujeme naší straně a vládě za to, že se s tímto zákonem můžeme jednou provždy rozloučit.

Je třeba vidět, že všechny tyto předpisy, které byly vydané jak za Rakouska, tak i v předmnichovské republice a za okupace, byly jen věrným odrazem společenských vztahů té doby a jejich hlavním účelem bylo chránit soukromé vlastnictví majitelů lesů.

A tak je zcela jasné, že tyto staré zákonné předpisy řešící celou problematiku lesního hospodářství a doplňované postupně i novějšími předpisy, nemohly zajistit všestranný pokrokový rozvoj našeho lesního hospodářství.

Na našich lesích bylo již napácháno hodně škod a to v důsledku působnosti starého zákona a v důsledku škodlivého kapitalistického hospodaření. V honbě za ziskem kapitalisté zakládali smrkové monokultury i na nevhodných stanovištích, které pak byly z velké části zničeny působením povětrnostních živlů.

Tisíce hektarů smrkových monokultur bylo zničeno větrem nebo mokrým těžkým sněhem a nemalé škody na těchto monokulturách byly způsobeny také suchem. V důsledku těchto velkých kalamit, které pak nemohly býti včas zpracovány, se dostavil druhotný škůdce našich lesů "brouk", který pak na mnoha místech dílo zkázy lesů dokonal.

Provedeme-li bilanci kalamitních těžeb za posledních deset let, zjistíme, že za tuto dobu na celém území naší republiky bylo celkem zpracováno téměř 26 miliónů plm dřeva kalamitních těžeb. Z tohoto množství připadá plných 23% na těžbu v porostech napadených kůrovcem a zbytek pak na ostatní živelné kalamity, jako je sucho, vítr, sněhové polomy apod.

Promítneme-li si, že bylo zničeno tisíce hektarů porostů středního stáří, tj. mýtně nezralých, kde se dociluje vlastně nejvyššího přírůstku, tu vidíme, že naše národní hospodářství v důsledku uvedených kalamit přichází ročně o desítky tisíc plm kvalitního dřeva.

V důsledku toho nám v lese narostly tisíce hektarů holin, které bylo nutno co nejrychleji zalesnit, aby se zabránilo další degradaci půdy a její zabuřenění.

Vždyť jen v průběhu druhé pětiletky bylo zalesněno 450 000 hektarů kalamitních holin. A jistě nikdo nebude na pochybách, že zalesnění těchto holin za poměrně krátkou dobu nebylo lehkou záležitostí. Muselo zde býti vynaloženo opravdu velkého úsilí jak ze strany lesníků, tak i ze strany široké veřejnosti pracujících, bez jejichž pomoci by holiny do dnešního dne zůstaly holinami.

V souvislosti s plněním tohoto úkolu je třeba vidět všechno to, co jeho plnění předcházelo: především to byl masový výběr lesních semen, rozšiřování plochy školek, příprava půdy pro výsadbu a setbu a celá řada dalších úkolů souvisejících s produkcí sazenic, které rovněž musely být splněny.

Při splnění těchto úkolů je nutno vyzdvihnout pomoc všech pracujících, kteří velmi často na úkor svého volna, po pracovní době nebo po nedělích pomáhali v lese zahojit rány způsobené kořistnickým hospodařením kapitalistů.

Je nutno vyzdvihnout pomoc našich škol, našich pionýrů, kteří s nebývalým elánem prováděli sběr lesního osiva za dozoru našich lesníků, pracovali ve školkách i při samotné výsadbě, soutěžili o prvenství svých škol, za což pak byli vyhodnocováni a odměňováni.

Je nutno vyzvednout pomoc ČSM, který byl našim lesům platnou posilou při plnění všech stávajících úkolů.

Mám za to, že bude velmi správné, když zde z tohoto místa všem těm, kteří se podíleli na plnění těchto úkolů za jejich opravdu velkou pomoc co nejsrdečněji poděkuji. (Potlesk.)

Hlavně našim ženám, které mají největší zásluhu na tom, že vládní dokument 448 z roku 1956, který ukládal likvidaci kalamitních holin do konce roku 1960 až na nějaké výjimky je splněn. (Potlesk.)

Vzhledem k vysokým požadavkům národního hospodářství na naše lesy je nutno se ještě důsledněji zabývat otázkou ozdravění našich lesů tak, aby byly schopny vysoké produkce dřevní hmoty. Splnit tyto úkoly znamená mít dostatek stálých lesních dělníků, kteří by měli ovládat problematiku lesa a kteří musí být odborníky ve svém oboru zrovna tak jako pracující na úseku průmyslu. Těchto stálých dělníků má však lesnictví stále nedostatek.

Naše lesní hospodářství plní někdy vysoké úkoly hlavně v těžbě dříví za dosti ztížených podmínek jen malým počtem stálých lesních dělníků, brigádami pracujících našich závodů a z řad zemědělců - dále pak důchodci a to i přestárlými se sníženou pracovní schopností přesto, že těžba dříví je velmi namáhavá, nehledě k tomu, že tito lidé musí pracovat za každého počasí a jsou vystaveni krajně nepříznivým povětrnostním podmínkám.

Otázka stálých pracovních sil je sice vážná, není však vážná natolik, aby nešla vyřešit, i když lesy nejsou pojaty do organizovaného náboru pracovních sil. Jako prvořadý úkol, chceme-li problém pracovních sil vyřešit, bude zvýšit péči o pracujícího člověka v lesním hospodářství a to bude v prvé řadě vyřešení otázky bytového fondu. Nejde snad o nějakou nákladnou bytovou výstavbu, je však nutné rekonstruovat stávající bytové jednotky nebo stavět nové tak, aby se v nich naši pracující cítili spokojeni.

Nikdo přece nemůže chtít, aby člověk, který se celý den dře v mrazu nebo dešti, bydlel v nějaké rozbité chatrči, kde by se neměl možnost ani umýt, osušit, ani stravovat.

Některé lesní závody na Slovensku i u nás v českých zemích tuto otázku již řeší. Staví nebo již mají postaveny byty pro své dělníky. Ale nejen byty, ale i kulturní místnosti, umývárny, zdravotní střediska i jiná zařízení, která jsou nutná, aby mohl i lesní dělník, který bydlí třeba na samotě, kulturně žít. Některé závody pomáhají svým dělníkům i při individuální bytové výstavbě, ať již se jedná o výpomoc materiálem - při jeho zajišťování a dopravě - případně jinou pomoc, tak, aby měl lesní dělník výstavbu rodinného domku ulehčenou. Takto však musí postupovat všechny lesní závody.

Dále pak je nutno, aby se řešila otázka dopravy pracujících na pracoviště, nenechat je docházet 5 nebo 10 km, protože tím ztrácí zbytečně čas i chuť k práci. Na dovoz lesních dělníků do práce a jejich rozvoz se vždycky nějaké to vozidlo najde.

Je třeba plně využít možností vybavení pracujících v lesích ochrannými oděvy, ochrannou obuví a ostatními ochrannými pomůckami, které lesní dělník při své práci potřebuje.

Jsem přesvědčen o tom, že když lesní závody vyčerpají všechny možnosti, které jsou jim dány a zvýší péči o pracující v našich lesích, nebude problém pracovních sil v lesnictví nadále problémem.

Ještě je nutno se zmínit o dalších škodách v lesích které by se dnes již neměly objevovat. Tisíce hektarů lesa bylo zničeno pasením dobytka.

Každoročně je zničeno pastvou dobytka asi 1500 ha lesních kultur v hodnotě 3-5 miliónů korun. V těchto škodách nejsou ovšem započteny ztráty na přírůstku a na půdě. Od roku 1956 do podzimu 1959 bylo pastvou zcela zničeno 6103 ha kultur. Mimoto jsou lesy pastvou trvale poškozovány a ohrožovány na další ploše cca 220 000 ha. Dále pak také máme celou řadu nesprávných zásahů do porostů, kde byly rovněž způsobeny citelné škody.

V důsledku toho, že lesy mají nesmírný význam pro klimatické a vodohospodářské poměry, jsou tedy v prvé řadě důležitým činitelem ovlivňujícím naše zemědělství.

Užitečné účinky lesů mají podle výsledků sovětských výzkumů 3-4násobnou hodnotu, než je produkce dřeva. Proto rozsáhlé odlesňování a snižování lesnatosti má zhoubný vliv na zemědělskou půdu a krajinu vůbec. Příkladem toho jsou rozsáhlé plochy zemědělské půdy zničené vodní erozí v Americe nebo změněné v pouště v severní Africe a podobně, což bylo zapříčiněno kořistnickým odlesňováním.

Nepříznivé následky odlesňování se - ovšem v menší míře - projevily také u nás a to na jižní Moravě. Za feudalismu i za kapitalismu zde došlo při nadměrném a bezohledném rozšiřování zemědělské půdy k odlesnění takových ploch, které měly zůstat lesem, aby jeho příznivé účinky byly zachovány.

Tak v nížinné oblasti Kyjovska a Hodonínska klesla lesnatost až na 7%. Následky toho se dnes projevují rozsáhlou vodní a větrnou erozí - zhoršením klimatických poměrů - protože zde dochází k dlouhým obdobím sucha a podnebí dostává stepní charakter. V důsledku toho v této oblasti se zemědělská produkce podstatně snížila. Skutečnost je taková, že rozšířená plocha zemědělské půdy, dává nakonec nižší výnosy, než by dávala menší plocha zemědělské půdy při přiměřeném zastoupení lesů.

Proto má pro jižní Moravu mimořádně velký význam plán zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství sestavený v druhém pětiletém plánu. Uskutečnění tohoto plánu bude znamenat účelnou organizaci krajiny nezbytným zastoupením lesů - zalesnění ploch, které může zemědělská velkovýroba postrádat, výsadbou ochranných a zasakovacích pásů, které zmírňují vodní a větrnou erozi a přispějí tak ke zvýšení produktivity zemědělské půdy.

Toto však není jen otázka samotných lesníků, ale je to otázkou celé veřejnosti, hlavně pak národních výborů, které mají za povinnost bdíti nad tím, aby se v lesích katastru jejich obce hospodařilo tak, jak jim osnova nového zákona ukládá

V prvé řadě se musíme i v našich lesích, tak jako v zemědělství zaměřit na vyřešení otázky zúrodňování půdy, urychleně provádět meliorace a pokračovat v zakládání potřebného množství kvalitních kompostů a pokud možno ve větší míře používat i bazických hnojiv. Některé lesní půdy potřebují opravdu rychlého ozdravění, jinak nejsou a ani by nebyly schopny produkovat potřebné množství kvalitního dřeva.

Na některých nemocných půdách, například v oblasti Bělé kde jsou vesměs písčité půdy, máme 80-100 leté borové porosty, které dnes vypadají jako tyčovina, která nám na zdravých půdách naroste za 20 let.

Na tyto půdy je třeba zaměřit se přednostně - zahájit zde obnovný proces a nastoupit cestu smíšených porostů a melioračních dřevin, za jejichž pomoci tyto nemocné půdy ozdravíme.

Jak se s tímto úkolem vypořádáme, záleží v prvé řadě na poctivosti nás lesníků už z toho důvodů, že kontrola úkolů po stránce kvality v lesích je poměrně ztížena.

A proto je nutno všem technickým zaměstnancům v lesním hospodářství věnovat tu největší péči a pozornost - hlavně pokud jde o zvyšování jejich kvalifikace.

Nemalou pozornost ze strany lesníků a vodohospodářů bude třeba také zaměřit na zřizování dalších rybníků a retenčních nádrží, mají-li naše lesy splnit svoji vodohospodářskou funkci. Možnosti i prostředky k tomu máme.

Tato otázka je doposud málo sledována, protože již z dříve založených rybníků, které nebyly udržovány se stala rozbahněná místa, která nakonec lesu neprospívají, ale škodí

Na udržování vody je potřeba vypracovat plány, a na tyto za interesovat místní i okresní národní výbory, které nám budou muset pomoci tuto otázku vyřešit.